|
|
Lesnické hospodaření v Krušných horách: Aktualizace studie
Balcar, Vratislav ; Beran, František ; Buriánek, Václav ; Cukor, Jan ; Dušek, David ; Erbanová, Evelína ; Fadrhonsová, Věra ; Frýdl, Josef ; Havránek, František ; Ježek, Miloš ; Jurásek, Antonín ; Kacálek, Dušan ; Knížek, Miloš ; Leugner, Jan ; Liška, Jan ; Lomský, Bohumír ; Martincová, Jarmila ; Modlinger, Roman ; Nárovcová, Jarmila ; Nárovec, Václav ; Navrátil, Petr ; Smejkal, Jiří ; Novák, Jiří ; Novotný, Petr ; Novotný, Radek ; Pešková, Vítězslava ; Pěnička, Libor ; Slodičák, Marian ; Šrámek, Vít
Doporučení a návrhy opatření pro dalších vývoj lesního hospodářství v Krušných horách
Plný text:  PDF
|
|
|
Porovnání druhového spektra podkorního hmyzu na stromových lapácích douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb./Franco) a smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.)
Trepáč, Matěj ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Šenfeld, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo pozorování a následné vyhodnocení stromových lapáků douglasky tisolisté, Pseudotsuga menziesii ((Mirbel) Franco, 1950), a smrku ztepilého, Picea abies ((Linnaeus.) H. Karsten, 1753). Práce byla zaměřena na atraktivitu douglasky tisolisté v porovnání se smrkem ztepilým, a to hlavně pro podkorní hmyz.
V lokalitě Zelená Bouda bylo dva roky po sobě vyhodnocováno v každém roce 6 párů lapáků výše uvedených dřevin. Vyhodnocování probíhalo v době jarního náletu před vylétnutím dospělých brouků a na každém lapáku byly vyhodnoceny čtyři sekce. Základní metodou bylo kvantitativní porovnání na základně získaných výsledků.
Získané výsledky byly zaznamenány přehledně do tabulek a grafů dle jednotlivých let i v meziročním srovnání a následně byly doplněny slovním hodnocením.
Výsledky mohou sloužit jako podklad pro rozhodování, zda je vhodné pěstovat douglasku tisolistou v našich podmínkách ve větší míře. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že douglaska tisolistá je méně atraktivní než smrk ztepilý.
|
|
|
Dřevokazné houby na vybraných lokalitách v Národní přírodní rezervaci Karlštejn
Tesárková, Monika ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Čížková, Dana (oponent)
Práce se zabývá zhodnocením zdravotního stavu dřevin v Národní přírodní rezervaci (NPR) Karlštejn se zaměřením zejména na dřevokazné houby v této lokalitě. Údaje byly získány na dvou pokusných plochách nedaleko obce Hostím a Bubovice nacházející se v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český kras. Na dvou výzkumných plochách byla provedena inventarizace dřevin a sepsán seznam jednotlivých druhů dřevokazných hub. Dále byl na vytýčených plochách posouzen zdravotní stav dřevin podle defoliace koruny a poškození abiotického charakteru. Práce se rovněž zabývá stručnou historií CHKO Český kras a dalšími tématy klimatickými a půdními poměry, včetně geologické charakteristiky a geomorfologie této oblasti, které mají významný vliv na přírodní charakter území, tedy i na výskyt dřevokazných hub. Výzkum a kontrola na vytyčených plochách probíhala jednou měsíčně v období od dubna 2015 do listopadu 2016, bylo zjištěno, že v oblasti NPR Karlštejn potažmo CHKO Český kras, se vyskytují pouze běžné druhy dřevokazných hub, které standardně nacházíme na území ČR. Nejvíce rozšířenou dřevokaznou houbou na obou pokusných plochách je korovitka (Diatrype). Hospodářský význam pro danou lokalitu má však jen z nalezených houbový patogen Sphaeropsis sapinea, který se v posledních letech dále šíří a způsobuje prosychání a odumírání borovic. Nebyly nalezeny žádné větší rozdíly v defoliaci hodnocených stromů, až na již zmíněné borovice černé napadené houbou Sphaeropsis sapinea na kterých byla zjištěna defoliace 45 až 100%. Na šetřených plochách nebylo zjištěno žádné významnější abiotické poškození dřevin.
|
|
|
Nejvýznamnější patogenní houby v Národním parku České Švýcarsko
Tiler, Michal ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Šrůtka, Petr (oponent)
Abstrakt
Tato diplomová práce hodnotí současný zdravotní stav lesních porostů na území Národního parku České Švýcarsko. Cílem bylo zmapovat nejvýznamnější patogenní houby nacházející se na území národního parku a určit jejich distribuci, význam a ohrožení nejvýznamnějších dřevin tohoto území.
