Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 120 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek
Bače, Václav ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Adamec, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce má za cíl představit adresátovi jejího textu institut odpovědnosti podnikající fyzické za přestupky, který byl do českého právního řádu jako samostatný odpovědnostní režim zaveden teprve přijetím zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Ačkoliv podnikající fyzická osoba pochopitelně mohla být pachatelem přestupku už dříve, teprve zmíněným přijetím uvedeného zákona byla její přestupková odpovědnost kompletně oddělena od odpovědnosti právnické osoby za přestupky. Autor práce se proto rozhodl o režimu odpovědnosti podnikající fyzické osoby za přestupky pojednat tak, aby měl adresát textu možnost poznat všechny důležité aspekty fungování odpovědnostního režimu podnikající fyzické osoby. Struktura práce se skládá z osmi kapitol včetně závěru. V první kapitole autor definoval základní instituty tvořící samotný pojem odpovědnosti podnikající fyzické osoby za přestupky. Následně autor vylíčil vývoj odpovědnosti za přestupky s důrazem na historické milníky vývoje přestupkové odpovědnosti podnikající fyzické osoby. Třetí kapitolu tvoří stručné představení pramenů práva důležitých pro rozebíraný institut. Těžištěm práce je bezpochyby kapitola čtvrtá, v níž se autor detailně věnuje základům odpovědnosti podnikající fyzické osoby za přestupky, jakož i...
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu
Kozelka, Pavel ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent) ; Kryska, David (oponent)
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu Abstrakt Cílem disertační práce je rozbor právní úpravy poskytující ochranu veřejným subjektivním právům prostřednictvím řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, upraveného soudním řádem správním a posouzení, zda právní úprava poskytuje dostatečnou právní ochranu veřejným subjektivním právům, s doporučením možností její úpravy. Práce se zabývá východisky správního soudnictví a jeho principy pohledem historického vývoje v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu a následně rozborem konkrétních institutů správního soudnictví. Přitom nelze pominout analýzu organizace správního soudnictví, která se výrazně podílí jak na kvalitě, tak na rychlosti soudem poskytované soudní ochrany. Z toho důvodu je součástí práce rovněž analýza organizace a nápadu Nejvyššího správního soudu, který rozhoduje o kasačních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím soudů rozhodujících ve správním soudnictví a souvisejících otázek, včetně náhrady nákladů řízení ve správním soudnictví, a to nejen pohledem de lege lata, ale též návrhů de lege ferenda. Základní metodu představují převážně logické metody při současné kombinaci normativního přístupu, kdy je stávající právní úprava podrobena podrobné analýze a syntéze ve spojení s empirickým zkoumáním poskytované...
Veřejný disciplinární delikt státních zaměstnanců
Chadima, Marek ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Bárta, Jan (oponent)
Veřejný disciplinární delikt státních zaměstnanců Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá podoblastí správního trestání, a to konkrétně disciplinárním trestáním státních zaměstnanců. Dobře nastavená pravidla disciplinárního trestání státních zaměstnanců mají zaručovat jak ochranu veřejných subjektivních práv těchto zaměstnanců, tak stabilizovat systém státní služby a umožnit jeho depolitizaci a hlubší profesionalizaci. Jedná se tak o významnou oblast českého práva správního. Hlavním cílem práce je v širších souvislostech analyzovat institut disciplinárních deliktů a disciplinárního trestání státních zaměstnanců a popsat principy jejich fungování v českém právním řádu. Práce kriticky analyzuje jednotlivé instituty zkoumané oblasti a pokouší se odpovědět hned na několik výzkumných otázek formulovaných hned v úvodu. Nejdříve autor v práci vymezuje základní pojmy, shrnuje základy právní úpravy a věnuje se historickému vývoji disciplinárního trestání státních zaměstnanců. Poté se zabývá tím, zda rozhodování o kárném provinění státního zaměstnance je rozhodováním o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 EÚLP. Dospívá k závěru, že nikoliv, přičemž z tohoto závěru jeho práce v dalších částech vychází. Následně práci rozděluje do hmotněprávní a procesněprávní části. V poslední (věcné) kapitole se autor věnuje...
