|
|
Vliv cytokinů na periferní metabolismus glukokortikoidů
Vitáčková, Kateřina ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
11β-hydroxysteroiddehydrogenasa (11βHSD) se podílí na prereceptorovém metabolismu glukokortikoidů přeměnou jejich aktivní formy (kortisolu či kortikosteronu) na formu inaktivní (kortison či 11-dehydrokortikosteron), čímž reguluje koncentraci a aktivitu glukokortikoidů v organismu. Zatímco 11βHSD typu 1 (11βHSD1) aktivuje glukokortikoidy z jejich biologicky neaktivní keto-formy, 11βHSD typu 2 (11βHSD2) má za úkol jejich opětovnou biologickou inaktivaci. Předchozí in vivo studie vlivu prozánětlivých cytokinů prokázaly, že exprese mRNA pro 11βHSD1 a 11βHSD2 a jejich enzymatické aktivity mohou být pozměněny působením těchto cytokinů, například IL-1β a TNF-α. Cílem této práce bylo zjistit, zda se tyto cytokiny podílejí na změnách exprese 11βHSD v orgánových explantátech distálního tračníku a zda je změna exprese 11βHSD2 vyvolána přímým působením cytokinů na epitheliální buňky. Ze všech vzorků byla izolována totální RNA, která byla pomocí reversní transkripce převedena na cDNA. Poté byla změřena hladina transkripčního produktu pro 11βHSD1 a 2 a daného normalizačního faktoru (housekeeping genu) pomocí Q-PCR. U orgánových kultur distálního tračníku došlo po inkubaci s TNF-α (10 ng/ml; 48 hodin) k signifikantnímu zvýšení exprese 11βHSD1, ale neprokázal se vliv na 11βHSD2. Expozice orgánových kultur...
|
|
|
Úloha transportních systémů pro draselné kationty ve fyziologii kvasinky Saccharomyces cerevisiae
Marešová, Lydie ; Sychrová, Hana (vedoucí práce) ; Pácha, Jiří (oponent) ; Janderová, Blanka (oponent)
V rámci této disertační práce se podařilo objasnit některé dříve publikované nesrovnalosti (Ramírez et al., 1998) v souvislosti s domnělým K+/H antiporterem plasmatické membrány kvasinky S cerevisiae. Bylo prokázáno, že Kha I p nezprostředkovává transport draselných kationtů z buněk přes plasmatickou membránu a že mutanty s delecí khal nemají změněný vnitorbuněčný obsah K+ ani zvýšený membránový potenciál. Byly nalezeny a ověřeny nové fenotypy delece khal (citlivost k zvýšenému pH růstového média a k hygromycinu B) což (1) napovídá o funkci proteinu Kha l v regulaci vnitrobuně čného a vnitroorganelového pH a následně v regulaci homeostáze kationtů alkalických kovů v cytosolu a uvnitř buněčných organel; a (2) umožňuje heterologní xpresi a charakterizaci příbuzných proteinů z vyšších eukaryot v S cerevisiae. První z nich, protein Chx 17 z A. thaliana, byl v delečních mutantech exprimován a ukázalo se, že je schopen komplementovat fenotypové projevy delece khal, takže jeho role v buňkách A. thaliana by mohla být podobná funkci proteinu Kha 1 v S. cerevisiae. Jeden z vytyčenýc h cílů disertační práce se nepodařilo splnit docela: Bylo sice správně určeno, že protein Khal není lokalizován v plasmatické membráně kvasinky, a jeho lokalizace byla odhadnuta do membrány Golgiho aparátu, než se však podařilo nalézt...
