|
|
Experimentální měření na Milešovce
Pešice, Petr
Observatoř Milešovka byla založena roku 1905 a od té doby provádí nepřetržitě standardní meteorologická a klimatologická\npozorování a měření, která jsou primárním posláním stanice.\nMilešovka ale stejně jako třeba Lysá hora nebo další horské observatoře láká experimentátory ať už díky své exponované\npoloze a drsným povětrnostním podmínkám, častému výskytu silných větrů, zasažení nízkou oblačností,\nnebo hojnému výskytu bouří a atmosférických výbojů.Příspěvek o měřeních na Milešovce shrnuje dosavadní a plánované experimenty, prováděné na observatoři. Předpokládáme,\nže i v budoucnosti bude o experimentální pozorování zájem a jsme připraveni zázemí observatoře pro\ntato měření poskytnout.
|
|
|
Effects of orography on spatial distribution of convective precipitation in Banská Bystrica district (Slovakia)
Kvak, Róbert ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Pešice, Petr (oponent)
Vplyv orografie na priestorové rozloženie konvektívnych zrážok v Banskobystrickom kraji Abstrakt Predložená diplomová práca rieši problematiku priestorovej distribúcie konvektívnych zrážok nad členitým terénom Banskobystrického kraja v strednej časti Slovenskej republiky. Prioritným cieľom práce je verifikácia vzťahu medzi plošným charakterom zrážok spôsobených hlbokou konvekciou a morfometrickými parametrami terénu v študovanej oblasti. Ďalším zámerom je identifikácia hlavných mechanizmov, ktorými orografia ovplyvňuje výskyt zrážkovej oblačnosti. Sledovaných je osem zrážkových udalostí s maximálnymi plošnými dennými úhrnmi zrážok v teplej časti roka medzi rokmi 2005 až 2015. Zrážkové situácie sú rozdelené do štyroch tried (J, Z, V, S) podľa smeru pohybu konvektívnej búrkovej oblačnosti v danom termíne. Zrážky sú analyzované na základe meraní z pozemných zrážkomerov a adjustovaného radarového odhadu modelom INCA. Priestorový vzťah medzi konvektívnymi zrážkami a topografiou je kvantifikovaný v radarových pixloch v sieti 1 x 1 km a v okolí staníc s vymedzenou oblasťou 20 x 20 km. Využité boli DMR s rozlíšením 50 m, 1 km a 2 km. Najsilnejšie korelácie sú preukázané v prípade nadmorskej výšky. So stúpajúcou nadmorskou výškou sa vo väčšine prípadov pozoruje kontinuálny nárast prahovej hodnoty, ktorú úhrny zrážok...
|
|
|
Morfologie horní hranice oblačnosti konvektivních bouří z pohledu meteorologických družic
Radová, Michaela ; Setvák, Martin (vedoucí práce) ; Pešice, Petr (oponent) ; Sokol, Alois (oponent)
Název práce: Morfologie horní hranice oblačnosti konvektivních bouří z pohledu meteorologických družic Autor: Michaela Radová Katedra: Katedra fyziky atmosféry Vedoucí disertační práce: RNDr. Martin Setvák, CSc., Český hydrometeorologický ústav Abstrakt: Tato práce je zaměřena na studium vybraných jevů vyskytujících se na horní hranici oblačnosti (HHO) konvektivních bouří, konkrétně uzavřených teplých oblastí, studených prstenců, studených-U/V a přestřelujících vrcholů, a to zejména z pohledu družicových pozorování. V rámci práce byla vytvořena databáze subjektivně detekovaných studených prstenců a studených-U/V v oblasti Evropy, která zahrnuje 104 různých jevů. Je diskutován vztah jasové teploty HHO s její výškou určenou z radarových měření pro případ bouří s výrazným studeným prstencem. Výsledky podporují vysvětlení teplé oblasti přítomností centrálního vyvýšeného dómu zasahujícího do teplejší spodní stratosféry. Dále je studován případ bouře s transformací studeného prstence do studeného-U, kde se pravděpodobným vysvětlením teplé oblasti uvnitř studeného-U ukazuje být vyvýšená vlečka nad kovadlinou nacházející se v oblasti teplejší spodní stratosféry. Výsledky obou analýz tak potvrzují předpoklad, že přítomnost teplotní inverze nad tropopauzou je nutnou podmínkou pro vznik studených prstenců i...
