|
| |
|
|
Hodnocení objektivní předpovědi silných konvektivních srážek
Zacharov, Petr ; Řezáčová, Daniela (vedoucí práce) ; Brechler, Josef (oponent) ; Pešice, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá hodnocením kvantitativní předpovědi konvektivních srážek a odhadem její nejistoty. Studoval jsem pět situací s konvektivními srážkami pomocí lokálního nehydrostatického modelu LM COSMO s rozlišením 2.8 km a ensemblem 13 předpovědí vzniklých modifikací počátečních a okrajových podmínek. Předpovědi byly verifikovány radarovými měřeními adjustovanými srážkoměry. Kvalita a rozptyl ensemblu byly určeny pomocí míry Fractions Skill Score (FSS). Veličina FSS-spread reprezentuje rozdíly mezi členy ensemblu a kontrolní neperturbovanou předpovědí a hodnota FSS-skill udává rozdíl mezi členy ensemblu a verifikačními daty. Byly provedeny numerické experimenty používající hodnoty FSS-skill a FSS-spread ze čtyř událostí stanovující vzájemnou závislost spread-skill. Na základě této závislosti a znalosti FSS-spread pro pátý den je pak odhadnuta veličina FSS-skill-FIT reprezentující odhad nejistoty předpovědi. Bylo provedeno také několik testů výpočtu hodnoty FSS pro ensemblovou předpověď. Analýza sledovaných událostí prokázala, že při verifikaci QPF s vysokým rozlišením je vhodnější užití nových verifikačních postupů, zde reprezentovaných charakteristikou FSS, než aplikace tradičních metod založených na kontingenční tabulce. Při vyjádření nejistoty QPF lze užít předpovědní hodnoty kvality...
|
|
|
Hodnocení informací z družice Meteosat 8 a radarů sítě CZRAD pro vybrané případy významných konvektivních událostí
Hajáková, Jaroslava ; Pešice, Petr (vedoucí práce) ; Kastner, Jiří (oponent)
KAPITOLA ABSTRACT Abstract Topic of Mc. S. Thesis: Evaluation of information from Meteosat 8 and the CZRAD network of meteorological radars in selected significant convective situations. Abstract: This paper focused on comparing the information from the satellite Meteosat 8 and the CZRAD network of meteorological radars in selected significant convective situations. The main goals of this study were to assess how satellite and radar data respond on development of convection and if the satellite data responds on intenzifying convection before the radar data. For this purpose, four significant convective situations and associated areas (72 x 72 km) were selected, and the satellite and radar data were preprocessed. Appropriate differences of spectral channels (i.e. satellite methods) and radar products were chosen. The preprocessing involved data synchronization in time and location. The parallax correction was used for satellite data. Seven satellite methods were used - spectral channel IR 10.8 (TIR10.8), difference of channels WV 0.6 and IR 10.8 (TWV6.2 - TIR10.8), IR 13.4 and IR10.8 (TIR13.4 - TIR10.8), IR 12.0 and IR 10.8 (TIR12.0 - TIR10.8), IR 8.7 and IR 10.8 (TIR8.7 - TIR10.8,), NIR 1.6 and VIS 0.6 (REFNIR1.6 - REFVIS0.6) and the trispectral method. The trispectral method resulted from measurements of...
|
|
|
Vertikální profil teploty vzduchu v mezní vrstvě atmosféry
Gvoždíková, Blanka ; Pešice, Petr (vedoucí práce) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou mezní vrstvy atmosféry, přičemž diskutovány jsou především její teplotní vlastnosti, které v blízkosti zemského povrchu vykazují značnou proměnlivost. Konkrétně byla k tomuto účelu vybrána observatoř v Kopistech u Mostu, u níž je umístěna stožárová stanice pro výzkum mezní vrstvy atmosféry. Pro doplnění dat z meteorologického stožáru se navíc využilo měření teploty vzduchu na observatoři Milešovka ležící nedaleko od Kopist, která díky své nadmořské výšce a charakteristickému postavení v krajině může reprezentovat situaci ve volné atmosféře. Z porovnání různých výškových hladin však vyplývá, že měření teploty na Milešovce je znatelně ovlivňováno působením aktivního povrchu, což musíme brát při interpretaci zpracovaných dat v úvahu. Výhodou stále je, že analýza vrstvy vzduchu mezi Kopisty a Milešovkou dává představu o časově spojitém chování teplotních charakteristik. V této práci jsou podrobně popsány chody teploty vzduchu a teplotních gradientů v několika výškových stupních, proměnlivost teplotního zvrstvení vzduchu nebo např. výskyt a rozsah teplotních inverzí.
