|
|
Dopady vyšších platů politiků na volby do zastupitelstev obcí
Palguta, Ján ; Pertold, Filip
Tato studie zkoumá, zda má zvýšení platů představitelů samosprávy potenciál motivovat občany ke kandidatuře a zlepšit výběr zvolených zastupitelů. Zkoumáme, jaký vliv mají platy na počet politických subjektů, jež do voleb vstupují (tj. na politickou soutěž), a dále na výběr zastupitelů s ohledem k jejich vzdělání, předešlému povolání, pohlaví a věku. Pro identifikaci kauzálních efektů platů využíváme existenci skokových nárůstů platových odměn příplatků starostů podle velikosti obce.
|
|
|
Obezita v České republice: mezinárodní srovnání s využitím dat z projektu SHARE
Pertold, Filip ; Šatava, Jiří
Světová zdravotnická organizace hovoří o obezitě jako o jedné z největších výzev pro veřejné\nzdravotnictví 21. století. Na základě dat z projeku SHARE ukazujeme, že Čeští senioři ve věku\n50–70 let mají v mezinárodním srovnání velmi vysokou míru obezity (BMI > 29,99). V roce 2015 trpělo přibližně 35 % starších mužů v České republice (ČR) obezitou, to je téměř dvakrát vyšší hodnota než v Itálii a Španělsku a hodnota více než o 50 % vyšší než v zemích západní Evropy (cca 23 %).
|
|
| |
|
|
IDEA pro volby 2017: důchody a důchodci ve volebních programech
Pertold, Filip ; Šatava, Jiří
Výdaje systému důchodového zabezpečení převýšily jeho příjmy 16 z posledních 20 let. Od roku 2010 se naakumuloval deficit důchodového účtu 260 mld. korun. To je více jak dvojnásobek výdajů na platy ze státního rozpočtu v roce 2016. Strany ve svých volebních programech však nepřichází s odhady nákladů navrhovaných opatření, ani s návrhy na zdroje jejich financování. Státní rozpočet tak bude muset i nadále financovat vznikající deficity důchodového účtu z jiných zdrojů na úkor alternativních veřejných výdajů.
|
|
|
IDEA pro volby 2017: příjmy seniorů: práce, nástupní důchody a jejich valorizace
Šatava, Jiří ; Pertold, Filip
Tato studie shrnuje příjmovou situaci českých důchodců a nastiňuje možnosti změn, které by mohly změnit jejich finanční situaci. Změny se týkají nastavení ve třech oblastech důchodového zabezpečení: 1) pracovní výdělek v důchodovém věku, 2) výše nástupního důchodu, 3) mechanismus průběžného zvyšování důchodů – valorizace. Je na politických stranách, aby občanům před volbami předestřely, jaká opatření budou po nich prosazovat. V závěru proto formulujeme klíčové otázky ohledně zajištění životní úrovně důchodců.
|
|
|
Comparative analysis of factors influencing children's smoking
Tesař, Tomáš ; Pertold, Filip (vedoucí práce) ; Princ, Michael (oponent)
Kouření u dětí je sociální problém, který se snaží řešit vlády po celém světě. Některé jsou úspěšné, jiné již méně. Tato práce se zaměřuje na velmi dobrou situaci v USA a naopak na horší v České republice. Na to, jestli je dítě kuřákem nebo ne, působí mnoho vlivů a právě tato práce se snaží najít ty nejdůležitější v obou zemích. Druhý cíl je porovnat významnosti faktorů v USA a České republice. Popisná statistika dat z výzkumu NYTS v USA v roce 2009 a výzkumu GYTS v České republice v letech 2002 a 2007 ukazují, že v USA je méně než deset procent dětských kuřáků a že v ČR se situace sice lepší, ale pořád je zde množství kuřáků třikrát větší. Efekt jednotlivých faktorů je odhadnut pomocí LPM, probitového a logitového modelu. Americké děti jsou více ovlivněny kouřením jiných osob v jejich přítomnosti a školními kurzy poučujícími o nebezpečí kouření než české děti, které jsou naopak více ovlivněny kamarády a rodiči, kteří kouří.
|
|
|
Do Information Cascades Arise Easier under Time Pressure? Experimantal Approach.
