|
|
Ženy v československých ozbrojených silách 1945-1989
Novotný, Jakub ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
(česky) Předkládaná práce si klade za cíl provést diskurzivní a genderovou analýzu pozice vojákyní v československých ozbrojených silách v letech 1945-1989. Záměrem práce je posoudit vztah genderového řádu státního socialismu a vojákyní. K tomuto účelu využívá pramenné materiály z provenience armádního velení, záznamů škol, v nichž byly vedeny kurzy pro ženy-vojákyně a denní civilní a vojenský tisk. Diskurzivně analytická kapitola zkoumá proměny postojů armádního velení k upotřebení žen v řadách ozbrojených sil a zabývá se cézurou v náboru žen v první polovině 60. let. Táže se také po motivacích žen pro službu ve vojsku a statisticky analyzuje sociální strukturu zájemkyní o vojenské povolání v 50. letech 20. století. V genderově analytické části práce, je zkoumán vztah mezi vojákyněmi a femininními a maskulinními atributy, zejména mateřstvím a vojenskou uniformou, a sleduje zastírání militární maskulinity v mediální reprezentaci a sebeprezentaci žen. Dále jsou zkoumány obrazy neškodnosti a nebezpečnosti žen v ozbrojených silách a šíření obrazu vlastních a cizích vojákyní, zejména v 80. letech. Z hlediska genderu jsou rovněž analyzovány negativní stereotypy, jež o vojákyních z povolání, ale i armádě jako takové v dané době existovaly. Klíčová slova (česky) Československo, vojákyně, gender,...
|
|
|
Názorové střety a hledání kompromisů. Genealogie a typologie konfliktů v Chartě 77 (1977-1989)
Suk, Marek ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Bugge, Peter (oponent) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
dizertační práce Cílem mé dizertační práce je detailně rozkrýt Chartu a popsat méně probádané nebo neznámé aspekty jejího působení. Jsou to: 1) hledání účinné právní obrany proti tlaku tajné policie a vhodných způsobů práce; 2) osvojování principů demokratické diskuse; 3) proces tvorby dokumentů Charty. Kladu si následující otázky: Jakým "výrobním procesem" prošlo Základní prohlášení Charty a další klíčové dokumenty? Kdo a v jaké míře se do něj zapojoval? Jaké problémy přitom vznikaly a jak byly řešeny? Kdo jménem Charty rozhodoval a jaké následky to přinášelo? Jak se vyvíjely vztahy mezi centrem a periférií Charty? Co bylo důvodem zklamání chartistů a kdo se kvůli tomu s Chartou rozešel? Jaké se vyvíjely vztahy mezi zástupci jednotlivých proudů, kteří se sešli v Chartě? V čem byl jejich přínos a za co byli ostatními kritizováni? Jak reflektovali chartisté nepolitickou politiku? Kdo patřil mezi odpůrce nepolitické politiky a v čem byly (a nadále jsou) jeho argumenty cenné? V jaké míře se chartisté této politiky drželi, či se od ní odkláněli na konci osmdesátých let, kdy se normalizační režim propadal do stále hlubší krize? Čím je nepolitická politika limitovala? Jak se chartisté stavěli k perspektivě, že by Charta přijala jinou koncepci než obranu lidských a občanských práv? Jak se změnilo na konci...
|
|
|
Žít stalinismus: Komunistická strana Československa v době teroru a budování světlých zítřků
Lóži, Marián ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Dizertační práce usiluje postihnout fungování Komunistické strany Československa na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Zabývá se dobovými společenskými procesy, jmenovitě rozsáhlými geografickými migracemi obyvatelstva, a jak podmiňovaly chod strany. Soustředí se na stav, který panoval na centrálních, krajských i okresních příčkách stranického organismu. Analyzuje běžnou činnost hierarchické mašinérie, jednání a zájmy jednotlivců i celých skupin uvnitř strany. Stranické aktéry pojímá současně jako determinované svým prostředím i jako autonomní aktéry s komplexními motivacemi a modely chování. Velký prostor věnuje vnitrostranickému teroru, do kterého zahrnuje tzv. diktátorskou praxi příslušníků regionální stalinistické elity i boj proti ní vedený nižšími funkcionáři a aktivními straníky v rámci oficiální kampaně hledání nepřátel v KSČ. Střet pojímá jako specifický fenomén s vlastními podmínkami a dynamikou, které se region od regionu více či méně odlišovaly. V jeho důsledku došlo k proměně ve složení elity i celkového výkonu moci. Za zásadní faktor dizertační práce považuje principy stalinismu, které dalekosáhle ovlivňovaly promluvy straníků i způsoby jejich jednání. Klíčová slova Komunistická strana Československa (KSČ), stalinismus, ústřední výbor (ÚV), krajský výbor (KV), okresní výbor (OV),...
