|
|
Vliv PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů
Vojtíšek, Radovan ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Feltl, David (oponent) ; Zemanová, Milada (oponent)
Využití PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů Úvod: V současné době je standardním vyšetřením při plánování radioterapie u pacientů s nemalobuněčnými plicními karcinomy (non-small cell lung cancer; NSCLC) kontrastní CT vyšetření. Recentními studiemi bylo prokázáno, že PET/CT vyšetření má vyšší senzitivitu a specificitu v diagnostice plicních karcinomů a vede tedy k vyšší přesnosti při konturaci cílových objemů u NSCLC. Cíl práce: Hlavním cílem disertační práce bylo zjistit vliv použití plánovacího PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů, a to zejména ve smyslu změny velikosti cílových objemů. Dalším cílem této práce bylo zjistit vliv změn velikostí cílových objemů na hodnoty TCP a NTCP a v neposlední řadě také vliv kombinovaného vyšetření na staging onemocnění a na léčebnou strategii. Materiál a metodika: V období mezi říjnem 2008 a listopadem 2013 bylo do studie zařazeno 42 pacientů s histologicky potvrzeným inoperabilním NSCLC, kteří byli indikováni k radikální radioterapii. Všichni pacienti podstoupili plánovací PET/CT vyšetření. Vytvořil jsem vždy dvě různé konturace cílových objemů (podle CT a podle PET/CT) a byly vytvořeny dva různé plány, každý s vlastním dávkově objemovým histogramem (dose-volume histogram;...
|
|
|
Úloha lidských papilomavirů v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonazální krajiny
Sieglová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Petera, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je komparace imunohistochemických a molekulárně biologických metod pro detekci lidských papilomavirů (HPV) v nádorové tkáni s jejich následným využitím při studiu HPV v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonasální krajiny. Z množství metod používaných k detekci lidských papilomavirů byla vybrána in situ hybridizace, imunohistochemická detekce exprese proteinu p16INK4a , klasická polymerázová řetězová reakce v kombinaci se dvěma detekčními metodami a to enzymoimunoanalýzou a reverzní hybridizací, dále pak polymerázová řetězová reakce v reálném čase a reverzní transkripce. V porovnání všech metod užitých k detekci HPV byla zjištěna velice dobrá shoda, kde všechny prováděné metody vykazovali vzájemnou korelaci p˂0,0001 (p16, DNA in situ hybridizace, RNA in situ hybridizace, kvantitativní polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí (RT- qPCR) mRNA) až na metodu detekce p16 vs. DNA polymerázovou řetězovou reakcí (PCR), jejichž korelační koeficient dosáhl p=0,004 v celém souboru, respektive p=0,002 v souboru dlaždicobuněčného karcinomu. Lze tedy k detekci HPV s výhodou využít detekci p16 imunohistochemicky v kombinaci s detekcí mRNA pomocí RT-qPCR, jež poskytne informaci jak o vlivu HPV na buněčný cyklus, tak i o jeho transkripční aktivitě a typu. Výše zmíněnými metodami...
|
|
| |
|
|
Intersticiální brachyterapie prsu a penisu
Pohanková, Denisa ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Doležel, Martin (oponent) ; Cvek, Jakub (oponent)
Intersticiální brachyterapie prsu a penisu Souhrn Cíl: Intersticiální brachyterapie (BT) je terapeutickou metodou s ověřenou historií, své využití našla v léčbě různých nádorových onemocnění. V naší práci jsme se zaměřili na intersticiální brachyterapii časného karcinomu prsu metodou akcelerované parciální iradiace pomocí multikatetrové intersticiální brachyterapie (MIB APBI) vzhledem k vysoké incidenci tohoto onemocnění, a na brachyterapii časného karcinomu penisu, jakožto poměrně vzácného nádorového onemocnění, kde BT lze užít jako alternativu k primární chirurgické léčbě. Pacienti a metody: 1) Brachyterapie s vysokým dávkovým příkonem (HDR BT) časného karcinomu prsu metodou MIB APBI se na Klinice onkologie a radioterapie FN a LF Hradec Králové provádí od roku 2012. Brachyterapeutické katetry jsou zaváděny perioperačně v průběhu tumorektomie a exstirpace sentinelové uzliny. APBI se zahajuje 6. den po operaci. Předepsaná dávka je 34 Gy v 10 frakcích aplikovaných 2x denně. Hodnoceno bylo 125 pacientek s minimální dobou sledování 2 roky. 2) Terapii HDR BT podstoupilo v letech 2002-2020 celkem 28 pacientů s časným karcinomem penisu. Předepsaná dávka byla 18 x 3 Gy aplikovaných 2x denně. Výsledky: 1) Ze 125 pacientek indikovaných k APBI tuto léčbu neobdrželo 12 z nich (9.6 %) pro nepříznivé prognostické...