|
|
|
Local metabolism of glucocorticoids in female Prague hereditary hypertriglyceridemic rats
Klusoňová, Petra ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Haluzík, Martin (oponent)
Enzym 11-hydroxysteroid dehydrogenáza typu 1 (11HSD1) je oxidoreduktáza, která katalyzuje konverzi glukokortikoidů (GC) z méně aktivních 11-oxoderivátů na aktivní 11- hydroxyderiváty. Aktivními GC jsou: kortizol u člověka a kortikosteron (CS) u potkana. Činností 11HSD1 v různých tkáních tedy může být nastavena rozdílná hladina aktivních GC nezávislá na plasmatické hladině GC řízené hypothalamo-pituitárně-adrenální osou (HPA osa). Chronické zvýšení systemické hladiny GC vede k rozvoji Cushingova syndromu, který je mimo jiné charakteristický centrální obezitou a dalšími příznaky metabolického syndromu. U ostatních pacientů trpících obezitou a metabolickým syndromem jsou sérové hladiny GC stejné jako u zdravých jedinců, předpokládá se ovšem, že u některých pacientů by mohla být zvýšená lokální hladina GC v metabolicky aktivních tkáních vlivem zesílené činnosti 11HSD1. Souvislost 11HSD a metabolického syndromu byla potvrzena také na transgenních modelech. Pražský hereditárně hypertriglyceridemický potkan (HHTg) představuje neobézní model metabolického syndromu. Zvířata od narození trpí zvýšenou hladinou TG a postupem času u nich dochází k vývoji poruch glukózové homeostázy a hypertenze. Vzhledem k tomu, že u těchto zvířat nebyla doposud studována souvislost mezi GC a hypertriglyceridemií, rozhodli...
|
|
|
Role of intestinal circadian clock in epithelial transport, proliferation, and tumourigenesis
Soták, Matúš ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent) ; Herichová, Iveta (oponent)
AABBSSTTRRAAKKTT Molekulárne cirkadiánne hodiny umožňujú predvídanie zmien v okolitom prostredí. U cicavcov sú molekulárne hodiny prítomné prakticky vo všetkých tkanivách a tvorí ich sústava transkripčno-translačných spätnoväzbových slučiek tzv. hodinových génov. Centrálne hodiny predstavujú vnútorný pacemaker, ktorý sa nachádza v suprachiazmatických jadrách (SCN) hypotalamu a synchronizuje periférne hodiny. Cirkadiánne hodiny v tráviacom trakte a ich podiel na regulácii črevných funkcií sú nedostatočne preskúmané. Preto bolo cieľom tejto práce charakterizovať molekulárne hodiny v jednotlivých častiach čreva potkana a objasniť ich úlohu v regulácii epiteliálneho transportu, bunkového cyklu a nádorovej transformácie v hrubom čreve. Na stanovenie cirkadiánnych profilov expresie hodinových génov v epiteli duodena, jejuna, ilea a hrubého čreva potkana sme použili kvantitatívnu RT-PCR (qPCR). Ďalej sme analyzovali expresiu génov kódujúcich transportéry a kanály umožňujúcich transport NaCl, ako aj regulátorov bunkového cyklu v hrubom čreve. Na detailnejší popis expresie v rámci štruktúr črevného epitelu sme použili laserovú mikrodisekciu. Elektrogénny transepiteliálny transport bol meraný ako skratovací prúd v Ussingových komorách. Na určenie úlohy hodín v procese tumorigenézy sme použili myší model azoxymetánom...
