|
|
Mechanismy inzulínové rezistence u lidí se zaměřením na adipózní tkáň
Švehlíková, Eva ; Pelikánová, Terezie (vedoucí práce) ; Vondra, Karel (oponent) ; Prázný, Martin (oponent)
Endocrine activity of adipose tissue is implicated in the development of insulin resistance (IR). The thesis aimed to extend the knowledge of mechanisms contributing to IR. Study I - To investigate the effect of acute hyperinsulinaemia and acute angiotensin II type 1 receptor blockade (ARB) on plasma concentrations and subcutaneous adipose tissue (SAT) expressions of selected adipokines in patients with type 2 diabetes and healthy controls Study II - To investigate the effect of 3-week telmisartan treatment on insulin resistance and plasma concentrations and SAT expressions of selected adipokines in subjects with metabolic syndrome and impaired fasting glucose (IFG) Study III - To investigate the effect of prolonged hypertriglyceridaemia on plasma concentrations and SAT expressions of selected adipokines in patients with type 2 diabetes and healthy control subjects Study IV - To assess the plasma concentrations and SAT expressions of selected adipokines in subjects with different categories of glucose intolerance Methodology: Hyperinsulinaemic-euglycaemic clamp, Intralipid infusion and saline infusion were used to simulate specific metabolic conditions in vivo in 4 groups: 8 young healthy men, 11 overweight/obese patients with type 2 diabetes, 12 age-matched healthy controls and 12 overweight/obese patients...
|
|
|
Klinická a genetická charakteristika některých typů monogenního diabetu mellitu
Gonsorčíková, Lucie ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Pelikánová, Terezie (oponent) ; Kohoutová, Milada (oponent)
1. Souhrn Cílem této disertační práce bylo přispět k objasnění etiologie diabetu mellitu u pacientů s familiárním výskytem tohoto onemocnění. Celosvětový nárůst incidence diabetu v posledních desetiletích vedl k intenzivnímu výzkumu jeho etiologických a patofyziologických mechanismů. Tento výzkum pomohl k objevení mnoha genů, u nichž se prokázalo, že jejich mutace mohou vést k rozvoji diabetu bez přispění dalších faktorů. Tam, kde k diagnóze diabetu stačí mutace pouze v jednom z genů klíčových pro homeostázu glukózy, mluvíme o monogenně podmíněném typu diabetu. Do této velké skupiny patří široké spektrum různých forem hyperglykémie, lišící se významně svou prevalencí, průběhem, léčbou i prognózou. Významnou součástí této skupiny je tzv. diabetes typu MODY, vyznačující se ve své původní definici časným nástupem hyperglykémie do 25 let, bez iniciální nutnosti léčení inzulínem. V této práci jsme zkoumali přítomnost mutací v genech, jejichž defekty mohou být vzácnou příčinou monogenních forem diabetu, v souboru pacientů s výskytem hyperglykémie v několika generacích, u nichž byly dříve vyloučeny mutace v častěji zastoupených MODY genech. Prováděli jsme genetickou analýzu genů NEUROD1, IPF1 a ABCC8. Protein NEUROD1 je klíčovým transkripčním faktorem účastnícím se ve vývoji pankreatu a jedním z enhancerů exprese...