|
|
|
Závislost detekce přestřelujících vrcholků konvektivních bouří na rozlišovací schopnosti družice a času snímání
Růžičková, Markéta ; Setvák, Martin (vedoucí práce) ; Pešice, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi družicové detekce tzv. přestřelujících vrcholů konvektivních bouří. Ty bývají charakteristické poměrně rychlým vývojem, velikostí v řádech několika kilometrů a jsou spojovány s nebezpečnými povětrnostními jevy. Na satelitních snímcích se mohou projevit výrazným teplotním minimem, záleží na času a periodicitě snímání určité družice a dalších jevech vyskytujících se na horní hranici oblačnosti bouře. V práci je zkoumána časová variabilita minimálních teplot horní hranice oblačnosti vybraných bouří a to na základě dat z družic Meteosat druhé generace (MSG). Hlavní těžiště však spočívá ve vyhodnocení vlivu geometrické rozlišovací schopnosti operativních meteorologických družic na minimální detekovanou jasovou teplotu, která souvisí s výškou horní hranice oblačnosti. Pro tento účel byla zvolena data pořízená přístroji SEVIRI, AVHRR a MODIS. Jde převážně o konvektivní bouře, které se vyskytly nad Evropou v roce 2008. Při srovnání dat z družice MSG a polárních družic je dále uvažován rozdíl časů snímání, který by měl být co nejmenší. Údaje o minimální teplotě horní hranice oblačnosti bouří se běžně používají pro potřeby meteorologického nowcastingu, tudíž je vhodné zhodnotit jejich reprezentativnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Faktory podmiňující špatné termické podmínky v České republice
Venclová, Markéta ; Chládová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pešice, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá slabou termickou konvekcí nad Českou republikou. Hlavním cílem je určit oblasti a meteorologické podmínky, které determinují slabou termickou konvekci v atmosféře. Dalším cílem bylo popsat povrchy a situace, charakteristické výskytem klesajících vzdušných proudů. Práce by měla být využitelná hlavně pro piloty bezmotorových letounů, pro něž je výskyt slabé termické konvekce a klesajících vzdušných proudů během letu velmi nebezpečný. V první části jsou uvedené způsoby šíření tepla atmosférou, dále navazuje všeobecný popis termické konvekce, jejího rozdělení, vzniku a průběhu. Druhá část se zabývá slabou termickou konvekcí, popisem klesavého termického proudu, faktory a meteorologickými podmínkami způsobujícími slabou termickou konvekci. Třetí část práce obsahuje výsledky z dotazníku rozeslaného do aeroklubů ČR. Výsledky z dotazníku byly porovnány s informacemi v literatuře a ve většině případů se shodovaly. Případy, které se od literatury odlišovaly, jsou více rozepsány v diskuzi.
|
|
|
Závislost aktivovaného aerosolu na typu horizontálního hydrometeoru.
Zíková, Naděžda ; Pokorná, Petra ; Pešice, Petr ; Sedlák, Pavel ; Ždímal, Vladimír
Atmosférický aerosol (AA) ovlivňuje nejen vznik oblačnosti, ale také další vlastnosti oblaků, např. velikostní rozdělení kapek, jejich chemické složení apod. Interakce mezi AA a oblačností nemusí být zkoumány jenom pomocí leteckých měření, ale stejné procesy mohou být pozorovány i u mlh, resp. nízké oblačnosti. Příkladem stanice vhodné k takovému výzkumu může být stanice Milešovka, kde se mlha (nebo nízká oblačnost) nachází 55 % času. Zde tedy bylo provedeno měření za účelem popisu vlivu mlh na početní velikostní spektra AA a aktivovaných nukleačních jader.
|
|
|
Studium mokré depozice atmosférickjého aerosolu s využitím horizontálních hydrometeorů.
Zíková, Naděžda ; Pokorná, Petra ; Pešice, Petr ; Sedlák, Pavel ; Ždímal, Vladimír
Atmosférický aerosol (AA) ovlivňuje nejen vznik oblačnosti, ale také další vlastnosti oblaků. Interakce mezi AA a oblačností může být zkoumána i u mlh, resp. nízké oblačnosti. Příkladem stanice vhodné k takovému výzkumu je stanice Milešovka, kde se mlha (nebo nízká oblačnost) nachází 55 % času (Fišák, Tesař, & Fottová, 2009). Zde proto bylo provedeno měření za účelem popisu vlivu mlh na početní velikostní distribuce AA a aktivovaných nukleačních jader.\n\n
Plný tet: SKMBT_C22019110512030 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Cloud Processing of Atmospheric Aerosol Spectra.
Zíková, Naděžda ; Pokorná, Petra ; Pešice, Petr ; Sedlák, Pavel ; Ždímal, Vladimír
Atmospheric aerosol (AA), and its influence on the cloud formation, lifetime and other properties, remains the most uncertain (with low confidence level) element in the IPCC radiative forcing estimations (Stocker et al., 2013). The AA, however, is influenced by the cloud processing as well (Collett et al., 2008., Zíková and Ždímal, 2016). Cloud processing of AA (and vice versa) can be described on fogs, or on low clouds present at a suitable station. An example of such a station is Milešovka, where fog is present for almost 55 % of the time (Fišák et al., 2009), giving a great opportunity to explore the changes in the particle size distributions due to the cloud processing.
Plný tet: SKMBT_C22018110212450 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Earth-space path propagation characteristics in the climatic conditions of the Czech Republic from Alphasat Ka/Q band experiment
Fišer, Ondřej ; Brázda, Vladimír ; Pešice, Petr ; Grabner, M.
The objective of the activity is to prepare, realize and conduct experimental research of the influence of atmospheric phenomena on the Earth-space path propagation characteristics at 20 and 40 GHz (Ka/Q) bands in the specific climatic conditions of the Czech Republic (CR). The scientific approach is based on the comprehensive measurements of physical parameters of atmosphere together with concurrent measurements of propagation characteristics on the Earth-space path and on 10 collocated terrestrial paths with star configuration. The proposed activity will utilize the ESA Alphasat Mission Ka/Q experiment that is designed to investigate the propagation characteristics on slant paths in Europe and elsewhere.
|
host ::
RSS.