Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Invazní rostliny na Třeboňsku
Volfová, Barbora ; Vardarman, Johana (vedoucí práce) ; Naděžda, Naděžda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou invazních druhů rostlin. Na Třeboňsku v jižních Čechách probíhalo mapování rozšíření následujících invazních druhů rostlin: zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), křídlatka česká (Reynoutria x bohemica), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Cílem této práce bylo zmapovat výskyt uvedených druhů v části evropsky významné lokality Stropnice a okolí a dle invadovaných lokalit zaznamenat nejčastěji osidlované biotopy. Výsledky dokazují, že mezi nejčastěji se vyskytující invazní rostlinu patří zlatobýl kanadský se sedmnácti lokalitami výskytu. Dalšími druhy jsou netýkavka žláznatá zabírající sedm lokalit, křídlatka japonská pět a druhy křídlatka česká a zlatobýl obrovský každý s jednou lokalitou výskytu. Invazní rostliny v této oblasti nejčastěji napadají člověkem ovlivněné biotopy a lokality v okolí vodních zdrojů. Rostliny rovněž ve většině případů osidlují vlhké lokality.
Výskyt netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera) v CHKO Labské pískovce
Řezník, Jan ; Vardarman, Johana (vedoucí práce) ; Naděžda, Naděžda (oponent)
Již několik desetiletí sužuje Evropu, stejně tak jako i mnoho dalších koutů světa, invaze netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera), přičemž mapování jejího výskytu se stalo nedílnou součástí úspěšného boje s ní. Za tímto účelem bylo provedeno mapování této rostliny na území evropsky významné lokality Labské údolí v severních Čechách, a to pomocí zaměření GPS souřadnic a následného zpracování získaných údajů nástroji GIS. Cílem bylo zjištění a následná interpretace rozsahu invaze v zájmovém území spolu s jejím kvalitativním zhodnocením na základě biotopů, ve kterých se vyskytuje. Výsledkem byla databáze informací, která spolu s mapovými výstupy poukazuje na převážný výskyt Impatiens glandulifera v blízkosti vodních toků a lidských sídel, a to zejména na stanovištích s ruderální vegetací. Práce může být dále využita jako zdroj informací při plánování a výkonu managementu v zájmovém území.
Vliv přídavku oleje na kvalitu tuku u prasat
Zajíček, Štěpán ; Čítek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Naděžda, Naděžda (oponent)
Vepřové maso představuje největší objem produkce masa z hlediska celosvětového trhu. V České republice tvoří přes 50 % z celkové spotřeby masa. Vepřové maso je často uváděno jako potravina s vysokým obsahem tuku a nepříznivou rovnováhou mastných kyselin. Příjem tuků v potravě by měl obsahovat nasycené (SFA), monoenové (MUFA) a polyenové (PUFA) mastné kyseliny v poměru <1 : 1,4 : >0,6. Poměr PUFA/SFA by měl být vyšší než 0,4 a poměr n-6/n-3 PUFA 5 : 1. V rámci zvýšení povědomí o významu stravy pro lidské zdraví je v poslední době snaha nalézt způsoby, jak produkovat maso zdravější, tj. s vyšším podílem PUFA k SFA a výhodnějším poměrem n-6 a n-3 PUFA. Kvalita vepřového masa z hlediska složení jeho mastných kyselin není v současné době příliš příznivá. Profil mastných kyselin v živočišných tucích lze ovlivnit tuky obsaženými v krmivu a prostřednictvím výživy tak pozměnit složení mastných kyselin v tuku prasat. V diplomové práci jsou popsány tuky, jejich význam ve výživě lidí, skupiny mastných kyselin vyskytujících se v tucích, jejich zdroje a faktory ovlivňující obsah a profil mastných kyselin ve svalové a tukové tkáni zvířat. Cílem práce bylo sledovat vliv přídavků řepkového a sojového oleje, jako významných zdrojů