|
|
|
Vliv predoperační radiochemoterapie na expresi vaskulárního endoteliálního růstového faktoru a hustoty CD8+ tumor infiltrujících lymfocytů adenokarcinomu rekta
Buka, David ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Vrána, David (oponent) ; Mohelníková Duchoňová, Beatrice (oponent)
Souhrn Adenokarcinom rekta představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění v České republice, z čehož vyplývá, že každý posun v terapii či prevenci tohoto onemocnění může mít velký dopad na mortalitu a morbiditu nemalé části onkologických pacientů. Přibližně v třetině až polovině ze všech nově diagnostikovaných případů je v rámci terapie využito neoadjuvantní konkomitantní radiochemoterapie či samotné radioterapie před chirurgickou resekcí, a to s cílem dosažení downstagingu tumoru a s cílem snížení pravděpodobnosti lokální recidivy. V genezi neoplazie a reakci organismu dochází k velkému množství procesů na molekulární a buněčné úrovni, jejichž porozumění a případné ovlivnění může mít velký vliv na úspěšnost terapie či predikci její efektivity. Jedním z těchto procesů je angiogeneze indukovaná vysokou tvorbou vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF). Dle imunohistochemických studií VEGF není exprimován v normální sliznici kolorekta, je však silně exprimován u adenokarcinomů. Dalším důležitým procesem reakce organismu na malignitu je infiltrace nádorové tkáně CD8+ T lymfocyty (CD8+ TIL), které jsou jednou z významných součástí buněčné protinádorové imunity a které se významně podílejí na likvidaci nádorových buněk. Potenciál CD8+ tumor infiltrujících lymfocytů je značný nejen v prognóze...
|
|
|
Úloha lidských papilomavirů v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonazální krajiny
Sieglová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Petera, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je komparace imunohistochemických a molekulárně biologických metod pro detekci lidských papilomavirů (HPV) v nádorové tkáni s jejich následným využitím při studiu HPV v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonasální krajiny. Z množství metod používaných k detekci lidských papilomavirů byla vybrána in situ hybridizace, imunohistochemická detekce exprese proteinu p16INK4a , klasická polymerázová řetězová reakce v kombinaci se dvěma detekčními metodami a to enzymoimunoanalýzou a reverzní hybridizací, dále pak polymerázová řetězová reakce v reálném čase a reverzní transkripce. V porovnání všech metod užitých k detekci HPV byla zjištěna velice dobrá shoda, kde všechny prováděné metody vykazovali vzájemnou korelaci p˂0,0001 (p16, DNA in situ hybridizace, RNA in situ hybridizace, kvantitativní polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí (RT- qPCR) mRNA) až na metodu detekce p16 vs. DNA polymerázovou řetězovou reakcí (PCR), jejichž korelační koeficient dosáhl p=0,004 v celém souboru, respektive p=0,002 v souboru dlaždicobuněčného karcinomu. Lze tedy k detekci HPV s výhodou využít detekci p16 imunohistochemicky v kombinaci s detekcí mRNA pomocí RT-qPCR, jež poskytne informaci jak o vlivu HPV na buněčný cyklus, tak i o jeho transkripční aktivitě a typu. Výše zmíněnými metodami...
|
|
|
Vliv vstupních krevních parametrů na léčebnou odpověď u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem konečníku
Hodek, Miroslav ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Feltl, David (oponent) ; Soumarová, Renata (oponent)
SOUHRN Cíl: Vztah mezi hladinami krevních buněk a systémovou zánětlivou odpovědí je nesporný a velmi dobře popsaný. Předléčebné krevní parametry mohou předpovědět celkový klinický výstup pro mnoho typů rakoviny. Tato práce se zaměřuje na systematické zhodnocení vztahu mezi vstupními hodnotami krevních buněk a léčebnou odpovědí u pacientů s rektálním karcinomem léčených neoadjuvantní chemoradioterapií. Pacienti a metody: Od roku 2009 do 2015 bylo do studie dohromady zařazeno a retrospektivně analyzováno 173 pacientů s lokálně pokročilým karcinomem rekta. Vstupní krevní obraz byl zaznamenán u všech pacientů jeden týden před zahájením chemoradioterapie. Nádorová odpověď byla hodnocena dle patologického nálezu. Hladiny krevních buněk, zahrnující RBC (erytrocyty), Hb (hemoglobin), PLT (krevní destičky), počet neutrofilů, WBC (bílé krvinky), NLR (poměru neutrofilů-k-lymfocytům), a PLR (poměr destiček-k-lymfocytům), byly analyzovány ve vztahu k nádorovému downstagingu, pCR (patologické kompletní odpovědi), OS (celkovému přežití) a DSF (přežití bez nemoci). Výsledky: Hladiny hemoglobinu byly spojeny s odpovědí v Logistické regresní analýze: pCR (p=0.05; OR 1.04, 95%CI 1.00-1.07); T-downstaging (p=0.006; OR 1.03, 95%CI 1.01-1.05); N-downstaging (p=0.09; OR 1.02, 95%CI 1.00-1.04); T nebo N-downstaging (p=0.007; OR...