|
|
|
Miroslav Kárný. Studie o vlivu ideologie a politické moci na jedince v letech 1919-1974
Tesař, Jan ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Studie se zabývá životem Miroslava Kárného v letech 1919-1974. Zvláštní zřetel byl kladen na utváření myšlenkových map a vliv ideologie na individuum. V první části je zkoumán život M. Kárného v ghettu Terezín a účinky aplikace "Konečného řešení" na konkrétního člověka s ohledem na možnosti rezistence. Druhá část se zabývá formováním veřejného názoru M. Kárného pod dojmem z komunistické ideologie, jejímž byl aktivním recipientem. Zkoumány jsou jak pilíře sekulární víry v období totality, tak příčiny jejího pozdějšího rozpadu.
|
|
|
Vývoj vězeňských subkultur v Československu v letech 1948-1960
Pinerová, Klára ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
vývoj československé společnosti v poválečném období znamená výrazný historický přelom v našich dějinách. Změnily se mocenské vztahy v Evropě, což bylo nejvíce určující pro politický vývoj zemí ve střední Evropě. Po porážce nacistického Německa se zájmy velmocí stále více rozdělovaly, až vznikly dva protichůdné bloky. Československu se nepodařilo stát se "mostem mezi Východem a Západem" a v letech 1945 - 1948 stále více inklinovalo k Sovětskému svazu. Politická situace v samotném Československu se druhou světovou válkou změnila a otočila se výrazně do leva. Po válce nebyla obnovená agrární strana, která byla zkompromitovaná érou Protektorátu a druhé republiky, naopak byl vytvořen blok zvaný Národní fronta, který vytvářel státní politiku. Období mezi léty 1945 - 1948 nazýváme omezenou demokracií, protože proti Národní frontě neexistovala žádná opozice. Rychle docházelo k výrazným změnám - odsunu německého obyvatelstva, k znárodnění, k pozemkové reformě atd. To mělo samozřejmě další vliv na utváření skladby celé společnosti. Mizely skupiny nejbohatších a nejchudších obyvatel. Únor 1948 prakticky již jen potvrdil zrněny, které ve společnosti a ve státě po druhé světové válce probíhaly. Po převratu dochází k postupnému, ale přesto rychlému budování totalitního státu se všemi jeho důsledky. Veškerý život a dění...
|
|
|
První pokus o destalinizační interpretaci politických procesů s "protistátním spikleneckým centrem"
Lóži, Marián ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce se soustředí na postihnutí průběhu, příčin a dopadů první destalinizační interpretace politických procesů s protistátním spikleneckým centrem v čele s ústředním tajemníkem Rudolfem Slánským. Původní pojetí legitimizující v Československu čistky a procesy raných padesátých let - především Stalinova teze neustálého zostřování třídního boje a víra v existenci nepřátelských agentů na samotném vrcholu komunistické strany - byl postupně opuštěn, což vyvolalo potřebu nového zdůvodnění. KSČ a zejména její vládnoucí elity totiž nechtěly být vystaveny pochybám o svém minulém konání, nutně vedoucích ke krizi identity a ohrožující výkon moci. Během let 1953 až 1957 se proto utvářela nová výkladová konstrukce, která měla sladit společnou paměť straníků s novým přístupem k tzv. době teroru. Popravený ústřední tajemník se v této době ještě nestal "obětí" režimu. Naopak, byl zobrazen jako strůjce stalinského teroru a hlavní propagátor nezákonností, kterého stranický kádr úspěšně odhalil a potrestal. Tímto výkladem se tehdejší vládnoucí elita zbavovala odpovědnosti za vlastní předchozí jednání, které bylo často důležitou součástí teroru, a naopak vyzvedávala své domnělé zásluhy za jeho překonání. Tato nová interpretace byla přijata jak funkcionáři, tak řadovými straníky KSČ. Představovala důležitý prvek...
|
|
|
Proměny ve výuce dějepisu v ČSR mezi léty 1948-1956
Bimková, Dana ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
"Vyučovací proces jako společenský jev se mění zároveň s vývojem společnosti. Společnost v každé etapě historického vývoje klade na školu své požadavky. A právě tyto požadavky také určují úkoly a obsah vyučování jednotlivých disciplin; se změnou úkolů a obsahu vyučování se nevyhnutelně mění také jeho formy a methody."1 Tento výrok předního sovětského odborníka na metodiku dějepisu byl v českém překladu uveřejněn v časopise Dějepis ve škole v roce 1955. Z dnešní perspektivy se jedná o běžné konstatování, že charakter školní výuky je vysoce závislý na společnosti, která výuku objednává. Pokud výrok zasadíme do dobového kontextu, zjišťujeme, že se v něm skrývá hlubší podstata. Úkoly a obsah vyučování byly pro formující se komunistickou diktaturu jednou z jejích významných součástí. Právě výuka dějepisu byla vhodným nástrojem šíření komunistické ideologie, a proto byla zásadním způsobem podřízena nové moci strany. Přesto diskuze o podobě výuky dějepisu na sebe vázaly velké množství aktérů a vyznačovaly se pestrou škálou postojů, v nichž se úsilí o ideologickou čistotu snoubilo s množstvím pedagogických inovací a experimentů. Rozpor mezi shora řízeným obsahem výuky dějepisu a relativně volnou diskuzí, probíhající na téma forem a metod výuky, lze lépe pochopit zodpovězením několika otázek. Jak vypadaly prostory,...
