|
|
Politický kontext výběru soudců Ústavního soudu České republiky
Binhack, Oto ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Chmel, Jan (oponent)
Politický kontext výběru soudců Ústavního soudu České republiky Abstrakt Diplomová práce se zabývá politickým kontextem výběru soudců Ústavního soudu České republiky. Výzkumnou otázkou je, zda odmítnutí prezidentových kandidátů Senátem je spíše projevem politické moci, nebo korektivem vysoké morální i odborné kvality ústavních soudců. Spolu s tím diplomová práce zkoumá, zda by bylo vhodné změnit stávající právní úpravu výběru ústavních soudců. První část práce nejprve shrnuje dosavadní odborné reflexe tématu, jež většinou upozorňovaly na nevhodnost možnosti opakovaného jmenování ústavních soudců, spolu s navázáním jejich funkčních období na prezidentovo, a na poněkud nahodilý přístup senátorů k posuzování kandidátů. Dále tato část práce obsahuje vymezení výzkumné otázky spočívající v úzkém pojetí politiky ve smyslu policy. Druhá až pátá část práce jsou věnovány funkčním obdobím jednotlivých prezidentů s přehledem jejich neúspěšných nominací na Ústavní soud, byť v případě Václava Havla nejsou započítány do výzkumu, protože se jednalo ještě o akty Poslanecké sněmovny prozatímně vykonávající pravomoci Senátu. Informace z parlamentních stenozáznamů jsou doplněny o postřehy z médií a odborné literatury se snahou o co nejobjektivnější zachycení důvodů neschválení kandidátů. Šestá část práce vyhodnocuje výsledky...
|
|
|
Vnitrostranická demokracie a zkušenosti z první republiky na příkladu Agrární strany
Brožek, Matěj ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Friedel, Tomáš (oponent)
Vnitrostranická demokracie a zkušenosti z první republiky na příkladu agrární strany Abstrakt a klíčová slova Autor se v práci zabývá tématem vnitrostranické demokracie za první republiky. Svou pozornost věnuje především prvorepublikové agrární straně. Konkrétně zkoumá, jakým způsobem byla agrární strana vnitřně uspořádána a zda v jejím rámci byly dodržovány zásady vnitrostranické demokracie. Kromě toho autor analyzuje právní prostředí první republiky v oblasti regulace politických stran a hodnotí jeho možné dopady na vnitrostranickou demokracii tehdejších politických stran. V první části práce autor popisuje vnitřní poměry agrární strany. Autor se zabývá všemi oblastmi činnosti této strany a při jejím zkoumání postupuje podle systematiky jejího organizačního řádu. Blíže se věnuje významným osobnostem strany, vnitrostranickým rozporům nebo politické situaci strany na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Kapitoly věnované agrární straně shromažďují informace, na které v dalších částech práce autor aplikuje teoretické koncepce. Druhá část práce se zabývá právním zakotvením politických stran. Legislativa první republiky v oblasti politických stran nebyla podle autora dostatečná. Autor proto v práci analyzuje především příbuzné právní úpravy, které byly na politické strany různým způsobem aplikovány. Podrobně se...
|
|
|
Gender a právo
Hájek, Adam ; Agha, Petr (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Gender a Právo Abstrakt V současnosti jsou výrazy pohlaví a gender předmětem mnoha diskuzí. V nedávné době se k těmto pojmům měly možnost vyjádřit i české soudy při příležitosti případu nebinární osoby, které bylo při narození přiřazeno mužské pohlaví a které byla zamítnuta žádost o změnu rodného čísla na neutrální nebo ženské, jelikož nesplnila podmínku podstoupení změny pohlaví dle platné právní úpravy - nepodstoupila chirurgický zákrok zapříčiňující znemožnění reprodukční funkce. Jinými slovy nepostoupila zákonem vyžadovanou kastraci. Nejvyšší správní soud a Ústavní soud ve svých rozhodnutích přinášejí interpretaci institutu pohlaví, jeho pojetí, vlastnostech a jeho úloze v českém právním řádu. Názory těchto vrcholných soudů v ČR jsou nejen odrazem společenského chápání problematiky změny pohlaví, ale současně společenské chápání utvářejí svým autoritativním výkladem těchto pojmů v kontextu právního řádu. Z toho důvodu je aktuální a potřebné tato rozhodnutí kriticky analyzovat, což si klade za cíl tato práce. V první části jsou představeny kritické nástroje a myšlenky, které v druhé části slouží jako ideové zdroje kritiky soudních rozhodnutí. Jako první je představena kritická právní teorie (Critical Legal Studies) a její chápání práva ve vztahu k politice, následuje feministická právní teorie, která do...
|
|
|
Český právní řád v době koronaviru pohledem Fullerovských zásad dobrého práva.
