Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 237 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu
Seemann, Šimon ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Nekonečná válka: Komparace tří administrativ amerických prezidentů ve válce v Afghánistánu" analyzuje a následně porovnává politiky administrativ George W. Bushe, Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči válce v Afghánistánu, mezi roky 2001, až 2021. Je kladen důraz na aspekty, které ztěžovaly, až znemožňovaly snahy Spojených států vybudovat silný stát, který by byl schopen samostatného fungování. Cílem bakalářské práce je vytvoření uceleného obrazu toho, jak se jednotlivé administrativy stavěly ke konfliktu v Afghánistánu, jak jednaly a co jim stálo v cestě k úspěšnému zakončení mise. Prostřednictvím podrobného náhledu na všechny tři politiky se práce pokouší nalézt odpovědi na stanovené výzkumné otázky, zjistit, jaké jsou hlavní aspekty neúspěchu jednotlivých administrativ ve válce v Afghánistánu a nalézt možné podobnosti. V prvních třech kapitolách se práce věnuje popisu vizí, strategií a jejich následné implementaci v konfliktu. Každá z administrativ ke konfliktu přistupovala odlišným způsobem, který se často během jejího působení měnil a posouval v závislosti na vývoji konfliktu. Poslední, čtvrtá kapitola pak odkrývá realitu konfliktu v odlišném světle, díky zveřejněným vládním dokumentům a věnuje se důvodům, které vedly k neúspěchům administrativ v konkrétních odvětvích jejich snah.
Vliv domnělé existence "bomber gap" na diplomacii a strategii Spojených států amerických v krizovém roce 1956 během prvního prezidentského období D. D. Eisenhowera
Krebs, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Krize "bomber gap" není příliš známá v obecném povědomí o studené válce. Navíc obecně přijímaný a z mého pohledu zjednodušený průběh vzniku "bomber gap" lze s použitím relevantních zdrojů zpochybnit, a stejné je to i datací události, s níž se zachází též velmi volně. Pokud došlo ke zpochybnění průběhu této události, je nutné hledat příčinu "bomber gap" i v jiné, než obecně přijímané rovině, odvolávající se na pozorování během letecké přehlídky. Někteří autoři tak nabízí vysvětlení "bomber gap" jak z pohledu politickoekonomického, tak z hlediska lidského faktoru v tajných službách. Druhý pohled na "bomber gap" se týká obou krizí probíhajících v závěru roku 1956, Suezské krize a Maďarského povstání. Ačkoli by se zdálo, že strategické letectvo a jaderné bomby budou klíčovým faktorem a budou hrát důležitější roli při řešení obou krizí, kdy došlo nepřímo ke střetu obou strategií a doktrín obou velmocí, doktríny osvobození východní Evropy od komunismu a sovětské doktríny o pronikání do zemí Třetího světa. Strategické letectvo zde na první pohled hrálo podružnou roli, kapacity obou zemí na jaderný úder nebyly v té době ještě dostačující a vzájemná odstrašující síla zde zabránila přímému střetu obou velmocí. Obě krize tak z hlediska vzájemného vztahu velmocí probíhaly v diplomatické rovině.
The problematics of the evolution of euthanasia and assisted suicide in the United States of America in relation to the development of global human rights
Kovalenko, Marija ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Moje diplomová práce se zabývá otázkou, jak se vyvíjí problematika eutanazie a umírání za pomoci lékaře ve Spojených státech amerických v souvislosti s vývojem lidských práv. Z dlouhodobého hlediska argumenty současné debaty o vývoji obou praktik, eutanazie a asistovaného umírání, odhalují přetrvávající kontroverzní postoj k morálnímu ospravedlnění etické disonance a ekonomické odezvy. Zásadním bodem bylo ilustrovat rozsah disociace analýzou argumentů a protiargumentů ve vztahu k otázce bilaterálního prolínání a interakce s respektováním základních lidských práv a souhrnem etiky umírání, která zohledňuje zneužívání eutanazie a lékařsky asistované sebevraždy. Interpretace vývoje postoje americké společnosti a americké lékařské diaspory byla reflektována. V debatách o eutanazii a asistovaném umírání byla kriticky zkoumána analytická synopse vývoje tolerance v Americké společnosti v kontextu racionální volby s ohledem na ekonomické, etické a náboženské předpoklady a varianty alternativního řešení. Vzhledem k nejednoznačné povaze etické přípustnosti a legalizace eutanazie a asistované sebevraždy zůstávají debaty o morálním kodexu zdrojem zjevných kontroverzí v souladu s nejednoznačnosti aktuální problematiky.
