|
|
Komunita a (ne)individualizovaný jedinec. Případ fanouškovství
Hásová, Veronika ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Numerato, Dino (oponent)
Disertační práce se věnuje sportovnímu fanouškovství skrze optiku sociologie komunit. Cílem práce je ověřit funkčnost konceptu komunity v současné české individualizované společnosti a navrhnout možné uchopení konceptu pro analytické zkoumání. V teoretické části se tak zaměřuje na aspekty, které mohou pomoci komunity v dnešní společnosti definovat, zkoumat a porovnávat. Empirická část je založena na kvalitativní případové studii v kombinaci s etnografickým přístupem, kdy se zaměřuje na jednu konkrétní komunitu, komunitu hokejových fanoušků. Ze zjištění vyplývá, že fanouškovská komunita prošla ve sledovaném období dvěma generačními obměnami a že velmi důležitým prvkem pro všechny procesy v komunitě jsou sociální vztahy, které mají zajistit pocit přináležení do komunity a samotné přetrvání komunity v čase. Komunita je nadále funkčním termínem, který se dynamicky proměňuje v závislosti na společenských změnách a rozhodně by neměla být sociologickým zkoumáním opomíjená například kvůli nejasné konceptualizaci. A tedy, že lze uvažovat o individualizaci a komunitě spíše jako o paralelních procesech, které spolu utvářejí dialektický vztah, než že by se vzájemně vylučovaly. Klíčová slova: komunita, individualizace, fanouškovství, sportovní socializace, etnografie, případová studie
|
|
|
Reflexe a rekonstrukce kritické teorie sportu
Ondráček, Vojtěch ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent) ; Numerato, Dino (oponent)
Předkládaná práce se zabývá kritickou teorií sportu, která vzniká v šedesátých letech 20. století ve Francii. Na základě analýzy textů hlavního představitele tohoto projektu Jean-Marie Brohma z období 1964-1978 jsou představeny její základní koncepty, teoretická východiska, zdroje, metodologie i politický aktivismus. Kritická teorie sportu je vysvětlena jako specifický druh politické teorie sportu, která aplikuje marxistické a psychoanalytické koncepce, což v důsledku vytváří zcela původní a originální přístup ke studiu sportu. Samotné těžiště práce leží v kategorizaci této teorie rozdělením na kritiku politickou, ekonomickou a ideologickou. Sport je v této teoretické perspektivě pojímán jako represivní nástroj vládnoucí třídy, která umožňuje její mocenskou reprodukci a manipulaci mas. Vnitřní fungování sportu závisí na logice kapitálu a vykořisťování, odcizení a mechanizaci sportovců. Předmětem kritiky se stává i sportovní ideologie a její funkce. V rámci práce nechybí ani představení historické geneze kritické teorie sportu v kontextu událostí Května '68, které se staly určujícím momentem nejen pro její vznik, ale i pozdější vývoj, který práce také reflektuje a vsazuje do širších souvislostí. Důraz je kladen na reflexi politické emancipační tendence, která zásadním způsobem determinuje teoretický...
|
|
| |
|
|
Diaspora and Media: Pakistani Shia Muslims in Norway
Hashir, Angelina Duaa ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent)
Studie se zaměřuje na pákistánskou šíitskou muslimskou diasporu žijící v Oslu. Studie bude zkoumat, jak život v technologicky vyspělé době internetu spolu s identitou diaspory ovlivňuje kulturní a náboženské zvyklosti postmigrační generace. Dále bude zkoumat, jak to ovlivňuje jejich asociace a vnímání jejich vlasti a náboženství a poskytuje jim pocit sounáležitosti žijící v multikulturní společnosti. Studie využívá kvalitativní přístup, který je prováděn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se sedmi členy, čtyřmi z postmigrační generace a třemi z generace migrační. Tematická analýza odhaluje, jak internet spojil komunitu diaspory s jejich náboženskými a kulturními kořeny, tj. s Pákistánem. Ukázala, jak se jejich vnímání kultury a náboženství vyvíjelo a měnilo díky vystavení internetu, který jim pomohl dozvědět se více o jejich kultuře a náboženství a učinil je kulturně uvědomělejšími. Zjištění poukazují na složitou souhru mezi médii, náboženskou identitou, utvářením kulturní identity a zkušenostmi s diasporou mezi pákistánskými šíitskými muslimy v Oslu. Dále zkoumá rozdíly v náboženské a kulturní identitě mezi dvěma generacemi a to, jakou roli v tom mohou hrát technologie. Tento výzkum je přínosem pro kulturní, mediální a diasporální studia a nabízí pohled na vývoj dynamiky náboženské a...
