|
| |
|
|
Román Syndrom loutky jako ohlas ruského modernismu
Budinová, Natálie ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu románu současné rusky píšící autorky Diny Rubiny (nar. 1953) - Syndrom loutky (Sindrom Petruški) prizmatem užití a rozvedení modernistických, především symbolistických, prvků, motivů a postupů. Práce dále poukazuje na zpracování tématu loutkářství, jakož i na polysémanticky vyznívající titul "syndrom loutky". Analýza samotného textu je doplněna o komparaci se dvěma klasickými díly ruské moderny. V první řadě s románem Posedlý (Melkij bes) F. K. Sologuba na základě společného motivu vytváření paralelního světa, ve kterém postavy hledají útočiště. Druhým východiskem je pak téma aktualizace postav z italské komedie dell'arte ve srovnání s dramatem A. A. Bloka - Jarmareční bouda (Balagančik).
|
|
|
Opinion and Attitude Formation by Russian Youths on the Fall of the USSR and the following 1990s
Storozheva, Olga ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Morozov, Alexander (oponent)
Úkolem diplomové práce bylo nahlédnout, jakým způsobem jsou formovány názory a postoje dnešní mladé ruské generace k rozpadu SSSR a následujícím 90. letům 20. století. Historickou periodu zde rámují neúspěšný srpnový puč v roce 1991 a přelomový rok 1999/2000, kdy tehdejší prezident B. Jelcin jmenoval za svého nástupce V. Putina. Práce si kladla za cíl nalézt a popsat základní charakteristiky představ mladých Rusů o tomto období, současně s tím popsat způsoby, jakými jsou tyto názory for účelem bylo v rámci výzkumu sesbíráno a zanalyzováno více než 30 rozhovorů s mladými lidmi Výsledkem analýzy se stalo sestavení několika typů obrazu rozpadu SSSR a 90. let, byla popsána role školy, rodiny i médií během utváření těchto obrazů, nahlédnuty některé historické mýty, a nakonec charakterizovány základní čtyři typy formování historických představ Klíčová slova: paměťová studia, kolektivní paměť, mytologizace dějin, rozpad Sovětského vazu, nostalgie, formování historických postojů, názory ruské mládeže
|
|
|
Umělecká tvorba Jegora Letova a činnost skupiny Graždanskaja oborona
Chalupník, Jan ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
(česky) Bakalářská práce je zaměřena na osobnost punkového hudebníka Jegora Letova, lídra a zakladatele hudební skupiny Graždanskaja oborona a významného představitele sovětské, později ruské rockové scény. Práce v jednotlivých oddílech podává stručný obraz vývoje rockového hnutí v Sovětském svazu, životní osudy Letova se zvláštním zaměřením na jeho konflikt s komunistickým režimem a rozbor vybraných textů písní, reflektujících sovětskou společnost a Letovův vztah k ní. Klíčová slova: Letov, SSSR, Graždanskaja oborona, hudba, punk, rock.
|
|
|
Pojetí česko-ruských vztahů v díle A. V. Florovského
Dopitová, Nikola ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Hašková, Dana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na přínos ruského historika Antonije Vasiljeviče Florovského (1884-1968) v oblasti zkoumání česko-ruských vztahů. Cílem práce je seznámit čtenáře s obsahem dosud nepublikovaných materiálů z jeho osobní pozůstalosti. První kapitola se zabývá analýzou tří publikovaných prací zaměřených na česko-ruské vztahy. Druhá kapitola je věnována nezveřejněným pracím týkajícím se stejného tématu za využití archivních materiálů. Třetí kapitola pojednává o činnosti a stycích ruského historika s českou vědeckou společností na základě osobní korespondence. Klíčová slova: ruská emigrace, dějiny vědy, česko-ruské vztahy, A. V. Florovskij
|
|
|
Spolková činnost ruskojazyčné menšiny v současné Praze
Šnajdrová, Michaela ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Volkova, Natalja (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu spolkové činnosti ruskojazyčné menšiny v současné Praze. Práce se zabývá zmapováním vývoje ruské imigrace na území dnešní České republiky během 20. století, a dále současným stavem ruské menšiny. Práce mapuje některé aktivní organizace, které ruskojazyčná menšina vytváří, a zároveň organizace, které pomáhají při integraci ruských imigrantů do českého prostředí. Klíčová slova Současná ruská emigrace; ruské spolkové aktivity; ruská menšina; spolková činnost
|
|
|
Vydavatelská činnost ruské meziválečné emigrace v Československu
Konvalinková, Karolína ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Hašková, Dana (oponent)
