Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Němci před Mimořádným lidovým soudem v Brně: obraz Němce na stránkách brněnského tisku v letech 1945 - 1947
Pechová, Iva ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
V této práci se zabývala tím, jak byl na stránkách brněnského dobového tisku vytvářen obraz Němce, a to na příkladu osob, souzených u Mimořádného lidového soudu v Brně. Pracovala jsem s deníky z období od skončení II. světové války do konce června 1947, kdy skončila činnost Mimořádných lidových soudů, zřízeních dekretem č. 16/1945 Sb. Zaměřila jsem se na zpravodajství a články, pojednávající o případech těch obviněných, kteří byli německé národnosti již před válkou, nebo ji přijali v průběhu německé okupace. Zajímalo mě jak, na jakých rovinách, jakými jazykovými prostředky je v těchto příspěvcích konstruován obraz Němce. Dále jsem se snažila zjistit, jestli a případně jak mnoho koresponduje tento obraz Němce, konstruovaný v brněnském tisku s obrazem Němce, který je vytvářen v projevech předních politických představitelů Edvarda Beneše, Prokopa Drtiny a Ivana Herbena. V neposlední řadě mě zajímalo, jakou roli mohly hrát Mimořádné lidové soudy v poválečném česko-německém vyrovnání pro tehdejší politické československé elity či veřejnost, jaký byl obraz těchto tribunálů, podávaný na stránkách brněnského tisku a zda je možné na příkladu Mimořádného lidového soudu v Brně odpovědět na otázku, jestli byly Mimořádné lidové soudy pro tehdejší veřejnost součástí vyvrcholení česko-německého souboje.
Němci před Mimořádným lidovým soudem v Brně: obraz Němce na stránkách brněnského tisku v letech 1945 - 1947
Pechová, Iva ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
V této práci se zabývala tím, jak byl na stránkách brněnského dobového tisku vytvářen obraz Němce, a to na příkladu osob, souzených u Mimořádného lidového soudu v Brně. Pracovala jsem s deníky z období od skončení II. světové války do konce června 1947, kdy skončila činnost Mimořádných lidových soudů, zřízeních dekretem č. 16/1945 Sb. Zaměřila jsem se na zpravodajství a články, pojednávající o případech těch obviněných, kteří byli německé národnosti již před válkou, nebo ji přijali v průběhu německé okupace. Zajímalo mě jak, na jakých rovinách, jakými jazykovými prostředky je v těchto příspěvcích konstruován obraz Němce. Dále jsem se snažila zjistit, jestli a případně jak mnoho koresponduje tento obraz Němce, konstruovaný v brněnském tisku s obrazem Němce, který je vytvářen v projevech předních politických představitelů Edvarda Beneše, Prokopa Drtiny a Ivana Herbena. V neposlední řadě mě zajímalo, jakou roli mohly hrát Mimořádné lidové soudy v poválečném česko-německém vyrovnání pro tehdejší politické československé elity či veřejnost, jaký byl obraz těchto tribunálů, podávaný na stránkách brněnského tisku a zda je možné na příkladu Mimořádného lidového soudu v Brně odpovědět na otázku, jestli byly Mimořádné lidové soudy pro tehdejší veřejnost součástí vyvrcholení česko-německého souboje.
"Kuličkáři a Zetoráci"
Pechová, Iva ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním tématem práce je brněnský průmyslový podnik Zetor. Ten je po desetiletí součástí české (československé) průmyslové historie. Obrovskou roli hrál také v samotném Brně. V této práci se zabývám nejprve jeho historií od prvních dní až po současnost. Zajímalo mě také, jak se v Zetoru odrazily revoluční dny v listopadu 1989, jaké měly důsledky pro podnik i jeho zaměstnance. Dále jsem se podrobněji zaměřila na období mezi léty 1989 až 1992, kdy si brněnský průmyslový gigant prošel několika existenčními ekonomickými krizemi a na to, jak tyto léta prožívali jeho zaměstnanci. Pro řadu z nich byl Zetor něco jako rodinná firma - pracovali zde celý dosavadní profesní život, pracovali zde jejich předci, řada z nich zde potkala své životní partnery a celožitovní přátelství. Proto řada z nich měnící se poměry v podniku vnímala nejen z pracovní, ale i z osobní perspektivy. V neposlední řadě je brněnský podnik výborným příkladem, na kterém je možné demonstrovat řadu kladů i záporů, které s sebou změny po roce 1989 přinesly pro celý československý průmysl a desetitisíce členů dělnických profesí. Klíčová slova: průmyslové podniky, dělníci, "sametová" revoluce, ekonomická krize, velká privatizace

Viz též: podobná jména autorů
3 PECHOVÁ, Ivana
3 Pechová, Ivana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.