Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Měření průtoku povrchových toků chemickou metodou
Burdych, Marek ; Ondovčin, Tomáš (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá měřením průtoku chemickou metodou. Rešeršní část práce podává přehled nejdůležitějších metod měření průtoku v povrcho- vých tocích (Hydrometrická vrtule, plováková metoda, FlowTracker, ADCP, objemová metoda a metoda výpočtu průtoku ze známého množství průřezu koryta toku). Velká část je věnovaná chemické metodě. V druhé části je detailně popsáno terénní měření průtoku chemickou metodou na řece Loděnici a pre- zentovány výsledky. Měření probíhalo na třech lokalitách s použitím pěti kon- duktometrů. Konduktometry byly rozděleny do dvou skupin, přičemž každá skupina měřila v různých vzdálenostech od injektáže. Šestý konduktometr mě- řil pozaďovou hodnotu konduktivity během celého experimentu. Vypočítané hodnoty průtoků jsou porovnány s hodnotami vycházejícího z měření FlowTrackerem a nedalekou vodoměrnou stanicí ČHMÚ. Odchylky průtoků byly interpretovány jako ztráty stopovače na úseku měření. Tyto ztráty jsou v práci odhadnuty. Klíčová slova: hydrologie, povrchová voda, vodní tok, chemická metoda, kon- duktivita, stopovač
Hydraulická vodivost vzorků pískovce
Kobrlová, Alžběta ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Ondovčin, Tomáš (oponent)
Hydraulická vodivost (k) je veličina v nasycené zóně definovaná Darcyho zákonem charakterizující schopnost porézního prostředí propouštět kapalinu. Mimo vlastností prostředí je závislá na vlastnostech kapaliny, proto se konvenčně stanovuje pro vodu o teplotě 15 řC. Roste se zvyšující se zrnitostí a pórovitostí, u písků a pískovců se pohybuje v řádech m/s až m/s. Nasycenou hydraulickou vodivost lze odhadovat pomocí empirických vzorců a měřit laboratorními a polními metodami. Pro laboratorní stanovení se používá buď propustoměr s konstantní hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s), nebo propustoměr s klesající hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s). Hydraulická vodivost v nenasycené zóně je funkcí vlhkosti (tlakové výšky). Retenční křivka vyjadřující závislost vlhkosti na tlakové výšce je základní charakteristikou každého materiálu. Z parametrů retenční křivky a nasycené hydraulické vodivosti lze vypočítat nenasycenou hydraulickou vodivost použitím Van Genuchtenova - Mualemova vzorce (1980). Nenasycená hydraulická vodivost je v podmínkách výrazně záporných tlakových výšek vyšší pro jemnozrnnou horninu s malými póry, než pro hrubozrnnou. Na odebraných pískovcových jádrech svrchnokřídového hruboskalského pískovce z lomu Střeleč v Českém ráji a okolí jsem pomocí laboratorního propustoměru měřila...
Matematický model proudění ovlivněného cirkulačními vrty
Nedvěd, Jakub ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Ondovčin, Tomáš (oponent)
V této práci jsem se věnoval numerickému modelování proudění podzemní vody v okolí cirkulačního vrtu. Práce má dvě části. V té první jsem vytvořil jednoduchý model cirkulačního vrtu ve válcové oblasti a pomocí něj jsem zkoumal, jak proudění v okolí vrtu reaguje na změny jednotlivých parametrů. Ukázalo se, že vlastnosti prostředí mají větší vliv na toto proudění, než konstrukce vrtu. Jediný významnější konstrukční parametr je vzdálenost perforací, ostatní parametry (jako např. délka perforací) nejsou příliš důležité. Naopak parametry prostředí jsou pro proudění v okolí vrtu velmi důležité. Z hlediska dosahu proudění má největší vliv anizotropie prostředí a přítomnost nevodivých vrstev mezi perforacemi. Oba tyto parametry zapříčiňují zvýšení dosahu proudění, čímž se ovšem zvětší dráha částice vody a tím se i prodlouží doba, za kterou částice vody putuje od jedné perforace k druhé, což má za následek zpomalení sanace. Velkou roli hraje i intenzita přírodního proudění v oblasti, neboť snižuje dosah proudění. V druhé části práce jsem vytvořil numerický model proudění na pilotní lokalitě Velká Hleďsebe a zkoumal jsem, zda je cirkulační vrt jako sanační technologie vhodný pro tuto lokalitu. Z modelů se však ukázalo, že díky nepříznivým hydrogeologickým podmínkám a parametrům prostředí by bylo použití cirkulačních...
