|
|
Aspects of artistic training and patronage in Bohemia in the second half ot the 17th century. The case of Christian Schröder (1655-1702)
Fornasiero, Alice ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Volrábová, Alena (oponent) ; Oulíková, Petra (oponent)
Osobnost Christiana Schrödera byla záminkou pro nasměrování pozornosti předkládané práce k několika problematickým oblastem v rámci dějin novověkého umění v Českých zemích. Za účelem jejich objasnění byl sledován vývoj umělecké kariéry tohoto malíře. O jeho počátečním působení jako dvorním malíři hraběte Slavaty nemáme mnoho zpráv. Nalezené archivní prameny naopak dokládají jeho studijní cestu do Itálie, která se úzce váže na fenomén české malířské scény v novověku, kdy umělci hojně cestovali za inspirací a studiem do této země. Po Schröderově návratu do Prahy byl postaven před rozhodnutí, zdali se stát cechovním malířem nebo zastávat funkci císařského malíře, jímž se nakonec stal. Následně získal místo správce Obrazárny Pražského hradu a byl učitelem mnoha umělců, k nimž patřil například i Petr Brandl. Práce ve světle uměleckého dění v Praze poslední dekády 17. století přehodnocuje Schröderův učitelský význam. Objednávka Gundakara Dientrichsteina pro zámek Libochovice, která se týkala vytvoření 43 kopií dle obrazů nacházejících se ve sbírkách Pražského hradu, se stala výjimečným historickým pramenem vedoucím k poznání původních kompozic pláten a vzhledu dnes již neexistujících pláten. Libochovická série kopií tak zapadá do hledání funkcí velmi oblíbených kopií významných maleb v českých a...
|
|
|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi
Bábíčková, Jana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. První část se bude hlavně věnovat kostelu, které podle literatury nahradil dnešní barokní chrám, ale podle archeologického průzkumu se zřejmě nacházel na jiném místě. Následovat bude popsání průběhu stavby, její architektonický rozbor a stručná zmínka o stavbách, které se kostelem inspirovaly. Největší část bude věnována vnitřní výzdobě kostela a podrobnému popisu jednotlivých částí výzdoby. Další kapitola přiblíží výstavbu ambitů, jejich malířskou výzdobu a další vybavení. Závěrečná kapitola bude věnována Paladiu země České, legendám s ním spojeným, jeho historii a poutím, které se ve Staré Boleslavi konaly. Klíčová slova kostel, Stará Boleslav, Palladium, baroko, Matyáš Bernard Braun, Škrétové, poutě
|
|
|
Svatá Hora a Bohosudov na barokních grafikách
Műllerová, Marie ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Štěrbová, Daniela (oponent)
Práce se bude zabývat grafickými vyobrazeními Svaté Hory a Bohosudova, která byla zhotovena v 17. a 18. století. Tato mariánská poutní místa spravována řádem Tovaryšstva Ježíšova významně přispěla k rekatolizaci v době pobělohorské. Grafiky jsou dokladem zbožnosti poutníků uctívajících zázračné madony, objekty uctívání, a zároveň neopomenutelným článkem české grafické tvorby. Spojením objektu uctívání s vedutou můžeme sledovat také vývoj památek po stránce architektonické. Cílem práce bude sběr grafik mapující způsob zobrazování v době barokní a následné vytvoření katalogu. Klíčová slova Barokní grafiky, poutnictví, řád Tovaryšstva Ježíšova, veduta, Svatá Hora u Příbrami, Bohosudov u Krupky
|
|
|
Liturgické vybavení kostela Panny Marie Vítězné v Praze z dílny Otmara Olivy
Pilařová, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá novodobým liturgickým vybavením v kostele Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského na Malé Straně, které navrhl a zhotovil český akademický sochař Otmar Oliva. Ten pro karmelitský kostel vytvořil nový oltář, ambon, kříž, křtitelnici s kropenkou v jednom a další liturgické předměty, které byly završeny slavnostním obřadem svěcení dne 18. října 2015. Práce má za cíl představit sochaře Otmara Olivu a seznámit s jeho pracemi pro kostel Panny Marie Vítězné. Tato práce je zaměřena v kontextu se zajímavou historií kostela, která je rovněž spjatá s historií naší země. Část práce se věnuje údajům od založení luteránského kostela Nejsvětější Trojice, a kdy po jejich vypovězení po bitvě na Bílé Hoře získali stavbu bosí karmelitáni. Dále se zaměřuje na samotnou architekturu kostela, na jeho interiér a vnitřní vybavení.
|
|
|
Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele. Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku.
