|
|
Steroidní metabolom a vícečetné těhotenství
Černý, Andrej ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Hubka, Petr (oponent) ; Kiss, Imrich (oponent)
Steroidy mohou být dle místa působení rozděleny do 2 skupin - intracelulární a extracelulární. Intracelulární fungují jako transkripční faktory, ovlivňují expresi genů. Mají tzv. genomový efekt, kterého účinek je pomalý. Extracelulární - negenomové steroidy po vazbě na neurotransmiterové receptory na cytoplazmatické membráně ovlivňují propustnost iontových kanálů. Proto je účinek rychlejší. Označujeme je jako neuroaktivní steroidy (produkované v různých tkáních organismu nebo podávané zevně) nebo neurosteroidy (produkované buňkami nervového systému). Některé neuroaktivní steroidy a jejich metabolity (např. progesteron) jsou důležitým faktorem v procesu stabilizace těhotenství. Jiné poruchy steroidů se podílejí na vzniku celého spektra těhotenských komplikací, jako například předčasný porod, preeklampsie, Intrahepatální cholestáza v těhotenství apod. Ve spolupráci s Oddělením steroidů a proteofaktorů Endokrinologického ústavu v Praze se zaměřujeme na studium vícečetného těhotenství z pohledu steroidního metabolomu. Dosavadní dostupné práce neposkytly ucelený pohled na steroidom u matek a plodů vícečetného těhotenství. Náš výzkum se snažil objasnit vztah mezi plody a matkou z pohledu metabolismu steroidů. Klíčová slova: steroidní metabolom, neuroaktivní steroidy, těhotenské komplikace, vícečetné...
|
|
|
Ultrasonographic Markers of Infection-Related Complications in Preterm Prelabour Rupture of Membranes
Špaček, Richard ; Kacerovský, Marian (vedoucí práce) ; Pařízek, Antonín (oponent) ; Hruban, Lukáš (oponent)
SOUHRN Předčasný odtok plodové vody před termínem porodu (preterm prelabor rupture of membranes, PPROM) představuje závažnou komplikaci těhotenství a je odpovědný za přibližně 30 % předčasných porodů. PPROM může být komplikován přítomností mikroorganismů a/nebo jejich nukleových kyselin v plodové vodě - tento stav se nazývá mikrobiální invaze dutiny děložní (microbial invasion of the amniotic cavity, MIAC). PPROM může být také doprovázen zvýšenou hladinou různých ukazatelů zánětlivu v plodové vodě - tento stav se nazývá intra- amniální zánět (intra-amniotic inflammation, IAI). Na základě přítomnosti MIAC a IAI lze definovat čtyři podskupiny PPROM: i) intra-amniální infekce (jsou přítomny MIAC a IAI), ii) sterilní IAI (přítomen pouze IAI), iii) kolonizace amniální dutiny (přítomen pouze MIAC), iv) nepřítomnost MIAC i IAI. Ačkoliv gestační stáří v době porodu představuje nejdůležitější faktor ovlivňující novorozeneckou morbiditu a mortalitu, přítomnost MIAC a/nebo IAI může tyto novorozenecké výsledky zhoršit. Na základě těchto informací se diagnosticko-terapeutický postup založený na precizním posouzení intra-amniálního prostředí jeví jako optimální u těhotenství komplikovaných PPROM. Moderní ultrazvukové přístroje umožnují vyšetřit plod velice podrobně. Snaha o nalezení robustního ultrazvukového markeru...