Klápová, Michaela ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Český právní řád v době koronaviru pohledem fullerovských zásad dobrého práva Důvěra lidí v instituce tvořící právo Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou toho, jak se proměnil český právní řád v době koronavirové krize pohledem fullerovských zásad dobrého práva. Cílem práce bylo zjistit, jak tato změna ovlivnila důvěru lidí v instituce tvořící právo. Práce je rozdělena na čtyři části. V první části je představen Lon L. Fuller jako právní filozof, který podstatně ovlivnil náhled na právní teorii a vyvolal svými názory mnoho ohlasů ať už od svých kritiků či podporovatelů. Druhá část práce je teoretickým základem k zvláštnostem právního řádu v době situace, která nastala vlivem rozšíření nemoci Covid-19 v České republice. V následující části práce jsem podrobila právní předpisy vydané v období koronavirové krize Fullerovým požadavkům na to, jak by mělo právo vypadat. Metodou analýzy judikatury správních soudů, zejména odůvodnění jejich rozsudků, jsem nacházela případy porušení Fullerových zásad, ke kterým docházelo v období koronaviru. Další porušení některých těchto principů jsem nastínila pomocí speciálních výzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění týkajících se opatření proti šíření nemoci Covid-19. Je třeba mít na paměti, že Fullerovy zásady jsou i podle jeho samého ideál, ke kterému by se...
|
|
|
Řešení genderově podmíněného násilí na univerzitách : příklad Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Andreska, Zuzana ; Friedel, Tomáš (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou řešení genderově podmíněného násilí v akademickém prostředí na úrovni institucí jako nově vznikající agendy správy vysokých škol. Genderově podmíněné násilí nabývá různých forem, od normalizovaných verbálních projevů založených na genderových stereotypech (psychologické násilí), přes zvýhodňování na základě pohlaví (ekonomické násilí), sexuální obtěžování až po sexuální nátlak či znásilnění (sexualizované násilí). Jako takové genderově podmíněné násilí představuje překážku pro naplňování funkcí vysokých škol a ve zvýšené míře negativně dopadá na přístup ke vzdělání marginalizovaných skupin studujících. Metodou případové studie tato práce zkoumá, jaká řešení genderově podmíněného násilí byla na Právnické fakultě Univerzity Karlovy přijata k červnu 2022 a jak institucionální řešení reflektují lidé, kteří se podíleli na jeho tvorbě. Teoretickým přínosem analýzy procesu tvorby institucionálních norem perspektivou socio-právních studií a feministické kritiky práva spočívá v identifikaci několika druhů rezistencí vůči naplňování povinností vytvářet bezpečné studijní a pracovní prostředí regulací genderově podmíněného jednání jako druhu nežádoucího společenského chování prostřednictvím vnitřních předpisů. Jedná se o pasivní rezistence spočívající v záměrné neznalosti o...
|
|
|
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici
Lajsek, Vladimír ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Hapla, Martin (oponent) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Teoretickoprávní analýza laického prvku v justici Abstrakt Práce se zabývá laickým prvkem v justici. Hlavní důraz je kladen na institut přísedících v českém právním řádu. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda je laický prvek v justici stále demokratizujícím elementem, dále jestli jsou v případě přísedících dostatečně naplněny ústavní předpoklady nezávislého, nestranného a zákonného soudce, zda má převážit spíše legitimita demokratická či odborná, a konečně, jestli má být laický prvek v českém soudnictví zachován. V první kapitole je popsán historický vývoj laického prvku v justici. V moderních dobách se v Českých zemích, resp. v rakouské monarchii, objevil nejprve ve formě porotních soudů po revolučním roce 1848. Jeho fungování je ilustrováno i na dvou slavných případech, jimiž byly proces s K. H. Borovským a Leopoldem Hilsnerem. Tyto procesy na jednu stranu ukazují výhodu zapojení laiků do soudního rozhodování, kdy mohou sloužit jako korekce státní zvůle. Na druhou stranu však může docházet k chybným rozhodnutím v důsledku snadné ovlivnitelnosti veřejnosti. V období tzv. První republiky byl převzat rakouský model porotních soudů. Během nacistické okupace byl však zrušen. Po druhé světové válce došlo k zavedení institutu přísedících. Ve výkladu o době komunistického režimu je však poukazováno na to, že...
|
|
|
Profesní etika soudních exekutorů České republice
Šmok, Jan ; Friedel, Tomáš (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Profesní etika soudních exekutorů České republice Abstrakt Cílem této diplomové práce je rozbor stávající úpravy profesní etiky soudních exekutorů se zaměřením na nezávislost a nestrannost exekutorů tak, jak jsou tyto požadavky stanoveny ve stavovských i právních předpisech. Profese soudních exekutorů je v poslední době terčem kritiky jak ze strany veřejnosti, tak ze strany části zákonodárců a odborné veřejnosti. Diplomová práce se proto zaměřuje na objasnění problematiky soudních exekutorů v širších souvislostech tak, aby bylo čtenáři zřejmé, jaká teoretická východiska profesní etiku soudních exekutorů ovlivňují. První část práce je proto zaměřena na oblast morálky, etiky a práva. Tyto pojmy jsou propojené a vzájemně se ovlivňují. Současně výrazným způsobem ovlivňují téměř každého člena naší společnosti. Čtenář by tak měl být na základě této práce schopen mezi nimi rozlišit, znát jejich rozdíly a vzájemné spolupůsobení. Druhá část práce se věnuje profesní etice a jejím východiskům, které jsou následně aplikovány při řešení rozličných etických problémů, jenž mohou při výkonu daných profesí vznikat. Pro celkové pochopení problematiky je objasněn pojem profese a specifika, kterými se vyznačuje a odlišuje. Kromě rozboru samotné profesní etiky a jejího vývoje je zde taktéž vloženo krátké zamyšlení nad významem...
|
|
|
Struktura parlamentu: existuje optimální model?