Chrástecká, Marie ; Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce byla nazvána "Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele. Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku". Hrabě František Josef Pachta byl poměrně významnou postavou českého baroka a zastával řadu důležitých politických funkcí. Členové rodu Pachtů se zvláště v období baroka zabývali stavební činností na svých rodových sídlech a ani František Josef Pachta nebyl v tomto ohledu výjimkou. Práce je zaměřena především na shrnutí Pachtovy stavební činnosti a na architektonický popis jednotlivých staveb, jako je například zámek a kostel sv. Petra a Pavla v Bezně, zámek Nový Falkenburk a kostel Narození Panny Marie v Jablonném v Podještědí nebo Pachtovy paláce v Praze. Práce se také zabývá otázkou, zda byl hrabě Pachta také architektem-diletantem, což v tomto případě znamená osobu, která se zabývá navrhováním staveb, přestože k tomu nebyla vyučena. Klíčová slova František Josef Pachta, architektura, baroko, Bezno, Jablonné v Podještědí, Pachtovy paláce v Praze
|
|
| |
|
|
Římské barokní stavební prvky na kostele sv. Josefa v porovnání s ostatními středoevropskými kostely
Šipr, Dominik ; Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce "Římské barokní stavební prvky na kostele sv. Josefa v porovnání s ostatními středoevropskými kostely" pojednává o římských prvcích na karmelitánském kostele sv. Josefa v Praze na Malé Straně. Objasňuje přitom hlavní architektonické téma, jímž je citace kupole chrámu sv. Petra v interiéru kostela sv. Josefa. Práce rovněž shrnuje fakta o Abrahamu Parisovi jako nejpravděpodobnějším autorovi půdorysu. V kapitolách věnovaných architektuře jsou kromě popisu malostranského kostela podrobně rozebrány římské kostely, které mohly být vzorem pro kostel sv. Josefa. Dále práce osvětluje vliv dobových filozofických názorů na vznikající barokní stavby v Římě i v Čechách. Součástí práce jsou i příklady citací architektonických prvků ze známých římských staveb jako prostředku pro sdělení určitého ideového záměru. Klíčová slova bosé karmelitky, kostel sv. Josefa, nizozemská barokní architektura, římské vlivy ve střední Evropě, oválná dispozice půdorysu
|
|
|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi
Bábíčková, Jana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. První část se bude hlavně věnovat kostelu, které podle literatury nahradil dnešní barokní chrám, ale podle archeologického průzkumu se zřejmě nacházel na jiném místě. Následovat bude popsání průběhu stavby, její architektonický rozbor a stručná zmínka o stavbách, které se kostelem inspirovaly. Největší část bude věnována vnitřní výzdobě kostela a podrobnému popisu jednotlivých částí výzdoby. Další kapitola přiblíží výstavbu ambitů, jejich malířskou výzdobu a další vybavení. Závěrečná kapitola bude věnována Paladiu země České, legendám s ním spojeným, jeho historii a poutím, které se ve Staré Boleslavi konaly. Klíčová slova kostel, Stará Boleslav, Palladium, baroko, Matyáš Bernard Braun, Škrétové, poutě
|
|
|
Špitál sv. Alžběty na Pohořelci. Dochované oltářní obrazy ze špitální kaple.
Lorencová, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Špitál sv. Alžběty na Pohořelci Dochované oltářní obrazy ze špitální kaple Anotace Práce se zabývá špitálem svaté Alžběty na Pohořelci při strahovském klášteře premonstrátů. Špitál byl založen a zbudován strahovským opatem Kašparem z Questenberka v západní části Pohořelce. Původní budova špitálu se nám však nedochovala, protože v 60. letech 17. století musela ustoupit nově budovanému opevnění Prahy. Za pozdějšího opata Vincence Makaria Franka byl ve východní části dnešního Pohořelce, vybudován špitál nový. Již od počátku existence špitálu je v dobových pramenech zmiňována kaple, zasvěcená patronce špitálu sv. Alžbětě. Pro tuto kapli byly v průběhu několika let objednány oltářní obrazy. Jednoznačně byly odbornou literaturou se špitálem spojeny pouze dva obrazy světic (sv. Barbora a sv. Rozálie) z majetku Královské kanonie premonstrátů na Strahově, které byly umístěny na dvou bočních oltářích kaple. Díky dochovaným písemným pramenům se v předkládané práci podařilo objevit další informace k vybavení špitálu a především k hlavnímu oltářnímu obrazu špitální kaple. Práce se snaží shrnout dosavadní bádání a určit předlohy i inspirační zdroje obrazů. Obrazy jsou zasazeny do kontextu raně barokního malířství v Čechách i do kontextu tvorby jejich autorů. V práci je věnována pozornost také historii špitálu. Klíčová...
|
|
|
Bon Repos a barokní památky v okolí Lysé nad Labem
Benešová, Zuzana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Diplomová práce Bon Repos a barokní památky v okolí Lysé nad Labem se zabývá areálem Bon Repos a barokními památkami v okolí Lysé nad Labem, které vznikly díky mecenáši hraběti Františku Antonínu Šporkovi. Bohužel, většina památek již nestojí. První část práce se zabývá historií a památkami ve městě Lysá nad Labem, včetně života hraběte Šporka. Ve druhé části práce najdeme podrobný popis církevních a světských staveb v okolí Lysé nad Labem vzniklých za hraběte Šporka. Popis památek vznikl na základě dobových rytin a pramenů z 1. poloviny 18. století. Třetí část práce pojednává o areálu Bon Repos vybudovaném hrabětem Šporkem. Najdeme zde jeho historii a popis barokní podoby areálu. Bohužel, ve 2. polovině 18. století byl areál přestavěn arcibiskupem Příchovským. Proto se popis barokní podoby areálu opírá pouze o dobové rytiny a prameny. Následuje popis jednotlivých dodnes stojících barokních a pozdně barokních budov, které byly postaveny hrabětem Šporkem a arcibiskupem Příchovským. Přínosem diplomové práce je zjištění nových informací týkajících se hlavně areálu Bon Repos a osvětlení některých mylných.
|
host ::
RSS.