|
|
|
Vliv operačního vaginálního porodu na adaptaci novorozence
Michálková, Tereza ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Vojtěch, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské páce je představit vaginální operační porod a dát do souvislosti ukončení porodu extrakční metodou a stav novorozence bezprostředně po porodu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje definováním pojmů k tématu fyziologického porodu a porodního mechanismu. Dále se zabývá charakteristikou vaginálního operačního porodu a charakteristikou jednotlivých extrakčních vybavovacích metod - technikou provedení, indikacemi, kontraindikacemi a komplikacemi. Dále se práce věnuje vymezení základních pojmů o novorozenci, obecných i blíže specifikovaných k tématu práce. Důležitou kapitolou v novorozenecké části je poporodní adaptace a poranění novorozence. Praktická část je pojata jako část výzkumná a bylo k ní využito analytického sběru dat ze zdravotnických dokumentací a nemocničního informačního systému Medea. Výzkum proběhl na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Získaná data byla zpracována ve webové aplikaci pro sběr medicínských výzkumných dat - REDCap. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zhodnotit míru zhoršené poporodní adaptace novorozence v souvislosti s indikacemi k použití extrakční vybavovací metody při porodu. Souhrnem získaných dat a interpretací výsledků výzkumu...
|
|
|
Kardiotokografie v práci porodní asistentky.
Bartusková, Simona ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Předmětem průzkumu bakalářské práce je zjištění znalostí interpretace CTG dle FIGO 2015, a to jak v teoretické oblasti, tak i v rámci praktických dovedností. Kardiotokografie je nedílnou součástí každodenní práce porodní asistentky a jedná se o metodu, kterou lze včasně identifikovat a interpretovat nedostatečné okysličování plodu, je tedy velkým přínosem pro snižování prenatální morbidity a mortality. Práce si klade za cíl se na využití této metody zaměřit hlouběji a komplexněji. Teoretická část je zaměřena na shrnutí všech dosavadních znalostí, rozbor kardiotokografu, na doporučené postupy v hodnocení antepartálního a intrapartálního monitorování srdeční frekvence plodu (kde je kladen důraz především na změny, které s sebou přineslo zavedení nových doporučení dle FIGO 2015), patofyziologii hypoxie plodu a v neposlední řadě i na ošetřovatelskou péči porodních asistentek v rámci monitorování. Hlavním cílem bylo formou anonymních testovacích dotazníků zjistit teoretické znalosti a praktické postupy v interpretaci kardiotokografu podle nových směrnic na pracovišti gynekologicko-porodnické kliniky. Byly osloveny tři skupiny respondentů, a to studentky bakalářského studia 3. ročníku (obor Porodní asistentka), porodní asistentky pracující na porodním sále a mladí lékaři a lékařky s maximální praxí 3...
|
|
|
Predikce spontánního předčasného porodu - role porodní asistentky
Plojharová, Tereza ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku predikce předčasného porodu. Předčasný porod je jedním z nejzávažnějších problémů v porodnictví a příčinou mnoha perinatálních komplikací. Incidence se dnes v České republice pohybuje kolem 7,2 %. Problémem predikce této závažné patologie je falešná negativita nebo naopak falešná pozitivita, kdy jsou ženy zbytečně hospitalizovány a léčeny. Je velmi důležité najít metodu, která by dokázala odhalit co nejvíce hrozících předčasných porodů a zároveň vykazovala co nejnižší falešnou pozitivitu. To je ovšem velmi obtížné. Předčasný porod je zapříčiněn multifaktoriálními vlivy. Cílem práce bylo zjistit predikovatelnost předčasného porodu pomocí vaginální cervikometrie ultrazvukem, její kombinace s vyšetřením hladiny fetálního fibronektinu ve vaginální tekutině a účinnost algoritmu QUIPP v predikci předčasného porodu. Tyto cíle byly doplněny o 6 hypotéz, které pomohly jejich splnění. Od ledna 2019 do března 2020 byly vyšetřovány asymptomatické ženy s vysokým rizikem předčasného porodu v týdnu těhotenství 22+0 až 25+6. Do práce byly vybrány ženy, které zároveň následně porodily v Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Shromážděná data od těchto žen byla následně zpracována, statisticky spočítána a popsána pomocí tabulek a grafů. Z výsledků práce...
