|
|
Vyvlastnění pro účely výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
Sharapaev, Vladimír ; Prášková, Helena (oponent)
Vyvlastnění pro účely výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury Abstrakt Tato práce se věnuje problematice vyvlastňovacího řízení v režimu zákona č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (zákon o urychlení výstavby). Práce podává analýzu vybraných ustanovení tohoto zákona, zhodnocuje jednotlivé možnosti výkladu sporných ustanovení a nabízí možnosti optimalizace dosavadní právní úpravy de lege ferenda. Práce dále reaguje na recentní novelu zákona o urychlení výstavby provedenou zákonem č. 169/2018 Sb. a analyzuje potenciální dopady nové právní úpravy na procesní postavení účastníků řízení, jakož i konformitu vybraných ustanovení novely s ústavním pořádkem. V první kapitole práce je čtenář seznámen s pojmem vyvlastnění, obsahem tohoto pojmu, relevantní právní úpravou a hmotněprávními podmínkami vyvlastnění. Ve druhé kapitole následuje stručný popis zákona o urychlení výstavby a jeho zařazení do historického a politického kontextu. Třetí kapitola provádí čtenáře vyvlastňovacím řízením od fáze vyjednávání o získání práv k předmětu vyvlastnění dohodou, až po odvolací řízení a řízení o zrušení vyvlastnění. Zvláštní pozornost je v této kapitole věnována nově zavedenému institutu mezitímního rozhodnutí a jeho komparaci s...
|
|
|
Vyvlastnění pro účely výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
Sharapaev, Vladimír ; Prášková, Helena (oponent)
Vyvlastnění pro účely výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury Abstrakt Tato práce se věnuje problematice vyvlastňovacího řízení v režimu zákona č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (zákon o urychlení výstavby). Práce podává analýzu vybraných ustanovení tohoto zákona, zhodnocuje jednotlivé možnosti výkladu sporných ustanovení a nabízí možnosti optimalizace dosavadní právní úpravy de lege ferenda. Práce dále reaguje na recentní novelu zákona o urychlení výstavby provedenou zákonem č. 169/2018 Sb. a analyzuje potenciální dopady nové právní úpravy na procesní postavení účastníků řízení, jakož i konformitu vybraných ustanovení novely s ústavním pořádkem. V první kapitole práce je čtenář seznámen s pojmem vyvlastnění, obsahem tohoto pojmu, relevantní právní úpravou a hmotněprávními podmínkami vyvlastnění. Ve druhé kapitole následuje stručný popis zákona o urychlení výstavby a jeho zařazení do historického a politického kontextu. Třetí kapitola provádí čtenáře vyvlastňovacím řízením od fáze vyjednávání o získání práv k předmětu vyvlastnění dohodou, až po odvolací řízení a řízení o zrušení vyvlastnění. Zvláštní pozornost je v této kapitole věnována nově zavedenému institutu mezitímního rozhodnutí a jeho komparaci s...
|
|
|
Vztahy mezi soudy a veřejnou správou při výkladu práva
Fronc, Jaromír ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
Vztahy mezi soudy a veřejnou správou při výkladu práva Abstrakt Soudní přezkum správních rozhodnutí (a interpretace práva v nich obsažených) může mít různý standard (přísnost). Klasická kontinentální představa správního soudnictví vychází z teze, že soudy si právní otázky posuzují nezávisle na správním orgánu. Záměrem práce je tuto představu zpochybnit a nastínit okruhy případů, ve kterých lze uvažovat o tom, že by soudy vůči veřejné správě mohly vystupovat zdrženlivě ("deferenčně"), tzn. ponechat správě určitý prostor pro vlastní výklad práva, který soud bude akceptovat, byť by ho sám nemusel nutně považovat za nejsprávnější. Komparativní část práce ukazuje, že takový přístup správních soudů k interpretaci práva učiněné veřejnou správou není zcela ojedinělý. Jedná se zejména o Spojené státy americké, kde se v případě nejasného znění zákona či prováděcího předpisu těší deferenci výklad ze strany příslušného správního úřadu, pokud je tento výklad alespoň rozumný. Také české správní soudy (a Ústavní soud ve správních věcech) často připouštějí, že existuje více srovnatelně přesvědčivých interpretací práva. V takovém případě je podle judikatury nutné - v duchu zásady in dubio pro libertate - přiklonit se naopak ve prospěch výkladu příznivějšího pro adresáta práva. Práce však upozorňuje, že v některých situacích...
