Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mezi křížem a kalichem. Tisk československé strany lidové v čase Marmaggiho aféry
Jelínek, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá obsahem tisku spojeného s Československou stranou lidovou v období tzv. Marmaggiho aféry a kampaně před volbami do Národního shromáždění v roce 1925. Stojí na předpokladu, že sledované texty odráží postoje českých politických katolíků, jejichž hlavní reprezentantku lidová strana představovala. Stranické vedení od počátku razilo vůči Československu kurz smířlivý a loajální. Ten znesnadňovalo více faktorů, jako protikatolická vlna, provázející vznik a první měsíce existence republiky. Ani po opadnutí vlny nezmizely antiklerikální a protikatolické tendence, ostatně jejich nositele nacházíme i mezi vůdčími osobnostmi státu v čele s prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem. Tento výzkum se táže, jak se politicko-katolický tisk stavěl k "státotvorné" politice lidoveckého vedení v době roztržky mezi republikou a Svatým stolcem, jež stupňovala napětí mezi "státotvorností" a vlastenectvím na jedné, a katolicismem na druhé straně. Jak oficiální stranický kurz katolická periodika komentovala? Snažila se jej i hodnotit, hájit nebo kritizovat? Naznačovala snad alternativu? Vyjadřoval určitý postoj ke státu i samotný tisk (potažmo, jeho prostřednictvím, strana či některá její složka)? Konkrétněji práce sleduje vykreslení republiky především ve vztahu k církvi a věřícím. Dále zkoumá...
"Všechna čest, předsedo Holmane...": Strategie záchrany kulturní památky v Československu na příkladu rekonstrukce zámku Staré Hrady u Libáně.
Limberský, Jan ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
1 Abstrakt (česky): Na příkladu rekonstrukce zámku Staré Hrady předkládaná diplomová práce zpracovává proces záchrany kulturní památky v prostoru Československa převážně druhé poloviny 20. století. Činí tak pomocí mikrohistorické analýzy meziúředních vyjednávacích strategií v rámci přístupu kulturních dějin, přičemž v souvislosti s tímto postupem neopomíjí zohlednit rovněž politické, právní či architektonické aspekty řešeného problému. V rámci tohoto postupu pak zkoumá nejen zmiňované vyjednávací strategie, ale také zájmy a efektivitu příslušných institucí v rámci jejich spolupráce na společném projektu.
K 231 v Československu v období normalizace
Šlesingerová, Lucie ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Bursík, Tomáš (oponent)
K 231 v Československu v období normalizace Lucie Šlesingerová Abstrakt Bakalářská práce se zabývá skupinou bývalých politických vězňů, kteří založili Klub 231 a zůstali v Československu po okupaci v roce 1968. Snaží se objasnit podobu jejich života,míru zájmu o jejich aktivitu a represí ze strany státu, zejména ve vztahu ke Státní bezpečnosti a stranické propagandě. Text je rozdělen do dvou částí, z nichž první stručně představuje podmínky vedoucí ke vzniku K 231 v souvislosti s postupem komunistické strany vůči vnitřním nepřátelům. Druhá pojednává o změnách poměrů po konci tzv. pražského jara a jejichvýznamu pro bývalé politické vězně. Cílem této práce je charakterizovat politickou roli klubu v normalizačním Československu do roku 1980, kdy ho začala nahrazovat nová opoziční hnutí. Klíčová slova: K 231, bývalí političtí vězni, Československo, komunismus, normalizace, opozice, Státní bezpečnost
Působení českých tělovýchovných organizací na Hlučínsku mezi roky 1920-1938
Gregořica, René ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Neminář, Jiří (oponent)
Tématem této bakalářské práce je působení českých tělovýchovných organizací na Hlučínsku mezi roky 1920-1938. Cílem práce je sledovat rozvoj tělovýchovných spolků na Hlučínsku a objasnit, jaká úskalí se s tímto pojila. Zároveň je třeba vysvětlit, jak se české tělovýchovné spolky podílely na formování a šíření české vlastenecké myšlenky a národního cítění na Hlučínsku. V této bakalářské práci se zaměřujeme na působení tělovýchovných organizací Sokol, Orel a DTJ. V úvodu práce objasníme specifickou národnostní a tím i kulturní situaci na Hlučínsku v námi vymezeném časovém období. V následujících kapitolách budeme věnovat postupně pozornost jednotlivým tělovýchovným organizacím (zakládání jednot na Hlučínsku, spektrum vyvíjených aktivit). Závěrečné kapitoly věnujeme syntéze působení tělovýchovných spolků na Hlučínsku a jejich významu v národním boji.
"Ať však nečekají, že je budeme vítat vlajkoslávou nebo fanfárami." Reemigrace do normalizačního Československa mezi lety 1968-1989
Simerová, Barbora ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá některými aspekty reemigrace do Československa v období mezi lety 1968-1989. Jejím hlavním cílem je ukázat, jak bylo zacházeno s navrátilci po jejich příchodu na území Československa. Na základě materiálů Státní bezpečnosti, dostupných v Archivu bezpečnostních složek, analyzuje pohled StB na tuto skupinu lidí. Z dobového tisku a rozhlasových a televizních pořadů pokouší rozkrýt mediální obraz reemigrantů a to, k čemu jejich výstupy měly sloužit. Kromě toho představuje osudy čtyř konkrétních lidí, kteří se v tuto dobu vrátili do Československa, a jejich prostřednictvím představuje některé aspekty života po návratu. Tato část vychází z vyprávění pro Paměť národa a z dokumentů, které k těmto osobám vyprodukovala Státní bezpečnost.
