Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Význam a percepce lokálního kina na malém městě
Bargel, Robert ; Gibas, Petr (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce je etnografickou studií lokálního kina na malém městě (v Řevnicích u Prahy). Práce se zabývá společenskými a kulturními, resp. symbolickými významy tohoto kina s ohledem na širší socio-kulturní kontext. Jelikož kino coby místo je konstituováno sociální praxí chození do kina, je tato práce "zhuštěným popisem" divácké žité zkušenosti v prostoru kina. Autor práce tak vychází jednak z Geertzova interpretativního přístupu, a jednak z východisek fenomenologicky orientovaných autorů (např. Patočka, Berger, Luckmann, Tuan). Jak ukazuje, existuje dnes silná významová polarita mezi malými kiny a multikiny. Malé kino je vnímáno jako protipól "popcornové kultury" multikin a to v rovině estetiky, morálky, etiky atd. V případě řevnického kina navíc hraje důležitou roli jeho výrazný lokální charakter. Ten nejen odlišuje místní kino od multiplexů, ale také napomáhá utvářet lokální identitu města a jeho obyvatel. V práci je rovněž poukázáno na rozdíly ve vnímání kin mezi staršími a mladšími lidmi, které jsou dány jejich odlišnou předcházející zkušeností. K postižení širšího kulturního kontextu pak autor využívá zejména práce jiných badatelů (Lubaszewska, Hanzlík, Čada), s jejichž pomocí ilustruje, jaké obrazy kina konstruují média a umění.
Diskurs a konstrukce nové identity rozvojové lokality: případová studie dostavby Vítězného náměstí v Praze
Procházková, Alena ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Rozvojové lokality ve městech jsou často předmětem střetů a vyjednávání aktérů různorodých zájmů: investorů a developerů, místní správy a občanských iniciativ. Ti při prezentaci a obhajobě svých preferencí využívají rozmanité diskursivní praktiky a strategie. Jejich součástí je často prezentace obrazů rozvojové lokality po dokončení realizace investičního projektu. Diplomová práce se zaměří na dostavbu Vítězného náměstí, které má podle strategického plánu města plnit roli sekundárního centra a zároveň hlavního náměstí městské části Praha 6. V současnosti se diskutují projekty dostavby Vítězného náměstí, které vyvolávají vlnu rozporuplných reakcí o smyslu, účelu a estetické stránce plánovaných staveb. Cílem práce je (1) analyzovat současnou roli nedostavěného Vítězného náměstí v systému center v Praze, (2) zjistit kteří aktéři mají zájem na dostavbě náměstí a jakými způsoby svoje záměry artikulují ve veřejných diskursech a to zejména s důrazem na formování nové identity místa, (3) diskutovat kdo má jaký vliv na finální podobu rekonstrukce a to při zvážení role soukromých investorů, veřejné správy a občanů. Na základě studia historických a současných materiálů a na základě rozhovorů se práce pokusí poznat roli kapitálu, lidí a diskursu při přestavbě této významné lokality. Powered by TCPDF...
Vztah mladých Pražanů k chalupaření
Pirochová, Klára ; Pauknerová, Karolína (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
1.ABSTRAKT Diplomová práce se věnuje fenoménu chalupaření mladých Pražanů v současnosti. Autorka definuje chalupaření jako všechny aktivity odehrávající se ve venkovském objektu, který původně nebyl postaven pro rekreační účely. Východiskem práce je vlastní etnografický výzkum založený na metodě polo-strukturovaných rozhovorů, konkrétně na 30 rozhovorech realizovaných s chalupáři pro účely této práce. Doplňkovou metodou je metoda mentálních map a zúčastněného pozorování. Těžiště projektu spočívá nejen ve sběru rozhovorů a mentálních map s chalupáři, ale především v další analýze a interpretaci těchto sebraných dat. Práce se také věnuje historickému vývoji chalupaření od 19. století po současnost. Důležitým bodem je hledání důvodů a motivací, které přispěly k rozvoji a oblibě chalupaření a jak se tyto motivace změnily. Autorka se ve své práci zaměřuje na sdílení prostoru chalupy příbuznými a na specifické pracovní a volnočasové aktivity, které jsou na chalupě vykonávány. Autorka mimo jiné dochází k závěru, že předpoklad, že otevření hranic po pádu železné opony a možnost cestovat do zahraničí povedou k úpadku chalupaření, se nenaplnil. Chalupaření nadále zůstává významným fenoménem v české společnosti a krajině. Mladí chalupáři mají zpravidla chalupu spojenou s příjemnými zážitky a jen neradi by ji v...