|
|
|
Odpovědnost mladistvých za přestupky
Tvrzník, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Odpovědnost mladistvých za přestupky Abstrakt Ve své diplomové práci se zabývám odpovědností mladistvých za přestupky. Cílem mé práce je analyzovat a zhodnotit současnou právní úpravu přestupkového práva a navrhnout určité kroky, které bych já osobně v souvislosti s touto problematikou učinil. V první části vymezuji některé pro mou práci klíčové termíny, kterými jsou odpovědnost,přestupek, věk a mladiství. Druhá část je věnována zásadám ukládání trestů mladistvým. Účelem správních trestů ukládaných mladistvým je zejména to, aby v budoucnu vedli řádný život a neopakovali protiprávní činnost. Při ukládání trestů mladistvým musí správní orgán přihlížet k mnoha faktorům, hlavním cílem je, aby trest splnil svůj výchovný účel, ale zároveň aby nenarušil další vývoj mladistvého. Ve třetí části uvádím, jaké odlišnosti ohledně trestů pro mladistvé pachatele přestupků současná právní úprava obsahuje. Rovněž se zde zabývám specifiky správních postupů, jejichž cílem je uložení trestu mladistvému pachateli přestupku. Ve čtvrté části se zabývám zvláštnostmi přestupkového řízení s mladistvým, zejména dalšími subjekty zúčastněnými na řízení, kterým zákon přiznává určitá oprávnění, aby mohly hájit zájmy mladistvého obviněného. Těmto oprávněním se v jednotlivých kapitolách podrobně věnuji. Na závěr této části se zmiňuji o...
|
|
|
Základní principy správního trestání se zaměření na zásadu "ne bis in idem"
Mach, Kevin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem základních zásad přestupkového řízení, přičemž ústřední pozornost je věnována zásadě ne bis in idem (ne dvakrát v téže věci). Cílem práce je představit základní zásady, které by měly najít své uplatnění v přestupkovém řízení, popř. v procesu trestání obecně. Za tímto účelem jsem zvolil metodu analýzy, kdy porovnávám výčet jednotlivých zásad přestupkového (trestního) řízení a jejich obsah podle jednotlivých autorů. Po zjištění, že v doktríně nepanuje shoda na tom, které zásady se v řízení o přestupku mají aplikovat, jsem se pokusil o syntézu těchto rozdílných názorů, a to tak, že jsem vybral jednotlivé zásady, na kterých se většina autorů shoduje, a k nim přidal další zásady, které by se měly v řízení o přestupku uplatnit podlé mého názoru. K jednotlivým zásadám jsem připojil stručný komentář, abych čtenáře uvedl do problematiky. Na základě takto vybraných zásad jsem následně vytvořil unikátní seznam základních zásad přestupkového řízení, tedy zásad, které by se zcela určitě měly v řízení o přestupku aplikovat. Z tohoto výčtu základních zásad přestupkového řízení jsem vybral zásadu ne bis in idem, které jsem věnoval nejvíce pozornosti, neboť uvedenou zásadu lze považovat za nejvíce problematickou. Uvedenou problematičnost lze spatřovat zejména v tom, že se její...
|
|
|
Řízení o přestupcích fyzických osob v prvním stupni
Štádler, Jiří ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Řízení o přestupcích fyzických osob v prvním stupni Abstrakt Tématem diplomové práce je řízení o přestupcích fyzických osob v prvním stupni a jeho procesní úprava, kterou stanovuje zejména zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Vedle přestupkového zákona diplomová práce rozebírá i subsidiární použití zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu a postavení obviněného upravené mezinárodním právem v čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Cíle předložené diplomové práce jsou: vymezení přestupkového řízení a jeho odlišností od trestního řízení a soudního trestání; zjištění, které základní zásady se aplikují v přestupkovém řízení; rozlišení jednotlivých subjektů přestupkového řízení, jejich procesní práva a povinnosti, se zaměřením na postavení obviněného; rozbor jednotlivých částí přestupkového řízení v prvním stupni od úkonů před jeho zahájením až po rozhodnutí v prvním stupni. V návaznosti na stanovené cíle předložená diplomová práce charakterizuje přestupkové řízení jako speciální druh veřejnoprávního řízení, ve kterém se rozhoduje o vině či nevině konkrétní osoby. Srovnává přestupkové řízení s trestním řízením a soudním trestáním. Rozebírá základní zásady řízení o přestupku, které musí být dodrženy. Rozlišuje subjekty přestupkového řízení na správní orgány, účastníky řízení a...
|
|
|
Základní principy správního trestání se zaměření na zásadu "ne bis in idem"
Mach, Kevin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma zásad uplatňovaných v řízení o přestupcích, především však na zásadu ne bis in idem, na kterou je tato práce zaměřena. Zásada ne bis in idem znamená, že v téže věci nemá být rozhodnuto dvakrát, neboť je všeobecně přijímáno, že takové dvojí potrestání se jeví jako nespravedlivé. Tato zásada nachází své uplatnění v řízení o trestním obvinění, a protože je pojem trestní obvinění dle Evropského soudu pro lidská práva autonomní, tedy má určitý objektivní obsah, zabýval jsem se předně interpretací tohoto pojmu. Aby se podle Evropského soudu pro lidská práva jednalo o trestní obvinění ve smyslu čl. 4 odst. 1 Protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, musí obvinění naplňovat tzv. Engel kritéria, která jsem se snažil váženému čtenáři přiblížit. Tato kritéria byla Evropským soudem pro lidská práva vytvořena v případu Engel a ostatní proti Nizozemí (1976), přičemž k jejich rozvinutí došlo před stejným soudem v případu Bendenoun proti Francii (1994). Tato kritéria jsou určující pro to, zda se jedná o trestní obvinění, a zda se tudíž v řízení musí uplatnit záruky garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, především pak právo na spravedlivý proces, které je garantováno v článku 6 EÚLP. Ve své diplomové práci jsem pracoval metodou analýzy, přičemž jsem...
