|
|
Příprava vápenato-hlinitých fází
Ohaňka, Zdeněk ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou vápenato-hlinitých fází vysokoteplotní metodou a sol-gel metodou. Připravovány byly fáze monokalcium aluminát (CA), dodekakalcium heptaaluminát (C12A7), trikalcium aluminát (C3A) a kalcium dialuminát (CA2). Při použití sol-gel metody byly použity a zhodnoceny dva postupy – bez přídavku EDTA a s přídavkem EDTA. Provedení jednotlivých metod bylo podrobně popsáno. Použité metody byly porovnávány zejména z hlediska dosažené čistoty připravených fází. Ke stanovení čistoty připravených vápenato-hlinitých fází byla použita rentgenová difrakční analýza.
|
|
|
Tepelně izolační lité žárovzdorné materiály
Novotný, Radoslav ; Lang, Karel (oponent) ; Raschman,, Pavel (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na studium výzkum a vývoj litých izolačních žáromateriálů. V poslední době je obecný trend nahrazovat tvarové netvarovými žáromateriály. S rostoucí potřebou po úsporách energií je také nezbytné, aby tyto materiály byly co nejlepšími tepelnými izolanty. Izolační vlastnosti těchto materiálů jsou dosaženy cíleně vnášenou porozitou. Porozitu v materiálu zajišťuje řízené zavádění vzduchu za vzniku napěněného materiálu. Tento proces byl dosažen vmícháváním předem připravené vodné pěny do surového žárobetonu nebo intenzívním mícháním žárobetonové suspenze s obsahem tenzidu. Nicméně pro úspěšnou přípravu vzorků bylo nutné analyzovat chování pěny a hlavně jak ovlivňují složky žárobetonu tuhnutí pojiva, kterým byl hlinitanový cement. Byly připraveny dva typy žárobetonů, kdy jeden byl založen na vylehčování kaolinu vodnou pěnou, kdy se využívalo schopnosti kaolinu rozvolnit svoje agregáty a zformovat se do vodného filmu pěny. Druhý na vylehčování multikomponentního systému in-situ mícháním. Avšak oba žárobetony měly negativní vlastnosti, proto optimálních vlastností žárobetonu bylo dosaženo až jejich kombinací.
|
|
|
Vliv pyrogenního oxidu křemičitého na vlastnosti ultravysokohodnotného cementového kompoziu
Hrbáčová, Markéta ; Švec, Jiří (oponent) ; Novotný, Radoslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlastnostmi betonu na bázi reaktivních práškových surovin. Do betonu byla přidaná pyrogenní nanosilika (Aerosil 200, Aerosil 380) v různých objemových poměrech. Cílem práce bylo navrhnout, připravit série vzorků a stanovit základní vlastnosti. Dále u vybraného vzorku stanovit a porovnat chování při penetraci vysokorychlostního projektilu s referenčním vzorkem. Ke stanovení pevnosti vzorku byla využita zkouška tlakem a tahem za ohybu. Byla využita zkouška tzv. multihit pro stanovení balistické odolnosti. Také byl experimentálně zjištěn diferenciální faktor účinnosti a porovnán s referenčním vzorkem. Ke sledování chování vlákna v pojiva i samotného pojiva bylo využito elektronového mikroskopu. Pomocí kalorimetrického měření byly vytvořeny hydratační křivky pro jednotlivé vzorky. Také byla sledována objemová hmotnost vzorků a rozlivy při jejich přípravě. Výsledné pevnosti vzorků s nanosilikou neprokazovaly vyšší pevnosti než referenční vzorky. Výsledky multihit testu neprokazovaly velké změny v porovnání s referenčním kompozitem.
