Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  předchozí11 - 15  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku
Klír, Tomáš ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Smetánka, Zdeněk (oponent)
Náplní disertační práce je studium vesnického prostředí mladšího středověku a raného novověku. Především jeho hospodářských a sídelních aspektů. Jako zdroj konkrétních poznatků jsou zvoleny enklávy zemědělsky marginálních půd, neboť s nimi jsou spojeny kontrastní sídelní situace. Ty mohou být pramenem o jevech obecnější povahy. Stanovené téma je rozděleno do pěti částí. V prvé je řešena obecná problematika intenzivního zemědělského využití marginálních půd. Ve druhé jsou diskutovány zemědělské systémy uplatňované na konkrétní enklávě v raném novověku - na navátých píscích u Sadské. Třetí část je věnována počátkům středověkého osídlení tohoto území, a to na základě písemných pramenů. Náplní čtvrté kapitoly je rozbor pozůstatků sídelních aktivit v podobě zaniklé středověké vesnice situované na navátých píscích - Kří u Sadské. Právě tato lokalita a zájem o relikty středověkých sídel dosud uchovaných v krajině se staly podnětem pro tuto práci. Širší časové vymezení tématu je dáno dvěmi skutečnostmi. (1) Intenzivní zemědělské využití marginálních půd souvisí až s mladším středověkem, konkrétně s rozvojem těch sociálně-kulturních a ekonomických systémů, které umožnily překonávat neúspěchy vysoce riskantních zemědělských strategií. (2) Rozšíření zájmu i na raný novověk je nutné, neboť až pro toto období je k...
Česká dominikánská provincie v raném novověku (1435-1790)
Zouhar, Jakub ; Čornejová, Ivana (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Černušák, Tomáš (oponent)
Cílem předkládané studie by ostatně měly být dějiny dominikánské provincie, tedy nikoli dějiny jejích jednotlivých konventů. Taková práce by si vyžádala celý tým odborníků, kteří by museli projít prakticky celou archivní soustavu České republiky, Slezska, Saska, Rakouska a Bavorska, stejně jako vatikánské archivy. Z tohoto důvodu nepodávám dějiny nesčíslných majetkoprávních sporů, které jednotlivé konventy po celé mnou sledované období vedly s městy, světskými i církevními osobami a které se leckdy vlekly celá desetiletí, a nezřídka končívaly bez vítěze. Ani stavební úpravy dominikánských konventů nestojí v popředí mého zájmu. Kdo by měl o tento předmět zájem, může se dostatečně poučit v dnes již klasických příručkách.21 Stranou jsem také musel nechat umění, ať už výtvarné nebo hudební a s ním související liturgii. Z nepřímých zpráv se sice dovídáme i o některých osobnostech české provincie, které byly činné na tom či onom poli umění, ale žádných podrobnějších zpráv jsem nenalezl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
K hospodářskému využití lesa v raném novověku. "Lesní řemesla" v 17.-18. století
Woitsch, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Matoušek, Václav (oponent) ; Petráň, Josef (oponent)
Disertační práce pojednává o specifickém odvětví raněnovověké rukodělné výroby. Tzv. lesní řemesla a řemeslníci jsou charakterizováni z hledisek technologických, ekonomických, sociálních a kulturních. Časoprostorově je práce zaměřena na střední Evropu v 17.-18. století a vychází ze studia archivních pramenů a zejména zahraniční teoretické literatury. Autor práce dospěl k závěru, že tyto obory - uhlířství, dehtářství, smolařství, popelářství a draslářství - představují specifický druh vzájemně provázaných subsistenčních strategií, kterými dobová společnost využívala přírodní zdroje, konkrétně lesy, a zároveň tím ovlivňovala jejich podobu. Gnoseologicky zásadní částí práce je prezentace výsledků série etno-archeologických rekonstrukčních experimentů, které zásadně napomohly k nové interpretaci písemných pramenů.
Saský univerzitní národ pražské právnické univerzity (1372-1419)
Stočes, Jiří ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná disertační práce chce být příspěvkem k nejstaršímu období dějin pražské univerzity. V centru její pozornosti je instituce univerzitních národů, s níž se na moderních univerzitách dávno nesetkáváme. Na řadě středověkých univerzit včetně pražské však hrály univerzitní národy velmi významnou roli. Představovaly jednak podpůrné korporace, které poskytovaly svým příslušníkům sociální zázemí a případnou pomoc, zároveň byly nástrojem, pomocí něhož v rámci univerzity prosazovaly své zájmy. Stávaly se tak jedním ze základních prvků univerzitní správy. Cíl této práce je dvojí. V prvé části se pokusím nastínit vývoj univerzitních národů v Praze a popsat jejich často značně konfliktní vztahy. Především však mi půjde o postižení charakteru těchto národů jakožto jedné ze základních institucí středověké univerzity. Ačkoliv dosavadní česká historiografie věnovala univerzitním národům poměrně velkou pozornost, a to zvláště v souvislosti s vydáním Kutnohorského dekretu, některé události zůstávají nadále opomíjeny a institucionální podoba pražských univerzitních národů rovněž nebyla dostatečně objasněna. Tuto skutečnost do jisté míry ilustruje i fakt, že k tomuto tématu v českém dějepisectví dosud neexistuje nejen samostatná monografie, ale ani důkladnější studie. O něco více pozornosti těmto otázkám věnovala...
Saský univerzitní národ pražské právnické univerzity (1372-1419)
Stočes, Jiří ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná disertační práce chce být příspěvkem k nejstaršímu období dějin pražské univerzity. V centru její pozornosti je instituce univerzitních národů, s níž se na moderních univerzitách dávno nesetkáváme. Na řadě středověkých univerzit včetně pražské však hrály univerzitní národy velmi významnou roli. Představovaly jednak podpůrné korporace, které poskytovaly svým příslušníkům sociální zázemí a případnou pomoc, zároveň byly nástrojem, pomocí něhož v rámci univerzity prosazovaly své zájmy. Stávaly se tak jedním ze základních prvků univerzitní správy. Cíl této práce je dvojí. V prvé části se pokusím nastínit vývoj univerzitních národů v Praze a popsat jejich často značně konfliktní vztahy. Především však mi půjde o postižení charakteru těchto národů jakožto jedné ze základních institucí středověké univerzity. Ačkoliv dosavadní česká historiografie věnovala univerzitním národům poměrně velkou pozornost, a to zvláště v souvislosti s vydáním Kutnohorského dekretu, některé události zůstávají nadále opomíjeny a institucionální podoba pražských univerzitních národů rovněž nebyla dostatečně objasněna. Tuto skutečnost do jisté míry ilustruje i fakt, že k tomuto tématu v českém dějepisectví dosud neexistuje nejen samostatná monografie, ale ani důkladnější studie. O něco více pozornosti těmto otázkám věnovala...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   předchozí11 - 15  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.