|
|
Čínští smluvní dělníci na Kubě ve třetí čtvrtině 19. století
Kaboňová, Petra ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Od importu prvních čínských smluvních dělníků na Kubu uplynulo tento rok právě 160 let. Jejich přítomnost na ostrově si v polovině 19. století vyžádaly okolnosti spojené se zákazem obchodu s otroky a následně nedostatkem pracovní síly především v oblasti zemědělstvÍ. Ve své diplomové práci Čínští smluvní dělníci na Kubě ve třetí čtvrtině devatenáctého století jsme vycházeli převážně z cizojazyčných zdrojů. Mezi nejznámější postavy zabývajícími se tímto problémem nelze nezařadit předního kubánského badatele, a demografa Juana Péreze de la Rivu. Los culíes chinos en Cuba (1847 - 1880), Contribucion al estudio de la inmigracion contratada en el Caribe je velmi obsáhlá a zevrubná studie popisující čínské přistěhovalectví na Kubě od počátku provozování žlutého obchodu od roku 1847 do jeho ukončení v roce 1877. Autor podrobuje kritice společenské struktury, jež dovolily, či přímo donutily přeměnit svobodného člověka v doživotního otroka. Neopomíjí alespoň v hrubých rysech naznačit situaci čínských kuliů v Peru ani snahy Rady pro rozvoj o podporu bílého přistěhovalectví. Podává shrnující informace o Číně v polovině 19. století. Vysvětluje důvody, jež zpravidla vedly Číňany k odchodu ze své vlasti. Ve svém pohledu dělí čínské kulie do tří kategorií. Nejprve na svobodné dělníky, kteří mířili především do Spojených...
|
|
|
The hero and the image of nationalism in Colombia. The sculptures at Centennial Park and at the Park of Independence, (1883-1910).
Ramirez Bolivar, Juan Gabriel ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Damasceno, Cláudia (oponent)
Hrdina a obraz nacionalismu v Kolumbii, Sochy v Parque del Centenario (1883-1958). Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat a určit vztah mezi konstrukcí panteonu hrdinů v Kolumbii a snahou konsolidovat národní identitu na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století. Tento problém analyzuje případová studie, která se zaměřuje na konkrétní veřejný prostor v Bogotě, El Parque del Centenario. Tento prostor byl vystavěn v roce 1883 jako připomenutí 100. výročí narození Simona Bolívara. Výzkum byl proveden pomocí analýzy čerpající z různých historických pramenů: obrazů představujících pomníky, map a plánů parku i města, ale především novin a časopisů z let 1880-1958. Analýza případové studie je prezentována jako historický narativ, který má za cíl poskytnout relevantní informace o stavbě a vývoji tohoto veřejného prostoru. Text je rozdělen do tří kapitol chronologicky sledujících vývoj parku. První kapitola se zabývá obdobím 1883-1910 a zaměřuje se na oslavu stého výročí narození Bolívara. Představuje řadu důležitých postav, které se podílely na rozhodnutích týkajících se této slavnosti, také analyzuje publikaci El Papel Periódico Ilsutrado a osobnost stojící za ní Alberto Urdaneta. Druhá kapitola se zabývá obdobím 1910-1926 a zaměřuje se na analýzu oslavy stého výročí nezávislosti v roce 1910. Na...
|
|
|
Procesy integrace Latinské Ameriky po 2. světové válce
Urban, Radek ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Kořeny latinskoamerické integrace sahají až do první poloviny devatenáctého století, přesto největší integrační boom zažila Latinská Amerika v uplynulých šedesáti letech. Krátce po 2. světové válce byla založena Organizace amerických států následována Organizací středoamerických států, Latinskoamerickou asociací volného obchodu a řadou dalších. Tato práce analyzuje vývoj a s ním spjaté problémy šesti hlavních integračních procesů: OAS; ALALC/ALADI; Andské společenství; integrační procesy Střední Ameriky a Karibiku; a MERCOSUR. Práce je mimo to doplněna o základní teorie integrace a shrnutí ostatních latinskoamerických integračních snah od konce 2. světové války až po současnost.
