|
|
Přejmenování měst Ruské federace po politicky činných osobnostech 20. století
Hudecová, Romana ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá fenoménem změn názvů měst, který byl v SSSR velmi rozšířený. Práce dále zkoumá příčiny a principy změn názvů sovětských měst ve spojitosti s politickým systémem, historií SSSR a dalšími okolnostmi. Hlavní část práce popisuje přejmenování měst na území tehdejší RSFSR a rozděluje je podle principů přejmenování. Dále se práce zabývá městy, která byla přejmenována podle politicky činných osobností tehdejší doby. Klíčová slova: dějiny SSSR, města Ruské federace, toponymie, přejmenování měst
|
|
|
Národní idea v pojetí Ivana Iljina
Zemánek, Ladislav ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá dílem ruského myslitele I. A. Iljina s důrazem na sociální a politickou filosofii. Vzhledem k provázanosti a koherenci celého myslitelova díla je prostor věnován rovněž výkladu Iljinovy metafyziky, gnoseologie a etiky a popisu jeho filosofické metody. Je analyzován Iljinův koncept ruské "národní ideje" a jeho místo v kontextu filosofova myšlenkového systému. Analýza zmíněného konceptu má naznačit, nakolik může mít daný koncept univerzální rozměr a potenciál k obecné aplikaci. Práce zpracovává v českém prostředí dosud opomíjené, avšak stále aktuální téma. Nejedná se pouze o Iljinovu kritiku totalitarismu či západního modelu demokracie, ale také o specifické pojetí nacionalismu a důraz na právní vědomí a právní stát.
|
|
|
Filosofické dílo Nikolaje Losského
Haicl, Matouš ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Filová, Simona (oponent)
Práce představuje filosofický systém Nikolaje Losského. Jsou uvedeny základní biografické údaje a poté je Losského filosofie vykládána z hlediska tří oblastí - gnozeologie, metafyziky a etiky. Losskij budoval svůj systém postupně s důrazem na vzájemnou provázanost. Nejprve formuloval své učení o intuici, čímž vstoupil do dialogu s evropskou tradicí novým konceptem poznání. Poté vytvořil nauku o dichotomii světa rozděleného na sféru království Božího a království rozbroje. Člověka pak popsal jako bytost stojící mezi těmito světy, jejíž životním posláním je hledat cestu zpět k Bohu. Nakonec jsou představeny některé aplikace Losského základních tezí v drobnějších dílech a je zhodnocen přínos a perspektivy Losského nauky pro současné filosofické bádání.
|
|
|
The concept of revolution in the work of N.A. Berdyaev
Belinson, Maria ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Tato práce se věnuje studiu pojetí revoluce v díle ruského filosofa N.A. Berd'ajeva. Nejprve je načrtnuta celková charakteristika díla tohoto filosofa a zvláštní pozornost je věnována jeho stylu. Hlavním cílem práce je popsat Berd'ajevův vztah k samotnému pojmu revoluce z filo- sofického, sociologického a historiosofického pohledu a dát ho do souvislosti s historickými událostmi první čtvrtiny 20. století v Rusku. K tomu jsou použity Berd'ajevovy statě ve sbornících Problémy idealismu, Milníky (Věchy) a De profundis (Iz glubiny) a dále jeho práce Duchovní krize inteligence, Duchovní základy ruské revoluce a Filosofie nerovnosti.
|
|
|
Ruské romány Serváce Bonifáce Hellera
Bernstein, David ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Tématem této bakalářské práce je osobnost českého spisovatele a novináře konce devatenáctého a počátku dvacátého století Serváce Bonifáce Hellera. Nepostihuje autora v úplnosti, ale soustřeďuje se na jeho vztah k Rusku. Všímá si jeho cest do Ruska a zejména jeho románů, které jsou umístěny do ruského prostředí. Tuto oblast sleduje práce především proto, že ji vnímá jako cenný materiál, který ukazuje, jakým způsobem zobrazoval český spisovatel ruské prostředí, dokumentuje určitý způsob vnímání Ruska v českém kulturním klimatu. Práce se zabývá Hellerovými romány z ruského prostředí z hlediska literárně teoretického a podává obecnou charakteristiku těchto próz. V poslední části práce řeší otázku, zda mají Hellerovy romány ještě dnes co říci, mohou-li být něčím zajímavé pro dnešního čtenáře, mohou-li ho nějak obohatit.
