Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 60 záznamů.  začátekpředchozí29 - 38dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2016
Novotná, Hana ; Vojtěch, Jiří
Analýza je zaměřena na strukturu poptávky po povoláních a hledaných kvalifikacích a kompetencích. Jde o kvantitativní šetření s cílem shromáždit relevantní informace o struktuře nejčastěji se vyskytujících požadovaných typů profesí a o hledaných kvalifikacích a kompetencích uchazečů zahrnujících nároky na vzdělání, jazykové vybavení, praxi a další vlastnosti, schopnosti a dovednosti adeptů na daná povolání.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Sebepojetí u adolescentů, kteří mají zkušenost s náhradní rodinnou péčí a nyní jsou v ústavní výchově
Kubátová, Jitka ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Michálková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice sebepojetí u adolescentů (16 - 18 let), kteří prožili část svého života v náhradní rodinné péči, a kvůli výchovným problémům jim byla nařízena ústavní výchova. Cílem práce je zmapovat, jak se adolescenti s těmito zkušenostmi vnímají a hodnotí, a zda, a případně jak se odráží jejich zkušenost s náhradní rodinnou péčí a ústavní výchovou na podobě jejich sebepojetí. Teoretická část práce se zabývá specifiky období adolescence, konstruktem sebepojetí, a systémy náhradní rodinné péče a ústavní výchovy v České republice. Praktická část představuje výzkum realizovaný s adolescenty v rámci kvalitativního paradigmatu. Podoba sebepojetí je zjišťována pomocí rozhovorů s chlapci. Výsledky analýzy dat jsou v závěrečné části podrobeny komparaci s dosavadními teoretickými poznatky v této oblasti. KLÍČOVÁ SLOVA adolescence, adopce, sebepojetí, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, ústavní výchova
Komu straší ve věži: Sociálně vědní studie na téma fenoménu hradních a zámeckých duchů z pohledu kastelánů
Rybová, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Autorka se ve své bakalářské práci snaží poodhalit fenomén hradních a zámeckých duchů, a to z pohledu niterních zážitků samotných kastelánů. V jevech, které správci památkových budov zažívají, totiž nachází znaky tzv. hraničních objektů. Tyto objekty jsou typické svou nejednoznačností a nabýváním různých významů podle úhlu pohledu, kterým se na tyto jevy nahlíží. V případě hradních/zámeckých duchů existují dvě hlavní hlediska, která se diametrálně liší. Proti touze návštěvníků potkat na historických objektech klasické strašidlo, které známe z pohádek a pověstí, stojí intimní zážitky kastelánů, které jsou spíše pocitové povahy. Autorka by pak ráda čtenářům tento doposud skrytý fenomén přiblížila skrze analýzu 13 rozhovorů s kastelány z různých památek na území Čech. Nepodává však pouhý výčet nadpřirozených jevů, které se na objektech odehrávají. Spíše než o popis těchto událostí se snaží o výstižné shrnutí, jakým způsobem se k těmto situacím stavějí samotní kasteláni. Ti jsou totiž považováni za velice pragmatické a vážené osoby, které svůj život zasvětily péči o historickou budovu. I v tomto spatřuje autorka zajímavý rozpor. Je totiž patrné, že kasteláni se svým způsobem vyžívají v tajemnu a záhadách, které jsou s místem jejich působení spjaté. Na druhou stranu musí působit jako osoby velice...
Život ve Spoločenstve PIAR
Šulcová, Zuzana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám katolickým charismatickým společenstvím, které se nazývá Spoločenstvo PIAR. Toto společenství má za cíl srozumitelným a atraktivním způsobem zprostředkovávat základní křesťanské hodnoty mladým lidem, kteří žijí v Prievidzi a okolí. V práci se soustředím na způsoby, jakými jsou tyto hodnoty lidem předávány, tedy formací. Popisuji, jak různě může formace vypadat, jaké jsou tři fáze formace, jakým způsobem se formace udržuje aktuální a pro mladé lidi zajímavá a také jaký význam zde má zážitek, jehož popularita je v současné slovenské religiozitě stále patrnější. Výzkum ukázal, že hlavními hodnotami, na které se zde klade důraz, je vztah k Bohu, vztahy s lidmi a rozvíjení osobního potenciálu. Mezi hlavní nástroje formace patří společné modlitby, sdílení na malých skupinkách, kázání při mši a duchovní obnovy. Kromě toho se členové vzájemně formují a utvrzují i během neformálních setkání mimo oficiální program. Formace se dá rozdělit do tří fází, kdy v první jde o nadchnutí mladého člověka, ve druhé o překonávání překážek a budování charakteru a ve třetí o nalezení své životní cesty. K udržení formace aktuální se využívá praktických a univerzálních témat, které se týkají všech mladých lidí, jako jsou vztahy mezi muži a ženami. Formaci je třeba aktualizovat tak, aby byla...
Motivace k vykonávání pěstounské péče na přechodnou dobu
Macáková, Michaela ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Titmanová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivací k pěstounské péči na přechodnou dobu. Cílem předkládané práce je zmapování současného stavu PPPD a zjištění motivů, které lidi vedou k vykonávání tohoto typu péče. Teoretická část je v úvodu zaměřena na motivaci, následně na zasazení pěstounské péče na přechodnou dobu do systému náhradní rodinné péče v ČR. Poté se již teoretická část věnuje samotné PPPD, především celému procesu PPPD a důvodům vzniku (tedy problematice attachmentu a psychické deprivace). Praktická část byla zpracována kvalitativně s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaměřené na zmapování důležitých údajů z rodinné a osobní anamnézy respondentů, jejich motivaci k PPPD, zkušenosti s PPPD a životní spokojenost. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že motivy můžeme dělit podle toho, zda jsou přítomny na začátku vykonávání PPPD nebo v průběhu, přičemž hlavní motiv je přítomen v obou případech. Výsledky ukazují, že hlavním motivem je dosažení smysluplnosti (prostřednictvím pomoci dětem), což může mít přímý vliv na zvýšení kvality života. Výsledky zmapování současného stavu PPPD potvrdily výsledky mapování, které zavedly sami pěstounky. Většina dětí je k přechodným pěstounům umisťována rovnou z porodnice, délka pobytu u nich je 3-5 měsíců a následně nejčastěji odchází k adoptivním...
