|
|
Postoj CDU/CSU k východní a německé politice sociálně-liberální koalice v letech 1969-1973 a její vliv na tehdejší vládu
Mourková, Petra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce Postoj CDU/CSU k východní a německé politice sociálně-liberální koalice v letech 1969-1973 a její vliv na tehdejší vládu se zaměřuje na postoj politické frakce CDU/CSU (Unie) k východní a německé politice v letech 1969-1973. Tím je myšlena politika vůči zemím východního bloku, která byla prosazována sociálně-liberální vládou Willyho Brandta. Předložená práce se dále také zabývá vlivem Unie na prosazování východní a německé politiky v tomto období. Unie se přesně po 20 letech u moci musela po volbách do Spolkového sněmu v roce 1969 smířit s novou rolí opoziční strany. Po třech letech "jednoty" ve velké koalici pod vedením kancléře Kurta Georga Kiesingera začala pomyslná doba ideologické války s SPD, kterou vyvolala zejména otázka východní a německé politiky. Práce popisuje hlavní události prosazování německé a východní politiky, počínaje německo-německými summity v Erfurtu a Kasselu, přes jednání o smlouvách se zeměmi východního bloku až po vstup SRN a NDR do Organizace spojených národů. Tezí práce je předpoklad, že Unie ovlivnila kurz německé a východní politiky nově vládnoucí sociálně-liberální koalice, a to především prostřednictvím hlavních opozičních aktérů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Socialistická říšská strana a její zákaz v roce 1952
Ladka, Marcel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Socialistická říšská strana a její zákaz v roce 1952" se věnuje pravicově extremistické a první neonacistické parlamentní straně v bonnské republice, která existovala mezi lety 1949 a 1952. Tato práce srovnává tuto stranu s Nacionálně socialistickou dělnickou stranou Německa, ke které se strana hlásila a za jejíž nástupnickou organizaci se považovala. Autor této práce popisuje vznik, ideologii a vůdčí osobnosti SPR, čímž potvrzuje teorii, že SRP skutečně byla nástupnickou organizací zakázané NSDAP. Úvodem práce nastiňuje zákonné mechanismy pro zákaz politické strany ve Spolkové republice Německo. V další části bakalářské práce je popsán boj spolkové vlády proti této straně po volebních úspěších ve spolkových zemích Dolní Sasko a Brémy. Roku 1951 podala spolková vláda návrh na zákaz SRP Spolkovému ústavnímu soudu. V závěru práce je právně analyzován rozsudek německého ústavního soudu, který SRP označil jako stranu ohrožující stávající ústavní pořádek a který SRP zakázal, a rovněž závěr hodnotí osudy straníků po zrušení SRP.
|
|
|
Vliv stavby Berlínské zdi na trh práce v Západním Berlíně
Novotná, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na západoberlínské hospodářství v období druhé berlínské krize, kdy okolo západní části města vyrostla nepropustná zeď. Práce si klade za cíl zanalyzovat dopady 13. srpna 1961 na pracovní trh Západního Berlína. V 50. letech vládla v Západním Berlíně enormní nezaměstnanost umocněná špatnou hospodářskou kondicí a faktickým nezájmem firem investovat v této části západního Německa. Stavba Berlínské zdi znamenala celou řadu bezprostředních komplikací, ať už se týkaly přerušené dopravy, možného odlivu obyvatel a kapitálu, či především výpadku pracovních sil z Východu. Právě nedostatek pracovní síly, která je pro optimální chod ekonomiky nezbytná, se jevil jako nejpalčivější problém, který se musel bezodkladně začít řešit - v opačném případě by hrozilo zhroucení západoberlínské ekonomiky. Především díky okamžité finanční pomoci spolkové vlády a politickým schopnostem západoberlínského starosty Willyho Brandta se mimo jiné formou různých daňových slev dařilo nejen snižovat nezaměstnanost, ale i nalákat do města nové investory. Již v roce 1962 úřady zaznamenaly plnou zaměstnanost a v Západním Berlíně započalo období rozkvětu, díky kterému se město stalo perlou dávající na odiv možnosti a schopnosti kapitalismu. Z dlouhodobého hlediska tak ve stavbě Berlínské zdi můžeme spatřovat...
|
|
|
Sever jih, východ západ: Novodobá nerovnost Německa a jeho reflexe v politickém diskurzu
Kindl, Jakob ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
k bakalářské práci Kindl Jakob Bakalářská práce se věnuje tématu nerovnosti mezi severními a jižními spolkovými zeměmi Německa. Nejprve se snaží zasadit severojižní dělení do historického kontextu - Německo bylo charakteristické tím, že sever byl odlišný od jihu. Ať už to byl Rakousko-Pruský dualismus, industriální směřování proti agrárnímu nebo konfesní rozdíl mezi jižními katolíky a severními protestanty. Bakalářská práce se tedy v úvodu věnuje tomu, kde se hranice mezi severem a jihem nachází. Jelikož existence severojižní hranice není tak jasnou diskrepancí, jako hranice západovýchodní, muselo být v práci nejprve dokázáno, že rozdíly mezi severem a jihem panují. Autor kvantitativně komparuje ekonomická a sociální data, zveřejněná spolkovouvládou. Součástí těchto dat je HDP, nezaměstnanost, zadluženost, ochota k investicím nebo vzdělanost. Ve všech vybraných kritériích se potvrdila existence rozdílu mezi bohatším, vzdělanějším a méně zadluženým jihem a chudším, méně vzdělaným a více zadluženým severem. Severojižní dělení však nezasahuje jen západní spolkové země, ale také Nové spolkové země. Po rozdělení východních spolkových zemí na jižní Sasko a Durynsko a po porovnání některých aspektů se zbytkem Nových spolkových zemí, lze rozeznat severojižní nerovnováhu i zde. Bakalářská práce se rovněž...
|
|
|
Severočeská panelová výstavba: Komparace sídlišť Severní Terasa, Ruprechtice a Březenecká
Vondrák, Jaroslav ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Panelová výstavba byla ve druhé polovině 20. století významným a hojně užívaným řešením bytové poptávky. Tématem této bakalářské práce je komparace tří vybraných severočeských sídlišť: Březenecká v Chomutově, Severní Terasa v Ústí nad Labem a Ruprechtice v Liberci. Tato sídliště budou porovnávána v rámci tří kategorií: 1) stavba a použitá technologie, 2) architektura a estetika sídliště, 3) demografická struktura sídliště. Sídliště byla vybrána dle zásad komparability. Ve všech třech případech jde o panelová sídliště vyprojektovaná v šedesátých letech 20. století, jejichž výstavba začala nejpozději v roce 1970. Všechna sídliště byla vybudována na území Severočeského kraje. Mimo komparaci sídlišť obsahuje tato práce také teoretický vhled do historie panelové výstavby v Československu.
|
host ::
RSS.