Slapové jevy v hydraulice podzemní vody
Ondovčin, Tomáš ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Šembera, Jan (oponent) ; Novotný, Oldřich (oponent)
Projevy slapové síly jsou lidstvu známy už od starověku. Nejstarší dochované poznámky o jejich původu nám ve svých Zápiscích o přírodě zanechal Plinius st. Z téhož díla pocházejí i nejstarší zmínky o pravidelném kolísání hladiny vody ve studnách. Tento jev nemusí nutně souviset s blízkostí moře. Případy, kdy oscilace nevznikají v blízkosti moře, jsou od konce 19. století předmětem bádání. Zkoumání mechanismů, jakými se slapová síla v podzemní vodě pro- jevuje, vyžaduje spojení poznatků nejen z geologie a hydrogeologie, ale také z hydrauliky a mechaniky porézního prostředí a do jisté míry i z astrono- mie. Tato práce přispívá k objasnění mechanismu vzniku slapových oscilací hladiny podzemní vody změřených ve vrtu na lokalitě v polické pánvi ne- daleko Teplic nad Metují. Využívá modely založené na znalosti geologické a hydrogeologické stavby blízkého okolí vrtu, který vykazuje slapové oscilace. Zkoumá vztah fyzikálních parametrů k amplitudě a fázi oscilací a předkládá řešení modelů.
Matematický model proudění podzemní vody v severní části polické pánve
Grecká, Marie ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Ondovčin, Tomáš (oponent)
Tématem této diplomové práce je matematické modelování zvodně rohovcového souvrství v severní části polické pánve. Text práce je rozdělen na rešeršní část věnující se geologickému a hydrogeologickému prostředí polické pánve, teorii matematického modelování a na samotné řešení proudění podzemní vody v křídových sedimentech výše zmíněného rohovcového souvrství. Pro modelování byl použit software Feflow, pomocí nějž jsou úlohy řešeny metodou konečných prvků. V rámci této diplomové práce byly vytvořeny dvě modelové varianty lišící se některými okrajovými podmínkami. Výsledky jsou porovnávány s modelem zpracovaným Jakešem et al. (1996) pomocí softwaru Modflow, který se od softwaru Feflow liší způsobem výpočtu úlohy, protože pracuje na základě metody sítí.
Matematický model proudění ovlivněného cirkulačními vrty
Nedvěd, Jakub ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Ondovčin, Tomáš (oponent)
V této práci jsem se věnoval numerickému modelování proudění podzemní vody v okolí cirkulačního vrtu. Práce má dvě části. V té první jsem vytvořil jednoduchý model cirkulačního vrtu ve válcové oblasti a pomocí něj jsem zkoumal, jak proudění v okolí vrtu reaguje na změny jednotlivých parametrů. Ukázalo se, že vlastnosti prostředí mají větší vliv na toto proudění, než konstrukce vrtu. Jediný významnější konstrukční parametr je vzdálenost perforací, ostatní parametry (jako např. délka perforací) nejsou příliš důležité. Naopak parametry prostředí jsou pro proudění v okolí vrtu velmi důležité. Z hlediska dosahu proudění má největší vliv anizotropie prostředí a přítomnost nevodivých vrstev mezi perforacemi. Oba tyto parametry zapříčiňují zvýšení dosahu proudění, čímž se ovšem zvětší dráha částice vody a tím se i prodlouží doba, za kterou částice vody putuje od jedné perforace k druhé, což má za následek zpomalení sanace. Velkou roli hraje i intenzita přírodního proudění v oblasti, neboť snižuje dosah proudění. V druhé části práce jsem vytvořil numerický model proudění na pilotní lokalitě Velká Hleďsebe a zkoumal jsem, zda je cirkulační vrt jako sanační technologie vhodný pro tuto lokalitu. Z modelů se však ukázalo, že díky nepříznivým hydrogeologickým podmínkám a parametrům prostředí by bylo použití cirkulačních...
Lokální hydrogeologie CHKO Blanský les
Čečka, Jan ; Ondovčin, Tomáš (vedoucí práce) ; Čurda, Jan (oponent)
Chráněnná oblast Blanský les se nalézá v Jihočeském kraji 12 km jihozápadně od Českých Budějovic. Většinu území tvoří granulitový komplex Blanského lesa s tělesy ultrabazik, menší část zaujímá pestrá série českokrumlovská s biotiticko-sillimanitickou pararulou a vložkami krystalických vápenců, erlánů, kvarcitů, amfibolitů a grafitických pararul. Tato práce se pokouší shrnout dosavadní poznatky o hydrogeologii této oblasti a vypracovat komplexní charakteristiku hydrogeologického prostředí. Zabývá se predispozicemi jednotlivých druhů hornin k vedení podzemní vody jako je charakter a hloubka rozpukání a intenzita tektonického postižení, dále na základě těchto údajů předkládá názory různých autorů na propustnost zastoupených hornin. V další části popisuje oběh podzemní vody. Z různých zpracovaných analýz pak chakraterizuje zastoupené horniny hydraulickým parametrem indexu transmisivity Y a v diskuzi porovnává tyto výsledky s výše uvedenými názory na hydraulickou vodivost zastoupených hornin. Další část popisuje chemicko - fyzikální parametry podzemní vody, její ovlivnění důlní činností, vodní hospodářství a využití v minulosti a v současné době. Taktéž bylo provedeno orientační hydrogeologické mapování. Jako poslední část byla provedena rešerše posudků všech vybudovaných hydrogeologických vrtů v...
