|
| |
|
|
Metody a prespektiva odstraňování oxidu uhličitého z emisí zdrojů v ČR
Pulkrábek, Jan ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
S přibývající frekvencí výskytu problémů způsobených globální změnou klimatu se vědecká obec snaží najít možná řešení omezení emisí skleníkových plynů do atmosféry. Za jedno z možných řešení tohoto problému se považuje systém na separaci, transport a dlouhodobé ukládání CO2, anglicky zvaný CCS z Carbon Capture and Storage. Tato práce je literární rešerší problematiky CCS s cílem zjistit možné využití CCS v ČR. Je zde základně popsán systém CCS, dále je brán zřetel na možná rizika pro životní prostředí s ním spojená a na závěr jsou shrnuty perspektivy nasazení této technologie v ČR.
|
|
| |
|
|
Metody a prespektiva odstraňování oxidu uhličitého z emisí zdrojů v ČR
Pulkrábek, Jan ; Hovorka, Jan (oponent) ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce)
S přibývající frekvencí výskytu problémů způsobených globální změnou klimatu se vědecká obec snaží najít možná řešení omezení emisí skleníkových plynů do atmosféry. Za jedno z možných řešení tohoto problému se považuje systém na separaci, transport a dlouhodobé ukládání CO2, anglicky zvaný CCS z Carbon Capture and Storage. Tato práce je literární rešerší problematiky CCS s cílem zjistit možné využití CCS v ČR. Je zde základně popsán systém CCS, dále je brán zřetel na možná rizika pro životní prostředí s ním spojená a na závěr jsou shrnuty perspektivy nasazení této technologie v ČR.
|
|
|
Půdoochranné technologie u třech nejpěstovanějších luskovin v ČR
Koukolíček, Jan ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Na pozemcích ZD Nečín byl prováděn pokus, který měl ověřit 3 půdoochranné technologie u třech nejpěstovanějších luskovin v ČR. Z půdoochranných technologií bylo zvoleno hluboké kypření, mělká podmítka a půda bez zpracování. Z luskovin byl zvolen ozimý hrách, který byl vyséván ve dvou termínech na podzim a následně na jaře. Z dalších byly na jaře vysévány klasický jarní hrách, lupina úzkolistá, lupina bílá a sója. U zpracování půdy bylo sledováno půdní utužení a půdní vlhkost. U luskovin bylo provedeno vegetační pozorování, předsklizňové a posklizňové hodnocení.
|
|
|
Zakládání porostů kukuřice seté půdoochrannou technologií na pozemcích s mírně erozně ohroženou půdou
Herout, Marcel ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce)
Práce vychází z potřeb zemědělců, kteří pěstují kukuřici jako krmivo pro skot i bioplynové stanice. Pro mnoho podniků je kukuřice strategickou plodinou. Jedná se o erozní plodinu a proto je jí třeba věnovat pozornost. Pokus je situován do podmínek ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. Podnik hospodaří na mírně a silně erozně ohrožených půdách a nastává zde možný problém s vodní erozí půdy. Ověřují se zde 3 půdoochranné technologie s různou šíří řádků a rozdílnou hustotou porostu. Sledujeme zde protierozní účinnost jednotlivé technologie, hustoty porostu a rozteče řádků. Měření zastřešuje výzkumný ústav meliorací a ochrany půd. Vyhodnocen byl výnos z jednotlivých parcel. Stanovoval se výnos biomasy a zrna.
