Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 237 záznamů.  začátekpředchozí106 - 115dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Frenemies: Analýza americko-čínských vojenských vztahů během Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato diplomová práce je analýzou přístupu Bushovy a Obamovy administrativy k americko-čínským vojenským vztahům. Cílem práce je pomocí teorie opatření na budování důvěry (Confidence Building Measures) nalézt a pospat trendy a témata, která formovala americko-vojenské čínské vztahy během obou administrativ. Bilaterální vztah mezi Pekingem a Washingtonem je nejdůležitějším vztahem na začátku 21. století a ovlivňuje celosvětové dění. Z historického hlediska sužovaly americko-čínské vztahy nejrůznější spory, které se vyskytují i v 21. století. Otázka amerického vyzbrojování Tchaj-wanu, čínská vesmírná a kyberprostorová militarizace jsou hlavními důvody pomalého vývoje americko-čínských vojenských vztahů. Pro mezinárodní i regionální stabilitu je důležité, aby obě tyto světové mocnosti hledaly způsoby, jak udržet napětí mezi nimi na minimální úrovni a ideálně hledaly oblasti spolupráce. Tato práce dochází k závěru, že během Bushovy administrativy procházely společné vojenské vztahy nestabilním vývojem, nejen kvůli způsobu jejich vytváření, ale také kvůli již zmíněné americké podpoře vůči Tchaj-wanu. Obamova administrativa byla o poznání úspěšnější ve vývoji americko-čínských vojenských vztahů, neboť vedla procesy jejich vytváření ze shora dolů. I přes Obamovy úspěchy v budování stabilních vojenských...
Eisenhowerova doktrína a Blízký východ v letech 1957 a 1958
Myslík, Martin ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Suezskou krizí se podle americké administrativy v čele s prezidentem Eisenhowerem vytvořilo na Blízkém východě mocenské vakuum. Toto vakuum bylo v očích americké vlády potřeba zaplnit dříve, než tak učiní Sovětský svaz a izolovat prosovětské státy - Egypt a Sýrii. K tomuto účelu byla vytvořena Eisenhowerova doktrína, která měla bojovat proti mezinárodnímu komunismu. Na základě analýzy doktríny a jejího použití na zemích Blízkého východu, zkoumané pomocí metody diplomatic history. Pokytuje bakalářská práce náhled na formování americké zahraniční politiky v letech 1957 a 1958 v rámci regionu Blízkého východu a její aplikaci srovnává se zněním doktríny i z pohledu Ameriky na dekolonizaci. Autor práce v závěru shrnuje, že doktrína byla úspěšná v zastrašení Sovětského svazu ve větší angažovanost v regionu, ale zároveň na analýzách použití doktríny ukazuje, že většinou byla doktrína použita v boji proti arabskému nacionalismu nikoli proti mezinárodnímu komunismu. Což bylo zcela v rozporu se zněním doktríny, která měla bojovat jen proti komunismu. Klíčová slova Eisenhowerova doktrína, Spojené státy, Blízký východ, Mezinárodní komunismus, Suezská krize, Studená válka, dekolonizace
Americká zahraniční politika vůči Argentině a Chile během Kissingerovy éry (1969-1977)
Zboženská, Lucie ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá analýzou americké zahraniční politiky vůči Latinské Americe v letech 1969-1977. V sedmdesátých letech jí spoluvytvářel H.Kissinger vlivný Poradce pro národní bezpečnost a Ministr zahraničí, který působil ve vládě dvou amerických prezidentů, R.Nixona a G.Forda. Cílem této práce je sledovat do jaké míry a jakým způsobem USA uplatňovaly své mocenské zájmy v Latinské Americe. H.Kissinger, R.Nixon a G.Ford chtěli především zajistit a upevnit mocenské postavení USA ve světě a naopak oslabovat vliv SSSR. Pro tyto účely jsou vybrány jako příklad dvě země. A to Chile a Argentina. Chile v té době patřilo k zemím s nejsilnější demokratickou tradicí a Argentina k jedné z největších a nejvlivnějších (po Brazílii). Na základě zjištění vyplývajících ze sledování jejich politického a ekonomického vývoje je možné zjistit rozdíly v rozsahu a způsobu, jakým USA uplatňovaly svůj vliv na ně. Chile se nepochybně začalo politicky obracet doleva díky svému prezidentu S. Allendemu. Pro USA hrozba objevení nové Kuby byla reálnou hrozbou. Svůj přístup k Chile založila na snaze zasáhnout do politického vývoje země nejprve úplatky, poté podporou opozičních skupin a armády. To vyústilo v násilné nastolení pravicové diktatury Augusta Pinocheta. Argentina se mohla chlubit jedním z nejlépe organizovaných odborových...
