|
|
Jazykové jevy v mluvených projevech afatiků
Flanderková, Eva ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Tato práce je pokusem přiblížit některé zvláštnosti užívání jazyka, které jsou spojeny s komunikací afatiků. Je rozšířenou verzí původní práce Jazyk a zvláštnosti v dorozumívání afatiků, která vyšla v časopise Jazykovědné aktuality (roč. XLI, 2004, Č. 1 a 2). Nově jsou vloženy kapitoly o agramatismu (kap. 4.2) a tzv. náhradních komunikačních strategiích (kap. 5.0). Dále jsou podány transkripty mluvených projevů afatiků (viz Přílohy) a jejich lingvistické rozbory (kap. 7.0-11.0). Práce obsahuje možná spíše otázky než odpovědi; podnětem k ní bylo setkání s afatickou řečí a afatickými mluvčími. Vycházím z odborné literatury, z videozáznamů mluvených projevů afatických pacientů a z osobní zkušenosti s českými afatiky. Zvláštní jevy afatické řeči, které práce představuje, by neměly být chápány jako typické vlastnosti jakékoliv afatické řeči; cílem je vzbudit prostřednictvím rozborů některé (nejen) afaziologické otázky (viz Diskuse, kap. 12.0).
|
|
|
Vývoj současné češtiny z hlediska pojmů centra a periferie
Smejkalová, Kamila ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Hladká, Zdeňka (oponent) ; Adam, Robert (oponent)
8 Abstrakt Tématem této disertační práce je problematika konceptu centra a periferie při popisu jazykového systému. Zabýváme se zde teoretickými otázkami tohoto konceptu, analyzujeme jednotlivé aspekty, které se s ním pojí (dynamika, neostré hranice kategorií, vágnost apod.), jeho místem mezi jazykovými univerzáliemi a jeho využitím v teorii jazykové kultury. Ukazujeme, že užitečnost tohoto konceptu se projevuje i v tom, že přítomnost některých jeho aspektů můžeme nalézt v teoretických východiscích pozdějších lingvistických směrů, např. tzv. neostré gramatiky (fuzzy grammar), sémantických polí (semantic fields) a především v teorii prototypů vycházející z kognitivní psychologie, kterou přejala kognitivní lingvistika. Zároveň se věnujeme možnostem aplikace konceptu centra a periferie při popisu vybraných jazykových jevů a určitých vývojových tendencí současné češtiny na morfologické rovině: Demonstrujeme přechody jazykových jednotek mezi dvěma kategoriemi na materiálu feminin kolísajících mezi deklinačními typy "žena" a "růže". Klademe si otázku, zda propria (antroponyma a toponyma) chápat jako periferii jedné kategorie (morfologického systému substantiv) nebo jako samostatný subsystém s vlastními pravidly.
|
|
|
Mezi syntaxí a stylistikou - spisovnost a stylistická systematika na syntaktické rovině češtiny
Prošek, Martin ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Zimová, Ludmila (oponent) ; Machová, Svatava (oponent)
Předkládaná práce Je interdisciplinárním pohledem na součinnost stylistické a syntaktické systematiky, s přesahy do jazykové kultury. Analyzovaná tematika je společným zájmem primárně stylistiky a jazykové kultury a komplementárně staví na systematice syntaktické. Práce usiluje o to, být určitou hloubkovou strukturou kteréhokoli stylistického či jazykověkulturního přístupu, jenž je založen na indexování jazykových prostředků stylovými příznaky a jenž tyto stylové indexy uplatňuje ve svých lingvistických popisech. Současné přístupy k jazykové kultuře se zaměřují především na diskuse o kritériích pro přidělení určitého příznaku, málo pozornosti se však věnuje problematice neméně závažné, totiž otázce, jaké stylové kvality vnášejí do komunikátů prostředky jednotlivých strukturních rovin a jak lze tyto stylové kvality zachytit v lingvistických popisech. V předkládané práci se zaměřujeme na stylové kvality roviny syntaktické a představujeme je z hlediska stylistického a strukturního a na základě excerpce ze současných syntaktických popisů.