|
|
|
Recyklace odprašků z výroby suchých maltovinových směsí
Ondrůšková, Nela ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá problémem likvidace neustále narůstajícího odpadu (odprašků) z výroby stavebních hmot a zkoumá možnost odprašky recyklovat do cementové opravné malty. Cílem této práce bylo zjistit složení jednotlivých odprašků z výroby cementových směsí a určit jejich mechanické vlastnosti, dále zjistit ideální poměr odprašků vůči sobě při namíchání směsi z odprašků a její mechanické vlastnosti. Tato směs byla tvořena hlavně odprašky z výrobků na bázi portlandského cementu, hlinitanového cementu, sádry a vápenného hydrátu. Směs dále nahrazovala část cementové opravné malty a byl zjištěn dopad přídavku na mechanické vlastnosti cementové opravné malty. Pro zjištění prvkového složení byla použitá rentgenová fluorescenční spektrometrie a pro zjištění mineralogického složení byla použita rentgenová difrakční analýza. Byly připraveny zkušební tělesa podle normy ČSN EN 12390. U zkušebních těles byly provedeny mechanické zkoušky pevnosti. Značnou část zkušebních těles nebylo možné podrobit mechanickým zkouškám, protože zkušební těleso ani po delší době neztuhlo. Z jednotlivých měření, které bylo možné provést, vyplývá, že mechanické vlastnosti vzorků s odprašky vykazují hodnoty, které prokázaly, že odprašky nelze do výrobku recyklovat pro jejich nestálost. Odprašky mají příliš různorodé složení a v kombinaci s cementovou opravnou maltou nemají požadované vlastnosti. Problém činí zvlášť odběry z dat, které vůbec neztuhly a tím vyřadily i zbylé odběry s již dobrými vlastnostmi stejného vzorku. Při návrhu způsobu recyklace se musel brát v potaz to, jaký výrobek firmy je nejvíce žádaný, kde by tedy měla recyklace smysl i po ekonomické stránce, což je v dnešní době také důležitým ukazatelem pro chod firmy. Odprašky by se mohly možná osvědčit v jiném produktu, pro firmu by to ale nebylo nyní výhodné, proto se nyní nebude recyklace odprašků zahajovat a budou dále likvidovány stejnou cestou.
|
|
|
Interakce halogenidů lantanidů s konstrukčními materiály aparatur
Novotný, Radoslav ; Zmrzlý, Martin (oponent) ; Richtera, Lukáš (vedoucí práce)
Bezvodé halogenidy lanthanoidů jsou výchozí surovinou pro přípravu jejich různých sloučenin, ale také čistých kovů. Naše fakulta je využívá pro syntézy organokovových katalyzátorů. Tyto látky jsou velice citlivé na přítomnost vlhkosti a kyslíku. Halogenidy lanthanoidů jsou komerčně dostupné v hydratované nebo bezvodé formě. Tato práce je členěna do 8 kapitol a zabývá návrhem materiálu aparatury, určené k sublimačnímu přečištění bezvodých chloridů lanthanoidů. Úvodní kapitoly popisují vlastnosti a přípravu bezvodých halogenidů. Následující pojednávají o sublimaci a korozi materiálů aparatury. V posledních kapitolách je její nákres, technický výkres a dostupnost jednotlivých dílů na její stavbu. Tato práce má za cíl vytvořit teoretický podklad stavby samotné aparatury a jejího uvedení do provozu.
|
|
|
Možnosti ovlivnění doby tuhnutí alkalicky-aktivovaných systémů
Komosná, Kateřina ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se soustředí na možnosti ovlivnění doby tuhnutí alkalicky aktivovaných systémů na bázi vysokopecní strusky. Cílem této práce je najít takový retardér tuhnutí, který nejvíce prodlouží dobu tuhnutí a zároveň příliš neovlivní mechanické vlastnosti alkalicky aktivovaného materiálu. V experimentální části byly nejdříve připraveny vzorky ze směsi strusky, vodního skla, vody a přídavku dané přísady v různém množství. Poté byly testovací vzorky podrobeny zkouškám pevnosti v tahu za ohybu a pevnosti v tlaku. Dále byla u těchto směsí zjištěna doba tuhnutí pomocí Vicatova přístroje. Kvůli sledování průběhu tuhnutí byly směsi měřeny kalorimetricky a pro bližší pohled na strukturu povrchu vzorku a rozmístění retardéru tuhnutí v něm, byly směsi pozorovány na skenovacím elektronovém mikroskopu.
|
|
|
Vliv antikorozní povrchové úpravy ocelové výztuže na vlastnosti ultravysokohodnotného cementového kompozitu
Bocian, Luboš ; Ptáček, Petr (oponent) ; Novotný, Radoslav (vedoucí práce)
Tato práce byla věnována charakterizaci povrchové vrstvy mosazi přítomné na komerčně dostupných ocelových mikrovláknech. Následně se tato práce věnovala odstranění této povrchové vrstvy mosazi. Navíc se tato práce věnovala výzkumu vlivu přítomnosti mosazi na komerčně dostupných ocelových mikrovláknech na mechanické a balistické vlastnosti RPC. Byla také věnována pozornost, jak přítomnost vrstvy mosazi ovlivňuje rozhraní mezi matricí a vybranými ocelovými mikrovlákny. Bylo zjištěno, že povrchová vrstva mosazi na komerčně dostupných ocelových mikrovláknech je nerovnoměrná, a vyplňuje rýhy na vlákně pod ní. Dále bylo zjištěno, že k odstranění této povrchové vrstvy lze s úspěchem využít především konc. HNO3 a směs NH3 a H2O2 v objemovém poměru 3 : 1. Vlákna upravená v konc. HNO3 však jeví korozi. Pevnost v tahu ohybem u kompozitu s vlákny upravenými ve směsi NH3 a H2O2 je vyšší oproti kompozitu s pomosazenými ocelovými mikrovlákny po 28 a 95 dnech. Pevnost v tlaku po 28 a 95 dnech nejeví u žádného z kompozitů s upravenými ocelovými mikrovlákny znatelný pokles nebo nárůst. Kompozit s vlákny upravenými ve směsi NH3 a H2O2 jeví oproti referenčnímu kompozitu s pomosazenými ocelovými mikrovlákny lehce lepší balistickou odolnost. V rámci analýzy výbrusů vybraných kompozitů na SEM nebylo odhaleno pronikání složek mosazi do matrice na rozhraní matrice a vlákna.
