|
|
Fenomén vzniku soukromých základních škol - nový trend ve vzdělávání?
Cabalková, Anna ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Pýchová, Silvie (oponent)
Diplomová práce se věnuje vzniku soukromých základních škol v České republice. Tento nový fenomén se objevuje v posledních několika letech, a proto prozatím neexistuje detailnější evidence, která by poskytovala informace o tom, jaké školy vznikají a proč tomu tak je. Tato práce si klade za hlavní cíl identifikovat a popsat hlavní typy škol, které se za poslední roky objevily a porozumět jejich fungování. První část se za pomoci vymezení různých pohledů na vzdělání a tvorby jeho nabídky a poptávky snaží nastínit proměnu vzdělávání a roli nových aktérů, kteří do procesu vzdělávání vstupují. Zároveň je nový fenomén podpořen teorií Exit, Voice and Loyalty, která vysvětluje chování iniciátorů a zakladatelů soukromých škol. Práce dále přibližuje různé pohledy autorů a publikací na alternativní a tradiční školství, soukromé, veřejné a neveřejné školy a obtížnost jejich komparace napříč vzdělávacími systémy. V praktické části prostřednictvím sesbíraných dat o školách práce nabízí systematické a objektivní zhodnocení toho, jaké školy u nás vznikají a jak fungují. Zároveň také práce nastiňuje možné důvody, které stojí za vznikem škol a jaké implikace toto může mít pro vzdělávací systém. V neposlední řadě práce poskytuje přehled nových oblastí, kterým by bylo vhodné věnovat další výzkumnou pozornost.
|
|
|
Vyrovnávání šancí žactva v českém vzdělávání prostřednictvím sociálních pedagogů, sociálních pracovníků a dalších liniových pracovníků
Halaštová, Eliška ; Pýchová, Silvie (vedoucí práce) ; Kohoutek, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o možnostech podpory sociálně znevýhodněných žáků českých základních škol ze strany liniových pracovníků za účelem vyrovnávání šancí žáků ve vzdělávání. Pomocí dotazníkového šetření práce hledala odpovědi na otázky, jak vypadá podpora znevýhodněného žactva v českých školách, jaké organizační zařazení liniových pracovníků v rámci systému může být pro takovou podporu efektivní a jaká podpora je vhodná pro samotné liniové pracovníky, aby svou úlohu mohli vykonávat kvalitně. Dílčími výsledky práce pak jsou tvrzení, že sociální pedagogové a sociální pracovníci ve školách stejně jako pracovníci sociálních a dalších služeb mimo školy vnímají podporu znevýhodněných žáků jako součást své práce a snaží se o ni. Model podpory uvnitř i vně škol a efektivní spolupráce těchto aktérů se proto jeví jako ideální. Naplňování společného cíle liniovým pracovníkům komplikují často nevhodné pracovní podmínky, které je vhodné pro zvyšování kvality práce liniových pracovníků systémově zlepšovat.
|
|
|
Sebepoznání a jeho rozvoj prostřednictvím veřejné politiky jako faktor volby středoškolského oboru
Pýchová, Silvie ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent) ; Kirovová, Iva (oponent)
V posledních letech nabývá téma uplatnitelnosti lidí na trhu práce na významu v souvislosti s jeho dynamickou proměnou v důsledku globalizace a technologického pokroku. Způsob, jak na tyto změny připravit mladé lidi ve vzdělávání a dospělou populaci, je předmětem kariérového poradenství po celém světě. Překvapivě toto téma v současné době mezi aktéry v České republice příliš nerezonuje a není považováno za prioritu vzdělávací politiky, přestože je hlavním tématem evropských vzdělávacích strategií. Cílem této disertační práce je získat vhled do přesvědčení aktérů českého vzdělávacího systému o tématech, kterými se zabývá kariérové poradenství. Disertační práce využívá data ze šetření Delphi mezi aktéry ve vzdělávání z roku 2019 a pro jejich sekundární analýzu uplatňuje fenomenografický přístup. Na základě Teorie advokačních koalic si tato práce rovněž klade za cíl zjistit, zda je možné mezi těmito aktéry identifikovat určité názorové skupiny. Výsledek tohoto výzkumu nabízí mapu názorů aktérů na tuto problematiku. Zároveň ukazuje, že existují nejméně dvě velké skupiny aktérů, jejichž názory se na základě jejich základních přesvědčení výrazně rozcházejí. Výstupem této disertační práce jsou také doporučení pro rozvoj této oblasti v českém vzdělávacím systému, včetně modelu opatření reagujících na...