Hydraulická vodivost vzorků pískovce
Kobrlová, Alžběta ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Ondovčin, Tomáš (oponent)
Hydraulická vodivost (k) je veličina v nasycené zóně definovaná Darcyho zákonem charakterizující schopnost porézního prostředí propouštět kapalinu. Mimo vlastností prostředí je závislá na vlastnostech kapaliny, proto se konvenčně stanovuje pro vodu o teplotě 15 řC. Roste se zvyšující se zrnitostí a pórovitostí, u písků a pískovců se pohybuje v řádech m/s až m/s. Nasycenou hydraulickou vodivost lze odhadovat pomocí empirických vzorců a měřit laboratorními a polními metodami. Pro laboratorní stanovení se používá buď propustoměr s konstantní hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s), nebo propustoměr s klesající hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s). Hydraulická vodivost v nenasycené zóně je funkcí vlhkosti (tlakové výšky). Retenční křivka vyjadřující závislost vlhkosti na tlakové výšce je základní charakteristikou každého materiálu. Z parametrů retenční křivky a nasycené hydraulické vodivosti lze vypočítat nenasycenou hydraulickou vodivost použitím Van Genuchtenova - Mualemova vzorce (1980). Nenasycená hydraulická vodivost je v podmínkách výrazně záporných tlakových výšek vyšší pro jemnozrnnou horninu s malými póry, než pro hrubozrnnou. Na odebraných pískovcových jádrech svrchnokřídového hruboskalského pískovce z lomu Střeleč v Českém ráji a okolí jsem pomocí laboratorního propustoměru měřila...
Model of transport in vadose zone in vertisols under semiarid climate.
Weiss, Tomáš ; Ondovčin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kodešová, Radka (oponent)
(in Czech) Vertisoly pokrývají hydrologicky velmi významnou část semiaridních oblastí, a tak pochopení proudění vody a látek je velmi důležité z hlediska zemědělské činnosti a využívání vodních zdrojů. V předchozích pracích byl prezentován koncepční model salinizace způsobené desikačními trhlinami. Podle tohoto modelu se salinizace sedimentu nesaturované zóny objevuje do hloubky až 4 m pod povrchem a je způsobena podpovrchovým odpařováním v důsledku konvekčního proudění vzduchu v desikačních trhlinách. Tato diplomová práce představuje koncepční model proudění vody a transportu rozpuštěných látek ve vertisolech a její numerickou aplikaci. Model počítá s homogenně pórovitým materiálem, ale netradičně předepisuje jednak okrajové podmínky představující desikační trhliny v půdě a jednak nenasycenou hydraulickou vodivost. Numerický model sice simuluje konkrétní místo v blízkosti odkaliště odpadu z kravína, ale jeho koncepční řešení by se dalo aplikovat na všechny semiaridní oblasti s vertisoly. Simulace byly provedeny za použití několika modelovacích přístupů s konečným cílem kalibrovat výsledky simulací na měřené hodnoty in situ: půdní vlhkost a koncentrace chloridů v pórové vodě. Model byl vyvinut na základě mnoha simulací, veškeré metodou pokus-omyl. Okrajová podmínka popisující trhlinu umožňuje...
Možnost použití rozpustných stopovačů pro kvantifikaci infiltrace
Svobodová, Eliška ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Ondovčin, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá sestavením aparatury pro vývoj levné orientační metody, která by pomocí silně rozpustných látek zjišťovala efektivní infiltraci. Za tímto účelem bylo provedeno celkem osm pokusů s rozpustnými stopovači halitem a sádrovcem. Cílem pokusů bylo zjišťování, zda se konduktivita vody protékající rozpustným stopovačem bude držet na hodnotě konduktivity nasyceného roztoku. Výsledky pokusů ukázaly, že u samotného halitu konduktivita proteklé vody odpovídá nasycenému roztoku, ale sádrovec není pro tyto pokusy příliš vhodný. Ze sádrovce namletého na analytickou jemnost se po vyschnutí stává pevná hmota podobná sádře, která se již dále nerozpouští. Práce se také věnuje infiltraci a stručně popisuje nejčastěji používané metody pro studium infiltrace v aridních oblastech.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.