|
|
| |
|
|
Významy demence v představách profesionálních pečujících
Osúchová, Veronika ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na profesionální pečující, což jsou proškolení odborníci zaměstnaní ve specializovaných institucích, kteří pečují o více osob s demencí najednou. Na profesionální pečující je v této době vynakládán tlak a vzniká zde určitá tenze mezi dosahováním maximální možné a kvalitní péče a na druhé straně rostoucím počtem klientů v institucích specializovaných se na demenci a diskurzem demence, v jehož rámci jsou vyzdvihovány především negativní konotace. Právě postoj pečujících hraje v této problematice důležitou roli. Práce s diskurzem demence a vypořádávání se pečujících s výše popsanou problematikou, jež je zahrnuta v péči, má velký dopad na samotné fungování, zdravotní stav a kvalitu života jednotlivých osob s demencí. Jejich vypořádávání se s problematikou může razantně ovlivňovat a směrovat chod instituce a podobu života klientů v této instituci. Nelehká situace profesionálních pečujících ale také působí na ně samotné, na jejich představy o demenci a představy o jejich vlastním stárnutí. Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat, jak jsou konstruovány obrazy demence profesionálními pečujícími, kteří dlouhodobě pečují o klienty s různými formami demence. V rámci této práce je zkoumán jejich subjektivní postoj k osobám s demencí a k jejich specifickému zaměstnání...
|
|
|
Utváření autority v ženském volejbale: vliv genderu na budování mocenských technik a strategií v trenérství
Nováková, Veronika ; Országhová, Kristína (vedoucí práce) ; Numerato, Dino (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem genderu na budování mocenských technik nebo strategií, které trenéři a trenérky ženského volejbalu využívají k utváření své autority. Analyzuje postoje trenérů a trenérek k jejich svěřenkyním a interakci s nimi, ale i s ostatními trenéry v rámci spolupráce u jednoho týmu. Práce se zaměřuje na individuální poznatky oslovených respondentů a respondentek majících vliv na budování autority a komunikaci se svěřenkyněmi výkonnostní úrovně volejbalu. Práce vychází z předpokladu, že ženy a muži v závislosti na genderu vnáší do sportu jiné metody, skrze které formují svou autoritu a komunikaci. V teoretické části je rozebrán gender a sportovní prostředí, které je asociované s maskulinitou (Connell, 1995). Dále je pozornost věnována roli trenéra a jeho kompetencím včetně konceptu autority a jejímu rozdělení. Autorita je v pozici trenéra stěžejní pro spolupráci se svěřenkyněmi. Práce byla zpracována prostřednictvím kvalitativních výzkumných metod. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s trenéry a trenérkami ženského volejbalu. Jejich výpovědi a postoje byly podpořené nezúčastněným pozorováním. Všechna vytvořená data byla analyzována obsahovou tematickou analýzou a následně interpretována.
|
|
| |
|
|
Big Social Data and the Study of Celebrity Fandom
Sedláček, Jakub ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent) ; Mikuláš, Peter (oponent)
Tato práce přináší nový pohled na celebrity a jejich fanoušky optikou big social data, přičemž zkoumá možnosti využití digitální stopy ze sociálních sítí pro sociologický výzkum. První kapitola přináší sociologické zarámování celebrity, její krátkou historii v kontextu rozvoje médií a diskusi o revoluční roli, kterou pro celebritní kulturu sehrály platformy sociálních médií. Nakonec se snaží o propojení teorií role celebrity ve společnosti s výzkumem životního stylu, polarizace, subkultur vkusu a "enkláv životního stylu". Druhá kapitola slouží jako úvod do problematiky digitální stopy a big social data obecně. Nejprve jako sociálně- technologických fenoménů, poté jako výzkumných nástrojů. Zabývá se jejich historickou i současnou dostupností, epistemologickými implikacemi pro výzkum, limity i nebezpečími. Nakonec představuje seznamy oblíbených stránek na Facebooku jako cenný zdroj informací o životním stylu. Třetí kapitola empiricky zkoumá digitální stopu 90 tisíc fanoušků českých celebrit na Facebooku. Klade si otázku, zda preference celebrit souvisejí s rozdíly v různých aspektech života, včetně politiky, volného času nebo kulturní spotřeby. Z metodologického hlediska se zabývá kombinací dat z API s web scrapingem a praktickými výzvami při práci s "řídkými" daty ze sociálních médií. Testuje rovněž využití...
|
|
| |
host ::
RSS.