|
|
"Na pomoc těm, které vidíme trpět." K fenoménu soucitu ve filosofii J.-J. Rousseaua
Sváčková, Kateřina ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Špelda, Daniel (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
"Na pomoc těm, které vidíme trpět." K fenoménu soucitu ve filosofii J.-J. Rousseaua Kateřina Sváčková Předkládaná práce se pokouší tematizovat filosofickou kompozici fenoménu soucitu (fr. pitié, compassion, angl. pity, compassion) tak, jak byla na různých místech rozvrhována J.-J. Rousseauem, a na tomto základě předložit jakýsi "ornament soucitu" jakožto fenoménu celistvého a proměnlivého zároveň. Tento ornament skládáme nejprve co do jeho struktury ze tří skupin principů: za prvé citu, vášně, emoce a tzv. mravního smyslu (angl. moral sense); za druhé rozumu a uvažování; a za třetí obměn podob lásky k sobě (fr. amour de soi) a sebelásky (fr. amour-propre). V první části práce se nám rousseauovský soucit ve své šíři odhalí právě jakožto kombinace uvedených tří skupin principů. Takto vystavěný individuální fenomén se následně pokoušíme aplikovat v prostoru morálním, sociálním a veřejném. V Rousseauově idealizované teorii prostřednictvím rozumových schopností a rozšířené lásky k sobě dochází ke zobecnění a extenzi soucitu až na úroveň kosmopolitní lásky k lidstvu (fr. amour de l'humanité), a (tedy) lásky ke spravedlnosti (fr. amour de la justice). Promýšlíme soucit Rousseauem určený jako "zdroj morálních ctností" či "zdroj společenských vztahů", přičemž sledujeme proměnu jeho původní podoby a síly, "kvantity"...
|
|
|
Návrh konstrukce zakladače k bezhroté brusce Jupiter 125
Novák, Aleš ; Jansa, Jiří (oponent) ; Blecha, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem konstrukce zakladače k bezhroté brusce Jupiter 125. Zakladač je navrhnut pro obrobek o maximálním průměru 12 mm, maximální délky 120 mm a hmotnosti 0,1 kg. Jsou zde popsány komponenty, které byli použity při řešení, řešen čas výměny obrobku, ekonomické zhodnocení a zpracována potřebná výkresová dokumentace.
|
|
|
Zhodnocení hospodaření vybrané obce
Rajnetová, Lenka ; Novák, Aleš (oponent) ; Lajtkepová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení hospodaření obce Dolní Dobrouč v letech 2012-2016. První část je založena na teoretických poznatcích o veřejném sektoru, rozpočtové soustavě, obcích a jejich rozpočtech. Druhá část zahrnuje popis základních informací vybraného subjektu a zhodnocení jeho současného hospodářského stavu, zejména příjmů a výdajů. Poslední část obsahuje návrhy na možná zlepšení hospodaření obce Dolní Dobrouč.
|
|
|
Postava učence ve filozofii Friedricha Nietzscheho
Svoboda, Lukáš ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Tento text se zabývá zkoumáním postavy učence ve filosofii Friedricha Nietzscheho. Hlavním cílem je analyzovat, jak Nietzsche chápe učence, jejich roli ve společnosti a jejich vztah k vědě a pravdě. Práce zkoumá Nietzscheho kritiku vědy a logiky jako nástrojů moci a sociálních struktur a jak tato perspektiva ovlivňuje jeho celkový pohled na vědecké poznání a objektivitu. Podrobně se věnuje Nietzscheho rozlišení mezi "vůlí k pravdě" a "vůlí k nepravdě" a jejich propojením v kontextu jeho filosofie. Dále prác Nietzscheho pohled na učence, jejich omezení a vliv na kulturní a intelektuální prostředí, a porovnává tuto figuru s ideálem "génia" nebo "svobodného ducha". Součástí práce je rovněž diskuse o historismu a vědecké objektivitě v Nietzscheho filosofii. Na základě důkladného zkoumání Nietzscheho textů a související sekundární literatury práce poskytuje komplexní pohled na Nietzscheho kritiku a přístup k těmto klíčovým filosofickým tématům.