|
|
|
Efekt bezlepkové diety na zbytkovou kapacitu β-buněk, imunitní funkci a střevní mikrobiom dětí s nově manifestovaným diabetem 1. typu
Neuman, Vít ; Šumník, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pelikánová, Terezie (oponent) ; Škvor, Jaroslav (oponent)
Efekt bezlepkové diety na zbytkovou kapacitu β-buněk, imunitní funkci a střevní mikrobiom dětí s nově manifestovaným diabetem 1. typu Abstrakt Patofyziologické mechanismy ovlivňující vznik diabetu 1. typu (T1D) a rychlost jeho progrese krátce po diagnóze jsou dosud neznámé. Mezi kandidátní environmentální faktory spolurozhodující o vzniku a průběhu T1D patří i lepek, jež je znám svými prozánětlivými účinky. Cílem dizertační práce bylo posoudit vliv bezlepkové diety (GFD) na zbytkovou kapacitu β-buněk, kompenzaci T1D, střevní mikrobiom, střevní propustnost, subtypy imunitních buněk u dětí s nově diagnostikovaným T1D a vliv přenosu střevního mikrobiomu na incidenci diabetu u bezmikrobních neobézních diabetických (NOD) myší. Na skupině 45 dětí s nově diagnostikovaným T1D (26 intervenční skupina, 19 kontrolní skupina) jsme prokázali asociaci mezi dodržováním GFD a zpomalením rychlosti ztráty zbytkové kapacity β-buněk (rozdíl v trendu poklesu C-peptidu 409 pmol/l/rok; p = 0,04) a nižším HbA1c (7,8 mmol/mol, p=0,02). Popsali jsme také taxony bakterií, jejichž četnost se po zavedení GFD změnila a prokázali změny v zastoupení některých subtypů regulačních i efektorových lymfocytů. Na střevní propustnost naopak zavedení GFD vliv nemělo. Na animálním modelu jsme rovněž prokázali, že přenesení lidského střevního...
|
|
|
Kvantifikace inzulínové sekrece po podání syrovátkových proteinů u zdravých jedinců a u diabetiků 2. typu
Wildová, Elena ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Pelikánová, Terezie (oponent) ; Škrha, Jan (oponent)
Souhrn ÚVOD: Mléko a mléčné bílkoviny mají vyšší inzulinogenní index než index glykemický. Tato vlastnost je přisuzována především syrovátkovým bílkovinám. Cílem práce bylo zhodnotit C-peptidovou odpověď po podání syrovátkových bílkovin u zdravých jedinců (studie 1) a u pacientů s diabetes mellitus 2. typu (studie 2) ve srovnání s ostatními často experimentálně užívanými stimulačními testy. METODOLOGIE: Do studie 1 bylo zařazeno osm zdravých neobézních jedinců (BMI 17 - 25,9 kg/mš) ve věkovém rozmezí 20 až 26 let. Každý jedinec podstoupil celkem šest testů C-peptidové sekrece v průběhu jednoho měsíce. Tři testy byly perorální s podáním 1) samotné glukózy (OGTT - reference pro perorální testy), 2) samotných syrovátkových bílkovin (OWT) a 3) glukózy se syrovátkovými bílkovinami (OWGT). Zbylé tři testy byly intravenózní s podáním: 1) samotné glukózy (IVGTT - reference pro intravenózní testy), 2) argininu (AST) a 3) glukagonu (GST). Do studie 2 bylo zařazeno šestnáct neobézních (BMI 26,4 - 29,8 kg/m2 ) pacientů s diabetes mellitus 2. typu s uspokojivou kompenzací a se zachovalou inzulínovou sekrecí (průměrný lačný C-peptid byl 0,94 ± 0, 07 nmol/l; x̅ ± SEM) ve věkovém rozmezí 56 až 80 let. Každý jedinec podstoupil celkem dva testy perorální s odstupem jednoho měsíce: test s podáním 1) samotné glukózy (OGTT -...
|
|
|
Inzulinová rezistence a metabolická inflexibilita : ovlivnění blokádou renin-angiotenzinového systému
Wohl, Petr ; Pelikánová, Terezie (vedoucí práce) ; Prázný, Martin (oponent) ; Vondra, Karel (oponent)
Inzulinová rezistence (IR) hraje zásadní roli v progresi aterosklerózy a je spojena s vyšší kardiovaskulární mortalitou a morbiditou. IR v metabolismu glukózy je běžným nálezem u diabetiků 2. typu a obézních jedinců. Řadou autorů je IR stále považována za základní z řady klinických, biochemických a humorálních odchylek, které souhrnně označujeme jako metabolický syndrom a do kterého dále zahrnujeme esenciální hypertenzi, dyslipoproteinémii, viscerální obezitu, endotelovou dysfunkci a další abnormality. Porucha účinku inzulinu a IR je přítomna i u diabetiků 1. typu a její význam není dostatečně zhodnocen. Disertační práce je zaměřena na problematiku IR u nemocných s diabetem mellitem 1. typu a dále problematiku blokády renin angiotenzinového systému (RAS) v kontextu IR u nemocných s metabolickým syndromem a poruchou glukózové homeostázy. K hodnocení IR je použita metodika hyperinzulinového-euglykemického clampu a nepřímé kalorimetrie, které umožňují testování in vivo u člověka. V našem projektu jsme se zaměřili na 1) posouzení významu metabolické inflexibility u diabetiků 1. typu, 2) hodnocení metodiky hyperinzulinového euglykemického clampu u nemocných s diabetes mellitus 1. typu a přítomnou IR, 3) testování vlivu inhibice RAS při použití blokátoru angiotenzin II typ 1 receptoru (ARB) telmisartanu u...