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. Za použití laboratorního experimentu se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést. Účastníci experimentu měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Úloha není pravděpodobnostní, ale nejistota ohledně vlastního signálu je tvořena různými stupni časové tísně. Očekávám, že tato situace přiměje účastníky k častější imitaci výsledků ostatních. Mezi hlavní výsledky patří, že sklon ke stádovému chování není významně odlišný ani v jedné ze tří úrovní časové tísně. Osobnostní charakteristiky měřené pomocí protokolu Big Five naproti tomu významně vysvětlují model, nicméně ani jejich vztah není vždy intuitivní. Informační kaskády nastaly, nicméně nikdy v perfektní formě. Tepová frekvence narostla v průběhu řešení úlohy, ale nebyla korelovaná se subjektivním údajem stresu. Tepová frekvence navíc významně predikuje sklon ke stádovému chování, nicméně se záporným znaménkem. Efekt reputace hraje významnou roli ve vysvětlení...
|
|
|
Do information cascades arise easier under time pressure? : experimental approach
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. V této práci se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést, za použití laboratorního experimentu. Účastníci měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Zatímco v doposavad provedených laboratorních pokusech na tvorbu informačních kaskád se pro zavedení nejistoty soukromého signálu používala pravděpodobnostní úloha, já provedu pokus s úlohou jistou, nicméně potřebnou nejistotu výsledku vyvolá uvalením účastníků do časové tísně. Účastníci budou také rozhodovat v reálném čase, čímž bude pořadí odpovědí indukované endogenně. Časová tíseň by měla vyvolat kromě nejistoty o vlastním výsledku i stresovou reakci, která sama o sobě ovlivňuje rozhodování jednotlivce, což budeme sledovat měřením objektivní fyziologické veličiny - tepové frekvence. Ta bude poté srovnána se subjektivním pocitem stresu, který účastníci sdělovali po každé úloze. Další z faktorů, které mohou ovlivnit sklon ke stádovému chování, jsou osobnostní...
|
|
|
Poor health and early exit from labour force: an analysis using data from Survey of Health, Aging and Retirement in Europe
Hausenblas, Václav ; Pertold, Filip (vedoucí práce) ; Maďarová, Henrieta (oponent)
Poor health and early exit from labour force: an analysis using data from Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Václav Hausenblas 12. května 2011 Abstrakt Zdravotní stav je považován za jednu z hlavních determinant rozho- dování o odchodu do duchodu. Většina současné literatury implementuje zdraví do empirických modelů skrze proměnné, které jsou založeny na in- formacích o subjektivním hodnocení zdraví mezi respondenty výběrových šetření. Takovéto měření zdraví však může vnést zkreslení do výsledku těchto studií, pokud je hodnocení závislé na sociálním a ekonomickém postavení dotazovaných. Práce srovnává tento typ odhadu s odhady vy- užívajícími širokou škálu informací o zdraví z projektu Survey of Health, Aging and Retirement in Europe. Pro odhad modelu předčasného odchodu do důchodu je aplikováno několik ekonometrických a vícerozměrných sta- tistických metod. 1
|
|
|
Essays on Social Interactions and Policy Evaluation
Pertold, Filip ; Jurajda, Štěpán (vedoucí práce) ; Buonanno, Paolo (oponent) ; Martins, Pedro S. (oponent)
V první části této disertace navrhuji novou identifikační strategii, která pomáhá odhadnou vliv vrstevníků na kouření mládeže. Tato strategie využívá institucionálního uspořádání českého středoškolského systému a informací o věku, kdy jednotlivec začal kouřit denně. V případě institucionálního uspořádání využívám k identifikaci přechodu studentů mezi základní a střední školou a tím způsobenou obměnu spolužáků. Výsledky ukazují, že spolužáci ovlivňují denní kouření u studentů na českých středních školách. Na základě současné literatury jsem testoval vliv vrstevníků u obou pohlaví zvlášť a našel jsem signifikantní vliv spolužáků u mužů a nikoliv u žen. Toto zjištění je v souladu se současnou literaturou, která ukazuje, že muži adolescenti se více angažují v organizovaných mimoškolních aktivitách. V druhé části odhaduji vliv pití alkoholu vrstevníků opačného pohlaví na riskantní sexuální chování mládeže. Identifikační strategie je postavena na dvou hlavních kontrolních proměnných. První proměnná, která kontroluje pro nepozorované charakteristiky pro danou školu, je sexuální chování mladších spolužáků. Druhá důležitá proměnná je pití alkoholu jednotlivců před nástupem na střední školu, což kontroluje pro selekci jednotlivců s různým přístupem k alkoholu do různých škol. Na rozdíl od Waddella (2010)...
|
host ::
RSS.