South Korean Nuclear Program and the American Support of the Authoritarian Regime
Stoláriková, Lenka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Problematika šírenia jadrových zbraní na Kórejskom polostrove a otázka legitimity a podpory nedemokratických vládcov, patria medzi aktuálne politické výzvy. Zárodky kórejských jadrových snáh siahajú až do 70. rokov 20. storočia, kedy autoritatívny juhokórejský prezident Pak Čong-hi nariadil spustenie tzv. Projektu 890. Spojené štáty, dlhoročný ochranca a sponzor Soulu, museli nájsť spôsob, ako sa s touto situáciou popasovať a zvážiť svoje spojenectvo s Južnou Kóreou. Táto práca je predovšetkým analýzou americkej podpory juhokórejského autoritatívneho režimu na konci 70. rokov. Jej hlavným cieľom je vyhodnotiť, či bolo možné, aby Spojené štáty obmedzili svoju finančnú a vojenskú pomoc na sklonku vlády Pak Čong- hiho a presadzovali demokratizáciu krajiny. Snaží sa preskúmať faktory, ktoré mali vplyv na rozhodnutie Spojených štátov. Následne verifikuje teóriu Owena a Poznanskeho o existencii dvoch podmienok, potrebných na to, aby boli USA ochotné prestať podporovať proamerický autoritatívny režim a umožnili konanie demokratických volieb. Táto práca nadväzuje na ich výklad a dopĺňa ho o ďalšie faktory, relevantné pre tento prípad. Argumentuje, že jedným z významných aspektov pri rozhodovaní mohli byť práve juhokórejské jadrové snahy a s nimi spätá nespoľahlivosť Paka ako amerického spojenca.
Trumpův předvolební plán boje proti terorismu v USA a jeho následná realizace v první polovině volebního období
Bohunická, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V mé bakalářské práci jsem se pokusila odpovědět na hypotézu, kterou bylo, že jednotliví kandidáti na prezidenta dávají v průběhu svých kampaní velké množství slibů, kterým po zvolení nejsou schopni dostát, popř. k jejich naplnění nemají dostatečné kompetence. Tuto hypotézu jsem se pokusila aplikovat na kampaň Donalda Trumpa a to především na jeho tři sliby v oblasti boje proti terorismu v USA. K dosažení mého cíle jsem využila analýzy jednotlivých slibů a následně je komparovala s kroky, které Trump podnikl od inaugurace v lednu 2017 do poloviny jeho volebního období v lednu 2019. Prvním slibem mělo být uzavření částí internetu, kde operuje ISIS a rekrutuje tam nové členy z řad amerických občanů. Jediným krokem, který Trump v této oblasti provedl bylo podepsání prohlášení spolu s členy skupiny G7, ve kterém požadovali zintenzivnění tlaku ze strany sociálních médií vůči teroristům na internetu. Z technického hlediska byl tento slib od počátku problematický. První problémem bylo, že Trump neměl dostatečné kompetence k jeho naplnění. Druhým problémem na který tento slib narážel byl první dodatek ústavy, ve kterém je zakotvena svoboda slova a vyjadřování a uzavření částí internetu by tyto svobody narušilo. Na tomto slibu jsem potvrdila moji hypotézu, že kandidáti dávají i takové sliby, ke kterým...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 237 záznamů.   začátekpředchozí106 - 115dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.