Religiózní faktor v Republikánské straně a vliv podpory evangelíků na její kandidáty
Baroš, André ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Práce se věnuje evangelicky založeným kandidátům Republikánské strany a vlivu který na ně má voličská základna křesťanských konzervativců. Zkoumány zde jsou klíčové volební kampaně a rétorika, která je uplatňována jak uchazeči o politický post, tak duchovními představiteli snažícími se o posílení vlivu po legislativní stránce. Z počátku je zkoumána politizace církve jako takové a programové body nejvíce angažovaných aktérů. Dochází zde k seznámení s předními osobnostmi Nové křesťanské pravice, která podniká přelomové taktiky v prosazení své agendy. Dále se v práci nachází výčet prostředků, kterými mohlo být politické dění ovlivňováno. Z teoretického hlediska je popsána i interní dynamika stranického aparátu, v rámci kterého je modelována i stranická platforma. Následují případové studie vybraných kandidátů GOP. Počínaje Ronaldem Reaganem v roce 1980 se kapitola dále soustředí na senátní kariéru a kampaně Jesseho Helmse v průběhu 70. a 80. let. Na něj navazuje prezidentská kampaň televangelisty Pata Robertsona v roce 1988 a kapitola je zakončena úspěšnou prezidentskou kampaní texaského guvernéra George W. Bushe. V poslední části práce se zkoumají samotné dopady zvolení daného kandidáta stejně jako konkrétní kroky, které měly být vstřícné vůči jejich nábožensky založeným voličům. Poté je k dispozici...
Komparace zahraniční politiky Spojených států prezidentů Donalda Trumpa a Baracka Obamy v rámci Izraelsko-palestinského konfliktu
Starec, Jan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a následnou komparací přístupů obou amerických prezidentů Baracka Obamy (2009-2017) a Donalda Trumpa (2017-2021) v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu. Cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku, který z prezidentů zastával větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu. Hlavní výzkum doplňují další dvě výzkumné otázky: zaprvé, zda byla pro pokrok v mírovém procesu konfliktu během funkčních období Obamy a Trumpa přínosnější americké role mediátora, či role soudce. A za druhé, jakým způsobem Obama a Trump připravili půdu pro budoucí pokračování izraelsko-palestinského mírového procesu, neboli která z jejich rozhodnutí týkající se mírového procesu mají potenciál přispět k budoucímu řešení tohoto konfliktu. Práce obsahuje analýzy strategií a politických rozhodnutí obou prezidentů v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu, v době jejich funkčních období. Následně navazuje analýza a komparace přístupů obou prezidentů, včetně hlavních rozdílů a shod, například v pojetí dvoustátního řešení či dalších klíčových otázek mírového procesu. Na základě provedeného výzkumu autor došel k následujícím závěrům. Větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu jednoznačně zastával Barack Obama, nikoliv Donald Trump,...
Eskalace napětí v Perském zálivu v roce 2019 v kontextu vývoje íránsko-amerických vztahů
Vítek, Kryštof ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zaobírá eskalací napětí v Perském zálivu v roce 2019 v kontextu vývoje bilaterálních vztahů v období let 2017-2019 mezi Spojenými Státy Americkými a Íránem. Cílem práce je identifikovat konkrétní důvody, které předcházeli eskalaci napětí v oblasti Perského zálivu ve období května až září roku 2019 nejen v kontextu vývoje vzájemných vztahů USA a Íránu, ale také s ohledem na geopolitickou rivalitu mezi Teherán a klíčovým blízkovýchodním partnerem Spojených Států - Saúdskou Arábií. Výzkumná otázka práce zjišťuje, zda se hlavním důvodem eskalace napětí stala sekuritizace Íránu v rámci národní bezpečnostní strategie Donalda Trumpa. K dosažení vytyčených cílů a odpovědi na výzkumnou otázku využívá práce metodu obsahové analýzy vybrané literatury. Práce je rozdělena do tří částí, ve kterých je za pomoci zmíněné metody zkoumán vedle Trumpovy praktikované politiky vůči Íránu také potenciální podíl tří hlavních geopolitických aktéru Perského zálivu, tedy Spojených států amerických, Saúdské Arábie a Íránu. Výsledkem šetření je potvrzení teze, že Trumpův sekuritizační narativ vůči Íránu vedl k eskalaci napětí, nicméně na vzniku incidentů v roce 2019 se taktéž významně podílela dlouhotrvající geopolitická rivalita mezi Íránem a Saúdskou Arábií, Trumpův islamofobní politický diskurz a...
