Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
Holešovice v proměnách v 19. a 20. století
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Holešovice v proměnách v 19. a 20. století se zabývá vývojem pražské městské části Holešovice. Sledované období bylo na základě dostupnosti pramenů zúženo na dobu od dvacátých let 19. století do konce sedmdesátých let 20. století. Práce je rozdělena do deseti kapitol, které se věnují urbanistickému a sídelnímu rozvoji této městské části. V první kapitole jsou shrnuty veškeré použité prameny a literatura, které byly k práci využity a druhá kapitola se týká metodiky práce. Třetí kapitola popisuje základní informace ohledně Holešovic a jejich správní vývoj. Čtvrtá kapitola se věnuje vývojem Holešovic od svých počátků až do dvacátých let 19. století, které se staly přelomovým obdobím. Následující kapitoly se zabývají postupnou proměnou městské části od r. 1823, kdy byla postavena v Holešovicích první továrna a započal tak postupný proces proměny původně vesnické obce v průmyslovou čtvrť. Těchto šest kapitol označuje jednotlivé etapy vývoje vymezených podle významných událostí či vzniku důležitých staveb. Velká pozornost je zde věnována průmyslu, průmyslovým továrnám a objektům, protože přeměna Holešovic v průmyslovou čtvrť měla velký vliv na celkovou proměnu oblasti a na její dnešní podobu. Hlavním cílem této práce je postihnout zásadní proměny venkovské obce Holešovice v městskou...

Viz též: podobná jména autorů
5 Nedbalová, Žofie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.