|
|
|
Kvantifikace inzulínové sekrece po podání syrovátkových proteinů u zdravých jedinců a u diabetiků 2. typu
Wildová, Elena ; Anděl, Michal (vedoucí práce) ; Pelikánová, Terezie (oponent) ; Škrha, Jan (oponent)
Souhrn ÚVOD: Mléko a mléčné bílkoviny mají vyšší inzulinogenní index než index glykemický. Tato vlastnost je přisuzována především syrovátkovým bílkovinám. Cílem práce bylo zhodnotit C-peptidovou odpověď po podání syrovátkových bílkovin u zdravých jedinců (studie 1) a u pacientů s diabetes mellitus 2. typu (studie 2) ve srovnání s ostatními často experimentálně užívanými stimulačními testy. METODOLOGIE: Do studie 1 bylo zařazeno osm zdravých neobézních jedinců (BMI 17 - 25,9 kg/mš) ve věkovém rozmezí 20 až 26 let. Každý jedinec podstoupil celkem šest testů C-peptidové sekrece v průběhu jednoho měsíce. Tři testy byly perorální s podáním 1) samotné glukózy (OGTT - reference pro perorální testy), 2) samotných syrovátkových bílkovin (OWT) a 3) glukózy se syrovátkovými bílkovinami (OWGT). Zbylé tři testy byly intravenózní s podáním: 1) samotné glukózy (IVGTT - reference pro intravenózní testy), 2) argininu (AST) a 3) glukagonu (GST). Do studie 2 bylo zařazeno šestnáct neobézních (BMI 26,4 - 29,8 kg/m2 ) pacientů s diabetes mellitus 2. typu s uspokojivou kompenzací a se zachovalou inzulínovou sekrecí (průměrný lačný C-peptid byl 0,94 ± 0, 07 nmol/l; x̅ ± SEM) ve věkovém rozmezí 56 až 80 let. Každý jedinec podstoupil celkem dva testy perorální s odstupem jednoho měsíce: test s podáním 1) samotné glukózy (OGTT -...
|
|
|
Genetický metabolismus. Vybrané genetické a hormonální faktory účastnící se jeho regulace
Vejražková, Daniela ; Bendlová, Běla (vedoucí práce) ; Rossmeisl, Martin (oponent) ; Pelikánová, Terezie (oponent)
I I I I I I I 4, CONCLUSIONS r) The postulatedaim of thework was fulfilled: Quite a large cohorts of DM2 patients,direct offspring of DM2 patients,and obese subjectsas well as a group of women suffering from PCOS, and sufficiently large groupof controlsubjectswerecompleted a. All the probands underwenta detailed anthropometricand biochemical characeterization b. The DNA bank was establishedandcompleted An electronicdatabasewas established Molecular geneticmethodsPCR, RFLP, andSSCP wereestablishedandoptimized Specific polymorphismsin the selectedcandidategenes were genotypedand unique data regarding genotypic frequenciesof these polymorphisms in Czech population wereobtained Genetic, biochemical and anthropometric data underwent statistical analysis. Especially associationsbetweengeneticpolymorphisms/adipocytokineconcentrations andanthropometric/biochemicalparametersweretested Final resultswere evaluatedand possibleeffectof the studiedgeneticpolymorphisms and/oradipocytokineson body compositionanďor biochemical statuswas assessed. Also an eventual involvement of the studied genetic and hormonal factors in aethiopathogenesisof obesity,DMZ, metabolicsyndrome,and PCOS was considered Main resultsand conclusionsof theresearchwerepublishedin scientificjournals.The publicationsrepresentthepivotal partof...
