|
|
The Humanists' Portraits in Saxony of the First Half of the 16th Century
Chigladze, Kateřina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Shrnutí Předmětem mého bádání byly portréty učenců z 1. poloviny 16. století v Sasku a nástin jejich ikonografie a ikonologie v dílech nejvýznamnějších německých umělců, jakými byli Albrecht Dürer, Lucas Cranach a Hans Holbein. Portréty učenců vznikaly v malbě, rytině, dřevorytu, ale také na mincích. Díky objevu knihtisku se rychle šířily a stali se záhy velmi oblíbeným způsobem reprezentace vyznamných osobností. Mezi objednavateli byli jak zástupci katolické strany (Kardinál Albrecht von Brandenburg), tak také vznikající protestantské ( Friedrich der Weise). Nejvýznamnějšími učenci Saska byli jistě Melanchthon, Luther a kardinal Albrecht Brandenburský. Výchozím předobrazem pro ikonografii portrétů učenců se stal hlavně sv. Jeroným, který je známý překladem Bible do latiny a je tudíž vzorem učenosti a vzdělanosti. Na portrét sv. Jeronýma ve studovně od Albrechta Dürera z roku 1514 navazují na příklad vyobrazení kardinála Albrechta Brandenburského, kterého mnohokrát maloval Lucas Cranach, ale také portréty Erasma Rotterdamského, který byl v této souvislosti také zařazen do výčtu učenců. Erasma Rotterdamského několikrát portrétoval Quentin Massys, ale také Albrecht Dürer a Hans Holbein. Portréty Martina Luthera vytvořil Lucas Cranach Starší. Nejstarším portrétem je rytina z roku 1520. Všeobecně lze říci, že...
|
|
|
Raná tvorba Sebastiana Luciani zv. del Piombo v Benátkách do roku 1511
Pokorná, Barbora ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce na téma "Raná tvorba Sebastiana Luciani zv. del Piombo v Benátkách do roku 1511ˮ pojednává o raném tvůrčím období Sebastiana v Benátkách před jeho odjezdem do Říma. Nejdříve jsou nastíněny základní informace o Sebastianově životě, tvorbě a přehled jeho základních děl. Stěžejní část práce se zaměřuje na Sebastianovo mládí a vývoj v nadaného umělce konfrontaci a ovlivnění soudobými umělci což z něj udělalo "Osobnostˮ na umělecké scéně v Benátkách a následně i v Římě. V další kapitole jsou představena jednotlivá připsaná díla vytvořená za jeho raného období v Benátkách a jejich pozdější ovlivnění u jiných malířů. Na závěr práce je přiložen katalog k oněm benátským dílům.
|
|
|
Kresby Filippina Lippiho pro fresky v kapli Strozzi a Carafa
Kolomazníková, Karina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce "Kresby Filippina Lippiho pro fresky v kapli Strozzi a Carafa" je věnována italskému renesančnímu malíři a kreslíři Filippinovi Lippimu, především jeho kresbám k freskám v kaplích Strozzi a Carafa. Po základních informacích o jeho životě a tvorbě, s přehledem jeho základních děl, je pojednáváno o Lippim jako kreslíři. Je zde zachycena jeho dílenská praxe i několik důležitých kreseb, které zhotovil. Hlavní část práce pak pojednává o freskách v kapli Strozzi ve florentském kostele Santa Maria Novella a kapli Carafa v římském kostele Santa Maria sopra Minerva a o dochovaných a dosud připsaných přípravných kresbách k těmto freskám Filippina Lippiho. Je zde uvedeno i několik kreseb, které se k těmto nástěnným malbám vztahují a byly zhotoveny jinými umělci. V závěru práce je přiložen katalog Lippiho přípravných kreseb k těmto freskám.
|
|
| |
|
|
Martinický palác v Praze za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba
Poláčková, Daniela ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Martinický palác za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic. Architektonická podoba a výzdoba" se zabývá Martinickým palácem na Hradčanském náměstí za vlastnictví Jiřího Bořity z Martinic a jeho následovníka Jaroslava Bořity z Martinic, za kterých došlo na paláci k důležitým změnám, a to jak po stránce architektonické, tak i ke změnám ve výzdobě. První kapitola je věnována přehledu majitelů, kteří palác vlastnili. Následující kapitola se zabývá architektonickou podobou paláce, a to jak vnější, tak i vnitřní. Je zde také kapitola, která se věnuje rodu Martiniců a především dvěma majitelům paláce, kteří se pyšnili tímto původem. Byli to Jiří Bořita z Martinic a Jaroslav Bořita z Martinic, kteří provedli na paláci důležité změny. Mezi ně patří i sgrafitová výzdoba na hlavním průčelí směrem k Hradčanskému náměstí a ještě na průčelí směrem do Kanovnické ulice. Jsou zde zpracované příběhy Josefovy. Další sgrafitová výzdoba byla použita na dvou stěnách dvorního průčelí, na nichž jsou výjevy ze Samsonových skutků a Herkulových činů. Nesmíme však také zapomenout na sgrafito na jižním křídle jižní stěny, kde je pravděpodobně zpracován biblický příběh. Z důvodu poškození nemůžeme s určitostí říci, o jaký příběh se jedná. Závěrečná kapitola se zabývá...
