|
|
Výchova a vzdělávání české a moravské šlechty (1500-1620)
Holý, Martin ; Pánek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
V úvodu své studie o rožmberských sirotcích na jindřichohradeckém a českokrumlovském zámku z roku 1989 vyslovil Jaroslav Pánek následující tezi: .. 0 výchově a vzdělávánífeudální aristokracie ... víme zatímjen velmi málo." 1 I když v polistopadovém období vývoje české historiografie výzkum řady aspektů dějin zejména vyšší šlechty v předbělohorské době (méně již v následujícím období) poměrně výrazně pokroči1,2 nelze říci, že by se stav bádání o výchově a vzdělávání české a moravské nobility výrazně posunul. 3 I proto bylo toto téma zvoleno v roce 2003 pro disertační projekt, jehož výsledky nyní předkládám. Důležitost tématu je vedle jeho merita dána i jeho úzkou souvislostí s některými jinými, z hlediska dějin českých zemí raného novověku přinejmenším na první pohled závažnějšími tématy. Jedním z nich byla dosavadním bádáním již poměrně dobře osvětlená klíčová role české a moravské šlechty v politickém, náboženském i kulturním životě českého pozdně jagellonského a předbělohorského státu.Odpověděl však moderní výzkum na všechny otázky, jež souvisejí s posouzením takové úlohy nobility? Nezdá se,že by tomu tak bylo. Přinejmenším jeden její aspekt totiž příliš nezohlednil. Domnívám se, že jím je právě problém výchovy a vzdělávání urozených. Vlastním cílem jakékoli výchovy a vzdělávání jedince v době jeho...
|
|
|
The Musical Entourage of Rudolph II (1576-1612) reconstructed from the Imperial Accounting Ledgers
Rossi, Michaela ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Maňas, Vladimír (oponent)
disertační práce Hudebníci ve službách Rudolfa II. (1576-1612): rekonstrukce na základě císařských účetních knih Michaela Žáčková Rossi (2016, školitel: doc. PhDr. Petr Daněk Ph.D.) Tato disertační práce si klade za cíl zpřístupnit domácí i zahraniční odborné veřejnosti veškeré hudební výdaje císařské pokladny za vlády Rudolfa II. Ve 20. letech minulého století publikoval Albert Smijers výtah položek vztahujících se pouze k hudební kapele, zatímco hudebníkům působícím v jiných složkách dvora věnoval pozornost jen nahodilou; i mezi trubači a komorními hudebníky však byli skladatelé, kteří zasluhují pozornost. Cílem disertace, která na základě systematického průzkumu příslušných účetních knih (uložených ve vídeňském Hofkammerarchivu) přináší jak edici se jmény všech hudebníků Rudolfova dvora - s časovým vymezením jejich služby, s určením příslušných funkcí i pobíraného platu - tak zhodnocení těchto údajů v šířeji pojaté předmluvě věnované národnostnímu složení a specializaci hudebníků, vývoji jejich kariéry, počtu a výši výjimečných plateb mimo rámec řádného platu aj. Obsah této disertační práce bude rozšířen v plánované monografii o soupis výjimečných plateb udělených z císařovy milosti hudebníkům za věnování hudebních kompozic a jiné služby a s tím souvisejícím seznam hudebních tisků vzniklých v...
|
|
|
The Musical Entourage of Rudolph II (1576-1612) reconstructed from the Imperial Accounting Ledgers
Rossi, Michaela ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Maňas, Vladimír (oponent)
disertační práce Hudebníci ve službách Rudolfa II. (1576-1612): rekonstrukce na základě císařských účetních knih Michaela Žáčková Rossi (2016, školitel: doc. PhDr. Petr Daněk Ph.D.) Tato disertační práce si klade za cíl zpřístupnit domácí i zahraniční odborné veřejnosti veškeré hudební výdaje císařské pokladny za vlády Rudolfa II. Ve 20. letech minulého století publikoval Albert Smijers výtah položek vztahujících se pouze k hudební kapele, zatímco hudebníkům působícím v jiných složkách dvora věnoval pozornost jen nahodilou; i mezi trubači a komorními hudebníky však byli skladatelé, kteří zasluhují pozornost. Cílem disertace, která na základě systematického průzkumu příslušných účetních knih (uložených ve vídeňském Hofkammerarchivu) přináší jak edici se jmény všech hudebníků Rudolfova dvora - s časovým vymezením jejich služby, s určením příslušných funkcí i pobíraného platu - tak zhodnocení těchto údajů v šířeji pojaté předmluvě věnované národnostnímu složení a specializaci hudebníků, vývoji jejich kariéry, počtu a výši výjimečných plateb mimo rámec řádného platu aj. Obsah této disertační práce bude rozšířen v plánované monografii o soupis výjimečných plateb udělených z císařovy milosti hudebníkům za věnování hudebních kompozic a jiné služby a s tím souvisejícím seznam hudebních tisků vzniklých v...