|
|
|
Využití tuhých zbytků z fluidního spalování při výrobě žáromateriálů
Tvrdý, Michal ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou, studiem a analýzou žárovzdorné keramiky, konkrétně šamotové malty pro kamnářské účely s přídavkem fluidních popílků. Směsi pro přípravu žárovzdorné keramiky byly dotovány různým obsahem úletového i ložového fluidního popílku s cílem snížit spotřebu původních surovin pro přípravu těchto materiálů. Pro přípravu vzorků byl použit lupek, žárovzdorný jíl, úletový a ložový fluidní popílek. Vstupní suroviny a vypálené šamotové směsi byly charakterizovány metodami XRD, TG-DTA, TDA, SEM-EDS, žárová mikroskopie, isotermická kalorimetrie, ICP-OES. Na vypálených šamotových maltách byly rovněž stanoveny mechanické vlastnosti, tj. pevnost v tlaku a v tahu za ohybu. Výsledky ukázaly, že při použití úletového popílku jsou vlastnosti šamotové malty do určitého dávkování popílku srovnatelné s výchozí maltou. Také bylo zjištěno, že použitý ložový fluidní popílek není vhodný pro výrobu žárovzdorných materiálu.
|
|
|
Chemická kotva do zdiva na bázi rychletuhnoucích geopolymerních pojiv
Novotný, Radoslav ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Cílem této práce je vývoj rychletuhnoucího geopolymerního pojiva použitelného v chemické kotvě do zdiva. V poslední době jsou tyto systémy kotvení velkým trendem díky snadné aplikaci, schopnosti přenosu velkých sil a krátké době tuhnutí. Pojiva těchto systémů jsou založena na polymerních pryskyřicích. Jejich suroviny jsou cenově nákladné, toxické a hořlavé látky. Na základě této úvahy bylo vyvinuto anorganické rychletuhnoucí geopolymerní pojivo, které se skládalo ze směsi metakaolinu a srážené siliky aktivované hydroxidem draselným. Pojivo bylo během vývoje charakterizováno pomocí vhodných analytických metod (XRD, SEM, DTA). Z výsledků těchto metod byly optimalizovány jeho vlastnosti.
|
|
|
Úskalí zastavování hydratace alkalicky aktivované strusky organickými látkami
Chadima, Jan ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zastavením hydratace alkalicky aktivované strusky organickými rozpouštědly a sleduje do jaké míry ovlivní vybrané organické rozpouštědlo výsledky z analýz. Použitými rozpouštědly byl aceton, diethylether, ethanol, isopropanol a methanol, a to proto, že se jedná v praxi o nejpoužívanější organické rozpouštědla. Pro posouzení míry ovlivnění organických rozpouštědel na vzorky alkalicky aktivované strusky a vzorky portlandského cementu byla použita termogravimetrická analýza spolu s diferenční termickou analýzou. Nejvíce vzorky ovlivňoval methanol a aceton a čím déle byl vzorek uložen v rozpouštědle, tím více reagoval s organickým rozpouštědlem. Nežádoucí interakce organického rozpouštědla byla největší u vzorků portlandského cementu. Vzorky, které byly před analýzou vypláchnuty diethyletherem, měly menší hmotnostní ztráty než vzorky nevypláchnuté. V případě alkalicky aktivované strusky bylo zjištěno, že způsob ovlivnění termogravimetrických výsledků organickými rozpouštědly velmi závisí na použitém aktivátoru, přičemž nejmenší vliv byl pozorován u aktivace Na2CO3, naopak největší vliv byl při teplotách do 600 °C pozorován pro aktivaci NaOH, zatímco pro vyšší teploty u aktivace vodním sklem.
|
host ::
RSS.