|
|
Mechanismy transmembránového transportu auxinu v širším evolučním kontextu.
Rubešová, Magdaléna ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Auxin, reprezentovaný molekulou indol-3-octové kyseliny (IAA), je jedním z hlavních fytohormonů podílející se na regulaci vývoje rostlin. Jeho mezibuněčný transport utváří v jednotlivých buňkách koncentrační gradienty, které řídí genovou expresi a řadu navazujících procesů. U rostlin se pro efektivní transport IAA v evoluci vyvinul komplexní mechanismus, který zahrnuje jak její dopravu na dlouhé vzdálenosti, tak transport na mezibuněčné úrovni v rámci jednotlivých pletiv. Protože naše poznání mechanismů přenašečového transportu auxinu není stále úplné, snaží se tato práce shrnout literární údaje o všech doposud poznaných způsobech jeho dopravy přes buněčné membrány a zasazuje je do širšího evolučního kontextu. Přítomnost IAA v mnoha prokaryotních í eukaryotních organismech, spolu s podobně širokým výskytem evolučně příbuzných přenašečů podobných auxinovým přenašečům typu PIN- FORMED, poukazuje na možnost, že i transport IAA může být evolučně velmi starobylý a může funkčně vycházet z obecnějších mechanismů transportu iontů či aminokyselin.
|
|
|
Creating and testing bioluminescence sensors for cytokinins in Arabidopsis thaliana
Novotná, Lenka ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Pokroky v mikroskopii a citlivosť nových biosenzorov umožnili vývoj nových metód na monitorovanie fytohormónov s nízkou invazívnosťou a relatívne vysokým rozlíšením. Tie tak poskytujú lepší náhľad na funkciu fytohormónov v rastlinách. Na pozorovanie cytokinínov, ktoré patria medzi hlavné rastlinné hormóny, sú široko využívané nepriame biosenzory umožňujúce sledovanie dynamických zmien cytokinínových hladín počas vývoja a rastu rastlín. Syntetické promótory citlivé na cytokiníny, ktoré sa používajú ako cytokinínové biosenzory, sú neustále vylepšované, čo umožňuje lepšie pochopenie funkcie cytokinínov. Reportérové systémy, používané na vizualizáciu, sú založené buď na enzymatickej reakcii produkujúcej farbu, alebo na použití fluorescenčných proteínov. Na vizualizáciu signálnych výstupov rastlinných hormónov sa používajú aj biosenzory založené na luminiscencii, ktoré sú však založené na exogénnom pridávaní luciferínového substrátu. Preto v tejto práci chceme uviesť novú techniku na generovanie senzorov signalizačných výstupov cytokinínov na základe autonómnej bioluminiscencie. Táto autonómna bioluminiscencia predstavuje neinvazívnu techniku, ktorá závisí na expresii celej dráhy autonómnej bioluminiscencie z huby Neonothopanus nambi, konkrétne cyklu kyseliny kávovej, ktorá obsahuje hubovou luciferázou....
|
|
|
Fyziologické základy tradeoff mezi růstem a obranou proti abiotickému stresu: role uhlíkové bilance
Doložílek, Jakub ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Petrášek, Jan (oponent)
Tak jako všechny organismy musí rostliny koordinovat růst a vývoj se svým energetickým statusem. Kromě toho se ale, vzhledem k přisedlému způsobu života, potřebují také velmi dobře přizpůsobovat podmínkám na svém stanovišti. Obranné mechanismy mohou být ale z hlediska vynaložených zdrojů značně náročné, a jejich aktivace má tak často za následek omezení růstu. Ustavování funkční dynamické rovnováhy mezi investicí do růstu a obranných reakcí ("G-D tradeoff") je zásadní pro fitness rostliny, její konkurenceschopnost a úspěšnost reprodukce. Tato práce se zabývá mechanismy, které se zásadním způsobem podílí na tomto vyvažování. Je diskutována evolučně konzervovaná osa řídící růst a vývoj na základě energetického statusu složená z kinázy TOR, pozitivního regulátoru růstu za příznivých podmínek, a jejího antagonisty kinázy SnRK1, která při energetické deprivaci podporuje mobilizaci zdrojů za účelem realizace obranných opatření zajištujících energetickou homeostázi. V práci je pojednáno o rostlinám specifické regulační dráze, která propojuje regulaci osou TOR-SnRK1 s vnímáním podmínek prostředí. Součástí této dráhy jsou také kinázy SnRK2 řídící specifické obranné reakce a dále fosfatázy PP2C a receptory PYL/PYR/RCAR, které aktivitu SnRK kináz modulují. Pochopení regulační sítě koordinující růst a vývoj...
