Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 25 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kaligrafie a knižní obálka ve 20. století
Berková, Kristýna ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat užití kaligrafického písma při tvorbě knižní obálky ve 20. století. První část práce se věnuje představení umění kaligrafie a jejímu vývoji. Stručně rozvádí vztah mezi textem a obrazem a zabývá se významem rukopisu v dnešní době. V druhé části práce jsou představeni významní čeští výtvarníci a knižní grafici. V závěrečné kapitole jsou zhodnoceny a porovnány kaligrafické obálky v rámci knižní produkce 20. století.
Rozdělené knihovny - Knihovna F. X. Šaldy
Lörincová, Juliana ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky): Bakalářská práce se zabývá osobní knihovnou literárního kritika, novináře a spisovatele Františka Xavera Šaldy (1867-1937). Cílem práce je identifikace a analýza jednotlivých částí této knihovny a průzkum provenienčních znaků v nich obsažených. Úvod je věnován životu F. X. Šaldy především z hlediska jeho vztahu k osobní knihovně a k okruhu přátel - dedikátorů. Druhá kapitola se zabývá osudy knihovny po Šaldově smrti - identifikací a popisem knihovních celků v Národní knihovně a Památníku národního písemnictví a jejich zpracováním. Ve třetí kapitole je charakterizována Šaldova osobní knihovna jako celek a dále jsou analyzovány její jednotlivé části včetně rukopisných poznámek v knihách. Ve čtvrté kapitole jsou reflektovány zjištěné dedikace. V závěru jsou shrnuty poznatky zjištěné výzkumem Šaldovy osobní knihovny. Jako příloha je uveden seznam dedikací.
Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice
Neradová, Kateřina ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na osobnost české grafičky Zdenky Braunerové. Ve čtyřech kapitolách je zachycen nejprve stav české knihy na přelomu 19. a 20. století, dále život malířky, přehled autorčiny knižní grafiky od roku 1897 do roku 1932 a nakonec vliv Zdenky Braunerové na vznik moderní české knihy. Kapitola věnovaná knižní grafice je pak doplněna o obrazovou přílohu, kde jsou ukázky autorčiny práce.
Rozdělené knihovny - Knihovna Karla Teigeho
Kulová, Sára ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Cílem bakalářské práce Rozdělené knihovny - Knihovna Karla Teigeho je na základě důležitých životních událostí K. Teiga sledovat jeho tvůrčí činnost a k tomu usouvztažnit jeho osobní knihovnu. Toto téma bude obsahovat v první část práce období Devětsilu a Surrealistické skupiny. V druhé části bakalářské práce se pak zabývám rozdělením knihovny a jejím osudem po roce 1951. Zaměřím se především na Teigovu pozůstalost v Památníku národního písemnictví a její skladbu. Důležitou součástí této druhé části práce jsou dopisy Ministerstva národní bezpečnosti - Velitelství státní bezpečnosti a Sekretariátu národní bezpečnosti, které popisují události mezi zásahem Státní bezpečnosti do bytu Karla Teiga a uložením části Teigovy pozůstalosti do Knihovny Národního muzea. Tato práce by měla přispět k objasnění toho, jak byla Teigova knihovna rozdělena a kam byla nakonec uložena.
Ohlasy československého tisku na pálení knih německými studenty ze dne 10. května 1933
Ort, Marián ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Cílem bakalářské práce Ohlasy československého tisku na pálení knih německými studenty ze dne 10. května 1933 je komplexně přiblížit nejen pozadí akce ze dne 10. 5. 1933, ale také události předcházející, jelikož mezi sebou mají úzkou spojitost. Stěžejním bodem práce bude uvedení těchto událostí do kontextu s československým prostředím. V samostatné kapitole se budu podrobně věnovat reakcím československého tisku, k "hořlavým" událostem u našich západních sousedů. Postupně rozeberu několik článků, z širokého spektra tehdejšího tisku. KLÍČOVÁ SLOVA: Pálení knih, bibliokaust, autodafé, nacismus, propaganda, proti neněmeckému duchu, československý tisk, rok 1933.
