|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
HPLC stanovení gallové kyseliny jako možného produktu enzymatické reakce šikimové kyseliny, NADP+ a šikimátdehydrogenasy.
Smolejová, Jana ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Nesměrák, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem HPLC metody pro stanovení vybraných chemických látek účastnících se enzymatické reakce, při níž vzniká gallová kyselina. Jedná se o separaci složek reakční směsi, kde výchozími látkami reakce jsou šikimová kyselina, NADP+ , enzym šikimátdehydrogenasa (SDH) extrahovaný z petržele a předpokládaným (hledaným) produktem je gallová kyselina. Byly vyvinuty dvě metody stanovení pomocí běžně používané kolony s chemicky vázaným oktadecylem na silikagelu a kolony Hypercarb s porézním grafitovým uhlíkem. Pro obě stanovení byla použita UV detekce. Separace pomocí kolony C18 je vhodná zejména pro kvantifikaci výsledku reakce. Z důvodu překryvu píků šikimové kyseliny a NADP+ je však nutné sledovat současně absorbanci při 212 i 260 nm. Obě látky lze stanovit přepočtem z kalibrací na základě toho, že šikimová kyselina neabsorbuje při 260 nm, zatímco NADP+ absorbuje při obou. Separace pomocí kolony Hypercarb je vhodná pro studium průběhu reakce, neboť jsou na chromatogramech vidět další produkty, popř. meziprodukty. Stanovení pomocí této kolony se vyznačuje vyšší citlivostí a nižšími limity detekce. Z měření reakčních směsí vyplývá, že pro analýzu kolonou C18 je nejvhodnější složení reakční směsi z TRIS-HCl (tris(hydroxymethyl)aminomethan hydrochlorid) pufru o pH 9, 1·10−2 mol...
|
|
| |
|
|
Vývoj HPLC-FLD metody pro stanovení žlučových kyselin ve žluči myší
Kacerovská, Veronika ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Bosáková, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce byl vývoj a optimalizace HPLC metody s fluorescenční detekcí pro stanovení vybraných žlučových kyselin v myší žluči. Bylo vybráno osm žlučových kyselin (cholová kyselina, glykocholová kyselina, deoxycholová kyselina, glykodeoxycholová kyselina, chenodeoxycholová kyselina, glykochenodeoxycholová kyselina, α-muricholová kyselina a λ-muricholová kyselina) pro které byla na základě literatury navržena a následně optimalizována HPLC metoda s fluorescenční detekcí pro jejich kvantifikaci v uvedeném biologickém materiálu. Vhodným derivatizačním činidlem pro označení žlučových kyselin je 1,2-benzo-3,4-dihydro-karbazol-9-ethyl-p-toluensulfonát. Pro všechny žlučové kyseliny byly změřeny kalibrační závislosti a stanoveny limity kvantifikace a limity detekce (v rozsahu 0,88-1,78 μmol dm -3 ). V biologickém vzorku se vypracovanou metodou podařilo identifikovat a následně stanovit pět žlučových kyselin (cholová kyselina, glykocholová kyselina, glykodeoxycholová kyselina, glykochenodeoxycholová kyselina a α-muricholová kyselina). Klíčová slova: žlučové kyseliny, HPLC, fluorescenční detekce, derivatizace žlučových kyselin, žluč
|
host ::
RSS.