Projekt Střediska experimentální archeologie v Úněticích
Pauknerová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Fridrichová Sýkorová, Ivana (oponent)
Ve své diplomové práci předkládám podklady pro realizaci Střediska experimentální archeologie v Úněticích u Prahy. Experimenty, (re)konstrukce a expozice ve středisku budou zaměřeny na zkoumání zemědělských osad únětické kultury, v širším smyslu starší doby bronzové. Tématicky budou další náplní střediska únětická kultura obecně, experiment v archeologii, prezentace výsledků výzkumu pravěkých kultur v okolí střediska a osoba Čeňka Rýznera, obrozence a archeologa, objevitele únětické kultury. Hlavním výzkumným záměrem střediska bude experimentální zkoumání života zemědělské osady únětické kultury. Smyslem projektu je na jedné straně zájem vědecký - vytvořit prostor pro konání archeologických experimentů a na straně druhé snaha prezentovat veřejnosti zajímavou cestou výsledky archeologického bádání. Nezanedbatelnou roli může středisko experimentální archeologie sehrát také v turistickému rozvoji obce. Jako teorii jsem zvolila směr, který se nazývá postprocesualismus. V současné archeologii dnes vedle sebe existují v zásadě tři teoretické pohledy: tradiční pohled, procesualismus a postprocesualismus (Soukup 2004, 513). Z postprocesualistického pojetí vycházím proto, že se domnívám, že jako metodologický základ experimentální archeologii nejlépe vyhovuje. Teoretiky postprocesualismu spojuje předpoklad, že...
Tělo - chůze- krajina: Pravěké zemědělské kultury v rovinatých terénech Čech
Pauknerová, Karolína ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Gojda, Martin (oponent) ; Pleinerová, Ivana (oponent)
Krajina není pouze materiální svět tam někde venku, ale představuje zároveň i specifický způsob vidění a rozumění světu kolem sebe. Vycházím z představy, že budu-li zkoumat krajiny lidí dávno zmizelých kultur, mohu se tak přiblížit jejich (žitému) světu. V pozadí celého projektu je představa, že jak lidé bydlí v krajině, tak rozumí světu. Ve výzkumu používám metodu fenomenologie krajiny. Fenomenologický výzkum krajin, které obývali lidé v pravěku, se zabývá sběrem a zpracováním smyslových dat míst a krajin a ty pak dále analyzuje spolu s daty z archeologických výzkumů. Smyslová data jsou údaje o výhledu z lokality, barvě, pachu, textuře atd. daného místa. Jako výzkumný nástroj je používáno lidské tělo a jeho nejběžnější aktivita - chůze. Na třech rovinatých terénech v Čechách (Kladenská tabule, území na jih od Plzně a území na jih a jihozápad od Kolína) zkoumám usídlení čtyř pravěkých zemědělských kultur, konkrétně kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou, kultury s nálevkovitými poháry a kultury únětické. Na Kolínsku a v Kladenské tabuli porovnávám distribuci sídlišť dvou kultur: na Kolínsku se zaměřuji na kulturu únětickou a kulturu s vypíchanou keramikou, v Kladenské tabuli pak na kulturu s nálevkovitými poháry a kulturu únětickou. Na Plzeňsku se zaměřuji pouze na kulturu s lineární...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Pauknerová, Kristina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.