Sebepojetí dětí z dětských domovů a z rodin
Zábranská, Žaneta ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou sebepojetí dětí ve věku 11 - 12 let. Jejím cílem je charakterizovat sebepojetí dětí tohoto věku v závislosti na typu výchovné péče. To je pojeno s popsáním a porozuměním odlišnostem tohoto fenoménu u dětí z rodin a z dětských domovů. V teoretické části práce je věnován prostor k popsání konstruktu sebepojetí a k předestření odlišné sociální zkušenosti, zejména vztahové, u dětí z rodin a z dětských domovů. V rámci výzkumu je pomocí rozhovorů zjišťována podoba sebepojetí a jeho komponent. Vysvětleny jsou i nalezené podobnosti a odlišnosti v sebepojetí dětí z rodin a z dětských domovů, které jsou následně komparovány s teoretickým podkladem.
Židovská identita třetí generace po holokaustu
Putnová, Karolína ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce "Židovská identita třetí generace po holocaustu" se zabývá tématem mladých Židů třetí generace po holocaustu. Tato generace je specifická tím, že svoje židovství musí znovu objevit. Židovství této generaci totiž neměl nikdo předat. Tato práce se zabývá tím, jak se mladí lidé v diasporickém českém prostředí stávají Židy. Na tuto problematiku nahlížím optikou tří dimenzí židovství. A to dimenzí etnickou, tedy založenou na židovském původu a "vyvoleném židovském národu", dále dimenzí náboženskou založené na víře v Boha a dále dimenzí kulturní. Tyto tři dimenze byly převzaty ze soudobé teorie. Výzkum proběhl začátkem roku 2016 a data byla zpracovávána metodou Grounded theory, k vytvoření nové teorie jsem však nemohla aspirovat vzhledem k malému počtu respondentů. Touto metodou jsem si tedy odpověděla na mé výzkumné otázky. V první řadě mě zajímalo, jakým způsobem židovská identita vzniká a to pohledem tří výše zmíněných dimenzí. Zkoumala jsem, jakým způsobem se respondenti k jednotlivým dimenzím odvolávají a jakou roli hrají při tvorbě židovské identity. Odpověď na výzkumné otázky jsem chtěla najít pomocí načrtnutí příběhu "stávání se Židem", který znázorňuji pomocí paradigmatického modelu.
Identita adolescentů v pěstounské péči
Rubešová, Kateřina ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Myšková, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá specifiky identity adolescentů (18 - 19 let) vyrůstajících v dlouhodobé pěstounské péči v České republice. Cílem předkládané práce je zmapovat, jak se adolescenti v pěstounské péči sebeprožívají a sebehodnotí. Teoretická část je v úvodu zaměřena na vývojové období adolescence s jejími význačnými specifiky. Dále se věnuje odbornému vymezení identity a oblasti pěstounské péče v České republice. V rámci teoretické části jsou taktéž prezentovány s tématem související významné studie. Praktická část si klade za cíl popsat podoby identity a její významné komponenty. Hlavními metodami jsou polostrukturovaný rozhovor a dotazník v rámci kvalitativního paradigmatu. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že na identitu adolescentů v pěstounské péči nejvíce působí vazba na sociální okolí (zejména na osobu pěstouna, ale i na další referenční sociální skupiny), skrze které na sebe zmínění jedinci nahlížejí. Pěstounská rodina hraje tedy v životě dospívajícího významnou roli, adolescenti projevují vděk vůči svým pečovatelům. V práci se taktéž objevily významné genderové rozdíly v rozlišných oblastech, například ve způsobu vazby, členství v subkultuře mládeže, pohledu na kamarádství apod. Tyto a další závěry výzkumu jsou v práci podrobeny důkladné komparaci s teoretickými východisky, což...
Interpersonální vztahy klientů diagnostického ústavu pro mládež
Houlíková, Klára ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Horková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku interpersonálních vztahů klientů diagnostického ústavu pro mládež. Práce prostřednictvím kvalitativního výzkumu mapuje vztahy dospívajících v období pozdní adolescence. Cílem práce je zjistit jaké typy vztahů jsou pro adolescenty důležité a jaké jsou naopak subjektivně hodnoceny jako nevýznamné. Interpersonální vztahy jsou zohledněny v kontextu sebepojetí, identity jedince a kontextu problémového chování. Výsledky práce pojednávají o jednotlivých typech vztahů - kamarádské vztahy, rodinné vztahy, romantické vztahy a vztahy ve školním prostředí. Práce prokázala, že adolescenti přikládají největší váhu svým kamarádským a rodinným vztahům. KLÍČOVÁ SLOVA interpersonální vztahy, adolescence, poruchy chování, dítě s problémovým chováním, rizikové chování, náhradní výchovná péče, diagnostický ústav, středisko výchovné péče

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 60 záznamů.   začátekpředchozí29 - 38dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Novotná, Hedvika
9 Novotná, Helena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.