|
|
|
Vliv PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů
Vojtíšek, Radovan ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Feltl, David (oponent) ; Zemanová, Milada (oponent)
Využití PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů Úvod: V současné době je standardním vyšetřením při plánování radioterapie u pacientů s nemalobuněčnými plicními karcinomy (non-small cell lung cancer; NSCLC) kontrastní CT vyšetření. Recentními studiemi bylo prokázáno, že PET/CT vyšetření má vyšší senzitivitu a specificitu v diagnostice plicních karcinomů a vede tedy k vyšší přesnosti při konturaci cílových objemů u NSCLC. Cíl práce: Hlavním cílem disertační práce bylo zjistit vliv použití plánovacího PET/CT vyšetření při plánování radioterapie nemalobuněčných plicních karcinomů, a to zejména ve smyslu změny velikosti cílových objemů. Dalším cílem této práce bylo zjistit vliv změn velikostí cílových objemů na hodnoty TCP a NTCP a v neposlední řadě také vliv kombinovaného vyšetření na staging onemocnění a na léčebnou strategii. Materiál a metodika: V období mezi říjnem 2008 a listopadem 2013 bylo do studie zařazeno 42 pacientů s histologicky potvrzeným inoperabilním NSCLC, kteří byli indikováni k radikální radioterapii. Všichni pacienti podstoupili plánovací PET/CT vyšetření. Vytvořil jsem vždy dvě různé konturace cílových objemů (podle CT a podle PET/CT) a byly vytvořeny dva různé plány, každý s vlastním dávkově objemovým histogramem (dose-volume histogram;...
|
|
|
Úloha lidských papilomavirů v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonazální krajiny
Sieglová, Kateřina ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Petera, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je komparace imunohistochemických a molekulárně biologických metod pro detekci lidských papilomavirů (HPV) v nádorové tkáni s jejich následným využitím při studiu HPV v etiopatogenezi zhoubných nádorů sinonasální krajiny. Z množství metod používaných k detekci lidských papilomavirů byla vybrána in situ hybridizace, imunohistochemická detekce exprese proteinu p16INK4a , klasická polymerázová řetězová reakce v kombinaci se dvěma detekčními metodami a to enzymoimunoanalýzou a reverzní hybridizací, dále pak polymerázová řetězová reakce v reálném čase a reverzní transkripce. V porovnání všech metod užitých k detekci HPV byla zjištěna velice dobrá shoda, kde všechny prováděné metody vykazovali vzájemnou korelaci p˂0,0001 (p16, DNA in situ hybridizace, RNA in situ hybridizace, kvantitativní polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí (RT- qPCR) mRNA) až na metodu detekce p16 vs. DNA polymerázovou řetězovou reakcí (PCR), jejichž korelační koeficient dosáhl p=0,004 v celém souboru, respektive p=0,002 v souboru dlaždicobuněčného karcinomu. Lze tedy k detekci HPV s výhodou využít detekci p16 imunohistochemicky v kombinaci s detekcí mRNA pomocí RT-qPCR, jež poskytne informaci jak o vlivu HPV na buněčný cyklus, tak i o jeho transkripční aktivitě a typu. Výše zmíněnými metodami...
|
|
|
Význam polymorfismů genů ATM a TGFB1 v předpovědi pozdních komplikací u chemoradioterapií léčených pacientek s pokročilým karcinomem děložního čípku
Paulíková, Simona ; Petera, Jiří (vedoucí práce) ; Kubecová, Martina (oponent) ; Fínek, Jindřich (oponent)
Karcinom děložního čípku je, vzhledem ke své incidenci, třetí nejčastější gynekologickou malignitou v České republice. Více jak 50% zjištěných tumorů je diagnostikováno v pokročilém stádiu (tedy stádium IIB a vyšší) a jejich léčba je mnohem náročnější, než u těch ve stádiu nižším. Metodou volby v léčbě pokročilých karcinomů děložního čípku je kombinovaná onkologická léčba, která se skládá z radioterapie (kombinace teleterapie a brachyterapie) a chemoterapie. Tento terapeutický postup nám umožňuje získat dobrou kontrolu nad tumorem, nicméně s sebou přináší riziko vzniku pozdních nežádoucích reakcí, které se vyskytují u 10-15% takto léčených žen. Tyto komplikace bohužel zatím neumíme předpovídat, proto nalezení vhodných prediktivních faktorů vyšší tkáňové radiosenzitivity by nám napomohlo předem určit rizikové pacientky, u kterých by bylo možné upravit léčbu tak, abychom těmto komplikacím předešli. Rozvoj molekulárně biologických metod v posledních letech přinesl nové poznatky ohledně kancerogeneze, buněčného cyklu a v neposlední řadě i ohledně procesů probíhajících v buňce po ozáření. Výsledky dostupné z literatury naznačují, že za vyšší tkáňovou radiosenzitivitou stojí mutace genů, které se podílejí na reparaci DNA a které ovlivňují buněčnou proliferaci. Cílem našeho projektu bylo prokázat asociaci mezi...
|
host ::
RSS.