|
|
|
Cellular determinants of the distribution of PIN auxin transporters in the plasma membrane
Stelate, Ayoub ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Mravec, Jozef (oponent) ; Nodzynski, Tomasz (oponent)
Asymetrická lokalizace přenašečů auxinu vždy přitahovala pozornost mnoha vědců po celém světě. Zabývat se tímto tématem se zaměřením na plazmatickou membránu (PM) však vyžaduje pokročilé mikroskopické techniky a znalosti biofyziky a biologie. Tato doktorská práce propojuje tyto dvě disciplíny aby přispěla k našemu pochopení dynamiky a distribuce přenašečů auxinu PIN-FORMED z tabáku (NtPINs) v PM. Vyvinul jsem novou metodu korelační světelné a elektronové mikroskopie (CLEM) s využitím fluorescenční mikroskopie s totálním vnitřním odrazem (TIRFM) a pokročilé environmentální skenovací elektronové mikroskopie (A- ESEM). Pokud je mi známo, jedná se o první pokus o dosažení korelace mezi imunofluorescenčním a elektronovým mikroskopickým zobrazením integrálních PM proteinů u rostlin. Jak jsem ukázal, jednotlivé NtPINs jsou v PM uspořádány různě. Dynamické analýzy, které kvantifikují rychlost difuze jednotlivých nanodomén, mi umožnily ukázat, že NtPINs mají do různí míry omezenou pohyblivost a jejich rychlost difúze se liší. Zkoumal jsem roli buněčné stěny a cytoskeletu v organizaci a dynamice NtPINs. Pomocí farmakologického ošetření jsem ukázal, že rozdílně ovlivňují jejich mobilitu a organizaci v PM, kdy úplné odstranění buněčné stěny vykazuje významné změny v distribuci nanodomén NtPINs ve srovnání s...
|
|
|
Role aktinového cytoskeletu při umisťování auxinových přenašečů v plazmatické membráně.
Kebrlová, Štěpánka ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Pernisová, Markéta (oponent)
Auxin hraje významnou morfogenní roli ve vývoji rostlin, zejména díky jeho účinku na genovou expresi, ale i řadu rychlejších dějů, které jsou přímo závislé na jeho koncentraci. Proto je v mnoha rostlinných pletivech směrovaný transport auxinu, zajišťovaný specifickými přenašeči v plazmatické membráně, důležitý pro koordinaci morfogenních stimulů. Množství auxinových přenašečů v plazmatické membráně přímo ovlivňuje výslednou koncentraci auxinu uvnitř buňky. Ačkoliv se dá předpokládat, že lokalizace auxinových přenašečů a jejich množství v plazmatické membráně jsou určovány především aktinovým cytoskeletem a jeho zapojením v procesech váčkového transportu, není v současné době tento vztah stále vyjasněn. Proto nás v této práci zajímalo, jak je lokalizace a funkce auxinových přenašečů ovlivněna v případě, že je v daném buněčném typu postižena funkce aktinového cytoskeletu. K tomuto účelu byla studována lokalizace auxinových přenašečů PIN3, PIN4, PIN7 a AUX1 v pokožkových buňkách velmi mladých děložních listů Arabidopsis thaliana, jejichž morfogeneze byla postižena mutacemi v podjednotkách aktinového nukleačního komplexu ARP2/3. Byly připraveny kříženci mutantů v podjednotkách komplexu ARP2/3 s markerovými liniemi nesoucí fluorescenčně označené auxinové přenašeče a sensory auxinem řízené genové...