|
|
| |
|
|
Drop-out začínajících učitelů
Kotýnková, Štěpánka ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Pýchová, Silvie (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problému tzv. drop-outu učitelů ze škol neboli předčasnému odchodu učitelů z povolání. Soustředí se konkrétně na začínající učitele, tedy učitele v prvních letech kariéry. Jedná se o téma vysoce aktuální, neboť chybějící kvalitní učitelé jsou problémem nejen v České republice, ale též v zahraničí. Práce se zaměřuje na bývalé učitele ze základních a středních škol v České republice. Cílem práce je především identifikovat a pochopit důvody pro drop-out u začínajících učitelů. Kromě samotného odchodu se práce zabývá také průběhem studia a praxe učitelů a možnostem, jak předčasnému odchodu začínajících učitelů zabránit. První část práce tvoří teoretické a věcné ukotvení zkoumaného problému a jsou zde představeny též výsledky dosavadních výzkumů o tématu. Druhou část práce tvoří analýza osmi polostrukturovaných rozhovorů s bývalými učiteli. Příběhy učitelů jsou zde představeny pomocí krátkých medailonků. Práce dochází k závěru, že k drop-outu začínajících učitelů může vést mnoho různých faktorů, které se v průběhu času kombinují a kumulují. Drop-out většinou není způsoben pouze jedním z nich. Rozhodování o drop-outu je pro učitele spíše dlouhodobou záležitostí. Celkově se jedná o komplexní fenomén, jemuž by bylo možné v některých případech předejít zavedením systému...
|
|
| |
|
|
Ředitelé jako pedagogičtí leadeři. Když zbude čas a energie
Černý, Jakub ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Pýchová, Silvie (oponent)
Práce přibližuje názory a postoje ředitelů českých obecních základních škol a přináší informace o jejich subjektivním vnímání potřeb podpory v provozních a pedagogických záležitostech školy. Za tímto účelem bylo realizováno dotazníkové šetření mezi 1 908 respondenty. Teoretická část práce nachází obsah pojmu pedagogické vedení školy na normativním podkladu přesvědčení, že ředitel je ve škole především řídícím učitelem. V souladu s teoretickým zakotvením, zjištěními plynoucími z dotazníkového šetření a po zohlednění praxe je závěr práce věnován modelaci možností, jak ředitele podpořit a odbřemenit. Modelované scénáře nabízejí inspiraci pro náplň činnosti uvažovaného středního článku podpory a vyzývají k řešením přesahujícím rámec vzdělávací politiky.
|
|
|
Role vybraných společností v harmonizaci pracovního a rodinného života zaměstnanců se zaměřením na koncept společenské odpovědnosti
Kavalová, Aneta ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Pýchová, Silvie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá rolí vybraných společností v oblasti harmonizace pracovního a osobního života zaměstnanců se zaměřením na koncept společenské odpovědnosti. Problematika slaďování obou složek života je tématem, kterému se zejména v posledních třech desetiletích dostává stále větší pozornosti v souvislosti s nárůstem počtu lidí potýkajících se s problémy v této oblasti. Diplomová práce tak v první části zasazuje harmonizaci pracovního a osobního života do společenského kontextu, následně do kontextu veřejné a sociální politiky a konečně také do konceptu společenské odpovědnosti firem, který představuje rámec, skrze nějž je na problematiku v práci nahlíženo. V životě jedince ovlivňuje možnosti harmonizace pracovního a osobního života mnoho aktérů, nicméně jedním z nejvýznamnějších jsou zaměstnavatelé. Diplomová práce se tak formou případové studie zaměřuje na dvě společnosti s odlišným rozsahem harmonizační politiky. Prvním cílem vlastního výzkumného šetření bylo podat ucelený pohled na pojetí problematiky harmonizace pracovního a osobního života vybraných společností skrze data získaná z polostrukturovaných rozhovorů s relevantními představiteli obou společností. Tato data byla následně analyzována optikou teorie institucionalismu zaměřeného na aktéry. Smyslem druhé fáze...