|
|
|
The attempts of Spain at Power Recuperation int the sixties of the 19 th Century
Hertel, Petr ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Pokusy Španělska o znavunabytí svých mocenských pozic v šedesátých letech 19. století analyzuje pět akcí vojenského a námořního charakteru podniknutých španělskou monarchií mimo svá území zhruba mezi lety 1858 a 1866, s jejich předpoklady, okolnostmi, průběhem, výsledky. Ve srovnání se dvěma akcemi uskutečněnými nebo zahájenými Španělskem již na sklonku padesátých let 19. století (účast na francouzské intervenci ve Vietnamu v letech 1858-1863, válka proti Maroku v letech 1859- 1860), hlubší pozornost je věnována třem intervencím realizovaným od roku 1861 v amerických zemích, které ještě zhruba čtyři desetiletí předtím tvořily součást jeho velkého zámořského impéria (reanexe Santo Dominga v letech 1861-1865; účast v tzv. Třístranné intervenci v Mexiku v letech 1861-1862; námořní expedice k pacifickému pobřeží Jižní Ameriky, která vyvrcholila ve španělsko- peruánskou kontroverzi roku 1864 a následně v tzv. první pacifickou válku, svedenou v letech 1865- 1866 Španělskem proti jihoamerickým pacifickým republikám, v první řadě proti Chile a Peru). Ostatně, právě hispanoamerická emancipace, dovršená ve dvacátých letech 19. století (a tudíž, rozklad velkého španělského impéria v kontinentální Americe po třech stoletích jeho existence), představuje výchozí myšlenku pro téma této práce - přestože,...
|
|
| |
|
|
Antilská a surinamská migrace do Nizozemí. Příspěvek ke studiu mezikontinentální migrace na přelomu 20. a 21. století
Sobotková, D.E.A., Hana ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
V posledních desetiletích se stala velice aktuálním doslova globálním evropským politickým problémem otázka migrace a s ní souvisejících témat, zejména integrace migrantů do většinových společností cílových zemích. Migrace neboli pohyb osob je sice záležitost "stará jako lidstvo samo", ale až v poslední době se začíná s jejím systematickým studiem. Významnými články novověkého migračního řetězce jsou Evropa a Amerika, jejichž dějiny jsou s tématem migrace od 15. století neoddělitelně spojeny. V souvislosti s koloniálními tendencemi evropských velmocí probíhala od 15. století nejprve migrace z Evropy na americký kontinent, v souvislosti s hospodářskými zájmy evropských velmocí docházelo i k plánované mezikontinentální migraci pracovních sil mezi Afrikou a Amerikou (dovoz otroků) a později i mezi Asií a Amerikou (dovoz smluvních pracovních sil). V souvislosti se zásadními geopolitickými změnami, ke kterým došlo ve 20. století (s dekolonizací a s vzestupem významu USA), směřovaly migrační proudy z bývalých jihoamerických kolonií do Evropy anebo na vyspělejší americký sever. Právě problematika mezikontinentální mIgrace mezi Evropou a Jižní Amerikou v postkoloniálním období se pro mne stala výzvou a zaměřila jsem na ni pozornost i při výběru tématu pro svoji diplomovou práci. Ze všech rozmanitých okruhů...
|
|
|
Josef Ladislav Erben a obraz Ameriky
Hlávková, Marta ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Josef Ladislav Erben (1888-1958) se zařadil v první polovině dvacátého století mezi důstojné pokračovatele slavných cestovatelů naší země. Kromě Antarktidy se dostal na všechny kontinenty, z nichž nejdůkladněji poznal a procestoval Austrálii a Jižní Ameriku. Do povědomí občanů nového Československa se zapsal především svými cestopisnými reportážemi zasílanými z cest, přednáškovou činností během dvou svých krátkých návratů do vlasti, a také čtyřmi cestopisy z Jižní Ameriky. Cestovatelům nepříznivé politické klima v Československu po druhé světové válce mu nakonec znemožnilo návrat do vlasti, kde se na něj pomalu zapomínalo. Až 28 let po Erbenově smrti v dalekém australském Melbourne oživil jeho památku ve vlasti významný český australolog Stanislav N ovotný sestavením knihy, zachycuj ící především Erbenovy osudy na australském kontinentě, nazvané Půl století světoběžcem. Jinak se ovšem oJ. L. Erbenovi u nás mnoho nenapsalo (j en několik popularizačních článků) a širší veřejnosti je dnes již téměř neznámý. Proto si troufám říci, že máme stále vůči tomuto cestovateli, sběrateli a vlastenci jistý nesplacený dluh.
