|
|
Genetický základ českých paličáků (A. sativum L. ssp. ophioscorodon) se zaměřením na biosyntetické dráhy sekundárních metabolitů
Čermák, Vladimír ; Ovesná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent)
Český paličák Allium sativum L. je pojmenování pro české odrůdy česneku, které se kategorizují do poddruhu sativum ssp. Typická je pro něj tvorba květenství a mají specifickou morfologii cibule. Je zde popsán genetický základ, který byl detekován při analýze mikrosatelitů a intronů. Analýza transkriptomu odhalila velké množství unigenů, které byli zařazeny pomocí genové ontologie k jednotlivým funkcím v organismu. Genetické odlišnosti od jiných odrůd byly tedy potvrzeny. Vliv prostředí a pěstitelských postupů včetně velkoprodukčního se zkoumají. Výsledky mohou sloužit pro další výzkum nebo šlechtění. Spotřebitelé a odborníci hodnotili české paličáky jako odrůdy s výraznou štiplavou chutí a aromatem. Látky způsobující tuto silnou charakteristickou chuť jsou sekundární metabolity síry alk(en)ylcystein-S-oxidy (ACSO), v česneku především alliin a methiin. Chemická analýza nepotvrdila výjimečně vysoké hodnoty těchto chuťových prekurzorů ani jiných látek, které by měly české paličáky odlišit. Sekundární metabolismus zahrnuje další důležité látky, které se využívají hlavně ve farmacii a zdravotnictví, kde se česnek využívá už tisíce let kvůli antibakteriálním účinkům, pozitivnímu vlivu na metabolismus tuků apod.
|
|
|
Studium faktorů ovlivňujících účinnost transformace konopí setého (Cannabis sativa L.)
Širl, Marek ; Ovesná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vondráková, Zuzana (oponent)
Konopí seté (Cannabis sativa L.) je všestranně využitelná rostlina, která poskytuje vlákno, celulózu, pazdeří pro průmyslové zpracování, semena pro přípravu olejů, biomasu pro přeměnu na energeticky využitelné suroviny a produkuje sekundární metabolity využitelné ve farmaceutickém průmyslu. Pro celkovou odolnost vůči stresům, schopnost akumulace těžkých kovů a nízké nároky na kultivaci je potencionálně využitelná pro fytoextrakce. Současný výzkum směřuje k zpracování účinného kultivačního protokolu, který by umožňoval transformaci kalusových kultur následovanou regenerací celistvé rostliny. V této práci bylo několik odrůd konopí setého převedeno do in vitro a byla testována jejich schopnost tvořit kalus. Nejlepších výsledků bylo dosaženo použitím hypokotylových segmentů na živném médiu obohaceném o 1 mg/L kyseliny naftyloctové a jednoho ze dvou syntetických cytokininů 0,5 mg/L thidiazuronu nebo 5 mg/L 6-benzylaminopurinu. Žádný průkazný rozdíl v použití těchto dvou cytokininů nebyl pozorován. Žádný z explantátů na čtyřech různých testovaných médií pro regeneraci prýtů se nepodařilo úspěšně zregenerovat. Transformace konopí byla testována pomocí dvou metod. Podařilo se izolovat transformované protoplasty z listů konopí po agroinfiltraci, tato metoda však pro konopí nemá příliš využití. U explantátů...