Princip ne bis in idem při uplatňování odpovědnosti za přestupky
Škopková, Šárka ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Adamec, Martin (oponent)
při uplatňování odpovědnosti za přestupky iplomová práce se věnuje aplikaci zásady na oblast správního trestání, konkrétně přestupky (slovy dřívější terminologie i jiné správní delikty) Podmínky aplikace zásady Cílem práce je tedy zejména analýza Evropského soudu pro lidská práva, tak tuzemských soudů, zaměřené na danou . Práce se mimo jiné také věnuje rozboru právních předpisů, nichž je zásada Úvodem práce je vymezena zásada jako taková a uvedeny nejdůležitější prameny práva, v nichž je zakotvena. Prameny práva jsou rozlišeny na mezinárodní úrovni a úrovni vnitrostátní. Hlavní důraz je kladen na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních , která je jedním z nejdůležitějších pramenů práva, v nichž je zásada Následující kapitola je věnována již samotným podmínkám aplikace zásady jednotlivých subkapitolách jsou podrobně rozebrány podmínky aplikace zásady ne Konkrétně se subkapitoly zabývají povahou řízení (rozebrány jsou tzv. Engel kritéria), totožností skutku, duplicitě řízení a závěrem totožností věnující se podmínkám aplikace zásady je kladen velký důraz na judikaturu Evropského dská práva. Jedna ze samostatných subkapitol se věnuje judikatuře tuzemských soudů. Tato je srovnávána s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Závěrem práce nichž se zásada může uplatnit (trestný čin - přestupek,...
Promlčení odpovědnosti za přestupky
Šulc, Lukáš ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Adamec, Martin (oponent)
Promlčení odpovědnosti za přestupky Abstrakt Diplomová práce se zabývá právní úpravou promlčení přestupků. Předmětem zkoumání je především obecná právní úprava v zákoně č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnost za přestupky a řízení o nich, nicméně prostor je věnován i speciálním právním úpravám ve zvláštních zákonech. Cílem diplomové práce je analyzovat současně aplikovaná právní pravidla promlčení přestupků, poukázat na jejich nedostatky a navrhnout možná řešení. První část práce začíná výkladem o obecném významu slova promlčení v právu, následně je poukázáno na odlišný význam tohoto slova v případě promlčení veřejnoprávních deliktů. Po tomto úvodním pojednání se práce věnuje povaze institutu promlčení veřejnoprávních deliktů, shrnuje důvody zakotvení institutu v právních úpravách a předkládá shrnutí atributů právního vztahu, kterého se promlčení přestupků dotýká. V druhé části se práce věnuje relevantním ustanovením přestupkového zákona, která upravují jednotlivé aspekty promlčení přestupků. Kapitola věnující se délce promlčecí doby se zabývá kritikou přijaté právní úpravy, upozorňuje na nežádoucí legislativní mezeru a obsahuje návrh řešení. Dále je shrnuta argumentace v dlouholetém sporu o vztahu konce promlčecí doby a právní moci rozhodnutí. Na závěr této kapitoly je shrnuta argumentace Ústavního soudu při...
Ukládání správních trestů
Bušák, Ladislav ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Adamec, Martin (oponent)
Ukládání správních trestů Abstrakt Diplomová práce se věnuje kritickému rozboru soudobé právní úpravy ukládání správních trestů za přestupky dle přestupkového zákona a pokouší se zhodnotit její jednoduchost a efektivnost. Právě snaha o jednoduchost této úpravy, s ohledem na její aplikaci správními orgány, si jako jeden z cílů kladl zákonodárce při přijímání nového přestupkového zákona. Práce se dotýká především problematiky jednotlivých hledisek, ke kterým je správní orgán povinen při sankcionování pachatele přestupku přihlédnout, a to tak, aby byl uložen adekvátní správní trest přiměřený okolnostem případu i osobě pachatele. Věnuje se tak primárně příslušné úpravě přestupkového zákona s částečnými přesahy do právní úpravy zavedené ve zvláštních zákonech upravujících jednotlivé skutkové podstaty přestupků. Mimo to se věnuje také trestání mnohosti přestupků, kdy rozebírá recentní úpravu ukládání správních trestů za přestupkovou recidivu i souběh a řeší, jak správní orgán uloží správní trest ve zkráceném řízení, tedy příkazem a příkazem na místě. Věnuje se taktéž zvláštnostem úpravy modifikujícím tato hlediska s ohledem na skutečnost, že se přestupku dopustil mladistvý pachatel. Závěrem se pak dotýká i míry aplikovatelnosti zásady zákazu změny k horšímu v rámci přezkumu rozhodnutí ukládajících správní tresty...