|
|
|
Kriminalita v raně novověkých Čechách na příkladu Říčan (1667-1757)
Šimek, Jan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Matlas, Pavel (oponent)
DISERTACE PhDr. Jan Šimek Kriminalita v raně novověkých Čechách na příkladu Říčan (1667-1757) Práce je příspěvkem k poznání kriminality v raně novověkých Čechách, pojímané v tradici české historiografie posledních desetiletí jako součásti sociálních dějin. Hlavním pramenem je šest soudních manuálů vzniklých činností hrdelního soudu v poddanském městečku Říčany u Prahy, které pokrývají časové období 1667-1757 a obsahují záznamy 289 kriminálních procesů. Ve struktuře kriminality analyzované dle již ustavených metodologických schémat jednoznačně převažují delikty proti majetku (37%), výrazný podíl připadá na spory o čest (26%), menšími podíly jsou zastoupeny činy proti životu a zdraví (12%) a mravnostní delikty (8%). Vedle kvantitativního zpracování pramenů je pozornost věnována i typickým rysům jednotlivých deliktů a z hlediska historické antropologie i jejich pachatelům. Pozornost je věnována i vlastnímu fungování říčanského soudu a jeho vazbám na patrimoniální správu, která byla až do prvních let 18. století velmi těsná. Mezníkem je josefinská soudní reforma roku 1707, od kdy přebírá určující úlohu ve vedení říčanských procesů pražský apelační soud. Z hlediska udílených jsou dominantní tresty odnětí svobody (25%) a tresty podmíněné (23%), vykonané tresty smrti jsou naopak marginální (8%). Pro první...
|
|
|
Výchova a vzdělávání české a moravské šlechty (1500-1620)
Holý, Martin ; Pánek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
V úvodu své studie o rožmberských sirotcích na jindřichohradeckém a českokrumlovském zámku z roku 1989 vyslovil Jaroslav Pánek následující tezi: .. 0 výchově a vzdělávánífeudální aristokracie ... víme zatímjen velmi málo." 1 I když v polistopadovém období vývoje české historiografie výzkum řady aspektů dějin zejména vyšší šlechty v předbělohorské době (méně již v následujícím období) poměrně výrazně pokroči1,2 nelze říci, že by se stav bádání o výchově a vzdělávání české a moravské nobility výrazně posunul. 3 I proto bylo toto téma zvoleno v roce 2003 pro disertační projekt, jehož výsledky nyní předkládám. Důležitost tématu je vedle jeho merita dána i jeho úzkou souvislostí s některými jinými, z hlediska dějin českých zemí raného novověku přinejmenším na první pohled závažnějšími tématy. Jedním z nich byla dosavadním bádáním již poměrně dobře osvětlená klíčová role české a moravské šlechty v politickém, náboženském i kulturním životě českého pozdně jagellonského a předbělohorského státu.Odpověděl však moderní výzkum na všechny otázky, jež souvisejí s posouzením takové úlohy nobility? Nezdá se,že by tomu tak bylo. Přinejmenším jeden její aspekt totiž příliš nezohlednil. Domnívám se, že jím je právě problém výchovy a vzdělávání urozených. Vlastním cílem jakékoli výchovy a vzdělávání jedince v době jeho...