|
|
|
A transcriptomic-based comparison of barley cultivars differing with respect to their low temperature acclimation capacity
Janská, Anna ; Ovesná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent) ; Honys, David (oponent)
V disertační práci se zabývám porovnáním transkriptomických profilů odrůd ječmene (Hordeum vulgare L.) s odlišnou schopností chladové aklimatizace, a to na úrovni listu a odnožovacího uzle (OU). Odnožovací uzel jsem zvolila proto, že pro přezimování ozimých obilovin je to zásadní orgán. Abych pokryla první i druhou fázi aklimatizace, zvolila jsem tři týdny otužování při +3řC následované jedním dnem při -3řC. Mrazové poškození jsem měřila metodou konduktometrie (Publikace 2 a 3) s použitím optimalizovaného protokolu, který popsal Prášil a Zámečník (1998). Stejný protokol byl přizpůsoben pro sledování přírůstku mrazem poškozených rostlin (Publikace 2); pro tento účel byly testované rostliny po mrazovém cyklu zasazeny, seříznuty nad OU a byl sledován přírůstek a míra přežití během dalšího týdne. Pro transkriptomické analýzy jsem zvolila platformu DNA čipů Affymetrix (Close et al. 2004) a pro jejich následnou analýzu programy R, MAS 5.0 (Ihaka a Gentleman 1996, Publikace 2 i 3), Gene Spring GX 7.3 (Agilent Technologies, Santa Clara CA; Publikace 2) a MapMan (http://mapman.gabipd.org; Thimm et al. 2004; Usadel et al. 2005; Publikace 2), "Self- Organizing Maps" algoritmus (Kohonen et al. 1996; Publikace 3), MIPS FunCat (Ruepp et al. 2004; http://mips.gsf.de/projects/funcat; Publikace 2). První část...
|
|
|
Vývoj a validace metod pro detekci GMO
Hodek, Jan ; Ovesná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent) ; Pazlarová, Jarmila (oponent)
V předkládané práci je řešena problematika stanovení geneticky modifikovaných organismů (GMO) v rostlinách a odvozených produktech. Platná legislativa v Evropské unii nařizuje sledování GMO a upravuje pravidla pro jejich značení a dohledatelnost. Cílem práce bylo přispět k řešení vybrané problematiky kritických bodů stanovení GMO. Prvním bodem byla extrakce DNA. Problematika byla řešena pro případ extrakce DNA z plodů papáji a z kandované papáji. Pro obě potraviny byla vhodnost vybrané metody extrakce ověřena a potvrzena amplifikací specifického úseku extrahované DNA metodou PCR. Dalším bodem byla real-time PCR, kdy byla řešena problematika inhibitorů reakce. Byla ukázána inhibice real-time PCR vlivem EDTA a vlivem zbytkového množství iontů těžkých kovů, obsažených v laboratorním plastu. V obou případech vedla inhibice k ovlivnění efektivity reakce. Další kritickou částí stanovení GMO je používání screeningových elementů. Práce byla zaměřena na falešnou pozitivitu výsledků. Dalším cílem práce byl vývoj nových metod pro stanovení GMO. Byla představena metoda real-time PCR pro kvantifikaci taxon-specifického genu hrachu setého. Metoda byla ověřena na 13 kultivarech hrachu setého a vybraných příbuzných rostlinách čeledi bobovitých. Použití metody vysoce účinné kapalinové chromatografie s hmotnostním...
|
|
|
Metodika vzorkování GM rostlin při jejich nezáměrném výskytu v životním prostředí
Ovesná, Jaroslava ; Kučera, Ladislav ; Sovová, Tereza ; Mitrová, Katarína ; Pouchová, Vladimíra
V metodice jsou definovány postupy odběru vzorků rostlin z porostů zemědělských plodin(kukuřice, sóji, bramboru a řepky) pro posouzení výskytu nepovolených GM rostlin v životním prostředí. Uplatnění metodiky spočívá především v oblasti kontrol dodržování zákona č.78/2004 Sb. Vzorkování rostlin a odebrané vzorky při kontrolách musí v maximální míře reprezentovat porost na kontrolované části pozemku(půdní blok nebo díl půdního bloku). Mezi základní oblasti uplatnění metodiky náleží:(a)případy nízkého podílu nepovolených GM rostlin(použití partie osiv či sadby kontaminované GMO nepovolenými pro pěstování, (b)případy sledování výskytu nepovolených GM rostlin na pozemcích, kde byl takový výskyt zaznamenán v předchozích letech(například rostliny rostoucí na pozemku ze semen nebo hlíz z tzv. "půdní zásoby").