|
|
|
Faktory podmiňující špatné termické podmínky v České republice
Venclová, Markéta ; Chládová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pešice, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá slabou termickou konvekcí nad Českou republikou. Hlavním cílem je určit oblasti a meteorologické podmínky, které determinují slabou termickou konvekci v atmosféře. Dalším cílem bylo popsat povrchy a situace, charakteristické výskytem klesajících vzdušných proudů. Práce by měla být využitelná hlavně pro piloty bezmotorových letounů, pro něž je výskyt slabé termické konvekce a klesajících vzdušných proudů během letu velmi nebezpečný. V první části jsou uvedené způsoby šíření tepla atmosférou, dále navazuje všeobecný popis termické konvekce, jejího rozdělení, vzniku a průběhu. Druhá část se zabývá slabou termickou konvekcí, popisem klesavého termického proudu, faktory a meteorologickými podmínkami způsobujícími slabou termickou konvekci. Třetí část práce obsahuje výsledky z dotazníku rozeslaného do aeroklubů ČR. Výsledky z dotazníku byly porovnány s informacemi v literatuře a ve většině případů se shodovaly. Případy, které se od literatury odlišovaly, jsou více rozepsány v diskuzi.
|
|
|
Vertikální profil teploty vzduchu v mezní vrstvě atmosféry
Gvoždíková, Blanka ; Pešice, Petr (vedoucí práce) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou mezní vrstvy atmosféry, přičemž diskutovány jsou především její teplotní vlastnosti, které v blízkosti zemského povrchu vykazují značnou proměnlivost. Konkrétně byla k tomuto účelu vybrána observatoř v Kopistech u Mostu, u níž je umístěna stožárová stanice pro výzkum mezní vrstvy atmosféry. Pro doplnění dat z meteorologického stožáru se navíc využilo měření teploty vzduchu na observatoři Milešovka ležící nedaleko od Kopist, která díky své nadmořské výšce a charakteristickému postavení v krajině může reprezentovat situaci ve volné atmosféře. Z porovnání různých výškových hladin však vyplývá, že měření teploty na Milešovce je znatelně ovlivňováno působením aktivního povrchu, což musíme brát při interpretaci zpracovaných dat v úvahu. Výhodou stále je, že analýza vrstvy vzduchu mezi Kopisty a Milešovkou dává představu o časově spojitém chování teplotních charakteristik. V této práci jsou podrobně popsány chody teploty vzduchu a teplotních gradientů v několika výškových stupních, proměnlivost teplotního zvrstvení vzduchu nebo např. výskyt a rozsah teplotních inverzí.
|
|
|
Využití distančních měření při analýze stavu a vývoje srážek
Bližňák, Vojtěch ; Sokol, Zbyněk (vedoucí práce) ; Setvák, Martin (oponent) ; Pešice, Petr (oponent)
Disertační práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá plošným rozložením krátkodobých konvektivních srážek v závislosti na nadmořské výšce. Přitom jsou použity odhady srážek založené na kombinaci srážkoměrných a radarových dat. Statistické testy prokázaly, že plošné rozdělení hodinových konvektivních srážek je nezávislé na nadmořské výšce. Kromě dat obsahujících pouze srážkové události, byla také statisticky vyhodnocena veškerá naměřená data bez ohledu na skutečnost, zda srážka nastala či nikoliv. V tomto případě bylo zjištěno, že vztah hodinových úhrnů srážek a nadmořské výšky závisí na uvažované prahové hodnotě srážkových úhrnů. Pokud byla uvažována všechna data, tj. prahová hodnota byla položena nule, nárůst srážkových úhrnů dobře koreloval s rostoucí nadmořskou výškou. Se vzrůstajícím prahem se závislost postupně ztrácela. Plošné rozložení 6h úhrnů srážek prokázalo vyšší hodnoty v oblasti jižních Čech. Nejčastějšími synoptickými příčinami byly severozápadní cyklonální situace (NWC) a cyklóna nad střední Evropou (C). Druhá část práce je zaměřena na využití dat z meteorologické družice Meteosat Second Generation pro odhad konvektivních srážek. V práci byl použit Convective Rainfall Rate (CRR) algoritmus, který na základě naměřených družicových dat počítá intenzity srážek a odhady srážek....
