Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv oxidačního stresu na diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk.
Bura, Radek ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Pacherník, Jiří (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky jsou schopné tvořit různé typy tkání jako například svalové, kostní, tukové nebo chrupavčité tkáně, a to díky schopnosti se dělit a přeměnit se na jiný buněčný typ. Mezenchymální kmenové buňky získané z různých tkání se používají pro buněčnou terapii a regenerativní medicínu. Znalost vlivu různých faktorů na diferenciaci těchto multipotentních buněk je důležitá. V současné době je málo známo o vlivu reaktivních forem kyslíku (ROS) na diferenciační potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Cílem této bakalářské práce je vypracovat literární rešerši shrnující dosavadní poznatky o vlivu oxidačního stresu na diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk a ovlivněných signálních drah.
Funkce DISP3/PTCHD2 v neurálních buňkách
Konířová, Jana ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Anděrová, Miroslava (oponent) ; Pacherník, Jiří (oponent)
Protein DISP3, známý také jako PTCHD2, patří do rodiny PTCHD proteinů, které ve své struktuře obsahují sterol-sensing doménu. Exprese genu Disp3 je vysoká v neurálních tkáních a je regulována thyroidním hormonem. Gen DISP3 je spojován se vznikem a progresí určitých typů nádorů a také s rozvojem některých neurálních patologií. Vysokou expresi genu Disp3 je možné nalézt v neurálních kmenových buňkách. Neurální kmenové buňky jsou definovány svojí schopností sebeobnovy a potenciálem diferencovat do základních typů neurálních buněk - neuronů, astrocytů a oligodendrocytů. Jak pro vznik a vývoj centrálního nervového systému, tak i pro jeho pozdější správné fungování je klíčová správná regulace rovnováhy mezi proliferací a diferenciací neurálních kmenových buněk a narušení této rovnováhy může vést ke vzniku různých patologií. V této práci jsme se zaměřili především na popsání funkce proteinu DISP3 v neurálních buňkách a tkáních. Prokázali jsme, že v neurálních kmenových buňkách dochází v důsledku diferenciace k významnému snížení exprese genu Disp3. Dále jsme zjistili, že u neurálních kmenových a progenitorových buněk podporuje zvýšená exprese genu Disp3 jejich proliferaci. Naopak poškození exprese genu Disp3 vedlo k potlačení "kmenovosti" buněk a nárůstu spontánní neuronální diferenciace. Diferenciace...
Funkce DISP3/PTCHD2 v neurálních buňkách
Konířová, Jana ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Anděrová, Miroslava (oponent) ; Pacherník, Jiří (oponent)
Protein DISP3, známý také jako PTCHD2, patří do rodiny PTCHD proteinů, které ve své struktuře obsahují sterol-sensing doménu. Exprese genu Disp3 je vysoká v neurálních tkáních a je regulována thyroidním hormonem. Gen DISP3 je spojován se vznikem a progresí určitých typů nádorů a také s rozvojem některých neurálních patologií. Vysokou expresi genu Disp3 je možné nalézt v neurálních kmenových buňkách. Neurální kmenové buňky jsou definovány svojí schopností sebeobnovy a potenciálem diferencovat do základních typů neurálních buněk - neuronů, astrocytů a oligodendrocytů. Jak pro vznik a vývoj centrálního nervového systému, tak i pro jeho pozdější správné fungování je klíčová správná regulace rovnováhy mezi proliferací a diferenciací neurálních kmenových buněk a narušení této rovnováhy může vést ke vzniku různých patologií. V této práci jsme se zaměřili především na popsání funkce proteinu DISP3 v neurálních buňkách a tkáních. Prokázali jsme, že v neurálních kmenových buňkách dochází v důsledku diferenciace k významnému snížení exprese genu Disp3. Dále jsme zjistili, že u neurálních kmenových a progenitorových buněk podporuje zvýšená exprese genu Disp3 jejich proliferaci. Naopak poškození exprese genu Disp3 vedlo k potlačení "kmenovosti" buněk a nárůstu spontánní neuronální diferenciace. Diferenciace...
Interakce antimikrobiálních látek s lékovými ledvinnými transportními systémy in vitro
Mandíková, Jana ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Pacherník, Jiří (oponent) ; Mičuda, Stanislav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát Mgr. Jana Mandíková Školitel doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Název disertační práce Interakce antimikrobiálních látek s lékovými ledvinnými transportními systémy in vitro Řada významných a často užívaných antimikrobiálních léčiv je po podání z organismu vylučována ledvinami. Během tohoto exkrečního procesu může docházet k interakcím s různými membránovými transportními systémy (transportéry), které jsou v ledvinné tkáni exprimovány. Tyto interakce jsou často určujícími faktory jak pro ledvinnou exkreci, tak pro toxické působení těchto léčiv v ledvinách. Mezi transportéry s vysokou expresí v ledvinné tkáni patří např. influxní přenašeče pro organické anionty (OATs), organické kationty (OCTs) či koncentrační nukleosidové transportéry (CNTs) a efluxní transportéry BCRP (Breast Cancer Resistance Protein) a P-glykoprotein (P-gp). Přes velký význam ledvinných lékových transportérů pro eliminaci a nefrotoxické působení léčiv a intenzivní výzkum v této oblasti, nejsou interakce řady důležitých antimikrobiálních látek s lékovými transportéry v ledvinách popsány dostatečně nebo nejsou známy vůbec. Cílem této práce bylo zkoumat interakce vybraných antivirotik a antibiotik s důležitými lidskými...

Viz též: podobná jména autorů
1 Pacherník, J.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.