|
| |
|
|
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války
Hubený, David ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Ztráta Podkarpatské Rusi na konci druhé světové války David Hubený Československo získalo Podkarpatskou Rus zcela nečekaně po první světové válce. Republika se obětavě snažila pomoci tamějšímu slovanskému národnostně nevyhraněnému obyvatelstvu vymanit se z chudoby a nevzdělanosti, ale Podkarpatská Rus nezapadala do koncepce československé státnosti. Někteří českoslovenští politici (např. Karel Kramář) vnímali republiku a její misi na Podkarpatské Rusi jen jako roli "věrného správce", který, až přijde čas, předá Podkarpatskou Rus Rusku. Naopak již od dvacátých let 20. století českoslovenští komunisté nazývali toto území Zakarpatskou Ukrajinou a tvrdili, že místní slovanské obyvatelstvo jsou Ukrajinci. Republika sama nijak nechtěla zasahovat do národnostního vývoje. Za druhé republiky se moci na Podkarpatské Rusi zmocnili ukrajinští nacionalisté paktující se s nacisty. První viděli Podkarpatskou Rus jako ukrajinský Piemont, jenž sjednotí všechny Ukrajince v jednom státě, druzí jako ideální nástroj pro destabilizaci SSSR otevřením citlivé ukrajinské otázky. Vztahy československých bezpečnostních složek k ukrajinským nacionalistům byly velmi špatné. Ukrajinští nacionalisté byli oprávněně vnímáni jako obdivovatelé a kolaboranti nacistů, osoby neštítící se vyhrožovat pogromy českého obyvatelstva a povstání...
|
|
|
Předpojatost českých médií na příkladu obrazu Radovana Krejčíře a jeho aktivit v soudobém tisku
Němeček, Jan ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce Předpojatost českých médií na příkladu obrazu Radovana Krejčíře a jeho aktivit v soudobém tisku zkoumá, jak vybraná média informovala o událostech během útěku Radovana Krejčíře z území České republiky v roce 2005. Provedená kvantitativní analýza má za cíl odhalit možné novinářské prostředky a pracovní postupy, které by mohly v konečném důsledku působit na veřejnost předpojatě. Teoretická část práce se zabývá rozborem termínu předpojatost a vymezuje další termíny obsažené v práci. Rovněž jsou zde představeny teoretické koncepty druhů předpojatosti a je vymezen zkoumaný obsah. Praktická část práce čerpá z informace ze sledovaných periodik ve stanoveném období a klade důraz na následnou komparaci analyzovaných dat. Hlavním cílem práce je získání informací o tom, jak dobová média pracovala s informacemi a potvrdit či vyvrátit možnou obsaženou předpojatost.
|
|
|
Alkaloidy čeledi Amaryllidaceae a jejich analoga jako potenciální léčiva
Kavková, Zuzana ; Cahlíková, Lucie (vedoucí práce) ; Němeček, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Zuzana Kavková Školitel: doc. Ing. Lucie Cahlíková, Ph.D. Název diplomové práce: Alkaloidy čeledi Amaryllidaceae a jejich analoga jako potenciální léčiva Předmětem této diplomové práce bylo připravit deriváty alkaloidů čeledi Amaryllidaceae a zabývat se jejich biologickými účinky. Tyto alkaloidy jsou známé jak svou antibakteriální, antivirotickou, antifungální, antimalarickou a inhibiční aktivitou vůči AChE, BuChE a POP tak cytotoxickým působením proti nádorovým buňkám. Dosavadní studie, zabývající se protinádorovou aktivitou došly k závěru, že nejvíce aktivní Amaryllidaceae alkaloidy jsou typu lykorinového, heaemanthaminového, krininového a pankratistatinového. Jejich biologická aktivita úzce souvisí se strukturou. Obměnou různých částí struktury dochází k objasnění vztahu struktura-účinek a poznání důležitosti uspořádání, které je nezbytné pro vyvolání účinku. Podle těchto informací byly pro práci vybrány alkaloidy haemanthamin, haemanthidin a lykorin. Bylo připraveno 11 derivátů identifikovaných převážně pomocí GC-MS a NMR. Tyto deriváty byly testovány na širokou škálu nádorových linií. Bohužel se neprokázalo, že by nějaká ze syntetizovaných látek vykazovala dostatečnou toxicitu...