nenasycených mastných kyselin, ve výkrmu prasat na kvalitu a složení intramuskulárního tuku (IMT) v pečeni (MLLT). Dále byl hodnocen vliv přídavku těchto olejů na vybrané parametry výkrmnosti a jatečné hodnoty. Pro objektivnější vyhodnocení vhodnosti tuků byl vypočítán aterogenický a trombogenický index. Do pokusu bylo zahrnuto 32 kusů jatečných prasat finální hybridní kombinace DanBred. Prasata byla po celou dobu výkrmu krmena ad libitum kompletními krmnými směsmi a v závislosti na výživě rozdělena do tří skupin, tj. na kontrolní skupinu bez přídavku oleje a pokusnou skupinu s přídavkem 4 % řepkového oleje a pokusnou skupinu s přídavkem 4 % sojového oleje. Z výsledků pokusu vyplývá, že skupina s přídavkem sojového oleje vykazovala současně s nejnižším denním příjmem krmiva nejlepší konverzi krmiva. Přídavek řepkového a sojového oleje neměl významný vliv na fyzikální parametry pečeně a hřbetního sádla. Technologická kvalita hřbetního sádla tak nebyla negativně ovlivněna. Množství IMT nebylo ovlivněno žádným z olejů. Ovlivněna však byla kompozice mastných kyselin v IMT, a to jak řepkovým tak sojovým olejem. Ačkoliv nebyly celkové SFA ovlivněny ani jedním z olejů, obsah nejvíce zastoupené SFA, kyseliny palmitové, byl významně snížen v sojové dietě. Významně nejnižší obsah celkových MUFA vykazovala skupina se sojovým olejem, což bylo důsledkem významného snížení nejvíce zastoupené kyseliny, kyseliny olejové. Působením přídavku obou olejů byly významně navýšeny PUFA a n-3 PUFA. Navýšen byl také poměr PUFA/SFA, nejvíce vlivem sojového oleje. Poměr n-6/n-3 PUFA byl významně snížen vlivem řepkového oleje. Obsah kyseliny linolové, alfa-linolenové a eikosapentaenové byl významně navýšen jak řepkovým tak sojovým olejem. Sojový olej zvýšil obsah kyseliny alfa-linolenové významně více než řepkový, který naopak výrazněji navýšil kyselinu linolovou. Trombogenický index byl významně snížen řepkovým i sojovým olejem, aterogenický index pouze sojovým.
Využití čichových schopností psa pro vyhledávání kůrovci napadených stromů v rámci preventivní ochrany lesa
Drmla, Jakub ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Naděžda, Naděžda (oponent)
Mimořádné schopnosti čichu psa jsou v lidské činnosti využívány již několik století. Pes je cvičen na sledování stopy, vyhledávání drog, zbraní, střeliva, lidských ostatků, tabáku a peněz. Využitelnost psa je zaznamenána i ve zdravotnictví, kdy pes dokáže podle pachu identifikovat závažná onemocnění. Nasazení psa k vyhledávání lesních škůdců, zejména pak lýkožrouta smrkového bylo experimentálně zkoušeno v několika zemích Evropy, ale vždy byly využity přidružené pachy z prostředí lýkožrouta. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a v praxi ověřit metodiku výcviku psa pro vyhledávání lýkožrouta v lesním porostu a vytvořit a vyzkoušet metodiku nasazení psa přímo v lesním porostu za předpokladu, že pes bude identifikovat pouze pach lýkožrouta. Metodika výcviku a metodika nasazení psa v praxi měla za cíl prokázat schopnost psa identifikovat přítomnost lýkožrouta v lesním porostu a přinést ekonomicky výhodnou formu prevence při kontrolách lesního porostu ve smyslu platné legislativy. Dlouhodobým ověřováním speciálně vycvičeného psa bylo jednoznačně prokázáno, že pes je velmi dobře a rychle schopen identifikovat lýkožrouta v lesním porostu, který je nejvíce ohrožen. Zároveň výcvikem psa na vyhledání lýkožrouta byl vytvořen účinný nástroj pro provádění preventivních prohlídek lesních porostů proti napadení lýkožroutem v souladu s platnou legislativou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.