Odpovědnost právnických osob za přestupky
Bazsová, Melinda ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Adamec, Martin (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je odpovědnost právnických osob za přestupky. Přijetím zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich došlo ke sjednocení právní úpravy správních deliktů a přestupků pod jedinou kategorii, kterou jsou přestupky. V této právní úpravě je tak obsažena jak úprava přestupků fyzických osob, tak úprava přestupků právnických osob. Cílem této práce je vyložit předpoklady odpovědnosti právnických osob za přestupky s ohledem na specifickou povahu právnických osob a poukázat na úzkou souvislosti předpisů občanského práva (zejména občanského zákoníku) s právní úpravou odpovědnosti právnických osob za přestupky podle přestupkového zákona. V první kapitole jsou stručně představeny prameny právní úpravy správního trestání obecně. Druhá kapitola pojednává o úpravě právnických osob obsažené v soukromoprávních předpisech, a to s přihlédnutím k odpovědnosti právnických osob za přestupky. Rozebírá statusové otázky právnických osob, jakož i jednotlivé pojmové znaky právnických osob a věnuje se problematice přičitatelnosti jednání fyzických osob právnickým osobám a tvorbě vůle právnických osob. Představuje problematiku právní osobnosti a svéprávnosti právnických osob, problematiku teorie fikce, která se prolíná do přestupkové úpravy, jakož i proces rozhodování...
Trestněprávní principy v řízení o přestupcích
Lomozová, Petra ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
ZÁVĚR Cíl práce, kterým je zjistit rozsah, v jakém se základní zásady trestního řízení uplatňují v řízení o přestupcích, si vyžádal poměrně rozsáhlý text, který značně přesahuje délku, požadovanou po diplomové práci. K této délce jsem dospěla po zpracování možných námitek a dílčích problematik, které ústí většinou přímo ze základního problému této práce, kterým je na jedné straně poměrně stručná (nikoliv však, podle mého názoru, nepřiměřeně stručná) úprava přestupkového řízení v zákonu o přestupcích, a na druhé straně požadavky plynoucí ze základních zásad trestního řízení, které lze až na výjimky považovat též za základní zásady, kterými se řídí řízení o přestupcích. K nim pak přistupují požadavky, které klade na řízení o "trestním obvinění" čl. 6 Úmluvy. Práce si proto vyžádala kromě vymezení jednotlivých zásad též alespoň dílčí zpracování související judikatury ESLP. Řada otázek, které se práce pokusila zodpovědět, by bylo možné podrobit podrobnějšímu zkoumání a diskusi. Dá se také předpokládat, že v souvislosti s předmětem práce by bylo možné řešit ještě další otázky, které v práci vůbec nebyly nastoleny. Smyslem práce bylo mimo jiné z trestněprávních principů dovodit některá pravidla, která v zákonu o přestupcích, popř. ve správním řádu nejsou pozitivně upravena, která by se však přesto měla v...
Problémy zákona o svobodném přístupu k informacím v aplikační praxi
Jirovec, Tomáš ; Vopálka, Vladimír (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
Problémy zákona o svobodném přístupu k informacím v aplikační praxi Zařazením Listiny základních práv a svobod do ústavního pořádku se Česká republika přihlásila k principům demokratického právního státu. Text Listiny konvenuje s nejvýznamnějšími mezinárodními lidskoprávními dokumenty, a proto v jejím textu má místo i zakotvení právo na svobodu projevu, se kterým úzce souvisí i právo na informace, které je významným prostředkem pro kontrolu veřejné správy angažovanou veřejností. Dikce článku 17 odst. 5 svědčí o tom, že v rámci správy věcí veřejných došlo ke změně koncepce, neboť bylo upuštěno od koncepce diskrétnosti správy k principu publicity správy, který by měl být naplňován maximální mírou otevřenosti a transparentnosti. Zákonným projevem práva na informace je zákon o svobodném přístupu k informacím, který byl přijat v roce 1999. Vláda České republiky byla v oblasti právní úpravy poskytování úpravy pasivní, což donutilo skupinu senátorů k vlastnímu návrhu právní úpravy, který byl nakonec přijat. Právě okolnost, že text zákona nevycházel z vlády, která disponuje rozsáhlým legislativním aparátem, je jednou z okolností, která způsobuje, že poměrně stručný právní předpis vyvolává v praxi aplikační potíže. Tato práce má za cíl právě upozornit na nejpalčivější místa současné právní úpravy. Text je...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 120 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.