|
|
|
Lexikální prostředky neurčité kvantifikace v současné češtině
Veselý, Vojtěch ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Neurčité lexikální kvantifikátory kvantum jenom udávají (několik), jenom hodnotí (přinejmenším), nebo udávají i hodnotí (většina kvantifikátoru, např. mnoho). Kvantum pouze hodnotí kvantifikátory synsémantické (částicové), ostatní kvantifikátory jsou autosémantické. Částicové kvantifikátory hodnotí nejen kvantum vyjádřené explicitně, ale též kvantum implikované. Autosémantické kvantifikátory mohou být adjektivní, číslovkové nebo příslovcové. Hodnotící složka kvantifikace má relační povahu. Udávané/udané kvantum je velikostně porovnáno s kvantem bázovým a na základě toho hodnoceno jako velké, nebo jako malé. Některé částicové kvantifikátory hodnotí také velikost rozdílu mezi oběma kvanty. Báze kvantifikace může být vázána subj ektivně/intersubj ekti vně, nebo objektivně. Subjektivně/intersubjektivně vázáno je kvantum, které mluvčí v určité situaci pociťuje jako standardní nebo jako nejmenší (už) žádoucí, popř. jako největší (ještě) žádoucí. Objektivně vázáno je kvantum reálné nebo kvantum, které odděluje uskutečnění děje od jeho neuskutečnění. Udávané/udané kvantum může mít povahu mnohosti, rozsahu nebo intenzity. V případě kvantifikace sloves mohou být potenciálně vyjádřeny všechny tyto významy (současně). Rozlišujeme kvantifikaci primární a sekundární: sekundární je takový kvantifikátor, který kvantifikuje...
|
|
|
Mezi syntaxí a stylistikou - spisovnost a stylistická systematika na syntaktické rovině češtiny
Prošek, Martin ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Zimová, Ludmila (oponent)
This paper is an interdisciplinary review of the cooperation between the stylistic and the syntactic system. The topic we analyze is common to stylistics and the language culture, the syntactic system being its complement. The paper is inteded to be a "deep structure" of any possible stylistic approach to language as well as of any approach from the field of language culture, eg. of any approach that uses stylistic indexing of language means and that lists these indexes in its language descriptions. Current approaches to language culture focus mainly on discussing the criteria of ascribing certain stylistic marks to language means. We presume that the question of which stylistic qualities are brought into an utterance by the means of different structural levels and how these qualities can be reflected in linguistic descriptions is at least of the same importance. Our paper focuses on stylistic qualities of syntactic means and we present them from structural point of view and by means of excerption from current syntactic works.
|
|
| |
|
|
Metafora v českém znakovém jazyce
Šůchová, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Problematika metafor v českém znakovém jazyce je uchopena z perspektivy kognitivního přístupu k jazyku, konkrétně z hlediska teorie konceptuální metafory formulované Lakoffem a Johnsonem. V opoře o práce o americkém znakovém jazyce jsou vyložena specifika ikonického a metaforického mapování ve znakových jazycích. Principy fungování metafor ve znakových jazycích jsou doloženy na řadě metaforických vyjádření českého znakového jazyka, která realizují celkem osm konvenčních konceptuálních metafor - (1) metafory orientační: víCE JE NAHOŘE, DOBRÉ JE NAHOŘE/DOBRÉ SMĚŘUJE NAHORU, SILNÝ/MOCNÝ JE NAHOŘE, BUDOUCNOST JE VPŘEDU, MINULOST JE VZADU, (2) metafory ontologické: MYSL JE NÁDOBA, MYŠLENKY JSOU PŘEDMĚTY a (3) metaforu strukturní: KOMUNIKACE JE POSÍLÁNÍ.
|
|
|
Žena v českém tradičním obrazu světa. Etnolingvistická studie
Christou, Anna ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Nebeská, Iva (oponent)
Disertační práce se zabývá zkoumáním tradičního jazykového obrazu ženy v češtině. Teoreticky a metodologicky vychází především z moderní polské etnolingvistiky, tedy disciplíny zaměřené na studium jazyka ve vztahu ke kultuře, která pracuje s pojmem jazykový obraz světa, specificky poukazujícím ke způsobům, jak se do jazyka vepsaly zkušenosti a hodnoty dané společnosti. Cílem práce bylo rekonstruovat obraz (stereotyp) ženy v češtině, tj. odhalit strukturu stereotypových charakteristik se ženou v jazyce a kultuře spojovaných; šlo přitom především o obraz tradiční, utvářený po staletí ještě před dramatickými proměnami společnosti (i role ženy) v moderní době. Analýza dokladů z české slovní zásoby (včetně frazeologie) a textů lidových písní, drobných folklorních žánrů i klasické české literatury vedla k odhalení a charakteristice čtyř specifických poloh jazykového obrazu ženy, vydělených z hlediska tří aspektů (profilů) - věku, vzhledu a společenské role: mladá dívka (panna), manželka, matka a stará žena. Každá z nich nese jak rysy společné pro stereotyp ženy v jeho obecnosti, tak i rysy specifické. V souladu s některými českými pracemi z oblasti kulturní historie, etnologie a sociologie je v práci poukázáno jednak na významnou úlohu ženského těla (ve vztahu k sexualitě a plodnosti), jednak na vzájemné...
|
|
|
Čeština v afázii: co říkají offline experimenty?
