|
|
Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischemie
Nulíčková, Radka ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Brime, Tufikameni (oponent)
Název práce: Angiogeneze v okrajových částech mozkové ischémie Cíle práce: Cílem mé diplomové práce bylo určit parametry angiogeneze po mozkové ischemii, která byla způsobena u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Tato práce měla odpovědět na otázky, zda existují rozdíly mezi cévní hustotou v jednotlivých částech mozku, v závislosti na vzdálenosti od léze a také zda existují rozdíly mezi cévní hustotou mezi mozkem, poškozeným ischémií a zdravým mozkem. Použité metody: Mozková ischemie byla vyvolána u sedmidenních mláďat potkana fototrombotickou metodou. Intravenózní podání bengálské červeni bylo následováno osvětlením mozkové kůry paprskem zeleného laseru po dobu 5 minut při 0,5 s cyklech on/off. Bengálská červeň je silná fotosenzitivní látka a osvětlení má za následek agregaci trombocytů a trombózu. V důsledku trombózy se následně vyvinula mozková ischemie. Po dvou měsících byla zvířata předávkována celkovým anestetikem Urethan a byla jim provedena transkardiální perfůze. Mozek byl takto dobře fixován pro následnou histologii a mohl být snadno vyjmut z lebky. Mozky byly zmraženy, následně nařezány na řezy silné 50µm a připravené pro histologické barvení. Obarvené řezy byly zkoumány pod mikroskopem. Mikrocévy v mozkové kůře byly počítány a jejich hustota byla odhadnuta pomocí...
|
|
|
H-reflex při provádění pasivních pohybů
Borský, Ondřej ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Michalec, Radim (oponent)
SOUHRN Název práce: Excitabilita motoneuronu v závislosti na stupni protažení svalu Cíle práce: Cílem této práce je určit, zda má pasivní změna délky svalu vliv na parametry H - reflexu m.soleus. Metoda: U 6 osob byla prováděna stimulace n.tibialis v popliteální jamce při současném pasivní protahování nebo zkracování svalu. Akční potenciály byly snímány na m.soleus. Měření probíhalo ve 3 časových periodách o délce 4s, 2s a 1s, přičemž měření každé periody bylo provedeno dvakrát. Nejprve v pasivním protažení svalu, poté v jeho pasivním zkrácení. Následně byly vyhodnocovány a porovnávány hodnoty Hmax a Mmax při pasivním protažení a zkrácení svalu. Výsledky: Výsledky měření ukázaly, že došlo k signifikantnímu poklesu hodnot Hmax při pasivně prováděném protažení m.soleus. Hodnoty Mmax se ukázaly být na protažení resp. zkrácení svalu nezávislé. Klíčová slova: EMG, náborová křivka, H-reflex, M-vlna, m.soleus, excitabilita
|
|
|
Ovlivnění tlakově - algické a vibrotaktilní citlivosti postizometrickou relaxací v lokalitě s myofasciálním trigger pointem
Medunová, Kateřina ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent)
Cíl: Cílem této práce bylo zhodnotit vliv postizometrické relaxace (PIR) na tlakově-algickou a vibrotaktilní citlivost v lokalitě s myofasciálním trigger pointem. Metodika: Změna tlakově-algické a vibrotaktilní citlivosti byla odečítána nad myofasciálním trigger pointem jedna m. trapezii - pars ascendens, a palestezie na dorsu druhé metakarpální kůstky. Bylo vyšetřeno celkem padesát myofasciálních trigger pointů (dvacet čtyři ve skupině probandů s cervikokraniálním cervikobrachiálním syndromem, dvacet šest v kontrolní skupině). Výsledky: U skupiny pacientů se práh tlakové bolesti a vibrotaktilní práh po PIR nezměnil, ale výrazně poklesl práh palestezie (téměř o 18 %, p = 0,001). U kontrolní skupiny tomu bylo naopak. Práh tlakové bolesti se zvýšil o 11 % (p < 0,001) a vibrotaktilní práh klesl o téměř 16 % (p = 0,001). Práh palestezie se nezměnil. Závěry: Studie potvrdila, že PIR může ovlivnit nejen tlakově-algickou, ale i vibrotaktilní a dokonce i vibrační citlivost. PIR odhalila alteraci zpracování bolesti, vibrotaktilního čití i palestezie u skupiny pacientů, která ale před provedením samotné PIR nebyla patrná.