|
|
|
Vlašští stavitelé druhé poloviny 16. století v jižních Čechách se zvláštním zřetelem k práci Antonia Ericeri a Baldassara Maggiho na zámeckých stavbách v Jindřichově Hradci a Telči
Mach, Pavel ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Vlašští stavitelé druhé poloviny 16. století v jižních Čechách se zvláštním zřetelem k práci Antonia Ericeri a Baldassara Maggiho na zámeckých stavbách v Jindřichově Hradci a Telči. Diplomová práce. Pavel Mach vedoucí práce: Mgr. Magdalena Nespěšná Hamsíková, Ph.D. - Praha, 2011 - 163 s. Abstrakt Sídla české a moravské nobility byla odedávna symbolem moci, reprezentativnosti a bohatství. Tak tomu bylo i v případě zámeckých objektů Rožmberků a pánů z Hradce v Jindřichově Hradci a v Telči. Nejen na tyto místa přicházela celá řada zkušených vlašských i jiných mistrů, kteří proměnili ráz tehdejších měst novým renesančním směrem dle přání investorů a dle tehdejších stavebních trendů. Jména Vlachů, mezi kterými zaujímá čelní místo Antonio Ericer, Baldassare Maggi, Antonio a Benedetto Domenico Cometta nebo Giovanni Maria Facconi patřila ve své době jednak mezi čelní představitele stavebních počinů na jihočeských a moravských panství Rožmberků a pánů z Hradce, ale také mezi významné mistry v rámci českého a moravského stavitelství doby 16. a počátku 17. století. Dodnes stojící pozoruhodné paláce a zámecké areály jsou stále zahaleny mnoha nejasnostmi. A právě na otázky spojené se stavebním vývojem v Jindřichově Hradci a Telči především v druhé polovině 16. století se snaží nalézt konkrétnější odpovědi následující...
|
|
|
Wohlmutova varhanní kruchta v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá architektonickou podobou varhanní kruchty, situované v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která byla zrealizována mezi lety 1556-1561 podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Hlavním cílem této práce je především důkladná formální analýza tohoto díla; dále přiblížení funkce kruchty a její zasazení do významového kontextu sledovaného katedrálního prostoru, stejně tak i zařazení této kruchty do širšího rámce stavebních realizací spojených s osobností Bonifáce Wohlmuta. Varhanní kruchta zde bude představena v celkovém umělecko-historickém kontextu dané doby.
|
|
|
Bartholomeus Spranger ve sbírkách v České Republice
Liška, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomní práce obsahuje popis osobnosti malíře Bartholomea Sprangera a jeho tvorbu v Českých sbírkách. Umělec Bartholomeus Spranger žil od roku 1546 do roku 1611. Narodil se v Antverpách a pak cestoval Evropou. Nejdříve zamířil do Francie ( Paříž a Lyon ) a poté šel do Itálie ( Parma, Milán a Řím ). Roku 1575 je povolán do Vídni a nato roku 1580 do Prahy. Cílem práce je analyzovat dílo v Českých sbírkách a zhodnotit jejich autorství. Dále pak cílem práce je prozkoumání písemných pramenů a také kritické zhodnocení použité literatury.
|
|
|
Inspirace dílem Albrechta Dürera u malíře Hanse Hoffmanna. Tzv. dürerovská renesance na dvoře Rudolfa II.
Lišková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na inspirace Albrechtem Dürerem v obrazech rudolfinského malíře Hanse Hoffmanna, se zvláštním zřetelem k jeho obrazu Zajíc v lese (1585). Na tomto základě, který bude těžištěm práce, bych ráda nastínila širší souvislosti role, jakou hrálo Dürerovo dílo na Rudolfově dvoře. Vedle nezbytné kapitoly obsahující stručnou charakteristiku osobnosti a díla A. Dürera, tak bude součástí práce stručné pojednání o obdivu Rudolfa II. k tomuto renesančními mistru a o jeho úspěšných snahách o získání jeho děl do císařských sbírek. Práce bude zahrnovat též stručné pojednání o dürerovských inspiracích u dalších umělců okruhu Rudolfa II.
|
|
|
Nástěnná výzdoba Rytířského sálu zámku Nelahozeves
Junková, Radka ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
1 RESUMÉ Ve své bakalářské práci se zabývám nástěnnými malbami a štuky v Rytířském sálu zámku Nelahozeves. Snažím se o ucelené shrnutí dostupných pramenů. Práce se zaměřuje především na štukové reliéfy. Malby vzhledem k nedostatku pramenů pouze popisuji a dávám do souvislosti s hlavními štukovými náměty. Kapitola věnovaná štukové výzdobě je rozdělena do deseti menších celků. Hlavní důraz kladu na figurální náměty. Pět nelahozevských štukových polí v klenbě sálu námětově odpovídá stejným štukům v letohrádku Hvězda. Jejich podobnost není náhodná. Štuky reprezentativní místnosti v Nelahozevsi jsou přímo odvozeny od kvalitnějších štukových zpracováních ve Hvězdě. Proto při hledání jejich vzorů pracuji s literaturou směřovanou k pražskému letohrádku. Figurálním štukovým reliéfům v klenbě sálu se věnuji z pohledu hledání jejich předloh jak výtvarných, tak laterálních. Základním inspiračním zdrojem námětů bylo zpracování římských dějin podle Tita Livia. Vzhledem k starověkému pojetí dějepisectví krátce nastiňuji vždy u každého námětu mytologický rámec daného hrdinského činu. V Nelahozevsi nalezneme jednoho ze zakladatelů římského národa Aenea při útěku z hořící Tróje, Curtia vrhajícího se do propasti, Kimóna zachraňovaného Peronou, Mucia Scaevolu kladoucího ruku do ohně a konsula Regula mučeného v sudu pobitém...
|
host ::
RSS.