Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Případová studie: bioplynová stanice v Úpici
Přidal, Štěpán ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Pastorek, Zdeněk (oponent)
V této práci je popsán a vyhodnocen stav provozu bioplynové stanice v Úpici u Trutnova o instalovaném výkonu 150 kWel. Tato stanice zpracovává kal z ČOV a různé druhy organických odpadů. V období prosinec 2008 až prosinec 2009 byly odebírány vzorky odstředěného digestátu a byl u nich sledován především obsah rizikových prvků. Z provozní evidence zpracovaných odpadů a produkce bioplynu byla získána data, která byla následně použita pro vyhodnocení toho, zda existuje závislost mezi vloženým množstvím určitého odpadu a produkcí bioplynu. Toto vyhodnocení bylo provedeno metodou mnohonásobné lineární regrese. Na základě provozní evidence a podrobného sledování provozu bylo posouzeno, zda bioplynová stanice naplňuje svůj projektovaný potenciál. Výsledky jednotlivých rozborů ukázaly, že digestát v žádném ze sledovaných ukazatelů nepřesahuje limitní hodnoty pro rizikové látky stanovené legislativou a může tedy být certifikován jako hnojivo a uveden do oběhu. Ukazatele, jejichž hodnoty lze považovat za potenciálně "rizikové" jsou obsah zinku a PAU. Mnohonásobná lineární regrese vypověděla o tom, že největší pozitivní vliv na tvorbu bioplynu by měly mít odpady "obsahy bachorů" a "siláž". Poskytla však jen poměrně nízkou hodnotu koeficientu determinace (r2 ~ 0,73). Zpracování dat tedy jednoznačně nevypovědělo...
Případová studie: bioplynová stanice v Úpici
Přidal, Štěpán ; Pastorek, Zdeněk (oponent) ; Benešová, Libuše (vedoucí práce)
V této práci je popsán a vyhodnocen stav provozu bioplynové stanice v Úpici u Trutnova o instalovaném výkonu 150 kWel. Tato stanice zpracovává kal z ČOV a různé druhy organických odpadů. V období prosinec 2008 až prosinec 2009 byly odebírány vzorky odstředěného digestátu a byl u nich sledován především obsah rizikových prvků. Z provozní evidence zpracovaných odpadů a produkce bioplynu byla získána data, která byla následně použita pro vyhodnocení toho, zda existuje závislost mezi vloženým množstvím určitého odpadu a produkcí bioplynu. Toto vyhodnocení bylo provedeno metodou mnohonásobné lineární regrese. Na základě provozní evidence a podrobného sledování provozu bylo posouzeno, zda bioplynová stanice naplňuje svůj projektovaný potenciál. Výsledky jednotlivých rozborů ukázaly, že digestát v žádném ze sledovaných ukazatelů nepřesahuje limitní hodnoty pro rizikové látky stanovené legislativou a může tedy být certifikován jako hnojivo a uveden do oběhu. Ukazatele, jejichž hodnoty lze považovat za potenciálně "rizikové" jsou obsah zinku a PAU. Mnohonásobná lineární regrese vypověděla o tom, že největší pozitivní vliv na tvorbu bioplynu by měly mít odpady "obsahy bachorů" a "siláž". Poskytla však jen poměrně nízkou hodnotu koeficientu determinace (r2 ~ 0,73). Zpracování dat tedy jednoznačně nevypovědělo...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.