Osobní knihovna Karla Teigeho - knihovna jako pramen studia literární historie
Fialová, Jana ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Vorlíčková, Blanka (oponent)
Práce analyzuje osobní knihovnu předního teoretika české avantgardy, Karla Teigeho, v kulturním a politickém kontextu doby jejího vzniku. Představuje dostupné informace o historii Teigeho knihovny a nahlíží na ni jako na doklad autorova zájmu a tvorby a jako na zdroj pro studium literární historie, zejména historie surrealistického hnutí. Knižní pozůstalost se v současné době nachází v Knihovně Národního muzea (3828 jednotek), Památníku národního písemnictví (PNP; přibližně 300 jednotek) a částečně v osobním vlastnictví. Skladba knižní pozůstalosti odráží Teigeho celoživotní aktivní účast na vývoji českého surrealismu a obsahuje exempláře cenných samizdatů z válečného období, kdy byla surrealistická aktivita ilegální; nenahraditelný je jediný exemplář sborníku Býk z cyklu Znamení zvěrokruhu, uložený v Knihovně PNP.
Historie a úroveň soutěže o nejkrásnější české knihy roku z pohledu hodnotící komise a reakcí v dobovém tisku
Richter, David ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Landová, Hana (oponent)
v českém jazyce: Tato práce se zabývá porovnáním jednotlivých ročníků soutěže Nejkrásnější české knihy roku mezi lety 1966 až 1990 s ohledem na celkový stav československé knižní grafiky, typografie a polygrafie. Sumarizace historického vývoje je provedena analýzou dobových periodických publikací odborného i laického charakteru. Práce je rozdělena na teoretický úvod k problematice s přesahem k historickým souvislostem, samotnou analýzu reflexí soutěžních ročníků a na stručné představení tří výrazných osobností knižní grafiky a typografie druhé poloviny 20. století Oldřicha Hlavsy, Milana Hegara a Jiřího Rathouského.
Reakce knihovníků na politickou a společenskou situaci v roce 1968
Kratochvílová, Alena ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Petruželková, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá knihovnickou činností v období Pražského jara v roce 1968. Jejím hlavním cílem je na základě dobového odborného tisku zjistit míru zapojení knihovníků do reformního procesu, jeho podporu, kritiku stávajícího stavu a kladené požadavky na změny, které byly rázu odborného i pracovněprávního. Popisuje průběh vzniku Svazu knihovníků a informačních pracovníků a jeho význam. Zabývá se také vztahy s knihovnictvím slovenským a vznikem slovenského knihovnického svazu. Závěrečnou část práce tvoří konkrétní politická aktivita knihovníků, což ilustrují reakce na probíhající změny během reformního procesu. To zahrnuje reakci na akční program KSČ a podporu tohoto programu, reakci na varšavský dopis z července 1968 a následnou srpnovou okupaci.
Knihovna Jana Mikuláše Dobromila Arbeitera (1794-1870)
Vlasáková, Monika ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Petruželková, Alena (oponent)
Předmětem diplomové práce je vznik, vývoj a analýza knihovny jihočeského rodáka, pražského měšťana a vlastence Jana Dobromila Arbeitera (1794-1870) v kontextu dobových kulturních, společenských a politických souvislostí. Pomocí archivních pramenů a doložených proveniencí bylo možné sledovat cestu knihovny od jejího zakladatele přes knihovní fond reálného gymnázia v Táboře a následně táborského archivu až do rukou současného správce, jímž je Husitské muzeum v Táboře. Na základě studia jednotlivých exemplářů byla provedena analýza z hlediska jazykové struktury, země a místa tisku i jednotlivých tiskařů či nakladatelů reprezentovaných ve fondu. Jednoznačně dominují jazykově české knihy vydané v českých zemích, a to nejčastěji v Praze. Mezi tiskaři je nejsilněji zastoupena rodina Pospíšilů, působící především v Praze a Hradci Králové. Hlavní částí práce je obsahový rozbor Arbeiterovy knihovny, který ukazuje na rozvrstvení oborů ve fondu. Zároveň představuje díla typická pro tehdejší tiskařskou produkci nebo naopak jednotlivé knihy výjimečné dobou vzniku, obsahem či formou (například ilustračním doprovodem). Mezi četnými obory dominují krásná literatura, divadelní hry a náboženství, z vědeckých oborů je nejčastěji zastoupena historie. Nejstarším z 1 220 svazků fondu je latinský tisk Consilia montagnane...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 25 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 Petruželková, Adéla
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.