|
|
|
Vliv kouření matky na homeostázu fetoplacentární jednotky
Adamcová, Karolína ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Miovský, Michal (oponent) ; Procházka, Martin (oponent)
Kouření ženy v těhotenství představuje závažné zdravotní riziko pro matku a zejména pro její dítě. Kouření cigaret vyvolává u žen komplexní změny steroidogeneze v průběhu celého života. Ke sledování vlivu kouření na fetoplacentární jednotku se zaměřením na steroidní hormony bylo nutné nejprve zmapovat změny vybraných steroidů kolem porodu. První část práce je zaměřená na sledování vybraných steroidních hormonů v peripartálním období (37. týden těhotenství, I. doba porodní u matek a smíšená pupečníková krev jejich novorozenců) a hledání vztahů k věku matky, nárůstu tělesné hmotnosti během těhotenství, typu porodu a pohlaví plodu. Zajímavé bylo porovnání steroidů ve vztahu k typu porodu: vaginální porod versus plánovaný císařský řez. U žen nekuřaček, které čekaly hocha a rodily spontánně byly nalezeny signifikantně vyšší hladiny 17-OH-pregnenolonu, progesteronu, kortizolu, kortikosteronu a signifikantně nižší hladiny estradiolu oproti nekuřačkám, které čekaly hocha a rodily plánovaným císařským řezem. V mateřské krvi ve 37. týdnu těhotenství byly podle pohlaví plodu zjištěny rozdíly mezi steroidy, což se neprokázalo u novorozenců. Věk matky, nárůst tělesné hmotnosti a porodní hmotnost novorozence neměly vztah k žádnému ze sledovaných steroidů. Byla vytvořena referenční rozmezí pro sledované steroidy...
|
|
|
Porodnictví doby pobělohorské: Infanticidium.
Surá, Alexandra ; Říhová, Milada (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Pařízek, Antonín (oponent)
Pozornost je nejprve věnována osobnostem evropského porodnictví 17. a 18. století. Poté je již práce zaměřena na období doby pobělohorské v českých zemích. Zhodnotila jsem zdravotní stav obyvatelstva a popsala zdravotnické profese. Zvláštní pozornost je věnována profesi porodní báby, otázce křtu v nouzi a rozdílného pohledu na jeho udělení. Jedna z kapitol je věnována partnerským vztahům a otázce panenství. Ženy, které neměly v úmyslu o své dítě pečovat, většinou své těhotenství tajily. Z tohoto důvodu se v práci zabývám otázkou, jakým způsobem žena v raném novověku tajila své těhotenství. Průběhu porodu, místu, na kterém žena porodila a okamžikům, které se odehrály po porodu, je věnována další část práce. Smrtí novorozence, která mohla nastat z různých příčin, se zabývám v následující kapitole. V práci je zachycen průběh vyšetřování, zejména ohledání místa činu, ohledání těla novorozence, pátrání po matce novorozence (potencionální pachatelce) a jejího přehledání. Ohledání těla novorozence příslušelo přísežnému krajskému fyzikovi či chirurgovi a porodní bábě. V disertaci je popsáno, jakým způsobem bylo tělo novorozence ohledáno, podle jakých kritérií byla hodnocena zralost a donošenost novorozence a podle čeho se usuzovalo, jestli se dítě narodilo živé, nebo mrtvé. Samostatná kapitola je věnována...
|
|
|
Identifikace biomarkerů podílejících se na patofyziologii gestačního diabetes melitus.