|
|
|
Vliv stretchingu na maximální svalový výkon
Šádek, Petr ; Konopková, Renata (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent)
Název práce: Vliv stretchingu na maximální svalový výkon Cíle práce: Vzhledem k množství studií, zabývajících se vlivem stretchingu na sportovní výkon a jejich nejednotnosti v rámci použitých parametrů, testů a dokonce provedení stretchingu samotného, by bylo záhodno, kvůli významnosti tohoto tématu, zhodnotit a sjednotit dosavadní poznatky. Cílem diplomové práce je tedy porovnat a zhodnotit dostupné literární zdroje na téma vlivu stretchingu na sportovní výkon v rámci předvýkonové přípravy a pokud možno definovat nejvhodnější typ stretchingu samotného. Metoda: Diplomová práce je koncipována jako literární rešerše s přesně definovanými kritérii pro využití dostupných studií. Výsledek : I přes nejednostnost dostupných odborných publikací z hlediska parametrů výzkumu se většina publikací, splňujících kritéria pro začlenění do výzkumu, shoduje na dynamickém stretchingu jako formě rozcvičení nejvhodnější pro zvýšení následného sportovního výkonu. Ačkoliv studie toto dokazující jsou ve svém závěru vcelku jednotné, chybí přesné určení preferovaných cviků pro provedení dynamického stretchingu a taktéž definice parametrů použitého protahování. Klíčová slova: protahování, dynamické, statické, svalový výkon
|
|
|
Důsledky experimentálně vyvolané perinatální mozkové ischemické léze
Bahníková, Eva ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
1 Abstrakt Název: Důsledky experimentálně vyvolané perinatální mozkové ischemické léze. Cíle: Diplomová práce si klade za cíl představit problematiku a analyzovat aktuální poznatky z oblasti perinatálních mozkových poškození, konkrétně perinatální mozkové ischemické léze jakožto nejčastější mozkové infarktace v dětském věku. Akcentovány jsou základní charakteristiky onemocnění, syndromologie, patofyziologické mechanismy vzniku, rizikové faktory. V návaznosti na teoretických východiscích práce rozebírá současné tendence a zároveň rezervy v oblasti diagnostiky i terapie. Snahou je upozornit na nutnost včasného rozpoznání onemocnění a vyzdvihnout potenciál preventivních léčebných strategií. Praktická část navazuje na teoretické podklady a téma práce rozšiřuje o rozbor motorických a behaviorálních důsledků experimentálně navozené perinatální ischemické cévní mozkové příhody. Metody: Fokální mozková ischémie byla experimentálně navozena fototrombotickou metodou u sedmidenních mláďat potkana. Intravenózním podáním bengálské červeně a následným kontinuálním ozářením senzomotorického kortexu pomocí zeleného laserového paprsku po dobu 10 minut byla vyvolána agregace trombocytů a následná trombóza. Ve dvou měsících věku bylo 8 zvířat po dobu 7 dní sledováno a hodnoceno prostřednictvím observačních klecí PhenoTyper....
|
|
|
Poškození neuronů, hematoencefalické bariéry a následné imunitní reakce během ischemické cévní mozkové příhody po aplikaci endotelinu -1
Lutovská, Jana ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Cíl práce: Cílem diplomové práce bylo seznámení se s metodami mikroskopické identifikace jednotlivých buněčných typů CNS, metodami detekce propustnosti hematoencefalické bariéry a detekce "umírajících" neuronů. Zajímá nás, jak ovlivní ischémie v mozku určité buněčné elementy - neurony a astrocyty - a zda dojde k narušení hematoencefalické bariéry. Metoda: Jedná se o experimentální studii. U 17ti laboratorních zvířat (potkanů rodu Wistar, postnatálního věku 12 a 25 dní) jsme injekčně aplikovali vazokonstrikční endotelin-1 do levé mozkové hemisféry k navození lokální ischémie. Zvířata se nechala 24 hodin přežívat a poté byla anestezována uretanem v letální dávce. Mozky byly nařezány na koronální řezy silné 50m. Přiléhající série řezů byly barveny pomocí Fluoro-Jade B pro detekci degenerativních neuronů, pomocí Evans Blue pro znázornění propustnosti hematoencefalické bariéry, imunohistochemicky na znázornění IgG a GFAP. Byla provedena běžná observace mozku pod upride mikroskopem s fluorescencí. Výsledky: Výsledky našeho experimentu ukazují, že mozková ischémie navozená pomocí aplikace endotelinu-1, vede k poškození mozkové tkáně. Dochází k degeneraci neuronů v zasažené oblasti. Dále je porušena hematoencefalická bariéra, v rozsahu, který odpovídá oblasti poškození neuronů. V ischemické oblasti jsme také...