|
|
|
František Alexander Elstner a obraz Ameriky
Václavková, Dana ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Ve své práci jsem se snažila zachytit Elstnerův život a postihnout celé spektrum jeho činnosti. Nejprve jsem se zaměřila na Elstnerovo dětství, dospívání a studia, poté jsem však chronologickou linii opustila a pro lepší orientaci jsem se dále věnovala jednotlivým oblastem Elstnerova života. Zabývala se jeho vztahem k motorismu, pedagogickou a přednáškovou činností i celou literární tvorbou (tj. jak žurnalistickou produkcí, tak psaním odborných, cestopisných a dětských knih). Vedle toho jsem se také pokusila blíže zmapovat a charakterizovat Elstnerovy cestovatelské podniky, jejich historii, vývoj a motivy. Vzhledem k zaměření mého studia jsem se soustředila zejména na Elstnerovy americké cesty. To znamená na expedici s názvem "Sto dní v malém voze", kterou podnikl spolu se svou ženou Evou v roce 1936, a na dálkovou jízdu Jižní Amerikou, kterou spolu uskutečnili o dva roky později.
|
|
|
The Argentine Army as an economic factor
Daříčková, Eva ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Disertační práce Argentinská armáda jako ekonomický faktor se zabývá problematikou vojensko-civilních vztahů, které jsou klíčové pro pochopení historie, vývoje moderní společnosti, a to včetně reality současné Argentiny. Hlavním mýtem provázejícím argentinskou historii je, že vývoj demokratizačních procesů byl násilně přerušen zásahy armády. V argentinské společnosti podobně jako u světové veřejnosti převládá jednoznačně negativní názor na argentinskou armádu, zvláště v důsledku poslední vojenské diktatury, jejíž dopad dodnes narušuje morální a kulturní tvář argentinské společnosti. Tato práce nabízí jiný pohled na argentinskou armádu a snaží se přispět nějakou formou k rozbití extrémně zjednodušeného vnímání a z toho plynoucích předsudků vůči argentinským vojákům. První část práce analyzuje vznik vojenské moci a rysy politického sytému první poloviny 20. století. Ukazuje příčiny, které vedly argentinskou armádu k opuštění svých specifických funkcí a k vstupu na politickou scénu. Druhá část se zabývá argentiským ekonomickým sytémem a jeho charakteristikami, od včlenění země do světového trhu a jejího vývoje prostřednictvím ekonomických vládních politik. Tato sekce se soustředí na otázku, proč země nebyla schopna uskutečnit industrializační proces. Třetí část dokazuje zájem vojáků o průmysl a vývoj...
|
|
|
Čtyři plavby Kryštofa Kolumba - jejich význam pro průzkum Nového světa
Levák, Lukáš ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
Předložená bakalářská práce "Čtyři plavby Kryštofa Kolumba - jejich význam pro průzkum Nového světa" prezentuje a hodnotí problematiku námořních plaveb spojených se zámořskými objevy ve shrnujícím pojetí od počátečních fází vývoje starověkých civilizací evropského Středomoří do první etapy ustanovování koloniálních říší evropských mocností na africkém, asijském a americkém kontinentu. První část práce se zaměřuje na přiblížení prvopočátků objevných plaveb v době starověku a středověku, tedy na plavby starověkých Řeků, Féničanů, Římanů, normanské objevení amerického kontinentu, misionářské cesty na Dálný Východ, putování Marca Pola do říše Velkého chána a výpravy dalších významných cestovatelů středověkého období a to nejen Evropanů, ale i například Arabů. Prostor je věnován rovněž nástinu utváření geografického názoru na podobu světa v souvislosti s procesem jeho postupného objevování a poznávání. Následující část práce shrnuje problematiku portugalské etapy zámořských objevů, jež tvořila jistou předehru Kolumbových zámořských objevů na přelomu 15. a 16. století, éru Jindřicha Mořeplavce, v jehož službách dosahovali námořníci každoročně vzdálenějších a vzdálenějších bodů afrického pobřeží, znovuobjevili Kanárské a Kapverdské ostrovy a ostrovy Madeira a Porto Santo a svým dědictvím vytvořili předpoklady pro...
|
host ::
RSS.