|
|
|
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
Kozelka, Pavel ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Mates, Pavel (oponent) ; Staša, Josef (oponent)
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu Abstrakt Předmětem disertační práce je rozbor právní úpravy poskytující ochranu veřejným subjektivním právům prostřednictví prostřednictvím řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, upraveného soudním řádem správním, a posouzení, zda právní úprava poskytuje dostatečnou právní ochranu veřejným subjektivním právům, s doporučením možností její úpravy. Základní metodu představují převážně logické metody při současné kombinaci normativního přístupu, kdy je stávající právní úprava podrobena podrobné analýze a syntéze ve spojení s empirickým zkoumáním poskytované ochrany v rámci problematických okruhů prostřednictvím již proběhlých soudních řízení a rovněž srovnáním problémových institutů se zahraniční právní úpravou. Prvním modelem se tak stala "tradiční" německá právní úprava správního soudnictví, v níž se zákonodárce tradičně inspiruje. V této souvislosti nemohla být opomenuta nově přijatá verze správního soudnictví na Slovensku. Ta, byť navazuje na historické kořeny "našeho" správního soudnictví z doby prvé republiky, k řadě institutů však přistupuje odlišným způsobem. Výkon správního soudnictví soudy zdaleka převyšuje standard českého soudnictví. Přesto se mi v rámci prováděného zkoumání podařilo analyzovat problémové okruhy správního soudnictví, mezi...
|
|
|
Zákaz reformationis in peius ve správním právu trestním
Mrázková, Tereza ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá novodobým vývojem existence a působnosti zásady zákazu reformationis in peius v oblasti správního trestání, konkrétně v oblasti přestupků a bývalých tzv. jiných správních deliktů. Ačkoliv zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich odstranil dosavadní nežádoucí a kritizovanou "dvojkolejnost" aplikace zákazu reformace in peius v řízení o přestupcích a bývalých jiných správních deliktech, otázky a problémy týkající se předmětné zásady dále přetrvávají; v určitém směru nová právní úprava dosavadní situaci dokonce ztížila. Hlavním cílem této práce je proto kritická analýza nové právní úpravy zásady zákazu reformace in peius podle tohoto zákona a jejího dopadu do správní praxe. Práce je systematicky rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitole jsou vyložena obecná teoretická východiska této zásady jako pojmu a v následující části je popsán její ústavní základ, včetně jejího mezinárodního zakotvení. Ve třetí kapitole je podrobně rozebrán vývoj této zásady na území České republiky. Postupně je popisován a komentován obsah, rozsah a dosah předmětné zásady s ohledem na závěry judikatury i odborné literatury v řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a dále v řízení o tzv. jiných správních deliktech, a to před účinností zákona č....
|
|
|
Správní tresty za přestupky a ochranná opatření
Čvančara, Michal ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
1 Abstrakt - Správní tresty za přestupky a ochranná opatření Cílem této práce je představit jednotlivé správní tresty a ochranná opatření za přestupky. Vzhledem k rozsahu zadaného tématu je práce zaměřena na jednotlivé druhy správních trestů a ochranných opatření, zkoumá jednotlivé podmínky pro jejich uložení a všímá si možných rozporů v zákonné úpravě. Práce se nevěnuje problematice ukládání správních trestů, jejíž kritéria jsou uvedena v § 37 až 44 přestupkového zákona a slouží pro určení konkrétního druhu a výměry správních trestů, rovněž je upuštěno od problematiky souběhu přestupků. V úvodní kapitole je nastíněna definice a problematika správněprávní odpovědnosti a základní otázky správního trestání jako součásti činnosti orgánů veřejné správy. Pojednáno je o obdobnosti principů trestního práva s přestupkovým právem, jejichž následkem je obvykle možnost analogického využití principů trestního práva i pro oblast správního trestání. Prostor je věnován základním pramenům správního trestání se zaměřením na oblast správních trestů a ochranných opatření. Následující kapitoly se vždy věnují jednomu ze správních trestů uvedených v § 35 přestupkového zákona. Každá kapitola začíná obecným popisem správního trestu a vyjmenovává jeho hlavní účely, pro něž byl zvolen právě tento, a ne jiný správní trest. Následně...
|
host ::
RSS.