Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vybrané aspekty turistiky a udržitelného rozvoje v Národním parku Šumava a v Národním parku Podyjí z pohledu tří skupin respondentů
Staňková, Jindřiška ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Plesník, Jan (oponent) ; Třebický, Viktor (oponent)
5. Závéry Podle celkolrych výsledků průzkumu je možné shrnout, Že oba dva sledované národní parky se Iišily vzhledem k charakteru turistiky na jejich úzenrí. Dlouhodobé a opakované návštěvy převaŽovaly na Šumavě vroce 1998 i vroce 2003, zatímco vPodyjí vroce 2000 byla absolutní převaha prvně přijiždějících návštěvníků, kteří zůstávali jeden den. Intenzita turistického ruchu byla nímána rušivě zejména místnínri obyvateli v obou sledovaný'ch letech na Šunlavě a i v NP Podyjí zazniva|y vůči intenzitě turistického ruchu negatiní hlasy mísmÍch ob}.Valct oproti názorurn trrristťr.Počet turistů na Šumavě byI vnímán skupinami respondentůjako rostoucí v obou sledovaných letech. Proto by v obou národních parcích měla být změřena a vyhodnocena nosná kapacita úzenrí, aby se předešlo či nedocházclo k negativním vlivůnr nadměrného turistického zatižení' Mezí názory a postoji místních obyvatel na Šumavě vroce 1998 a vPodyjí vroce 2000 bylo statisticky prokázáno více rozdílů nežli mezi oběma pozorováními na Sumavě. Bylo prokázáno, Že místní obyvatelé obou sledovaných oblastí nebyli zaměstnáni ve sluŽbách vázaných na cestovní ruch ani přímo nepodnikali v turistickénl ruchu. Místní obyvatelé se také nepodíleli na udrŽitelném rozvoji obou území. Více negatir'rrích názorů místních obyvatel na národní park bylo zjištěno na...
Zjišťování početního stavu populace městského holuba (Columba livia f.domestica) ve vybraných lokalitách a v letovém koridoru Radlického údolí v Praze
Štěpán, Jiří ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Plesník, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá zjišťováním počtu letících holubů (Columba livia f. domestica) koridorem Radlického údolí, průzkumem dalších letových tras holubů, dále inventarizací početního stavu v lokalitách Smíchovské nádraží a Na Knížecí a závislostí počtu holubů na abiotických podmínkách, ročním období, denní době a období jarní setby a sklizně. V rámci inventarizace v lokalitě Na Knížecí byla zkoumána i potravní ekologie holubů. Závěrečná kapitola je zaměřena na zbarvení jedinců v různých pražských lokalitách. Výzkum probíhal od července 2012 do listopadu 2013. Bylo použito několik metod zkoumání: pozorování, značkování křídelními páskami a modifikovaná liniová metoda sčítání. Výsledky práce naznačují, že počty holubů se na sledovaných lokalitách mění hlavně v období setby a sklizně. Početní výkyvy nejsou tak extrémní, protože ve městě vždy zůstává skupina rezidentních holubů. Spektrum poskytované potravy od místních obyvatel tedy nepokrývá jejich potřeby. Klíčová slova: holub domácí (Columba livia f. domestica), početnost, koridor, plemena
Udržitelný turismus ve vybraných zvláště chráněných územích ČR
Görner, Tomáš ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Fialová, Dana (oponent) ; Plesník, Jan (oponent)
Vyhlašování chráněných území představuje nejrozšířenější formu ochrany přírodních ekosystémů. Primárním účelem chráněných území je ochrana přírody, která by měla být aplikována v souladu s názory a přesvědčením hlavních aktérů (včetně místních lidí a turistů) v území. Studie zaměřené na charakteristiky a postoje těchto aktérů (nejen) k ochraně přírody mohou zefektivnit management chráněných území, odstranit řadu konfliktů či nastínit možnosti jejich řešení. Práce "Udržitelný turismus ve vybraných zvláště chráněných územích ČR" se zaměřuje na český Krkonošský národní park (KRNAP), Národní park (NP) a Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Šumava, a na polský Karkonoski park Narodowy (KPN). Socioenvironmentálních průzkumů byla zejména v obou českých NP provedena již celá řada, výsledky takových průzkumů se však mohou lišit v závislosti na místě či času šetření. Cílem práce je odlišit možné vlivy času (zima, léto) a místa (odlišné typy chráněných území) na výsledky šetření v chráněných územích, a to na případě turistů i místních obyvatel. První část výsledků popisuje rozdíly v charakteristice a názorech turistů mezi sousedními krkonošskými NP - KRNAP a KPN. Šetření proběhlo v zimní a letní sezóně roku 2000. Nejvýraznější rozdíly mezi turisty obou NP byly detekovány v jejich národnosti, velikosti sídla...