|
|
|
Severní Irsko v době Troubles, politika a společnost
Řeřicha, David ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Moderní Velká Británie, ač nikdy nemusela na svém území snášet cizí vojska, zažila tak dlouhé a krvavé vnitřní násilí jako málokterý stát.(l) Irsko, které díky své izolované poloze zůstávalo vždy trochu stranou evropskému dění, se stalo pro mnoho utlačovaných národů a národnostních menšin vzorem pro svůj vzdor a neústupnost v boji za sebeurčení.(2) Proto si historie irského terorismu zaslouží zvláštní pozornost. Bylo motivováno bojem o nezávislost zaměřeným proti vnitřnímu kolonialismu ekonomického typu, jehož bylo Irsko obětí. Od počátku 20. století se terorismus uplatňuje jako politická zbraň, což mu v jižním Irsku přineslo nečekaný a rychlý úspěch.(3) Mimo to není bez zajímavosti, že dlouhodobost celého konfliktu, marné hledání kompromisu a fakt, že tento svár se odehrával na území velmoci, jako je Velká Británie. Chceme-li posoudit severoirský konflikt, je nutné položit si tyto otázky: - Jaké byly hlavní konfliktní linie v severoirské společnosti? - Zda a proč docházelo k diskriminaci? - Proč došlo v době Troubles k eskalaci napětí a jak na vzniklou situaci reagovala britská vláda? - Jaké reformy měly vést k urovnání sporu a co skutečně přinesly? Má práce má dvě linie a sice historicky-politickou, druhá část se zabývá společenskými, hospodářskými a kulturními poměry a případnými změnami v tomto období....
|
|
|
Neonacismus v pozdně socialistickém Československu: aktéři, ideologie, vývoj
Polák, Michael ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapovat výskyt profašistických hnutí, myšlenek a jejich projevů v Československu v druhé dekádě normalizačního režimu. Základní otázka práce míří k odhalení toho, zda v osmdesátých letech existovali v ČSSR nositelé nacistických a fašistických hodnot, jaký byl profil těchto aktérů, kde ležely hlavní motivace pro jejich inspiraci neonacistickými motivy, zda tyto motivy představovaly jen symbolický protest proti establishmentu anebo s sebou nesly hlubší projekt fašistické/neonacistické společenské změny, dále odkud tyto inspirace pocházely (jestli docházelo k jejich transferu ze Západu). Práce tedy bude analyzovat sociální profil jednotlivců i skupin inklinujících k neonacismu, jejich sociální provenienci, motivace k neonacistické činnosti a smýšlení a vztah vládnoucích struktur i dalších vrstev české a slovenské společnosti k nim. Bádání by mělo přispět k lepšímu pochopení povahy normalizačního režimu i opozičních skupin. Zkoumání specifické pozice příznivců neonacistické ideologie, která nezapadá ani do škatulky "totalitně" utlačovaného pasivního lidu, ani do pozice hrdinných bojovníku proti režimu, by měla přispět k lepšímu pochopení pozdně socialistického konsensu a jeho eroze koncem osmdesátých let.
|
|
|
Dějiny farnosti v Ústí nad Orlicí jako obraz římskokatolické církve v Československu v letech 1948-1961
Sklenář, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami římskokatolické církve v Československé republice mezi lety 1948-1961. První část obsahuje širší teoretický a druhá historický kontext problematiky, o níž pojednává část třetí. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934-1942 a opět 1945-1961, ukazuje diplomová práce mikrohistorickou metodou fungování farnosti v okresním městě během prvních třinácti let trvání komunistického totalitního panství v Československu. Práce analyzuje možnosti a jednání děkana Václava Boštíka - duchovního správce i statutárního zástupce - v různých situacích, přičemž jeho rozhodnutí měla na farnost přímý a velký vliv. Představená lokální situace je zároveň porovnávána s postupem státu vůči římskokatolické církvi na celostátní úrovni a ukazuje tak jeden z možných obrazů církevních dějin v Československu v druhé polovině 20. století. Klíčová slova 20. století, církev římskokatolická, Československo, komunismus, Ústí nad Orlicí, Václav Boštík (1897-1963)
|
host ::
RSS.