Flanderková, Eva ; Mertins, Barbara (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent) ; Lehečková, Helena (oponent)
$EVWUDNW 3 HGNOiGDQi SUiFH Pi GY čiVWL WHRUHWLFNRX NDSLWRO\ ± D H[SHULPHQWiOQt ND SLWRO\ ± 3UYQt NDSLWROD VKUQXMH WpPD D FtO SUiFH D VH]QDPXMH V REVDKHP D čOH Q QtP NDSLWRO QiVOHGXMtFtFK 'UXKi NDSLWROD XYiGt GR SUREOHPDWLN\ DIi]Lt D MHMLFK Yê]NXPX Y UiPFL NRJQLWLYQt Y G\ Y\NOiGi )RGRU$Y NRQFHSW PRGXODULW\ D GYD PRGHO\ SURGXNFH D SRUR]XP Qt HčL NWHUp ] NRQFHSWX PRGXODULW\ Y\FKi]HMt 7 HWt NDSLWROD SRMHGQiYi R KLVWRULL ]NRXPiQt DIi]Lt D KLVWRULL OLQJYLVWLFNp DID]LRORJLH ýWYUWi NDSLWROD SUREtUi W\SRORJLL V\QGURP$ DIi]LH SiWi NDSLWROD VH Y QXMH DJUD PDWLVPX ([SHULPHQWiOQt čiVW MH XYHGHQD NDSLWRORX SRMHGQiYDMtFt R GHPRJUDILL HWLRORJLL D GLDJQy]H WHVWRYDQêFK SDFLHQW$ .DSLWRO\ ± VH Y QXMt QiVOHGXMtFtP H[SHULPHQW$P SRMPHQRYiQt VXEVWDQWLYHP D VORYHVHP VSRMRYiQt VORY V REUi]N\ NDWHJRUL]DFH VXEVWDQWLY D VORYHV K\SRWp]D Y\PD]iYiQt VWRS SRVX]RYiQt JUDPDWLč QRVWL DNWXiOQt čOHQ Qt Y WQp 3 LSRMHQD MH ]iY UHčQi GLVNXVH .OtčRYi VORYD čHãWLQD NRJQLWLYQt Y GD PRGXODULWD DIi]LH DID]LRORJLH DJUDPDWLVPXV SRMPHQRYiQt VSRMRYiQt VORY V REUi]N\ NDWHJRUL]DFH K\SRWp]D Y\PD]iYiQt VWRS SRVX]RYiQt JUDPDWLčQRVWL DNWXiOQt čOHQ Qt Y WQp
|
|
|
Lingvistika ve speciální pedagogice
Majerová, Radka ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Šebesta, Karel (oponent) ; Nebeská, Iva (oponent)
Lingvistika je představena v aplikaci na řešení obtíží u lidí s jazykovým hendikepem, kteří se nacházejí ve speciálně pedagogickém prostředí. Ve výzkumu a rehabilitaci jazykových symptomů se nazývá klinickou lingvistikou. Klinická lingvistika kooperuje v multidisciplinárním kontextu s psycholingvistikou a neurolingvistikou. Práce nastiňuje potřebnost klinické lingvistiky také v českém měřítku. Je analyzována diagnóza vývojová anartrie u celoživotně nemluvících lidí s dětskou mozkovou obrnou. Vývojová anartrie je dosti častou diagnózou ve speciálním školství. Vyjevuje se její nedostatečný popis klinickou logopedií a potřeba její analýzy z klinicko-lingvistického hlediska. U vývojové anartrie je odhaleno druhotné narušení jazykových funkcí, sekundární dysfázie. Sekundární dysfázie u vývojové anartrie se manifestuje na všech jazykových rovinách, práce tuto manifestaci ukazuje. Inteligentní lidé s vývojovou anartrií se ocitají v situaci pozdní akvizice mateřského jazyka, který produkčně uchopují pouze ve formě psané řeči. Mají dílčí percepční obtíže. Fatální nemožnost mluvené produkce jim zapříčiňuje subvokální vnitřně řečový deficit. Je diskutován potenciál těchto lidí osvojovat jazyk v procesu pozdní akvizice, diskuze je uvedena v kontextu světového výzkumu o otázkách maturace a kritických period....
|
host ::
RSS.