|
|
|
Hodnocení informací z družice Meteosat 8 a radarů sítě CZRAD pro vybrané případy významných konvektivních událostí
Hajáková, Jaroslava ; Kastner, Jiří (oponent) ; Pešice, Petr (vedoucí práce)
KAPITOLA ABSTRACT Abstract Topic of Mc. S. Thesis: Evaluation of information from Meteosat 8 and the CZRAD network of meteorological radars in selected significant convective situations. Abstract: This paper focused on comparing the information from the satellite Meteosat 8 and the CZRAD network of meteorological radars in selected significant convective situations. The main goals of this study were to assess how satellite and radar data respond on development of convection and if the satellite data responds on intenzifying convection before the radar data. For this purpose, four significant convective situations and associated areas (72 x 72 km) were selected, and the satellite and radar data were preprocessed. Appropriate differences of spectral channels (i.e. satellite methods) and radar products were chosen. The preprocessing involved data synchronization in time and location. The parallax correction was used for satellite data. Seven satellite methods were used - spectral channel IR 10.8 (TIR10.8), difference of channels WV 0.6 and IR 10.8 (TWV6.2 - TIR10.8), IR 13.4 and IR10.8 (TIR13.4 - TIR10.8), IR 12.0 and IR 10.8 (TIR12.0 - TIR10.8), IR 8.7 and IR 10.8 (TIR8.7 - TIR10.8,), NIR 1.6 and VIS 0.6 (REFNIR1.6 - REFVIS0.6) and the trispectral method. The trispectral method resulted from measurements of...
|
|
|
Závislost detekce přestřelujících vrcholků konvektivních bouří na rozlišovací schopnosti družice a času snímání
Růžičková, Markéta ; Setvák, Martin (vedoucí práce) ; Pešice, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi družicové detekce tzv. přestřelujících vrcholů konvektivních bouří. Ty bývají charakteristické poměrně rychlým vývojem, velikostí v řádech několika kilometrů a jsou spojovány s nebezpečnými povětrnostními jevy. Na satelitních snímcích se mohou projevit výrazným teplotním minimem, záleží na času a periodicitě snímání určité družice a dalších jevech vyskytujících se na horní hranici oblačnosti bouře. V práci je zkoumána časová variabilita minimálních teplot horní hranice oblačnosti vybraných bouří a to na základě dat z družic Meteosat druhé generace (MSG). Hlavní těžiště však spočívá ve vyhodnocení vlivu geometrické rozlišovací schopnosti operativních meteorologických družic na minimální detekovanou jasovou teplotu, která souvisí s výškou horní hranice oblačnosti. Pro tento účel byla zvolena data pořízená přístroji SEVIRI, AVHRR a MODIS. Jde převážně o konvektivní bouře, které se vyskytly nad Evropou v roce 2008. Při srovnání dat z družice MSG a polárních družic je dále uvažován rozdíl časů snímání, který by měl být co nejmenší. Údaje o minimální teplotě horní hranice oblačnosti bouří se běžně používají pro potřeby meteorologického nowcastingu, tudíž je vhodné zhodnotit jejich reprezentativnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Hodnocení objektivní předpovědi silných konvektivních srážek
Zacharov, Petr ; Řezáčová, Daniela (vedoucí práce) ; Brechler, Josef (oponent) ; Pešice, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá hodnocením kvantitativní předpovědi konvektivních srážek a odhadem její nejistoty. Studoval jsem pět situací s konvektivními srážkami pomocí lokálního nehydrostatického modelu LM COSMO s rozlišením 2.8 km a ensemblem 13 předpovědí vzniklých modifikací počátečních a okrajových podmínek. Předpovědi byly verifikovány radarovými měřeními adjustovanými srážkoměry. Kvalita a rozptyl ensemblu byly určeny pomocí míry Fractions Skill Score (FSS). Veličina FSS-spread reprezentuje rozdíly mezi členy ensemblu a kontrolní neperturbovanou předpovědí a hodnota FSS-skill udává rozdíl mezi členy ensemblu a verifikačními daty. Byly provedeny numerické experimenty používající hodnoty FSS-skill a FSS-spread ze čtyř událostí stanovující vzájemnou závislost spread-skill. Na základě této závislosti a znalosti FSS-spread pro pátý den je pak odhadnuta veličina FSS-skill-FIT reprezentující odhad nejistoty předpovědi. Bylo provedeno také několik testů výpočtu hodnoty FSS pro ensemblovou předpověď. Analýza sledovaných událostí prokázala, že při verifikaci QPF s vysokým rozlišením je vhodnější užití nových verifikačních postupů, zde reprezentovaných charakteristikou FSS, než aplikace tradičních metod založených na kontingenční tabulce. Při vyjádření nejistoty QPF lze užít předpovědní hodnoty kvality...
|
host ::
RSS.