Plný text:  PDF
|
|
|
Použití metody analýzy mikrosatelitů pro charakterizaci odrůd cibule
Mitrová, Katarína ; Ovesná, Jaroslava
Předmětem metodiky je postup charakterizace pravosti odrůd cibule pomocí analýzy mikrosatelitů (SSR- Single Sequence Repeats) laboratořemi v praxi. Tato metoda umožní identifikovat odrůdy cibule a charakterizovat genetické zdroje pomoci DNA markerů a určit jejich genetickou podobnost na základě délkové variability krátkých opakujících se sekvencí (mikrosatelitů) pro charakterizaci odrůd cibule Allium cepa L. Podstatou je amplifikace úseků genomu obsahující daný mikrosatelitní lokus pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) se specifickými primery a následná analýza délky produktů a ztotožnění profilu DNA s deklarovanou odrůdou. Metodika nově přináší soubor SSR markerů, postup jejich hodnocení a interpretace výsledků.
Plný text: PDF
|
|
|
Použití metody analýzy mikrosatelitů pro charakterizaci odrůd česneku
Mitrová, Katarína ; Ovesná, Jaroslava ; Svobodová, Leona
Předmětem metodiky je postup charakterizace pravosti odrůd česneku pomocí analýzy mikrosatelitů (SSR- Single Sequence Repeats) laboratořemi v praxi. Tato metoda umožní identifikovat odrůdy česneku a charakterizovat genetické zdroje pomoci DNA markerů a určit jejich genetickou podobnost na základě délkové variability krátkých opakujících se sekvencí (mikrosatelitů) pro charakterizaci odrůd česneku Allium sativum L. Podstatou je amplifikace úseků genomu obsahující daný mikrosatelitní lokus pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) se specifickými primery a následná analýza délky produktů a ztotožnění profilu DNA s deklarovanou odrůdou. Metodika nově přináší soubor SSR markerů, postup jejich hodnocení a interpretace výsledků.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika analýzy mléčných výrobků a jejich sójových analogů na přítomnost RoundUp Ready sóji
Tesařová, Zuzana ; Šídová, Dana ; Vráblík, Aleš ; Hodek, Jan ; Ovesná, Jaroslava
Mléčné výrobky mohou být předmětem falšování. Dražší suroviny (např. smetana) jsou v těchto případech nahrazovány přídavkem rostlinných tuků. Mléko obecně pak může být ve výrobcích nahrazeno např. výluhem ze sójových bobů. Jelikož se sója řadí mezi silné alergeny a alergie na sóju je poměrně častá, kromě klamání spotřebitele hrozí také v případě falšování mléčných výrobků sójou alergické reakce. Je tedy důležité disponovat vhodnou metodou pro její detekci. Tato práce uvádí metodiku pro detekci sóji v mléčných výrobcích a analýzu, zda se jedná o geneticky modifikovanou RoundUp Ready sóju. Detekce sóji v mléčných výrobcích je založena na analýze profilu teploty tání amplifikačních produktů metodou High Resolution Melting(HRM). Analýza, zda se jedná o geneticky modifikovanou RoundUp Ready sóju,probíhá detekcí specifických úseků DNA metodou polymerázové řetězcové reakce(PCR).
Plný text: PDF
|
|
|
Zabezpečení laboratorní detekce geneticky modifikovaných organismů
Výzkumný ústav rostlinné výroby‚ Praha-Ruzyně ; Koucká, Petra ; Hodek, Jan ; Pouchová, Vladimíra ; Kučera, Ladislav ; Ovesná, Jaroslava
Podklady pro metodiku vzorkování rostlinných materiálů pro potřeby správních úřadů. Zpracování informací z ENGL pro potřeby ČIŽP. Shromažďování referenčních materiálů. Metodiky stanovení GMO. Svazek obsahuje sborník na téma Geneticky modifikované organismy - současnost, rozšíření a možné interakce s životním prostředím. Jednotlivé příspěvky ve sborníku: geneticky modifikované organismy - základní informace, Možnosti stanovení GMO, Křižitelnost plodin a planých druhů jako potenciál pro únik genetických modifikací, Šíření pylu v porostech lnu setého, Problematika GM hrachu v ČR, Perspektivy využití GMO, Problematika GM bramboru v ČR.
|
|
| |
host ::
RSS.