|
|
|
Proč se absolventi Filozofické fakulty ZČU v Plzni dokáží na trhu práce lépe uplatnit než jejich kolegové z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice?
Pravda, Petr ; Kokeš, Richard (vedoucí práce) ; Pýchová, Silvie (oponent)
Diplomová práce se věnuje tomu, proč se na trhu práce dokáží lépe uplatnit absolventi Filozofické fakulty Západočeské univerzity než jejich kolegové z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Práce se snaží zjistit, jakými faktory je to způsobeno. Tím chce přispět k identifikaci opatření vhodných pro zlepšení uplatnění absolventů humanitních oborů na trhu práce. V práci rozlišujeme vnější a vnitřní faktory. Výběr všech faktorů je podrobně vysvětlen a zdůvodněn. Vnějšími faktory jsou segmentace trhu práce a regionální situace na pracovním trhu. Vnitřní faktory jsou prestiž vysoké školy, praxe při studiu, rozsah důrazu na měkké kompetence a rozsah karierního poradenství. Práce je dvou případovou studií, která se snaží o hluboké a komplexní pochopení zkoumaného jevu. Využity byly strukturované rozhovory se zaměstnanci kariérních center Univerzity Pardubice a Západočeské univerzity. Základem práce je však analýza studijních povinností studentů těchto fakult. Srovnávat mezi sebou dvě fakulty patřící k jiným univerzitám je poměrně složité a v České republice neobvyklé. Práce má proto své limity, které jsou v jejím závěru uvedeny. V práci je také rozebrána strukturální proměna vysokého školství v České republice, protože ta má zásadní dopad na uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce.
|
|
|
Drop-out začínajících učitelů
Kotýnková, Štěpánka ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Pýchová, Silvie (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problému tzv. drop-outu učitelů ze škol neboli předčasnému odchodu učitelů z povolání. Soustředí se konkrétně na začínající učitele, tedy učitele v prvních letech kariéry. Jedná se o téma vysoce aktuální, neboť chybějící kvalitní učitelé jsou problémem nejen v České republice, ale též v zahraničí. Práce se zaměřuje na bývalé učitele ze základních a středních škol v České republice. Cílem práce je především identifikovat a pochopit důvody pro drop-out u začínajících učitelů. Kromě samotného odchodu se práce zabývá také průběhem studia a praxe učitelů a možnostem, jak předčasnému odchodu začínajících učitelů zabránit. První část práce tvoří teoretické a věcné ukotvení zkoumaného problému a jsou zde představeny též výsledky dosavadních výzkumů o tématu. Druhou část práce tvoří analýza osmi polostrukturovaných rozhovorů s bývalými učiteli. Příběhy učitelů jsou zde představeny pomocí krátkých medailonků. Práce dochází k závěru, že k drop-outu začínajících učitelů může vést mnoho různých faktorů, které se v průběhu času kombinují a kumulují. Drop-out většinou není způsoben pouze jedním z nich. Rozhodování o drop-outu je pro učitele spíše dlouhodobou záležitostí. Celkově se jedná o komplexní fenomén, jemuž by bylo možné v některých případech předejít zavedením systému...
|
host ::
RSS.