Práce se zabývá významnou kapitolou z dějin ruské meziválečné emigrace v Československu, kterou představuje činnost vydavatelství Plamja. To patřilo mezi stěžejní instituce ruské emigrace a jeho působení je klíčem k pochopení ruských exilových nakladatelství v Československu. Činnost nakladatelství je doposud zpracována pouze přehledově, chybí podrobnější informace a kritická analýza. Tu nelze uspokojivě provést bez pochopení role jeho vůdčí osobnosti, profesora Univerzity Karlovy, Jevgenije Alexandroviče Ljackého. Ljackij stál u jeho zrodu, vedl ho v jeho aktivní fázi a navázal kontakty s řadou autorů. Nakladatelství bylo vysoce produktivní v prvních letech své existence, čímž se natolik zadlužilo, že jeho činnost v dalších letech stagnovala. Pro zpracování této bakalářské práce byly využity materiály z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, kde je uložena pozůstalost Ljackého, včetně archivu nakladatelství Plamja, a rovněž dostupné články, které se tomuto tématu věnují. Díky využití výše zmíněných archivních materiálů byla zjištěna nová, dosud nepublikovaná fakta o vzniku a působení nakladatelství. Klíčová slova: Jevgenij Alexandrovič Ljackij; ruská emigrace; nakladatelská činnost; exilová vydavatelství; Plamja
|
|
|
Mezi faktem a fikcí. K dokumentárním postupům ve vybraných dílech Alěse Adamoviče
Koliášová, Jana ; Kosáková, Hana (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzájemným prostupováním faktuálního a fikčního psaní v díle běloruského prozaika Alěse Adamoviče. Analyzována jsou dvě díla označovaná v paratextech jako dokumentární (Moje ves lehla popelem, 1975; Kniha o blokádě, 1981), jež jsou složená ze zápisů orálních svědectví, a dvě díla románová, inkorporující řadu autentických dokumentů (Návrat do Chatyně, 1972; Katani, 1981). Na příkladu těchto textů práce ukazuje, jak jsou (hypotetické) hranice mezi faktem a fikcí v jednotlivých dílech stírány a překračovány. První, literárněhistorická část práce stručně shrnuje hlavní koncepce vztahu mezi uměním a skutečností v sovětském prostoru, počínaje formalistickou školou a jejím zájmem o žánrové inovace a konče důrazem na individuální čtenářskou recepci u Lidije Ginzburgové a Pjotra Palijevského. Tato pluralita se odráží nepřímo i ve druhé části práce, věnované Adamovičovu uvažování o pojmu pravdivosti v literatuře; s tím je spojena otázka vlivu žánrové tradice na recepci díla. I v autorově myšlení se ukazuje role čtenáře jako ústřední; pro popis recepčního aktu je využit Lessingem rozpracovaný koncept klasické katharsis, jenž umožňuje poměrně přesný popis procesuality recepce daných textů. Třetí a poslední část práce je zaměřena na interpretaci vybraných děl se zřetelem k tomu, jakou...
|
|
|
Pojetí ruské literatury v díle N. J. Osipova
Bažantová, Natalia ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Práce je věnována osobnosti jednoho z představitelů vědecké inteligence z bývalé Ruské říše, ruskému psychiatrovi Nikolaju Jevgrafoviči Osipovovi. Zaměřuje se na jeho život, činnost v Československu, a hlavně na pojetí ruské literatury v jeho díle. Detailně se zabývá Osipovovým zkoumáním fenoménu strachu v tvorbě Gogola, Dostojevského a Tolstého. Dále se soustřeďuje na Osipovovu psychoanalýzu Dostojevského a jeho tvorby. V neposlední řadě se zabývá problematikou pojmenovávání literárních postav v pojetí Osipova.
|
|
|
The historical and archaeological importance of travel accounts made by Russian pilgrims to the Near East from the 12th to 19th centuries.
Ježek, Václav ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Boček, Pavel (oponent) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma, které se z hlediska badatelského zájmu těší čím dále tím většímu zájmu. Jedná se o Ruské poutníky nebo cestovatele, kteří navštěvovali oblasti Blízkého Východu zejména takové místa, jakými jsou Svatá země, Konstantinopol, Svatá Hora Athos a další. Pod pojmem Ruské poutníky v práci rozumíme jedince, které souvisely s kontextem Ruského státu jako politickým subjektem. Necharakterizujeme je na základě etnické příslušnosti. Kontakty mezi jihem a Ruskem mají důležitý význam pro rozvoj samotné Rusi, její kultury, identity a dějin. To samé platí i pro oblasti Blízkého Východu, kde kontakty s Ruskem souviseli významným způsobem s dějinným rozvojem a povahou této oblasti. Ruské kontakty s jihem je nutné zpočátku vnímat hlavně v kontextu Byzantsko- Ruského kontextu. Byzantsko-Ruské vztahy byly určeny vztahem založeném na kulturním vlivu a na sdílené víře. Pro rozvoj těchto vztahů a kulturního vývoje sehráli klíčovou roli jedinci ať už cestovatelé nebo lidé vyslaní s jasným cílem či úkolem. V rámci těchto kontaktů byla velmi důležitá náboženská motivace, kdy pouť do takových míst jakými byli Konstantinopol, Svatá země, Svatá Hora Athos souvisela s budováním náboženské a tím pádem kulturní identity Ruského prostředí, neboť kultura a náboženství v Rusku intimně souviseli v době...
|
host ::
RSS.