Kultura v Teplicích v období třetí republiky a v 50. letech
Králíková, Dana ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá tématem kulturního vyžití v Teplicích v období třetí republiky a v 50. letech. Představuje dobu, během které kulturní instituce znovu zahajovaly svou činnost po konci druhé světové války. Předkládaná bakalářská práce se věnuje hlavním kulturním institucím, které vytvářely kulturní vyžití pro tehdejší společnost, jež procházela v Teplicích jako v pohraničním městě dynamickou demografickou změnou. Představuje vývoj divadelní scény, kin, knihovny, muzea, archivu, orchestru a Domu osvěty. Kromě institucionalizovaných kulturních aktérů práce rovněž pojednává o teplických kulturně zaměřených spolcích a o kulturně pojaté zájmové činnosti obyvatelstva.
"Jaký však rozdíl mezi dneškem a minulostí!" Předškolní výchova ve třetí republice.
Malá, Věra ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Pácha, Martin (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá uvažováním o předškolní výchově ve třetí republice. Vychází z obsahové analýzy dobové textové produkce. Skrze otázky po tom, jak měla výchova správně probíhat, kým měla být realizována a jaké hodnoty měla předat, usiluje o nahlédnutí povahy poválečného státu, protože takto vychované dítě by mělo být jeho modelovým občanem. Zároveň se snaží ukázat kontinuitu a diskontinuitu ve smýšlení o výchově a specifičnost třetirepublikového nazírání.
Odsun sovětských vojsk z vojenského újezdu Ralsko
Nohýnková, Karolína ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá odsunem sovětských vojsk z (dnes již bývalého) vojenského újezdu Ralsko a dopady pobytu sovětské armády na následný regionální vývoj. Zasazuje ho do kontextu odchodu sovětské armády z území Československa, ale zároveň se zaměřuje na jeho specifika - v tematicky řazených kapitolách se věnuje např. vyrovnání se s ekologickými dopady a problematikou transformace vojenského újezdu do civilní sféry a s tím spojené potíže s privatizací či hledání možností nového využití. Práce metodologicky vychází z výzkumného projektu Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR "Česká společnost a sovětská armáda 1968-1991", realizovaného v letech 2017-2019, zejména z jeho pojetí odsunu nejen z politického, ale i ze sociálního hlediska. Dále jej navíc prohlubuje zaměřením se na jednu konkrétní oblast působení sovětské armády - akcentuje lokální aspekt. Navazuje také na závěrečné práce obhájené na Univerzitě Karlově, které mapují historii oblasti VÚ Ralsko a tamější působení československé a sovětské armády v předchozích desetiletích (1950-1968, 1968-1989). Pramenně se práce opírá zejména o dobové dokumenty ze Státního okresního archivu Česká Lípa a Vojenského ústředního archivu Praha a o celostátní i regionální dobový tisk. Klíčová slova Odsun sovětských vojsk, Ralsko, vojenský újezd, vojenský výcvikový...
"Ženy věrné půdě" - zemědělské ženy a jejich obraz v 50. letech 20. století
Farová, Eliška ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
(česky) Diplomová práce se zaobírá tématem zemědělských žen a jejich obrazů a reprezentací v 50. letech 20. století, které o nich vytvářel komunistický režim se zvláštním důrazem na období let 1948-1956. První část práce je teoretická a pojednává o dějinách postavení žen ve sledovaném období s přesahem do let předchozích, včetně jeho vývoje. Dále v teoretické části bude popsána situace na poválečném venkově a v zemědělství v kontextu politických proměn. Druhá, analytická část, rozebírá jednotlivé články z dobových periodik a zabývá se tím, jak režim zemědělské ženy reprezentoval a jakých cílů skrze ně hodlal dosáhnout. Práce je založena na metodě diskurzivní analýzy.
Nová doba - nové výzvy. Krize Českého rozhlasu v 90. letech na příkladu vysílání pro mladé posluchače
Tanclová, Petra ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá krizí Českého rozhlasu v 90. letech, v rámci které rapidně přicházel o mladé posluchače. Právě toto téma se využívá pro ilustraci některých prvků změn, jež se udály v politickém systému a společnosti po pádu komunistické diktatury, tedy v tzv. období transformace. Prostřednictvím informací z Archivu ČRo, dobových periodik, zákonů a odborných prací a článků oboru historie, sociologie či mediálních studií mapuje legislativu a nové podmínky, ve kterých se rozhlas v podobě veřejnoprávního média musel naučit fungovat. Rozhlasu přebíraly posluchače konkurenční soukromé vysílací stanice, které byly státem značně prosazované a jejichž vývoj se též rozebírá. Studie se zaměřuje i na charakterizování a kulturní zaměření mladé generace 90. let, což pomáhá pochopit, proč pro ni vysílání pro mladé ČsRo a poté ČRo nebylo atraktivní. Další část práce je již věnována samotnému obsahu a podobě vysílání pro mladé a na příkladech některých jeho pořadů dokazuje, jak konzervativní a od dob normalizace nepozměněnou formu mělo. Jedinými relacemi, jež dokázaly mladé opět k rozhlasu přitáhnout, byly ty od tvůrčího týmu Rádia Mama, který roku 1994 začal na stanici Praha hojně vysílat. Zapojení tohoto týmu do vysílání bylo pokusem o znovuzískání mladých lidí. Na pořady Rádia Mama si však začali v...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Randák, Jakub
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.