|
|
|
Použití magnetické rezonance spektroskopie při studiu glukózového metabolismu
Kratochvílová, Simona ; Pelikánová, Terezie (vedoucí práce) ; Štich, Vladimír (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Magnetická rezonance spektroskopie (MRS) představuje neinvazivní metodu, která umožňuje in vivo sledovat metabolické pochody ve vybraných tkáních. Její aplikace v diabetologii představuje možnost mapovat metabolismus v cílových orgánech působení inzulinu a přispět tak k objasnění patofyziologie vzniku inzulinové rezistence. Dizertační práce je zaměřena na praktickou aplikaci fosforové (³¹P) a vodíkové (¹H) spektroskopie při vyšetření metabolismu kosterního svalu u osob s inzulinovou rezistencí nebo poruchou lačné glykémie a dále na vyšetření mozkové tkáně s pomocí ¹H MRS po navození hyperinzulinémie u diabetiků 1. typu a zdravých kontrol. Vyšetření byla provedena přístrojem Siemens Vision 1,5T; k hodnocení glukózového metabolismu a inzulinové senzitivity byla provedena vyšetření orálním glukózovým tolerančním testem a hyperinzulinovým euglykemickým clampem. Studie 1 byla zaměřena na hodnocení energetického metabolismu kosterního svalu (m. soleus) u potomků hypertoniků, u kterých byl v porovnání se zdravými kontrolami prokázán určitý stupeň inzulinové rezistence. Fosforová spektroskopie zde umožnila hodnotit koncentrace vybraných makroergních fosfátů (fosfokreatin, anorganický fosfát, adenosintrifosfát, fosfomonoestery a fosfodiestery). Koncentrace těchto látek v kosterním svalu byly u potomků...
|
|
|
Inzulínová rezistence a postprandiální stav u diabetu 2. typu. Vliv frekvence a složení jídel na metabolismus glukózy a další projevy metabolického syndromu
Thieme, Lenka ; Pelikánová, Terezie (vedoucí práce) ; Kunešová, Marie (oponent) ; Šmahelová, Alena (oponent)
Projekt se zabývá možnostmi nutričního ovlivnění diabetu 2. typu (DM2). Cílem projektu bylo zkoumat a) vliv složení jídel a b) vliv frekvence jídel na metabolismus glukózy a další projevy inzulínové rezistence; a charakterizovat vybrané mechanismy účinku dietní intervence u nemocných s DM2. Projekt byl řešen ve dvou samostatných studiích: A. Vliv složení jídel byl testován v rámci randomizované studie, která testovala akutní podání tří jídel se stejným kalorickým obsahem a různým složením makronutrientů na glukózovou toleranci, sekreci inzulínu, GIH a markerů oxidačního stresu v plazmě. Zařazeno bylo 50 nemocných s DM2 a 50 věkově odpovídajících zdravých osob (K). Účastníci konzumovali tři různé snídaně se stejným energetickým obsahem (veganský sandwich; V-meal, hamburger; M-meal, nebo sýrovou bagetu; S-meal). Vzorky krve pro analýzu byly odebrány v časech 0 a za 30, 60, 120 and 180 minut po jídle. Nemocní s DM2 měli ve srovnání s K významně vyšší bazální i postprandiální koncentrace glukózy a inzulínu v plasmě (p<0,001); bazální i postprandiální koncentrace téměř všech GIH (s výjimkou ghrelinu) (p<0,001) a látek reagujících s kyselinou thiobarbiturovou (TBARS) byly významně zvýšeny (p<0,001). Zatímco kyselina askorbová, redukovaný glutathion a aktivita superoxid dismutázy byly nižší u pacientů s...
|
|
| |
host ::
RSS.