Vývoj újmy působené konfliktními zvláště chráněnými druhy volně žijících živočichů v ČR
Konečná, Ludmila ; Plesník, Jan (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Diplomová práce popisuje vývoj populací konfliktních druhů (savců a ptáků), zejména zvláště chráněných živočichů na území ČR a vývoj vyplácení finančních kompenzací podle zákona č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Současně porovnává různé nástroje řešení konfliku mezi lidmi a volně žijícími živočichy v jednotlivých částech světa. Studie přináší informace získané od státních institucí, dále z šedé literatury, odborných databází a vědecké literatury. Byly vyhodnoceny trendy vývoje populací konfliktních druhů a vyplácení kompenzací a byl prokázán vzájemný vztah mezi těmito veličinami. Celkové vyplácené částky za újmy způsobené konfliktními druhy v ČR se od roku 2000 zvyšují, populační trendy jednotlivých druhů se liší a jsou ovlivněny především jejich bionomií. Analýza prokázala, že zákon je účinný jako nástroj ochrany přírody pouze pro některé druhy, na něž se zmiňovaná právní norma vztahuje. V případě velkých šelem (vlk obecný (Canis lupus), rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos)) není zmiňovaný nástroj vhodným řešením jejich ochrany, protože neomezuje ilegální lov těchto savčích predátorů. Přesto však může celkově snižovat napětí mezi cílovými skupinami (zemědělci, majiteli pozemků, chovateli a pěstiteli) a zvláště chráněnými...
Indikátory materiálových toků pro Českou republiku: trendy, analýza decouplingu a nejistoty
Kovanda, Jan ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Plesník, Jan (oponent) ; Šauer, Petr (oponent)
9 Souhrn Aby mohl ekonomický systém fungovat, to znamená produkovat služby a zboží k uspokojování lidských potřeb, chová se podobně jako živý organismus: absorbuje látky z okolního prostředí, které jsou do jisté míry využity, ale nakonec jsou všechny materiály přeměněny na odpady a jsou uvolněny nazpátek do životního prostředí. Tento tok materiálů bývá nazýván průmyslovým nebo šířeji socio-ekonomickým metabolismem (Baccini a Brunner, 1991; Fischer-Kowalski a Haberl, 1993; Ayres a Simonis, 1994). S čerpáním zdrojů, jejich využitím a uvolňováním emisí je spojena zátěž životního prostředí. Až dosud byly uspokojování lidských potřeb a zátěž vyvíjená na životní prostředí úzce spjaty. Jedním z cílů zejména vyspělých států se proto v rámci dosažení udržitelnosti rozvoje stalo zlomit vzájemnou závislost mezi zátěží životního prostředí a hospodářským růstem, který v tomto případě zastupuje zvyšující se míru uspokojování lidských potřeb a růst životní úrovně (tzv. koncept decouplingu) (EC, 2002, 2005, 2006; OECD, 2002; UN, 2002). Jednou z metod hodnocení zátěže životního prostředí spojené s čerpáním a využíváním surovin je analýza materiálových toků. V případě analýzy materiálových toků na makroekonomické úrovni (economy-wide material flow analysis - EW-MFA) tato metoda popisuje množství fyzických vstupů do...

Viz též: podobná jména autorů
1 Plesník, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.