Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Etika klinického výzkumu z pozice monitora klinického hodnocení
Norková, Olga ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Rohanová, Eva (oponent)
Jedním z nejdůležitějších způsobů dohledu provádění klinických hodnocení je monitorování. Monitorováním je pověřen monitor, který ověřuje správnost průběhu provádění klinického hodnocení v místě jeho provádění a prověřuje, zda je zajištěno respektování důstojnosti a zachování práv každého subjektu klinického hodnocení. V teoretické části práce byla popsána problematika klinického hodnocení léčiv a byly vysvětleny základní pojmy, které se vztahují k provádění klinického hodnocení. Byla vymezena pozice monitora klinického hodnocení a popsán proces monitorování. Současně byly nastíněny etické problémy, se kterými se monitor setkává ve své praxi. V empirické části bylo provedeno dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na vnímání významnosti etických problémů monitorem klinických hodnocení a potvrzení nejčastějšího výskytu etických problémů. Hypotéza, že monitor klinických hodnocení není schopen odhalit neúmyslné pochybení zkoušejícího v průběhu klinického hodnocení, se nepotvrdila. Výsledky dotazníkového šetření potvrzují, že přestože je monitor vystaven negativním jevům v průběhu monitorování klinických hodnocení, za nejvíce významné považuje falzifikaci dat a újmu na zdraví testovaných osob. Etické problémy jsou vnímány respondenty za méně významné. Monitoři klinických hodnocení nejsou jednotní v...
Etické problémy v souvislosti se zapojením pacientů a lékařů v klinickém výzkumu
Norková, Olga ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jedličková, Anetta (oponent)
(česky) Předmětem mé disertační práce je rozhodování subjektů k účasti v rané fázi klinického hodnocení. Cílem práce je detekovat a porozumět etickým aspektům rozhodování subjektů s onkologickým onemocněním k účasti v rané fázi klinického hodnocení. V teoretické části své disertační práce vymezuji oblast klinického výzkumu, popisuji jednotlivé fáze klinického výzkumu a etické kodexy významné pro klinický výzkum. Jsou představena aktuální etická dilemata související s účastí subjektů v rané fázi klinického hodnocení, která jsou diskutována odbornou veřejností. Výzkumná část obsahuje výsledky šetření rozhovorů se sedmnácti respondenty, jehož obsah koreluje s vytyčeným cílem, tj. porozumět rozhodování subjektů k účasti v rané fázi klinického hodnocení z hlediska subjektivně konstruovaných realit, které jsou u jednotlivých respondentů odlišné. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že čtrnáct respondentů označilo za jeden z nejvýznamnějších aspektů rozhodování k účasti v rané fázi klinického hodnocení doporučení zkoušejícího lékaře a důvěru v lékaře. Dvanáct respondentů uvedlo jako nejčastější důvod účasti naději na získání léčebného prospěchu. Jedenáct respondentů přisoudilo očekávanému léčebnému prospěchu význam prodloužení délky života a zlepšení kvality života. Z výpovědí respondentů je patrné, že...
Etické problémy v souvislosti se zapojením pacientů a lékařů v klinickém výzkumu
Norková, Olga ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Jedličková, Anetta (oponent)
(česky) Předmětem mé disertační práce je rozhodování subjektů k účasti v rané fázi klinického hodnocení. Cílem práce je detekovat a porozumět etickým aspektům rozhodování subjektů s onkologickým onemocněním k účasti v rané fázi klinického hodnocení. V teoretické části své disertační práce vymezuji oblast klinického výzkumu, popisuji jednotlivé fáze klinického výzkumu a etické kodexy významné pro klinický výzkum. Jsou představena aktuální etická dilemata související s účastí subjektů v rané fázi klinického hodnocení, která jsou diskutována odbornou veřejností. Výzkumná část obsahuje výsledky šetření rozhovorů se sedmnácti respondenty, jehož obsah koreluje s vytyčeným cílem, tj. porozumět rozhodování subjektů k účasti v rané fázi klinického hodnocení z hlediska subjektivně konstruovaných realit, které jsou u jednotlivých respondentů odlišné. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že čtrnáct respondentů označilo za jeden z nejvýznamnějších aspektů rozhodování k účasti v rané fázi klinického hodnocení doporučení zkoušejícího lékaře a důvěru v lékaře. Dvanáct respondentů uvedlo jako nejčastější důvod účasti naději na získání léčebného prospěchu. Jedenáct respondentů přisoudilo očekávanému léčebnému prospěchu význam prodloužení délky života a zlepšení kvality života. Z výpovědí respondentů je patrné, že...
Etika klinického výzkumu z pozice monitora klinického hodnocení
Norková, Olga ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Rohanová, Eva (oponent)
Jedním z nejdůležitějších způsobů dohledu provádění klinických hodnocení je monitorování. Monitorováním je pověřen monitor, který ověřuje správnost průběhu provádění klinického hodnocení v místě jeho provádění a prověřuje, zda je zajištěno respektování důstojnosti a zachování práv každého subjektu klinického hodnocení. V teoretické části práce byla popsána problematika klinického hodnocení léčiv a byly vysvětleny základní pojmy, které se vztahují k provádění klinického hodnocení. Byla vymezena pozice monitora klinického hodnocení a popsán proces monitorování. Současně byly nastíněny etické problémy, se kterými se monitor setkává ve své praxi. V empirické části bylo provedeno dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na vnímání významnosti etických problémů monitorem klinických hodnocení a potvrzení nejčastějšího výskytu etických problémů. Hypotéza, že monitor klinických hodnocení není schopen odhalit neúmyslné pochybení zkoušejícího v průběhu klinického hodnocení, se nepotvrdila. Výsledky dotazníkového šetření potvrzují, že přestože je monitor vystaven negativním jevům v průběhu monitorování klinických hodnocení, za nejvíce významné považuje falzifikaci dat a újmu na zdraví testovaných osob. Etické problémy jsou vnímány respondenty za méně významné. Monitoři klinických hodnocení nejsou jednotní v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.