|
|
Sorpce radionuklidu85Sr na zeminy z areálu jaderné elektrárny Temelín
Reidingerová, Markéta ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na studium sorpce radionuklidu 85 Sr na zeminy odebrané v areálu jaderné elektrárny Temelín. Byla použita metoda jednorázového vsádkového experimentu, kdy k zemině byl přidán roztok radionuklidu 85 Sr o známé aktivitě. Experimenty směřovaly k vlivu pH na velikosti sorpce a vliv doby styku směsi na sorpci. Při experimentu s hodnotou pH, která byla nejblíže pH podzemní vody z JE Temelín, zeminy sorbovaly v rozmezí 31 - 44 %. Při zkoumání vlivu času na sorpci se radionuklid 85 Sr sorboval velmi rychle. Pro porovnání velikosti sorpce v závislosti na čase byl vybrán čas 120 minut, při kterém byla sorpce téměř konstantní a dosahovala hodnot 40 - 48 %. Klíčová slova Radioaktivita, radionuklid 85 Sr, sorpce, jaderná elektrárna Temelín
|
|
|
Elektrochemický senzor s elektrodou modifikovanou derivátem ftalocyaninu pro stanovení sirných látek
Zlámalová, Magda ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
V diplomové práci jsou prezentovány výsledky studie tenkého filmu tvořeného N,N',N'',N''' tetramethyl-tetra-3,4-pyridinoporfyrazinátem kobaltu, deponovaného elektrochemicky na povrchu vysoce orientovaného pyrolytického grafitu. Elektroda projevila elektrokatalytickou aktivitu k oxidaci sulfidových aniontů a a cysteinu. Byla studována možnost zvýšení stability imobilizovaného filmu nafionem. Tato elektroda byla použita pro analytické stanovení sulfidových aniontů a cysteinu. Klíčová slova: vysoce orientovaný pyrolytický grafit, porfyraziny, sulfan, cystein, nafion, cyklická voltametrie, mikroskopie atomárních sil
|
|
| |
|
|
Testování leštěné stříbrné pevné amalgámové kompozitní elektrody pro voltametrické stanovení environmentálních polutantů
Dědík, Jan ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce) ; Nesměrák, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo nalézt vhodné podmínky pro stanovení vybraných modelových environmentálních polutantů - 5-nitrobenzimidazolu a kyseliny pikrové - pomocí technik DC voltametrie (DCV) a diferenční pulsní voltametrie (DPV) na leštěné stříbrné pevné amalgámové kompozitní elektrodě (p-AgSA-CE) ve vodných roztocích Brittonova- Robinsonova (B-R) pufru a nalezení meze stanovitelnosti (LQ) pro tyto látky. Pro 5-nitrobenzimidazol byly nalezeny optimální podmínky voltametrického stanovení v prostředí B-R pufru o pH 5, ale nebyly získány kalibrační závislosti. Důvodem byla s časem se zhoršující kvalita odezvy 5-nitrobenzimidazolu, která i přes pravidelné provádění předúpravy pracovní elektrody vedla k nereprodukovatelným výsledkům. Pro kyselinu pikrovou byly pro DPV i DCV na p-AgSA-CE zjištěny vhodné podmínky v prostředí B-R pufru o pH 2. Koncentrační závislosti byly pro techniku DPV proměřeny v rozmezí 1.10-6 až 1.10-4 mol.L-1 s dosaženou LQ 2,5.10-7 mol.L-1 a pro techniku DCV v rozmezí 1.10-7 až 1.10-4 mol.L-1 s hodnotou LQ vypočtenou na 5,5.10-8 mol.L-1 . Pro srovnání nově vyvinutých voltametrických metod stanovení kyseliny pikrové bylo provedeno UV-VIS spektrofotometrické stanovení v deionizované vodě v koncentračním rozmezí 2.10-6 až 1.10-4 mol.L-1 s dosaženou LQ 2,5.10-6 mol.L-1 .