|
|
|
Dekompozice signálu v povrchové elektromyografii
Vodhánilová, Edita ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Předložená práce se zabývá dekompozicí elektromyografického signálu na jednotlivé sekvence akčních potenciálů. Velikost a tvar akčních potenciálu mohou poskytnout důležité informace o neuromuskulární funkci. V teoretické části jsou popsány základy neurofyziologie a fyziologie svalu. Stěžejní částí je popis elektromyografie a kapitola zabývající se dekompozicí EMG signálu, kde je uveden postup dekompozice a používané algoritmy. V praktické části je pomocí třech rozdílných signálů testována robustnost dekompozičních algoritmů, které obsahuje program EMGLAB. Výsledky jsou vyhodnoceny a porovnány statistickými metodami ANOVA a párový t-test. Klíčová slova: akční potenciál, EMG signál, elektromyografie, dekompozice, EMGLAB
|
|
|
Difúzní parametry mozkové tkáně při ischémii a v průběhu status epilepticus
Šlais, Karel ; Syková, Eva (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Dezortová, Monika (oponent)
Difúze neuroaktivních látek v CNS je ovlivněna velikostí a geometrickým uspořádáním extracelulárního prostoru (ECP). Prokázali jsme změny difúzních parametrů spolu se změnami extracelulárních koncentrací energetických metabolitů a glutamátu u dvou patologických stavů, u kterých dochází k výrazným změnám ve velikosti ECP - u kombinované hypoxie/ischémie a při status epilepticus (SE). Naše práce ukázala časový průběh změn difúzních parametrů i koncentrací glukózy, laktátu, poměru laktát/pyruvát a glutamátu při hypoxii/ischémii i při následném obnovení krevního zásobení. Zjistili jsme, že časový průběh změn velikosti ECP negativně koreloval se změnami v koncentraci extracelulárního glutamátu. Ukázali jsme, že v důsledku snížení velikosti ECP je druhotně zvýšená koncentrace neurotoxických látek, které spolu se zhoršenou difúzí látek v ECP při cytotoxickém edému zřejmě prohlubují funkční poruchu a následně i strukturální poškození mozku. V modelu pilokarpinem vyvolaného SE naše výsledky detailně ukazují změny velikosti difúzních parametrů, extracelulární koncentrace K+, energetických metabolitů a glutamátu před začátkem, při zahájení i během prvních hodin šíření SE. Ukázali jsme, že zvýšení neuronální aktivity působením pilokarpinu zvýší vyplavování K+ do ECP a vede k zmenšení velikosti ECP. Ukázali jsme, že...
|
|
|
Vliv teploty a intenzity stimulace na FAD autofluorescenci u hipokampálního řezu potkana in vitro
Rous, Matouš ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Cíle práce: Charakterizovat vliv teploty a intenzity stimulace na FAD autofluorescenci u hipokampálního řezu potkana in vitro. Metody: Experimentální studie proběhla na dospělých samčích laboratorních potkanech Wistar. Řezy tloušťky 400 um byly ponořeny v záznamové komůrce, kterou protékal okysličený umělý mozkomíšní mok (2ml/min). Synaptická aktivace byla vyvolávána bipolární stimulační elektrodou (10s stimulačním proudem 20Hz) umístěnou v hilu gyrus dentatus (v mechových vláknech). FAD signály byly detekovány pomocí 12-bit CCD-camery (RETIGA2000R). Výsledky: Výsledky demonstrují, že FAD autofluorescence byla signifikantně nižší při vyšší teplotě. Data potvrdila, že autofluorescence byla nižší v různých vrstvách CA3 hipokampu při teplotě 36řC než při teplotě 26řC. Data také dokládají, že se při stejných laboratorních podmínkách FAD fluorescence během stimulace zvyšuje. Klíčová slova: Mitochondrie, FAD fluorescence, teplota, intenzita stimulace, hipokampus, potkan.
|
|
|
ROS a jejich neurofyziologická úloha
Šedivcová, Pavlína ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Konopková, Renata (oponent)
Název práce Reaktivní formy kyslíku a jejich neurofyziologická úloha Cíl práce V teoretické části diplomové práce přinést přehled o volných kyslíkových radikálech a ukázat jejich místo v organismu - účinky pozitivní a pro organismus nezbytné na jedné straně a zdroj závažných onemocnění na straně druhé. Dále se teoretická část zabývá problematikou obnovy rovnováhy mezi tvorbou volných radikálů a antioxidační ochranou organismu. Teoretická část se též zabývá látkou FeTTPS. Experimentální část práce si stanovuje za cíl zjistit, zda aplikace FeTTPS ovlivňuje průtok krve mozkem při transcallosální stimulaci se vzrůstající frekvencí. Dále zjistit, zda aplikace této látky má vliv na sklon křivky a práh dráždivosti evokovaných potenciálů a na počet a dobu trvání následných výbojů (afterdischargerů). Metoda řešení Výzkum probíhal v prostorách Fyziologického ústavu AV ČR. Experimenty byly prováděny na laboratorních albínských potkanech kmene Wistar. Potkanům byla provedena celková anestezie a do oblasti senzomotorické kůry byly epidurálně implantovány stimulační a snímací elektrody. Dále sonda Laser Doppler průtokoměru implantována na kontralaterální hemisféru. Do první části experimentu bylo zařazeno 11 zvířat. Měřili a zjišťovali jsme vliv transcallosální stimulace na průtok krve mozkem před a po aplikaci...
|
host ::
RSS.