Šimják, Patrik ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Karásek, David (oponent) ; Novotný, Zdeněk (oponent)
Identifikace biomarkerů podílejících se na patofyziologii gestačního diabetes mellitu ABSTRAKT Gestační diabetes mellitus je porucha metabolismu glukózy vzniklá v těhotenství, která po porodu mizí. V důsledku produkce těhotenských hormonů dochází k inzulínové rezistenci, která není dostatečně kompenzovaná zvýšenou sekrecí inzulínu. Jelikož je obezita významným rizikovým faktorem gestačního diabetu a je také spojena s dysfunkcí tukové tkáně a zvýšenou periferní inzulinovou rezistencí, nabízí se otázka, do jaké míry tuková tkáň ovlivňuje rozvoj gestačního diabetu. První část disertační práce je zaměřená na identifikaci změn v plazmatické koncentraci a mRNA expresi adipokinů fetuinu A, fetuinu B a FGF21. V naší studii jsme neprokázali, že přítomnost gestačního diabetu významně ovlivňovala plazmatickou koncentraci fetuinu A, fetuinu B a FGF21 v průběhu těhotenství. Důležitým zjištěním bylo, že ženy, které měly těhotenství komplikované gestačním diabetem, mají oproti zdravým těhotným ještě několik měsíců po porodu výrazně vyšší koncentraci FGF21. Podařilo se nám prokázat produkci fetuinu A v placentě a fetuinu B v perineální a podkožní tukové tkáni. Ani v jednom případě však gestační diabetes neměl na intenzitu exprese vliv. Tuková tkáň nejspíše neovlivňuje patogenezi gestačního diabetu cestou změny exprese...
|
|
|
Vliv vrcholového sportu na těhotenství, porod a šestinedělí
Novotná, Adéla ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem vrcholového sportu na těhotenství, porod a šestinedělí. Teoretická část je zaměřena na změny v organismu těhotné ženy, zvláště pak na její životosprávu, vliv nadměrné či nedostatečné pohybové aktivity. Teoretická část hodnotí vhodnost jednotlivých sportovních aktivit stran intenzity a specificity v průběhu těhotenství. Dále se zabývá vlivem sportovní činnosti na průběh porodu v jednotlivých porodních dobách. V období šestinedělí a laktace se teoretická část zabývá návratem k výkonnostnímu sportu či udržení přiměřené sportovní aktivity. Cílem této práce je srovnání populace vrcholových sportovkyň s běžnou populací, a to ve znacích kvalitativních i kvantitativních v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro kvantitativní část výzkumu jsou užity data z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která jsou následně srovnávána s kontrolní skupinou běžné populace. Kvalitativní část je zpracována ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s respondentkami, které vykonávaly sport na vrcholové úrovni a s respondentkami, které se vrcholovému sportu nikdy nevěnovaly. Respondentky byly seznámeny s tématem bakalářské práce a využitím jejich údajů. Dále byly ujištěny o zachování...
|
|
|
Predikce spontánního předčasného porodu - role porodní asistentky
Plojharová, Tereza ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku predikce předčasného porodu. Předčasný porod je jedním z nejzávažnějších problémů v porodnictví a příčinou mnoha perinatálních komplikací. Incidence se dnes v České republice pohybuje kolem 7,2 %. Problémem predikce této závažné patologie je falešná negativita nebo naopak falešná pozitivita, kdy jsou ženy zbytečně hospitalizovány a léčeny. Je velmi důležité najít metodu, která by dokázala odhalit co nejvíce hrozících předčasných porodů a zároveň vykazovala co nejnižší falešnou pozitivitu. To je ovšem velmi obtížné. Předčasný porod je zapříčiněn multifaktoriálními vlivy. Cílem práce bylo zjistit predikovatelnost předčasného porodu pomocí vaginální cervikometrie ultrazvukem, její kombinace s vyšetřením hladiny fetálního fibronektinu ve vaginální tekutině a účinnost algoritmu QUIPP v predikci předčasného porodu. Tyto cíle byly doplněny o 6 hypotéz, které pomohly jejich splnění. Od ledna 2019 do března 2020 byly vyšetřovány asymptomatické ženy s vysokým rizikem předčasného porodu v týdnu těhotenství 22+0 až 25+6. Do práce byly vybrány ženy, které zároveň následně porodily v Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Shromážděná data od těchto žen byla následně zpracována, statisticky spočítána a popsána pomocí tabulek a grafů. Z výsledků práce...
|
host ::
RSS.