|
|
|
Letáky o Fridrichovi Falckém jako pramen k vývoji a vnímání české otázky v letech 1619-1632
Hubková, Jana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Pánek, Jaroslav (oponent)
Obraz Fridricha Falckého v letákové literatuře třicetileté války a reflexe českých událostí jsou na stránkách dobových letáků i v pozdějších hodnoceních historiografického rázu nerozlučně spojeny. Přijetím české koruny a spojením svého osudu s českým stavovským povstáním se tento král, jenž již od své svatby s Alžbětou Stuartovnou ztělesňoval naděje evropského protestantismu, stal osobností, která země české koruny reprezentovala a k níž se nadále upínaly naděje zdejšího protestantského obyvatelstva v dobách příznivých i nepříznivých. Z těchto důvodů se letáky, které se jeho osoby týkají, staly publicistickým fenoménem, jenž silně ovlivnil způsob, jakým české záležitosti vnímali jak sami obyvatelé českého království, tak obyvatelé německého říšského území a později i příslušníci různých exilových vln nekatolického obyvatelstva. Velká část těchto letáků souvisí s prvním publicistickým vzepětím třicetileté války a jejich spojitost s vnímáním vývoje české otázky je nezpochybnitelná. Z tohoto důvodu nespočívalo zadání mé práce v shromažďování důkazů pro tento známý fakt, ale spíše ve zmapování vzniku, průběhu, okolností, obsahu, mechanismů, charakteru, účinku a krátkodobých i dlouhodobých důsledků letákové komunikace v prostředí, v němž tyto tisky kolovaly. Pramenná základna předkládané práce vznikla na základě...
|
|
|
Zdeněk Brtnický z Valdštejna a jeho deník z let 1597−1603
Podavka, Ondřej ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Bočková, Alena (oponent)
Ondřej Podavka Zdeněk Brtnický z Valdštejna a jeho deník z let 1597-1603 (Abstrakt) Tématem disertační práce je v mnoha ohledech pozoruhodná osobnost moravského aristokrata Zdeňka Brtnického z Valdštejna, jednoho z 30 direktorů za stavovského povstání. Disertace je zaměřena především na období jeho preuniverzitních a univerzitních studií, pro něž se dochovalo nejvíce pramenů, především jeho objemný deník. Zdeněk Brtnický z Valdštejna se narodil 12. května 1582. V raném dětství osiřel - jeho otec Jindřich Brtnický z Valdštejna a na Sádku zemřel již v roce 1589, následován svou manželkou a Zdeňkovou matkou Zuzanou Heltovou z Kementu o tři roky později. První místo, o němž se ví, že zde Valdštejn studoval, je luterské šlechtické gymnázium ve Velkém Meziříčí, které založila Valdštejnova babička Alena Heltová z Kementu, rozená Meziříčská z Lomnice. V letech 1592-1594 studoval v Jihlavě, poté další dva roky ve slezském Břehu a v létě roku 1596, vybaven dobrým latinským vzděláním, se přesunul do Štrasburku, kde zůstal po tři roky a navštěvoval zdejší akademii. V roce 1599 se vydal na kavalírskou cestu po zemích západní a jižní Evropy. Nejprve několik týdnů pobýval v Paříži, poté cestoval po Nizozemí, následně se vrátil do Paříže a od listopadu 1599 do března 1600 studoval na univerzitě v Orléansu. Na jaře roku...
|
|
|
Vzestup domu Chotků. Životní styl úřednické šlechty v 18. století
Cerman, Ivo ; Pánek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Smutný, Bohumír (oponent)
Doba osvícenských reforem bývá často vnímána jako zlomový okamžik v dějinách českorakouské šlechty. Předpokládá se, že kritické myšlení evropského osvícenství zpochybnilo dosavadní identitu šlechty, 1 krize šlechtických velkostatků podlomila její hospodářskou sílu a zkáza stavovského zřízení ji zbavila politické moci. Částečně jsou tyto domněnky oprávněné, avšak velmi zjednodušují. Šlechtické velkostatky se dostávaly do finančních problémů i v dřívějších dobách, politická moc šlechty nezávisela jenom na stavovském zřízení a pro osvícenskou morální filosofii nepředstavovala kritika šlechty žádný centrální problém. Většina myslitelů se spíše snažila pobídnout šlechtu k morálnímu životu a službě státu, aby tím potvrdila svůj nárok na vedoucí místo ve společnosti.2 Kritika přehnaného důrazu na formální urozenost nebyla novinkou. Skutečné šlechtictví spočívalo v mravném životě, ve ctnostech. Tento názor nalezneme již u renesančních myslitelů a diskurz o skutečném šlechtictví provázela tato myšlenka již od počátku. 3 Na názory osvícenství se můžeme dívat jako na vyvrcholení dlouhodobé snahy precizně vystihnout podstatu šlechtické identity.4 Přesto je oprávněný názor, že v 18. století se "cosi mění". Tyto změny však musíme poznat poněkud diferencovaněji a neupadat do zjednodušujících evolucionistických schémat....
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.