|
|
Železniční brownfields - potenciál města. Případová studie nádraží Bubny
Kluchová, Adéla ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Železnice, jež v 19. století přivedla průmyslový rozmach až ke středověkým hradbám Prahy, tam o sto let později zanechala obrovské celistvé lukrativní plochy, které jsou na současné nároky železniční dopravy vysoce naddimenzované. Železniční brownfieldy nyní nabízí svůj potenciál začlenit se do organismu města, propojit již existující zástavbu a vytvořit nové polyfunkční městské čtvrti. Tato bakalářská práce přibližuje problematiku transformace železničních brownfieldů jak v historickém kontextu, tak i kontextu současných přístupů územního plánování. Případová studie představuje brownfield nádraží Praha-Bubny a aktéry, kteří společně vytvářejí podobu budoucí transformace, stejně tak jako jejich dílčí cíle a představy o nově tvořeném prostoru. KLÍČOVÁ SLOVA: železniční brownfieldy, transformace, nádraží Bubny, urbanismus, územní plánování
|
|
|
Kreativní třída v Praze
Hurtová, Anna ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Kreativní třída v Praze Abstrakt Cílem této práce je vymezit městské části Prahy, které vykazují vyšší podíl kreativní třídy. Dalším cílem je pojmenovat důvody tohoto jevu. Výzkum byl proveden kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní přístup spočíval v analýze dat Sčítání lidu, domů a bytů 2011, těžištěm kvalitativní části bylo vedení strukturovaných rozhovorů se zástupci kreativní třídy žijícími v Praze 7. To bylo doplněno zúčastněným pozorováním a neformálními rozhovory. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejvyšší výskyt kreativní třídy vykazují městské části v centru Prahy a k němu přilehlé. Periferní oblasti jsou výjimkou. Příčinou tohoto jevu ve zkoumané oblasti byla blízkost centra města, městská zeleň a místní komunita. Sledovaná cílová skupina potvrdila, že výběr lokality místa bydliště způsobil to, že začali mnohem méně využívat další městské části. Klíčová slova: kreativita, kreativní třída, kultura, kreativní index, inovace, Praha
|
|
|
Vývoj veřejného prostoru ne-heterosexuálních lidí v Česku: Praha jako "queer" metropole?
Sak, Jan ; Pitoňák, Michal (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzkumem vývoje prostorové organizace českých ne- heterosexuálních lidí, studiem veřejných socializačních možností této skupiny v Praze od počátku socialismu do současnosti a otázkou, jakým směrem se Praha jako "gay metropole" vyvíjí v současnosti. Výzkumná část práce se opírá o sekundární geografickou obsahovou analýzu dostupné literatury a dat vycházejících především z tzv. metody orální historie. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že největším milníkem v tomto vývoji byl rok 1989 a tím i rapidní nárůst socializačních možností ne-heterosexuálů v 90. letech. Tento rychlý vývoj v současnosti z Prahy vytváří metropoli nabízející množství gay a lesbického vyžití, která je schopná konkurovat jiným západoevropským velkoměstům. klíčová slova: ne-heterosexuální, homosexuál, gay, lesba, queer, Praha, socialismus, veřejný prostor, heteronormativita
|
|
| |
|
|
Znělost v češtině německých mluvčích
Pospíšilová, Lucie ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností češtiny německých mluvčích, konkrétně problematikou znělostí obstruentů. Jejich fonologická znělost je v češtině a němčině realizována odlišnými způsoby a asimilace znělosti se řídí rozdílnými principy. Výslovnost je ve výuce často podceňována. Cílem této práce je zjistit nejčastější chyby a navrhnout způsoby ke zlepšení výuky této problematiky. K tomu jsem pečlivým poslechem analyzovala 20 čtených projevů mluvčích, jejichž mateřštinou je němčina. Také jsem provedla srovnání učebnic z hlediska toho, jak se věnují výuce výslovnosti. Nejvíce problémů jsem zjistila v asimilaci znělosti přes hranice slabik a slov. Přínosem pro učitele češtiny jako cizího jazyka by mělo být shrnutí problémů s výslovností německých mluvčích a vytvořené materiály, které je možné zařadit do výuky.
|
|
|
Prostorové aspekty každodenního života
Pospíšilová, Lucie
Studium každodenního života získává v dnešní diferencované společnosti nový rozměr. Za posledních několik desítek let došlo k významným proměnám časových a prostorových vztahů, které dnes nabývají mnoha různých podob, z nichž některé jsou relativně novými fenomény (např. virtuální vztahy). Společnost se diferencuje také sociálně a kulturně. Na jednom místě se dnes střetávají každodenní životy lidí s různými postoji a hodnotami, zvyky a způsoby chování, lidí odlišných životních stylů. Tyto skutečnosti ukazují na důležitost výzkumu každodenního života, který je rutinní a samozřejmý pro člověka nebo skupinu lidí v daném prostoru a čase, ale jinak je proměnlivým a diferencovaným jevem. Zároveň vyvstávají v kontextu soudobých proměn společnosti nové otázky, které vybízejí k revizi definic každodenního života a k hledání nových metod výzkumu. Tato dizertační práce se snaží nalézt pozici geografie ve výzkumu každodenního života a přispět tak k formování geografické subdisciplíny, která zatím není plně rozvinuta. Reaguje na přístupy ovlivněné geografií času, které mají tendenci redukovat každodenní život lidí na cestu časoprostorem a vytvářet modely lidského chování a snaží se je "oživit" pomocí konceptů, které reflektují subjektivní vnímání a prožívání jednotlivců a atmosféru míst. Každodenní život lidí...