Holeček, Adam ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Struktura parlamentu: existuje optimální model? Abstrakt Diplomová práce na téma "Struktura parlamentu: existuje optimální model?" se zabývá otázkou ideálního modelu složení parlamentu z hlediska počtu jeho komor. Jejím cílem je poskytnout zevrubný přehled jednotlivých možností, které se v historii nebo současnosti objevily. Z toho se snaží vyvodit závěry pro odpověď na otázku, zda preferovat unikameralismus či bikameralismus. Daná otázka je pak i přenesena do kontextu českého Senátu. První kapitola práce řeší obecně otázku institutu parlamentu. Pojednává o definici tohoto pojmu, jenž nabýval v různých časových epochách či na různých místech odlišných významů. Dále se pak zabývá pro práci stěžejním pojmem parlamentní struktury. V druhé kapitole je pojednáváno o unikamerální formě parlamentní struktury, a to včetně jeho charakteristiky, historického a intelektuálního vývoje. Následně jsou popsány čtyři konkrétní od sebe odlišné příklady jednokomorových parlamentů ve světě. Konkrétně jde o parlamenty Slovenska, jakožto příkladu unikameralismu v čisté formě, Íránu, který je případem jednokomorového parlamentu s teokratickými prvky, Botswany, jež disponuje prvkem kmenovým, a příklad takzvaného modifikovaného unikameralismu, který je jakousi střední cestou mezi unikameralismem a bikameralismem, s původem ve...
|
|
|
Princip dělby moci v Ústavě Pylypa Orlyka z roku 1710
Majdyč, Taras ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá Ústavou Pylypa Orlyka z roku 1710. Cílem práce je popsat a analyzovat tento právní dokument a uvést jej do historického kontextu doby před jejím vznikem a v době vzniku. Kromě samotné Ústavy Pylypa Orlyka je cílem této práce stručně popsat i teorii dělby moci a smluvní teorii, které úzce souvisí se samotnou ústavou. První část práce se proto věnuje právě těmto teoretickým východiskům, přičemž je nastíněn pohled hlavních myslitelů na společenskou smlouvu a dělbu moci ve státě. Druhá část práce se věnuje historii na ukrajinském území před rokem 1710, a to kvůli pochopení obsahu dokumentu a okolnostem jejího vzniku. V třetí části práce je vymezen prostor pro představení osobnosti Pylypa Orlyka, jeho kariéře a jeho politickému vlivu a myšlení. V další části je rozebrána samotná Ústava Pylypa Orlyka, a to nejdříve její ideové prameny a autoři a dále samotné jednotlivé články ústavy. V předposlední části diplomové práce je pojednáno o Ústavě Pylypa Orlyka v komparaci a benátským státním zřízením a dále v komparaci s polskou májovou ústavou. Na závěr diplomové práce je zařazena úvaha autora nad významem Ústavy Pylypa Orlyka pro další právní vývoj na ukrajinském území.
|
|
|
Různá pojetí teorie společenské smlouvy v politickém a právním myšlení
Šimek, David ; Havel, Tomáš (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Různá pojetí teorie společenské smlouvy v právu a politice Abstrakt Cílem práce je analyzovat jednotlivá pojetí teorie společenské smlouvy u různých kontraktualistických autorů napříč historií, včetně 20. století. Pomocí metody analýzy a zejména diachronní komparace se práce snaží vyvrátit přesvědčení, že teorie společenské smlouvy je toliko fenoménem osvícenství 17. a 18. století a představuje hlavní, ale i méně známé kontraktualistické myšlenky jak z antické, tak nedávné historie. Kromě úvodu a závěru je práce členěna do pěti kapitol a osmi podkapitol, z nichž některé jsou ještě rovněž dále členěny. S výjimkou kapitoly první, která si klade za cíl pojem teorie společenské smlouvy (alespoň částečně) generalizovat, a kapitoly čtvrté sleduje stať po celé její délce obdobnou strukturu. Kapitola druhá je chronologicky seřazeným historickým průřezem, který začíná osobami antických filosofů, prochází dobou středověku a vrcholí v počátcích renesance. Jedná se o kapitolu zabývající se genezí kontraktualismu, zejména jeho počátkem v individualismu, voluntarismu či ius naturalismu a rovněž pojetím svobodné vůle jedince a středověký fenoménem souboje víry s rozumem, jehož výsledek se později ukázal pro vznik teorie kontraktu jako stěžejní. Kapitola třetí pojednává o zlatém věku teorie společenské smlouvy v období...
|
host ::
RSS.