|
|
|
Genealogie kněze: Kněžská aristokratická kasta v textu Genealogie morálky
Faktor, Antonín ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Tento text si klade za cíl analyzovat a interpretovat kněžskou aristokratickou kastu z textu F. Nietzscheho, Genealogie kněze. Archetyp kněze v kontextu kastovního rozlišení panské a otrocké morálky je málo zkoumaným problémem daného textu. Výjimku představuje diskuze mezi Bernardem Reginsterem, R. Jay Wallacem, R. Lanier Andersonem a Iainem Morrissonem, se kterou se autor tohoto textu vyrovnává. Hlavní část práce pak představují vlastní originální příspěvek k pojetí kněžské kasty, který klade důraz na její genealogické pojetí, identifikace a definici klíčových momentů v kontextu vzpoury otroků v morálce. Výsledkem jsou 3 kněžské fáze: pohanská, židovská a křesťanská, jejichž rozlišení napomáhá lepšímu pochopení přechodu od panského způsobu hodnocení ke způsobu reaktivnímu.
|
|
|
Goethova teorie barev
Kuna, Dominik ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Smyslem diplomové práce je představení specifičnosti Goethova myšlení a vstup do jeho teorie barev tak, jak je vypracována ve spise Zur Farbenlehre, se záměrem předvést schopnost vlastního pohybu v ní, stejně jako alespoň drobně přispět do její diskuze v kontextu našeho jazykového prostředí, neboť celý svazek nebyl přes svou nespornou úlohu v dějinách fenomenologie dosud česky přeložen. Vzhledem k perspektivě náhledu, v němž se mísí snaha o ryzí fenomenologii, vliv myšlení (pozdního) Martina Heideggera a perspektiva Rudolfa Steinera, je jádrem práce didaktická část, ve které je soustředěn specificky "fenomenologický" Goethův přístup k barvám, světlu a temnotě, i s ním spojené pojetí vztahu smyslovosti a myšlení, jakož i problematika tzv. původních fenoménů (Urphänomene). Klíčová slova Goethe, Heidegger, Teorie barev, Zur Farbenlehre, Fenomenologie, Pamětlivé myšlení, Gedächtnise Denken, Pra-fenomény, Urphänomene
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Člověk technický a technika lidská - o vztahu člověka a techniky
Geisler, Felix ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Tato práce pojednává téma vztahu člověka a techniky optikou reflexe tohoto vztahu u vybraných myslitelů minulého století, kteří se tomuto tématu věnovali v některých svých pracích (O. Spengler, J. Ortega y Gasset, A. Gehlen). Jedna linie tázání bude sledovat nuance toho, zda a jak člověk tvoří techniku, resp. zda a jak technika dotváří člověka. Práce tuto vzájemnou provázanost člověka a techniky jednou provždy nerozhodne, nastíní však perspektivy, z nichž lze i pro dnešek tento téměř samozřejmý vztah problematizovat a uvést jej do sféry možného tázání. Technika je totiž od novověku považována za jedno z bytostných určení člověka. Člověk je chápán jako bytost praktická, jednající a zejména tvořivá - přetváří přírodu, tedy vytváří si novou, polidštěnou přirozenost druhého řádu, kterou je technika. Druhá linie tázání bude vyzdvihovat to, jak se technika jeví jako něco, co nejen do jisté míry dělá člověka člověkem, nýbrž jako to, co bytnost člověka, tedy to, co jej dělá člověkem, ohrožuje. Obě linie se sejdou u otázky nakolik nás ohrožuje to, co nás utváří, resp. nakolik nás utváří to, co nás ohrožuje.
|
host ::
RSS.