|
|
|
Fenomén lesních mateřských škol: případová studie na Praze 6
Vostradovská, Barbora ; Jíchová, Jana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá lesními mateřskými školami, které představují alternativu ke klasickým mateřským školám a lze je považovat za nový institucionální fenomén v oblasti předškolního vzdělávání. Téma je zasazeno do teoretického rámce geografie času a mobility, důraz je kladen na koncept omezení. Případová studie realizovaná na Praze 6 porovnává uživatele (rodiče) lesní mateřské školy a klasické mateřské školy. Sleduje rozdílnost prostorové denní mobility - dojížďky a odlišné sociálně demografické charakteristiky uživatelů obou typů zařízení. Při terénním šetření v předškolních zařízeních byly využity techniky sběru dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů a dotazníků. Případová studie potvrdila, že rozdíly mezi uživateli existují a nejvíce se projevují v ochotě dojíždět na větší vzdálenost a jejich vztahu k ochraně životního prostředí. Klíčová slova: lesní mateřská škola - mateřská škola - dojížďka - uživatelé - Praha 6
|
|
|
Význam časového systému pro zdraví člověka
Pospíšilová, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cirkadiánní systém vznikl jako adaptace na cyklicky se opakující změny podmínek pro život na Zemi, především střídání světla a tmy s periodou solárního dne. Rytmický signál vzniká v organismu na buněčné úrovni díky rytmickému spínání hodinových genů a jejich proteinových produktů. Suprachiasmatická jádra (SCN) v hypothalamu jsou hlavním cirkadiánním oscilátorem savců a řídí denní cykly fyziologických a behaviorálních procesů. V periferních tkáních fungují lokální oscilátory, které jsou neuroendokrinními signály ze SCN synchronizovány k denní době a k sobě navzájem. Pro správnou funkci organismu je nutná vzájemná synchronizace všech složek cirkadiánního systému. Nejdůležitějším synchronizátorem systému s denní dobou je světlo působící na SCN přes retinu. U některých nevidomých je vnímání světla v retině narušeno a proto nemohou být světlem synchronizováni. SCN řídí rytmické uvolňování hormonu melatoninu z epifýzy. Tento hormon zprostředkovává informaci o denní době dalším tkáním, které nejsou na světlo citlivé. Cirkadiánní systém časově řídí řadu dalších procesů, včetně cyklu buněčného dělení. Zdá se, že jednou z příčin některých nádorových onemocnění může být narušení této časové regulace. V lidské populaci byla zjištěna různá exprese a polymorfismy hodinových genů. Na základě rozšiřujících se poznatků o...
|
|
|
Časoprostorové aspekty vzniku "edge cities" v Pražském městském regionu
Beneš, Jan ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Novák, Jakub (oponent)
Fenomén edge city má své kořeny v amerických metropolitních oblastech. V současnosti se podobné městské formy rovněž nachází i v jiných vyspělých městech. Transformace odehrávající se v post-socialistických metropolích od počátku 90. let zapříčinily vznik nových socio-prostorových forem v suburbánní oblasti Pražského městského regionu. Případová studie komerčního areálu Čestlice-Průhonice poukazuje na nově vytvořené koncentrace rozvinutých služeb v prostoru pražského suburbia, což má za následek vyšší výskyt populace a dopravy během dne. Hlavním cílem této práce je nalézt časovou dimenzi vnějších prostorových vazeb komerčního areálu pomocí analýzy denního rytmu dopravy. Jako nástroj k tomu využívá metody přímého pozorování projíždějících vozidel a jejich registračních značek. Výzkumem byla dokázána regionální významnost tohoto areálu. V této bakalářské práci je čtenáři ukázáno, že nové socio-prostorové formy v pražském suburbiu jsou důležitým předmětem dalšího studia geografie. Klíčová slova: edge city, komerční suburbanizace, denní rytmus, doprava
|
|
|
Lokalizační faktory nákupních center: případová studie nákupních center v Praze
Hladík, Zdeněk ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Lokalizace ekonomických aktivit je v odborné literatuře velice často a dlouhodobě diskutovaná otázka. Zejména určení lokalizačních faktorů pro maloobchodní jednotky v tak komplexním prostředí, jako je metropolitní Praha, je velice komplikovaný proces. Rozdíl v řádu i několika desítek metrů může rozhodnout o celém úspěchu či neúspěchu daného nákupního centra. V první části práce je tak uvedena a diskutována celá řada studií a metod s rozdílnými přístupy k určení této lokality. Výsledky práce ukazují na snahu zákazníků o minimalizaci času a námahy vynaložené na nakupování, jejímž odrazem je právě důraz na dostupnost stanice metra jako hlavního lokalizačního faktoru v pražském prostředí. Avšak nejen samotná lokalizace, ale také preference zákazníků určitého marketingového mixu a charakteristik center ovlivňují jejich úspěšnost. Klíčová slova: nákupní centrum, lokalizační faktory, Praha, metro, dostupnost
|
host ::
RSS.