První část této práce popisuje jednotlivé patogenní houby nalezené na území národního parku. Uvádí jejich popis, biologii, symptomy poškození a v neposlední řadě jejich význam a možnosti obrany. Druhá část je věnována popisu nejvýznamnějších dřevin této oblasti. Na území národního parku jsou nejvýznamnější dřeviny smrk ztepilý, borovice lesní, jedle bělokorá a z listnáčů je to především buk lesní. Ve třetí části je popsán vlastní monitoring a přehled zjištěných houbových patogenů na základě terénních šetření. Za významné patogeny lze označit rod Armillaria, druhy Lophodermium pinastri, Lophodermium seditiosum, Lophodermium piceae, Meloderma desmazieri a Hymenoscyphus fraxineus.
Závěrečná část hodnotí zdravotní stav dřevin prostřednictvím defoliace. Hodnocení bylo provedeno v porostech smrků, jasanů a jedlí. Celkem bylo posouzeno 348 jedinců smrku s průměrnou defoliací 43,5 %, 194 jedinců jasanu s průměrnou defoliací 51,2 % a 71 jedinců jedle s průměrnou defoliací 52,7 %.
Práce podává aktuální, ucelený přehled o zdravotním stavu lesních porostů na území Národního parku České Švýcarsko z hlediska možného ohrožení houbovými patogeny. Žádný zde zjištěný druh v současné době významně neohrožuje zdravotní stav hodnocených dřevin.
|
|
|
Studium druhového spektra houbových patogenů douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii Mirb./Franco) na provenienčních plochách
Lísková, Aneta ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Vachová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením výskytu houbových patogenů vzhledem k různým proveniencím douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirbel /Franco). Výzkum probíhal na provenienční ploše Jizbice - LS Vlašim.
Na této ploše byla posuzována přítomnost hub rodu Armillaria. Pomocí standardních fytopatologických metod byly odebírány vzorky jehlic, výhonů douglasek a zjišťován výskyt jednotlivých druhů sypavek. V terénu probíhala předběžná determinace a kvantifikace napadení houbovými patogeny. Následně bylo v laboratoři mikroskopicky upřesněno a doplněno druhové spektrum hub. Zjištěným druhem byla houba Rhabdocline pseudotsugae (skotské sypavky douglasky). Na jehlicích některých zkoumaných proveniencí byla nalezena houba rodu Rhizosphaera. Výskyt václavky (Armillaria spp.) nebyl potvrzen.
Bylo zjištěno, že velmi záleží na tom, ze které provenience napadený strom pochází. Nejodolnější provenience pochází z Britské Kolumbie, jedná se o provenienci Nimkish (1025) pocházející ze severní části ostrova Vancouver. Nejméně odolná z hlediska defoliace byla vyhodnocena provenience Merritt (1028) ze státu Britská Kolumbie. Výsledky korespondenční analýzy ukázaly, že provenience 1010 a 1028 vykazovaly nejvyšší počet jedinců a je možné předpokládat jejich lepší odolnost proti působení abiotických vlivů a biotických škodlivých činitelů.
|
|
|
Citlivost českých proveniencí jasanu ztepilého a jasanu úzkolistého vůči invaznímu patogenu Hymenoscyphus fraxineus
Kraus, Marek ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Čížková, Dana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá průzkumem provenienčních ploch a posouzením napadení jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior L.) a jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia) patogenem Hymenoscyphus fraxineus.
Cílem práce je zmapování výskytu napadených stromů v těchto lokalitách a vyhodnocení citlivosti lokalit vůči patogenu Hymenoscyphus fraxineus.