|
|
|
Průtoková injekční analýza prokainu a sulfamethoxazolu se spektrofotometrickou detekcí
Baptistová, Adéla ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Pro stanovení dvou analytů (prokain hydrochlorid, sulfamethoxazol) obsahujících v molekule aminovou skupinu byla využita derivatizační reakce, poskytující po převedení analytu na diazoniovou sůl a následné kopulační reakci s činidlem (1-aminonaftalen nebo NEDA) barevný, spektrofotometricky detegovatelný produkt. Pro oba analyty byly studovány podmínky statického spektrofotometrického stanovení, při čemž se ukázalo, že toto stanovení lze použít pouze k analýze prokain hydrochloridu, neboť sulfamethoxazol poskytuje časově málo stabilní barevný produkt. Dále byla navržena aparatura pro FIA stanovení a optimalizovány vlivy vybraných parametrů pomocí dvouúrovňové faktorové analýzy. Pro oba analyty a obě činidla byly proměřeny příslušné kalibrační závislosti, které byly využity pro stanovení obsahu analytů ve vzorcích léčivých přípravků. Klíčová slova: diazotace, prokain, průtoková injekční analýza, spektrofotometrie, sulfamethoxazol
|
|
| |
|
|
Porovnání metod pro stanovení sulfidových aniontů
Zlámalová, Magda ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Červený, Václav (oponent)
Práce se věnuje stanovení sulfidových aniontů v roztoku vhodnými metodami a jejich následnému porovnání z hlediska přesnosti, finančních a časových nároků. Ke stanovení sulfidových aniontů byly vybrány argentometrická titrace, jodometrická titrace a titrace hexakyanoželezitanem draselným. Jako modelové vzorky byly použity bezvodý sulfid sodný a hydratovaný sulfid sodný. Z finančního i časového hlediska byla nevýhodnější titrace hexakyanoželezitanem draselným a nejméně výhodná byla jodometrická titrace. Přesnost použitých metod stanovení závisela na kvalitě použitého vzorku. Při stanovení sulfidových aniontů ve vzorku bezvodého sulfidu sodného byla nejméně přesná jodometrie, přesnost argentometrie a titrace hexakyanoželezitanem byla srovnatelná. Při stanovení vzorku hydratovaného sulfidu sodného byla nejpřesnější titrace hexakyanoželezitanem draselným a nejméně přesná byla argentometrie.
|
|
| |
|
|
Studium faktorů ovlivňujících redukci rhenistanu
Burešová, Helena ; Nesměrák, Karel (vedoucí práce) ; Rychlovský, Petr (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce bylo prostudování vlivu podmínek na redukci rhenistanu amonného zvolenými redukčními činidly. Průběh redukce byl sledován diferenční pulsní voltametrií jako pokles výšky DPV píku rhenistanu amonného v závislosti na molárním přebytku redukčního činidla a následné vyjádření zredukovaného rhenistanu v procentech. Byla použita čtyři redukční činidla (borohydrid sodný, hydroxylamin hydrochlorid, hydrazin hydrochlorid a askorbová kyselina). Ke zredukování 97,8 % rhenia došlo při použití 0,9násobném molárním přebytku redukčního činidla borohydridu sodného v prostředí vodného roztoku kyseliny chloristé o koncentraci 2 mol dm-3 . Při použití hydroxylamin hydrochloridu bylo při jeho trojnásobném molárním přebytku zredukováno 85 % rhenia (v prostředí s pH = 8,5). Redukce hydrazin hydrochloridem při použití trojnásobného molárního přebytku bylo zredukováno 68 % rhenia (v prostředí s pH = 5,0). Posledním studovaným redukčním činidlem byla askorbová kyselina, při jejímž trojnásobném molárním přebytku došlo ke zredukování 98,7 % rhenia.
|
|
| |
host ::
RSS.