|
|
|
Tvorba výnosu čiroku pěstovaného pro produkci bioplynu
Adamčík, Jiří ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Teplota v době klíčení je jedním z limitujících faktorů ovlivňující nárůst pěstitelských ploch čiroku cukrového v podmínkách České republiky. Cílem práce bylo posoudit schopnost jednotlivých odrůd čiroku klíčit při různých nižších teplotách a dále posoudit možnosti stimulovaných semen klíčit za nižších, méně příznivých teplot a ověřit vliv biologicky aktivních přípravků na rovnoměrnější a rychlejší klíčení semen čiroku cukrového. Pro zvýšení vitality a odolnosti k abiotickým stresům bylo osivo stimulováno pomocí auxinových přípravků M-Sunagreen a Lexin. Klíčení probíhalo v klimaboxu při teplotách 12, 15, 18 a 21 °C bez přístupu světla po dobu 14 dní. Z dosažených výsledků vyplývá, že stimulace semen čiroku cukrového pomocí auxinových přípravků zvyšuje rychlost klíčení při nižších teplotách. Nejlépe působícím biologicky aktivním přípravkem (pro rychlejší a vyrovnanější klíčení) byl Lexin. Tento přípravek měl značný vliv na zvýšení vitality osiva čiroku cukrového. V méně teplotně příznivých podmínkách (12°C) urychlila aplikace přípravku Lexin klíčení semen čiroku o plných pět dní. Pozitivní vliv měla i aplikace přípravku M-Sunagreen, který také
urychlil klíčení semen čiroku cukrového. Jako velmi pozitivní se ukázala aplikace auxinových přípravků M-Sunagreen a Lexin, kdy ve srovnání s kontrolou mají pozitivní vliv na polní vzcházivost a energii klíčení.
Nejvhodnější meziřádková vzdálenost byla 25 cm u čiroků cukrových a 50 cm u čiroků zrnových. Zjistili jsme, že výhodné je využít hnojivo Urea Stabil před setím v dávce 80 kg N.ha-1 a poté přihnojení ve stejné dávce ve fázi BBCH 35.
|
|
|
Přesné setí při zakládání porostu zrnin
Brinar, Jan ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Koukolíček, Jan (oponent)
Předmětem mojí práce bylo porovnat klasický způsob výsevu (maloparcelková bezezbytková sečka) a přesné setí na stanovenou vzdálenost (výsev prototypem secího stroje FARMET pro přesné setí s možností hnojení pod patu) u ozimé pšenice. Byly zvoleny různé výsevky u přesného a klasického secího stroje do obilnin. Testovány byly výsevky 1,0 až 4,5 MKS. Pokus byl prováděn v období let 2014-2015 na výzkumné stanici ČZU v Praze, Uhříněvsi. Vyseta byla krmná odrůda Penalta jakosti C od společnosti PROBIO z roku 2014. Za základ pro hypotézu byl vybrán výsevek 2,0 MKS při přesném setí vůči 3,5 MKS při klasickém způsobu setí. Cílem bylo určit, zda snížený výsevek při přesném způsobu setí poskytne srovnatelný výnos jako doporučený výsevek u tradičního způsobu setí. Za předplodinu byl zvolen jarní ječmen. Půda před setím pšenice byla připravena za použití minimalizace radličkovým kypřičem. Některé varianty pokusů byly při setí hnojeny pro podporu vzcházení. Tyto varianty byly hnojeny dávkou 150 kg N / ha volně na půdu před setím nebo 150 kg N / ha pod patu při setí v hnojivu Nitrophoska perfect. Dále byly všechny parcely hnojeny 140 kg N / ha v třech dělených dávkách na jaře v LAD 27, bez rozdílu. Suché léto v roce 2015 nemělo na pšenici devastující účinek a většina variant pokusu poskytla velmi dobrý výnos. Předpoklad, že přesné setí přinese úsporu osiva při zachování výnosu, se potvrdil. Navíc se ukázalo, že přesné setí v průměru ve všech variantách výsevků, hnojených před setím či nikoli, překonalo výnosy řádkového setí.
|
|
|
Nový LPIS a jeho návaznost na dotační programy
Koniaríková, Kateřina ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Česká republika, stejně jako ostatní členské státy EU, se zavázala k vytvoření systému, ve kterém by bylo možné evidovat zemědělsky užívanou půdu. V roce 2004 tak vznikl modul LPIS (Land parcel identification systém), sloužící jako informativní služba zemědělcům, kteří zde mohou najít potřebné údaje o obhospodařované zemědělské půdě, ale také ke kontrole údajů, uvedených v žádosti o dotace z evropských fondů.