|
|
| |
|
|
The effect of stress on regulation and regeneration of glucocorticoids in animal models differing in response of hypothalamo-pituitary-adrenal axis
Vodička, Martin ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Mozek aktivuje stresovou odpověď v situacích, kdy je nebo se zdá být ohrožena homeostáza. Informace o stresu jsou vedeny z mozku dvěma hlavními větvemi; sympatoadrenálním systémem a osou hypothalamus-hypofýza-nadledviny (HPA), které aktivují neurální, humorální a imunitní dráhy, určené pro zvládání stresových situací. Protože se jedná o velmi účinný mechanismus, musí být stresová odpověď přesně řízena. HPA osa je regulována zpětnovazebným systémem, kdy její konečný produkt, kortikosteron u laboratorních potkanů a myší, tlumí její aktivitu. Efekt kortikosteronu nezávisí pouze na jeho koncentraci, ale také na lokálním metabolismu glukokortikoidů katalyzovaném enzymem 11β-hydroxysteroiddehydrogenázou 1 (kódovanou genem Hsd11b1), který obnovuje kortikosteron z 11-dehydrokortikosteronu uvnitř buňky; nebo de novo syntézou glukokortikoidů. V naší práci jsme se zaměřili na zkoumání stresové odpovědi u pokusných zvířat lišících se reaktivitou HPA osy ((potkani kmene Fischer 344 (F344) proti potkanům kmene Lewis (LEW) a bezmikrobní (GF) myši proti myším bez specifického patogenu (SPF)), se zaměřením na regulaci stresové odpovědi, regeneraci glukokortikoidů a vliv mikrobioty. Zjistili jsme, že stres moduluje lokální regeneraci glukokortikoidů v limbických oblastech zapojených do řízení HPA osy, ale nemá vliv v...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sulfation and desulfation of neuroactive steroids in normal and neoplastic primate brain tissues
Kříž, Lubomír ; Hampl, Richard (vedoucí práce) ; Lapčík, Oldřich (oponent) ; Pácha, Jiří (oponent)
SOUHRN Byla vyvinuta a aplikována nová metodika pro stanovení aktivit STS a SULT v mozkové tkáni primátů. Stanovení aktivity STS bylo zaloŽeno na vlastní enzymové, extrakci reakčníhoproduktu' jeho následné derivatizací a stanovení metodou GC-MS. Aktivita SULT byla stanovena nepřímo po separaci nezreagovaného substrátu a následné hydrolýze produktu enzymové reakce. Detekce byla provedena radioimunoanalýicky. Pro obě enzymové reakce byly nalezeny optimální podmínky. Jak reakce katalyzovaná STS, tak reakce katalyzovaná SULT vykazova|y významné závislosti struktury enzymu, případně reakčníhocentra na katalytické aktivitě. Navíc byla pozorována dosud nepopsaná substrátová inhibice STS a nayrŽena hypotéza obj asňuj ícíýzio lo gický vý znam tohoto efektu. Stanovení aktivit STS a SULT v různých oblastech mozku opic odhalilo rozdíly jak mezi jednotliými mozkovými částmi' tak mezi oběma pohlavími. Nicméně vzhledem k nízkémupočtuvzorkůnebyla vyhodnocena statistická významnost. RovněŽ byly stanoveny základní kinetické parametry pro STS. Aktivita STS a SULT v lidských mozkových nádorech vykazova|a statisticky vysoce významné rozdíly mezi jednotlivými typy nádorů. Dále byla odha|ena tendence tumorů ke tvorbě klastru charakterizovaných jak aktivitou STS, tak SULT. Tato skutečnost odhalila specifrcké znaky zvláště pro...
|
|
|
Vliv mikrobiomu na aktivitu HPA osy
Fajstová, Alena ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V posledních letech se ukazuje, že střevní mikrobiom může ovlivňovat řadu tělesných procesů a může určitými způsoby zprostředkovaně komunikovat i s mozkem. Výzkumy ukazují, že změny ve složení střevního mikrobiomu mohou významně ovlivnit chování organismu a reakci na stres. A naopak psychický stav organismu působí změny ve střevním mikrobiomu. Cílem této práce je prozkoumat detailněji změny vyvolané působením stresu v přítomnosti i nepřítomnosti střevního mikrobiomu. Z těchto důvodů byly použity bezmikrobní myši. Vliv stresu v přítomnosti i nepřítomnosti střevního mikrobiomu byl studován na úrovni hypofýzy a nadledvin, ve slezině a tračníku. Zjistili jsme, že v přítomnosti či nepřítomnosti střevního mikrobiomu má stres rozdílný vliv na genovou expresi na úrovni nadledvin, sleziny i tračníku. Na úrovni hypofýzy nebyl pozorován rozdíl mezi bezmikrobními myšmi a jejich konvenčně osídlenými protějšky.
|
host ::
RSS.