Fenomén korupce jako nástroj populismu v Mexiku: případ A. M. López Obradorovy rétoriky v prezidentské kampani 2018
Primasová, Rachel ; Perutka, Lukáš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce s názvem Fenomén korupce jako nástroj populismu v Mexiku: případ A. M. López Obradorovy rétoriky v prezidentské kampani 2018 se zabývá korupčním bojem Lópeze Obradora, prezidenta Mexika v období 2018-2024. Jeho výrazná protikorupční rétorika ve volební kampaní 2018 vedla ke vzniku mnohých očekávání, jak u veřejnosti, tak u zahraničních organizací. Po první polovině funkčního období prezidenta Mexika však k úspěšnému protikorupčnímu boji nedošlo, naopak se pozice Mexika v oblasti korupce zhoršila. Nevyřešení problému úplatkářství, korupční skandály v blízkosti prezidenta, nejasná metodologie protikorupčního boje spolu s historií Lópeze Obradora jako populistického rétora vede k otázce, do jaké míry byl slíbený boj s korupcí myšlen vážně a do jaké míry se jednalo jen o nástroj k získání podpory veřejnosti. Autorka v diplomové práci potvrzuje hypotézu, že v případě Lópeze Obradora se jednalo o využití tématu korupce jako nástroje politické strategie populismu. Tato teorie předpokládá využití vhodných okolností populistickým aktérem k dosažení vytyčených cílů. Institucionální slabost, důležitost problematiky korupce a zdiskreditování předchozích vlád vytvořili příhodné okolnosti pro úspěch populistické rétoriky Lópeze Obradora. Politická strategie byla úspěšná, po získání mandátu už ale k plnění...
The Trump Administration and Its Impact on Czech Foreign Policy
Bastlová, Renée ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá dopadem Trumpovy administrativy na českou zahraniční politiku. Cílem je analyzovat změny, ke kterým došlo, a vysvětlit, co znamenaly pro Českou republiku. Práce k dosažení svých cílů využívá metodu zahraničněpolitické analýzy. Prezident Trump ve své kampani kritizoval multilateralismus a zdůrazňoval nevýhodné postavení USA v transatlantických vztazích. Vystoupil z řady multilaterálních organizací a uvalil cla na evropský dovoz do USA, čímž omezil volný obchod. Mimo jiné prezident Trump používal agresivní styl, když vyzíval členské země NATO k dodržování slibu přispívat dvěma procenty HDP na společnou obranu. Trumpův přístup k transatlantickým vztahům představoval výzvu, jelikož jeho kroky byly v rozporu s hlavními cíli české zahraniční politiky, jimiž jsou bezpečnost, prosperita a udržitelný rozvoj. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou asymetrické, a proto se Česká republika musí přizpůsobovat změnám v zahraniční politice USA. Na druhou stranu kvůli rostoucímu vlivu Číny a Ruska zvýšily USA svou přítomnost ve střední a východní Evropě. Tato pozornost vyústila ve vedoucí postavení České republiky v jednáních o 5G. Zároveň se otevřel prostor pro vytvoření nové agendy české zahraniční politiky. Vztahy se v daném období ani výrazně nezhoršily, ani nezlepšily.
Vliv Trumpovy politiky na Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda a U.S. Agency for Global Media
Mužíková, Natálie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Trumpovy politiky na americké vysílání do zahraničí. Cílem práce bylo objektivní zhodnocení vlivu a role Trumpovy politiky na nezávislou Agenturu pro globální média (USAGM) a na Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). V bakalářské práci je stručně popsána historie a vývoj RFE/RL a USAGM. Dále je v práci rozebrán vztah Donalda Trumpa s médii, ve kterém sehrál důležitou roli Stephen Bannon. Následující část práce přibližuje postavu Michaela Packa spolu s kontroverzemi, které vyvolala již jeho nominace a především následné působení ve funkci ředitele USAGM. Výsledkem zkoumání je, že i přesto, že změny provedené generálním ředitelem USAGM Michalem Packem byly zásadní a krátkodobě agenturu paralyzovaly, tak nástupem nové administrativy byly většinově zvráceny. V závěru je zdůrazněna myšlenka ovlivňování médií, která je v současnosti velice aktuální a otázka budoucnosti samotné agentury a radiových stanic. V bakalářské práci jsou využity postupy kvalitativního výzkumu, analýza existující literatury a také syntéza.
Hnutí Tea Party a jeho vliv na domácí politickou scénu v USA
Kucer, Maxim ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent) ; Calda, Miloš (oponent)
Hnutí Tea Party se na americké politické scéně objevilo koncem roku 2007 během prezidentské volební kampaně republikánského kongresmana Rona Paula. Z Tea Party se zanedlouho stala významná politická síla, která ve volbách do Kongresu Spojených států v roce 2010 dokázala prosadit své kandidáty a vytvořila tlak na etablované politické strany, aby více dbaly na vůli "obyčejných Američanů". Tato práce, jež je koncipována především jako analýza politického dění, zkoumá, jak toto grassroots hnutí vzniklo a jak se jeho činnost podepsala na vývoji domácí politické scény ve Spojených státech. Zasazením do širšího historického a socio-kulturního kontextu se práce zároveň pokouší nabídnout představu o jeho možné budoucnosti. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První část obsahuje pohled na historické kořeny současné Tea Party a zrod populismu v USA. Druhá kapitola se zabývá vznikem hnutí a významnými organizacemi, které se s ním začaly spojovat a měly vliv na jeho působení. Třetí část je zaměřena na nejvýznamnější protesty Tea Party a formou case study hodnotí její vliv ve volbách do Kongresu v roce 2010.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 237 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.