V této diplomové práci jsem stručně shrnula vývoj Společné zemědělské politiky včetně novinek pro nové dotační období. Dvě kapitoly jsou věnovány Programu rozvoje venkova a jeho novému nastavení na období 2014-2020. Hlavně jsem se však zaměřila na evidenci půdy LPIS, důvod jeho vzniku a přínos pro zemědělce i státní správu. Samostatnou kapitolu jsem věnovala změnám v LPIS po roce 2015. Chci tak uživatele seznámit s novinkami, se kterými se mohou setkat při své práci s evidencí půdy a žádostmi o dotace.
Cílem diplomové práce je zhodnotit schopnost vybraného zemědělského subjektu orientovat se a pracovat s novou verzí evidence půdy LPIS. K získání praktických informací o aplikaci LPIS jsem navázala spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem. Dále jsem oslovila zemědělský subjekt Havlíčkova Borová, zemědělská a.s., hospodařící v okrese Havlíčkův Brod s žádostí o spolupráci a také s žádostí o přístup k jejich datům v LPIS. Také jsem se snažila zhodnotit v jaké míře je subjekt schopen připravit si podklady a vytvořit si Jednotnou žádost o zemědělské dotace.
V závěru diplomové práce jsem shrnula statistiku podaných Jednotných žádostí za rok 2015 v okrese Havlíčkův Brod. Data byla získaná od pracovníků OPŽL. V této statistice bylo posouzeno, kolik zemědělských subjektů si žádost o zemědělské dotace dokázalo připravit a podat samo, kolik subjektů využilo služeb zemědělských poradců nebo služeb pracovníků SZIF, Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL) a na jaká opatření v rámci dotací zemědělci žádali.
|
|
|
Hodnocení nových aromatických genotypů chmele
Henychová, Alena ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Požadavkem pěstitelů je, aby nová odrůda měla kvalitativní parametry Žateckého poloraného červeňáku, ale vyšší výnosový potenciál, a proto je v současné době snaha o vyšlechtění nové aromatické odrůdy.
Cílem diplomové práce bylo na základě produkčních ukazatelů, chemických a genetických analýz posoudit nově vyšlechtěné aromatické genotypy a vybrat ty, které by vykazovaly srovnatelné, nebo i lepší kvalitativní a kvantitativní parametry než registrovaná odrůda Žatecký poloraný červeňák. Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických charakteristik, oboustranných t-testů pro nezávislé výběry a korelační analýzy.
Výnos je nejdůležitější kvantitativní parametr, který je značně závislý především na klimatických podmínkách. Všechny genotypy hodnocené v diplomové práci dosahovaly vyšších průměrných výnosů než ŽPČ, kromě genotypu 4799. Z dosažených výsledků vyplývá, že nejvyššího teoretického výnosu dosáhl v roce 2014 genotyp 4801 (2,2 t suchého chmele) a v roce 2015 genotyp 4975 (1,77 t suchého chmele).
Nejdůležitější kvalitativní parametr je obsah alfa hořkých kyselin. Všechna aromatická novošlechtění vykazovala v chemickém rozboru pryskyřic parametry jemných aromatických chmelů. Aromatický genotyp 4975 měl nejvyšší průměrný obsah alfa i beta hořkých kyselin, vyrovnaný poměr mezi alfa a beta hořkými kyselinami, nejnižší obsah kohumulonu a kolupulonu a zároveň vykazoval ve všech sledovaných znacích chemického rozboru pryskyřic nízkou až střední variabilitu. Pro aromatické odrůdy s původem ŽPČ je typický obsah farnesenu vyšší než 12 % relativních, všechny hodnocené genotypy toto kritérium splňují.
Na základě genetických analýz byla vyhodnocena příbuznost k Žateckému poloranému červeňáku. Genotyp 4799 je geneticky nejblíže ŽPČ.
Piva uvařená z hodnocených genotypů mají podle senzorického hodnocení stejnou kvalitu jako Žatecký poloraný červeňák.
|
host ::
RSS.