|
|
Economic policy of Brazil
Janišová, Michaela ; Procházková Ilinitchi, Cristina (vedoucí práce) ; Hasík, Gabriel (oponent)
Tato práce pojednává o hospodářské politice Brazílie. Cílem práce je zjistit hlavní nástroje, které používá k dosahování svých cílů v oblasti hospodářské politiky a v konečném důsledku pak vyhodnotit jejich účinnost. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. V první kapitole, tedy teoretické části, je obecně vymezena hospodářská politika, její samotné fungování a pojmy, které s ní úzce souvisí. Druhá kapitola pojednává o čtyřech hlavních nástrojích hospodářské politiky a možných opatřeních, jež mohou vést k zamezení špatné ekonomické a politické situace v zemi. Poslední kapitola analyzuje a vyhodnocuje účinnost opatření nástrojů v Brazílii za posledních deset let, a to pomocí čtyř ekonomických cílů.
|
|
|
Ekonomické postavení České republiky v Evropské unii
Podzimek, Pavel ; Procházková Ilinitchi, Cristina (vedoucí práce) ; Sankot, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá ekonomickým postavením České republiky v Evropské unii. Nejprve je popsána historie české ekonomiky od vzniku Československa. V další kapitole jsou porovnány výhody a nevýhody plynoucí pro Českou republiku z členství v EU. V třetí kapitole jsou srovnávány vybrané makroekonomické ukazatele ČR s několika vybranými členskými státy EU. Dle stavu těchto ukazatelů je zhodnocena pozice České republiky v EU a nastíněn vývoj české ekonomiky v blízké budoucnosti.
|
|
|
Migrace pracovní síly ze zemí bývalého Sovětského svazu - Rusko a Bělorusko
Kazimirovich, Viktoryia ; Procházková Ilinitchi, Cristina (vedoucí práce) ; Straková, Eliška (oponent)
Pracovní migrace je v současnosti velmi pojednávané téma, které v souvislosti s rostoucí mezinárodní migraci nabývá na síle. Vliv pracovní migrace se projevuje zejména na hospodářské úrovni jednotlivých zemí, kdy v případě přijímacích zemí dochází k snižování nezaměstnanosti, tudíž pracovní migrace pokrývá nedostačující pracovní sílu, zatímco odcházející země profitují z remitencí, které se staly hodnotově význačnou finanční položkou země. Tato práce je rozdělena od tří kapitol. První kapitola charakterizuje pojem migrace a její příčiny, následované analýzou migrační situace v jednotlivých zemích Běloruska a Ruska. Druhá kapitola se zabývá projevy migrace ve třech ekonomických faktorech identifikovaných zvlášť pro každou zemi, přesněji se jedná o zaměstnanost/nezaměstnanost, remitence a mzdy. Poslední kapitola je zaměřená na představení postavení Běloruska a Ruska vůči pracovní migraci, případně jaká opatření dané země sledují ve vztahu k migraci.
|
|
|
Obchod EU s Ruskem před a po zavedení sankcí
Hrubá, Andrea ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Tématem diplomové práce je obchod EU s Ruskem před a po zavedení sankcí. V roce 2014 uvalila Evropská unie spolu s dalšími vybranými zeměmi sankční opatření proti Ruské federaci v reakci na nezákonnou anexi poloostrova Krym a záměrnou destabilizaci Ukrajiny. Ruská strana na to reagovala zavedením protisankcí. Práce je zaměřena na obchodní vztahy Evropské unie s Ruskem v období od roku 2002 do roku 2016 s cílem zjistit a vyhodnotit dopady sankcí a následných protisankcí na obchod, investice a ekonomiky EU a Ruska. Dopad sankcí na ekonomiky EU a Ruska je vyhodnocen na základě dvou statistických výpočtů. V prvním případě je dopad sankcí a protisankcí zkoumán pomocí výpočtu korelačního koeficientu bilance zahraničního obchodu a tempa růstu HDP. V druhém případě je dopad sankcí na ekonomiky zmíněných regionů vyhodnocen pomocí porovnání výpočtu extrapolace trendu, tedy odhadu budoucího vývoje tempa růstu HDP a reálného vývoje tempa růstu HDP. V závěru práce je dán prostor dopadům sankcí na evropské, respektive české podniky a na možné řešení evropských podnikatelů v podobě hledání nových, alternativních trhů namísto trhu ruského.