Teoretická část se zabývá zpracováním dat získaných při terénních pracích na vybraných provenienčních plochách Koněprusy a Veltruby. Hodnocenými parametry byly tloušťka kmene ve výčetní výšce, výška stromu a především prosychání korun způsobené Hymenoscyphus fraxineus. Z výzkumu byla pořízena fotodokumentace, zaznamenány počty a údaje k jednotlivým stromům vyskytující se na provenienčních plochách. Každý strom měl své jedinečné označení, které určovalo jeho místo v porostu tak aby nedocházelo k mylnému zpracování dat. Zpracovaná data byla následně vyhodnocena programem NCSS 8.0., byla vytvořena shluková analýza pro porovnání jednotlivých proveniencí. Touto analýzou byly porovnávány pouze provenience, které se vyskytovaly na obou provenienčních plochách. Z výsledku vyplývá, že na provenienčních plochách Koněprusy a Veltruby se nevyskytovala provenience zcela bez napadení patogenem Hymenoscyphus fraxineus. Odolnějšími se zdáli být jedinci u proveniencích 4 ŠLP Kostelec nad Černými lesy Svojšice a 24 LS Český Krumlov Chvalšiny. Přestože tyto plochy vykazují největší přírůsty ve výšce a tloušťce je míra defoliace vysoká. Je možné předpokládat, že i u těchto proveniencí může dojít postupně k odumření. Vzhledem k některým vzrostlým jedincům vyskytujících se u ostatních proveniencích je zřejmé, že významnou roli hrají stanovištní podmínky a individuální odolnost jednotlivých stromů.
|
|
| |
|
|
Porovnání zdravotního stavu dřevin v Zámeckém parku a parku Husovy sady.
Adamcova, Iveta ; Čížková, Dana (vedoucí práce) ; Pešková, Vítězslava (oponent)
Práce popisuje historické dění v parku až po současnost. Je provedena inventura parku, kontrola poškození jak biotickými (houby, hmyz) tak abiotickými činiteli. U Zámeckého parku je provedena kontrola, zda se něco změnilo od předchozího šetření. Na základě toho se v závěru porovnával zdravotní stav a výskyt škodlivých činitelů v jednotlivých parcích. Hodnotila se přítomnost patogenních hub, hmyzích škůdců a abiotického poškození. Ve všech případech je provedena fotodokumentace.
|
|
|
Zdravotní stav dřevin v Přírodní památce Modřanská rokle
Merkl, Tomáš ; Čížková, Dana (vedoucí práce) ; Pešková, Vítězslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá monitoringem zdravotního stavu Přírodní památky Modřanské rokle. Cílem této práce bylo zmapování a vyhodnocení biotických a abiotických činitelů, kteří ovlivňují růst místních dřevin. Následné jejich popsání a zhodnocení s ohledem na jakých dřevinách se vyskytovaly. Dále také jakou měrou ohrožují dřeviny oblíbené místo procházek a sportovního vyžití Pražanů.
Výzkum byl prováděn opakovanými terénními pochůzkami, při kterém byli sledováni jedinci, kteří měli vnější znaky poškození. Ze šetření byla pořízena fotodokumentace. Kontrola dřevin probíhala v liniových transektech podél Libušského potoka. Následnou konzultací a vyhodnocení nasbíraných materiálů a shrnutí do závěru. Terénní pochůzky byly prováděny od března 2015 do konce února 2016.
Škodliví činitelé byli určeni a popsáni dle pořízené fotodokumentace za pomoci literárních a internetových zdrojů. Šetřením bylo zjištěno, že poškození se vyskytuje spíše u přestárlých jedinců a nepůsobí velké škody na lesním majetku.
|
|
|
Houbové choroby dřevin v přirozeném lese v jižní části Brd.
Šourková, Zuzana ; Čížková, Dana (vedoucí práce) ; Pešková, Vítězslava (oponent)
Cílem mé práce bylo zjistit druhové zastoupení a četnost výskytu dřevokazných hub na vybraných plochách přirozeného lesa v jižní části Brd v okolí Třemšína. V lokalitě jsem si vybrala různé čtyři plochy, kde jsem hledala dřevokazné houby v období od dubna do listopadu.
Dále se věnuji systému rozdělení hub, rozdělení dřevokazných hub, pojmu choroba stromu, význam hub v přírodě, šíření hub. Popsána byla i sledovaná lokalita.
Závěrem práce byl utvořen přehled nalezených dřevokazných hub na daných plochách s jejich četností výskytu. Celkem bylo nalezeno 39 druhů dřevokazných hub z různých čeledí. Nalezené dřevokazné houby byly vyfotografovány a následně popsány.
|
host ::
RSS.