|
|
| |
|
|
Hormonal regulation of plant cell division and elongation
Petrášek, Jan ; Zažímalová, Eva (vedoucí práce) ; Griga, Miroslav (oponent) ; Procházka, Stanislav (oponent)
I I I I I I I I I I I I I I a I I I I I I JlN PnrnÁŠnr SouHnN SouHRNDIsERTnčnípnÁce Tato disertaěnípráce se věnuje principůmhormoná|níregulace dě|enía růstu rost|innýchbuněk.PrůběhbuněČnéhodě|enía růstuurčujetvarpřisedlýchrost|inných tě|. Existence různýchtvarůbuněk, orgánůa potaŽmo ce|ých rostlin je výrazem směrovostipři vytvářeníbuněčnédestičkyna konci cýokineze a během buněčného prodluŽování.V|astníustavení,tvořenía udržovánípovahy p|etiva,orgánůa ce|ého rost|innéhotěla běhemjeho vývoje,to všeje umoŽněnona buněěnéúrovniprocesy ekvá|níhoa inekvá|níhodě|enía růstuv podobě prod|uŽováníči isodiametrického zvětšování. Vědecký uýzkum v tétoob|astise vŽdy upíra|ke studiu regu|acních|átek,které vyvo|ávajísnadnozachytite|noua pozorovate|nouodpověď.Rozkýáním mechanismu jejich účinkuby|o na|ézánomnoho s|oučeninči struktur,kterédanou odpověď zprostředkují,ale k|asickýkoncept''h|avníchregu|átorů''přeŽiIdo dnešníchdnů.Je jisté, Že rostlinnéhormonyjsou typickýmipředstavite|iregu|aČníchlátek. Tyto |átkyjsou studoványjiŽ okolo sta |eta postupněby|oa stále je zjišťovánojak širokéspektrum účinkůmají'Jsou syntetizoványv různýchpletivechrostlinnéhotěla a mohoubýttaké transportoványvodiuýmip|etivyna de|šítzdálenosti. Auxiny a cytokininy - regu|átoryvývoje rostlin V pos|edních|etechved| vědecký u.pkum k...
|
|
|
Auxin transport in algae
Skokan, Roman ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
Fytohormon auxin hraje důležitou roli v regulaci rostlinného vývoje. Směrovaný (polární) transport auxinu mezi buňkami vytváří jeho gradienty v rostlinných pletivech, které spouští specifickou vývojovou odpověď. Valná většina dostupných dat se týká krytosemenných rostlin. Nižší rostliny jsou v tomto ohledu mnohem méně prozkoumány, ale důležité auxinové mechanismy (včetně polárního transportu) jsou přítomny již v meších. Abychom odhalili počátky role auxinu v rostlinách, musíme se zaměřit na zelené řasy - obzvláště řasy ze skupiny Streptophyta, které jsou přímými předchůdci všech rostlin. V této studii byl zkoumán možný vliv auxinů, nativních i syntetických, na dvě řasy: původní, jednobuněčnou Chlorella lobophora a pokročilou, vláknitou Spirogyra sp. (šroubatka). Šroubatka dostála více pozornosti, neboť se řadí do skupiny dnes uznávané jako sesterská k rostlinám. Růst kultur Chlorella lobophora nebyl ovlivněn syntetickým auxinem NAA. Naproti tomu, průměrná délka buněk šroubatky byla ovlivněna auxiny ve vysokých koncentracích. Prostřednictvím akumulačních esejí radioaktivně značených auxinů a HPLC analýzy byl pozorován metabolismus a transport auxinů ve šroubatce. Šroubatka byla schopna metabolizovat nativní auxin IAA, nikoli však syntetické NAA a 2,4-D. Výdej auxinu buňkami, pokud je přítomen, nebyl...
|
|
|
The role of toll-like receptors in the pathogenesis of liver diseases
Petrášek, Jan ; Jirsa, Milan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Červinková, Zuzana (oponent)
Identifikační záznam: PETRÁŠEK, Jan. ÚLOHA TOLL-LIKE RECEPTORŮ V PATOGENEZI JATERNÍCH ONEMOCNĚNÍ. [The role of toll-like receptors in the pathogenesis of liver diseases]. Praha, 2010. 198s., Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Laboratoř Experimentální Hepatologie IKEM. Vedoucí práce: Milan Jirsa. Abstrakt Společným jmenovatelem nejčastějších onemocnění jater je aktivace mechanismů vrozené imunity, které přispívají k rozvoji zánětu a poškození jaterního parenchymu. Klíčovou úlohu v rozvoji jaterního poškození hrají Toll-like receptory, jejichž charakterizace v posledním desetiletí vedla přehodnocení patofyziologie některých jaterních onemocnění. Předkládaná práce studuje význam alelických variant v genech kódujících proteiny Toll-like receptorové signální kaskády a mezibuněčné signalizace v patogenezi alkoholické nemoci jater, přináší nový pohled na probiotika v léčbě nealkoholické steatohepatitidy a nové poznatky o protizánětlivém působení interferonů I. typu u některých jaterních chorob. Abstract Recent reports suggest that majority of chronic and acute liver diseases share a significant degree of liver inflammation and injury attributable to innate immunity, activated through Toll-like receptors. Detailed characterization of Toll-like receptor sigaling cascades in the last...
|
|
| |
host ::
RSS.