|
|
|
Educational system in China and its impact on the country's competitiveness
Pacalová, Michaela ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Práce se věnuje tématu vzdělávacího systému v Číně. Cílem práce je na základě jeho analýzy zhodnotit dopad vyššího vzdělání na konkurenceschopnost a ověřit hypotézu, že investice do lidského kapitálu jsou klíčovým faktorem ke zvýšení konkurenceschopnosti Číny. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje základní definice konkurenceschopnosti a indexy, kterými se konkurenceschopnost měří. Zároveň charakterizuje konkrétní pilíře daných indexů. V praktické části práce hodnotí vzdělávací systém, jeho historii, základní strukturu a zejména problémy, které jsou v oblasti vzdělání v Číně přítomny. Druhá část práce je věnována dopadu vyššího vzdělání na konkurenceschopnost Číny. Využitím známých indexů konkurenceschopnosti práce vyhodnocuje kritérium zaměřené právě na vyšší vzdělání. Součástí kapitoly jsou opatření a reformy, které čínská vláda realizuje s cílem odstranit problémy, s nimiž je vzdělávací systém spojen a přispět tak ke zvýšení celkové konkurenceschopnosti v zemi.
|
|
|
Závislost EU na dodávkách zemního plynu z Ruska
Klouda, Petr ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou závislosti EU na dodávkách zemního plynu z Ruska. Práce řeší různé aspekty energetické bezpečnosti, jako jsou zásoby, diverzifikace zdrojů, nebo stabilita dodávek, ale primárním zaměřením zůstává dovozní závislost. Vzhledem k tomu, že různé státy EU se od sebe velmi liší a liší se i jejich závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska, zkoumá tato práce závislost z pohledu tří různých skupin států. Na obchodní vztah se zemním plynem s Ruskem je tak nahlíženo z perspektiv států, které mají volný přístup k dodávkám zemního plynu od jiných dodavatelů, nebo z Ruska zemní plyn neodebírají vůbec, ale také z perspektivy států, které od Ruska odebírají až 100 % své roční spotřeby. Tyto různé perspektivy jsou pak dávány do kontextu s energetickou bezpečností celé EU. V neposlední řadě se také tato práce zabývá alternativními způsoby dodávek zemního plynu a způsoby, jak by mohla EU v tomto směru zvýšit svou energetickou bezpečnost.
|
|
|
Vnitřní migrace v Číně: funkce, význam a dopady na čínskou ekonomiku
Čermáková, Zuzana ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Těžiště této diplomové práce spočívá v analýze vnitřní migrace v Číně se zaměřením na migrující pracovníky s nižší kvalifikací, jejich celkovou charakteristiku, roli v ekonomice i postavení ve společnosti. Cílem této analýzy je dokázat, že i přesto, že čínští migrující pracovníci představují nepostradatelnou složku čínské ekonomiky a významně se podíleli na ekonomickém vzestupu ČLR, tak zároveň představují velice diskriminovanou skupinu v rámci čínské společnosti, jejíž práva jsou konstantně porušována.
|
|
|
Chytrá a udržitelná města v kontextu vědecké a inovační strategie EU
Horniecká, Marie ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Práce se zabývá podporou EU na výzkum a inovace, jakou má podobu, jaké inicativy EU v tomto ohledu existují. Práce je založena na rozboru a komparaci teoretických přístupů se záměrem vytvořit definici chytrého a udržitelného města pro účely této práce. Charakteristika klíčových souvisejících strategických dokumentů a networkignových platforem slouží k vykreslení vlivů, které na formování vědecko-výzkumných rámcovch programů působí. Samostatná kapitola je věnována analýze problémů, kterém evropská města čelí v dnešní době. Od těchto závěrů se odvíjí analýza proběhlých výzev a projektů (E-CORDA). Na základě analýzy je doporučeno, aby se příští období rámcových programů zaměřily zejména na sociální problémy přímo ve městech.
|
|
| |
|
|
Vliv vybraných rozhodnutí ESD na formování společné obchodní politiky EU
Vicherek, Ondřej ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Cílem mé diplomové práce je popsat vliv rozhodování ESD na Společnou obchodní politiku ("SOP") EU. Konkrétně práce zkoumá, jaké faktory ovlivňují rozhodování ESD o přímém účinku dohod realizujících SOP EU (zvláštní vztah, vzájemnost závazků, struktura smlouvy). Tyto faktory jsou aplikovány na několik smluv, u kterých soud ještě o přímém účinku nerozhodl a také na v současnosti projednávaný případ o přímém účinku práva WTO. S ohledem na cíl práce tvoří podstatnou část práce popis vývoje rozhodování ESD. Zvolenými metodami jsou především analýza a komparace vybraných judikátů ESD s dopadem na SOP EU. Jako hlavní linku a skrytý motiv stojící za rozhodováním ESD o přímém účinku mezinárodních obchodních smluv jsem určil, že pokud by mohlo dojít k oslabení vyjednávací pozice EU, je pravděpodobné, že ESD přímý účinek smlouvě nepřizná. Ostatní faktory jsou pouze sekundárního charakteru. Zkoumání vlivu rozhodování ESD o přímém účinku SOP je přitom důležité, protože role ESD ovlivňuje právní jistotu subjektů ohledně aplikovatelnosti mezinárodních obchodních dohod.
|
host ::
RSS.