|
|
|
Fjodor Girenok v kontextu ruské filozofie
Filová, Simona ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Tato práce představuje a interpretuje pojetí patu, neopohanství, Ruska, jazyka a filozofie současného ruského filozofa Fjodora Girenoka a ukazuje Girenokovu pozici v rámci kontextu ruské filozofie a stručně též v kontextu evropské filozofie. Girenokovy analýzy patu a neopohanství přinášejí kritiku euroamerické civilizace, především jejího racionalismu a relativismu. Jistou alternativu hodnotám euroamerické civilizace spatřuje Girenok v cílené snaze vzdorovat dopadům globalizace světa, v přirnknutí k tradici, k dlouhodobě obývanému prostoru (domovu), v obezřetnému přístupu k jazyku, v hájení prostoru pro prožívání zkušenosti. Tato situace, jejíž připomínku nabízí podle Girenoka ruská filozofie, umožňuje právě skrze skutečně plné prožívání zkušenosti autentický lidský život. Prožívání zkušenosti předpokládá schopnost ztišit vlastní hlas, vlastní projev, tedy schopnost naslouchání a to je také klíčový moment pro uvědomění si své lidské situace v rámci větších celků, vnímání sebe sama jako součásti těchto celků. Girenok velmi působivým způsobem, jazykem na pomezí filozofie a literatury, aktualizuje tradici ruského myšlenÍ. Navazuje především na tradici slavjanofilskou a hésychastickou.
|
|
|
Siginificance of literary salons in Russia during the rule of Alexander I.
Melkonova, Anastasia ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem literárního salonu v Rusku za doby vlády Alexandra I. a jeho rolí a významem pro ruskou společnost celkově a pro literaturu zvláště. V rámci této práce byly uvedeny hlavní příčiny tohoto jevu v Rusku, byla provedena analýza jeho historie od počátků až do ztráty významu, kde je zvláštní pozornost věnována literárnímu salónu za doby vlády Alexandra I. Pro stanovení specifiky literárního salonu byla provedena analýza rozdílů mezí salony a kroužky a jinými formami organizací literárního života, rozdílů mezí salony, jejichž majiteli jsou dámy či páni, a také rozdílů mezí petrohradskými a moskevskými literárními salony. Klíčová slova: Dějiny ruské kultury, 19. století, literární salón, ruská literatura
|
|
| |
|
|
Člověk, stát a právo v myšlení Pavla Novgorodceva
Zemánek, Ladislav ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Kosáková, Hana (oponent)
Práce se zabývá dílem ruského právního filosofa P. I. Novgorodceva s důrazem na koncepty přirozeného práva, společenského ideálu, individualismu, liberalismu, právního státu a demokracie. Novgorodcevova interpretace uvedených konceptů je zasazena do širších souvislostí ruské i západní právní a politické filosofie. Novgorodcevovo dílo je analyzováno s ohledem na transformaci ruské liberální doktríny od klasického liberalismu k liberálnímu socialismu. Práce odhaluje progresivní momenty autorova myšlení a naznačuje způsoby, jak je dále rozvíjet. Jednotlivé aspekty jsou zkoumány prizmatem kritické teorie společnosti A. Honnetha. To umožňuje uchopit látku v historické proměnlivosti a podmíněnosti při současném zachování normativního měřítka. Cílem práce není pouze posoudit přínos a aktuálnost Novgorodcevova díla, ale rovněž kriticky prozkoumat otázky relevantní z hlediska zvoleného tématu, především pak metafyzické předpoklady liberalismu a jeho meze ve vztahu k pojetí člověka, státu a práva. Práce ukazuje, že ruský filosof sice nabídl reformulace starých konceptů, nedokázal však opustit liberální paradigma. Jeho texty proto nemohou posloužit pro překonání metafyzických předpokladů liberální demokracie.
|
|
|
Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu v druhé polovině 20. století
Kosejková, Hana ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu ve druhé polovině 20. století" pojednává o násilném přesídlení těchto etnik v roce 1944 z jejich domoviny do střední Asie. Autorka uvádí příčiny deportace, popisuje samotný transport, životní podmínky na místech usídlení a následné uvolňování totalitního režimu až do rehabilitace a návratu na Kavkaz. V práci byly kromě odborné literatury použity i archivní materiály. Důležitou součást práce tvoří výpovědi pamětníků (oral history) shromažďované metodou "sněhové koule". Cílem práce bylo zhodnotit materiální, demografické i morální škody způsobené deportací a dokázat spojitost mezi ní a pozdějšími etnickými konflikty na Kavkaze, a také určit jakou roli hráli v realizaci deportační politiky a následné rehabilitaci jednotliví představitelé komunistické strany a sovětského státu v čele s Josifem Stalinem. Přesídlení zanechalo trauma v paměti přeživších i v druhé a třetí generaci a samotnému ruskému státu způsobilo v důsledku značné finanční ztráty a další problémy, s nimiž se vyrovnává dodnes.
|
host ::
RSS.