|
|
|
Národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939 - 1945
Maršálek, Zdenko ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Borák, Mečislav (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav českých dějin Historické vědy - české dějiny Zdenko M a r š á l e k ABSTRAKT DIZERTAČNÍ PRÁCE "Česká", nebo "československá" armáda? Národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939-1945 "Czech", or "Czechoslovak" Army? The ethnic and nationality composition of the Czechoslovak military units-in-exile in 1939-1945 vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Kuklík, CSc. (†) PhDr. Jan Gebhart, DrSc. 2014 ABSTRAKT Obecná východiska Jedním z důležitých fenoménů, zvláště aktuální v dnešní a budoucí Evropě, je problém osobní sebeidentifikace jedince v multinárodním a multikulturním prostředí vyššího celku, v konkrétním případě sebeidentifikace národnostní. Jako vhodný konkrétní model výzkumu národnostní identifikace a sebeidentifikace je možné využít příklad československých vojenských jednotek v zahraničí během druhé světové války. Ze všech armád, které tehdy zformovaly různé exilové vlády okupovaných zemí, byly totiž československé jednotky po národnostní stránce zdaleka nejpestřejším vojskem; přesto se problematika jejich národnostního složení dosud nedočkala důkladného odborného zpracování, a to ani co se týče jednotlivých národností, ani národnostní otázky v čs. jednotkách jako celku. Národnostní otázka v zahraničním odboji byla...
|
|
|
Retardace, kolaborace a aktivismus armádních elit v Protektorátu Čechy a Morava
Veselý, Martin ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Borák, Mečislav (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
4 Abstrakt: Disertační práce se zabývá studiem fenoménu politického aktivismu, retardace a programové kolaborace armádních elit v Protektorátu Čechy a Morava. Cílem práce je probádat a "zmapovat" veřejný a politický život v Protektorátu Čechy a Morava se zvláštním zaměřením na účast vysokých českých důstojníků a tyto poznatky nejen scelit, ale dát je i do kontextu s vývojem protektorátní a okupační politiky v protektorátu. Práce si nevšímá pouze činnosti organizací či jejich vedoucích osob, ale všímá si i názorů a stanovisek center protektorátní a okupační správy k nim, které měly na činnost těchto organizací a jejich představitelů vliv a zasazuje je do kontextu protektorátní politiky na pozadí dalších událostí. Tematicky se práce soustřeďuje především na činnost hlavních protektorátních organizací bývalých vojáků a to Českého svazu válečníků a Ústředního svazu bývalých vojáků v Čechách a na Moravě a jejich vůdčích představitelů - generálů Otty Bláhy, Roberta Rychtrmoce a Bohuslava Kálala. Dále pak na činnost protektorátních politických a veřejnoprávních organizací Národní souručenství, Český svaz pro spolupráci s Němci a Česká liga proti bolševismu a jejich vedoucích představitelů Jana rytíře Fouska, B. Kálala, O. Bláhy a R. Rychtrmoce. Pozornost byla věnována rovněž činnosti nejvýznamnějších generálů...
|
|
|
Nucené nasazení studentů středních škol v období okupace
Eisenhammer, Miroslav ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Borák, Mečislav (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Miroslav Eisenhammer Nucené nasazení studentů středních škol v období okupace Školitel: PhDr. Jan Gebhart, CSc., DSc. Abstrakt Disertační práce se zabývá dosud souhrnně nezpracovaným tématem nuceného pracovního nasazení žáků středních a odborných škol v době okupace českých zemí nacistickým Německem. Po úvodní charakteristice vývoje německého a protektorátního hospodářství a přístupu nacistů k využívání pracovních sil vlastního obyvatelstva i okupovaných zemí přibližuje další kapitola situaci českého školství v letech 1939-1945. Nacisté spatřovali v české inteligenci nepřítele, proto po uzavření českých vysokých škol cíleně omezovali i české střední školství. Tato omezení neměla jen národně politický, ale i hospodářský význam. Již od roku 1939 byli pracující z českých zemí posíláni na práci do Říše. Tento trend se výrazně zvýšil od roku 1942, kdy Německo zintenzívnilo rozšiřování válečné výroby a současně zahájilo rozsáhlý program nuceného přikazování zahraničních pracovních sil do práce v německém průmyslu. Jedním ze zdrojů pracovních sil se stali i žáci středních škol, u nichž nově přijatá legislativa od února 1943 umožňovala uznání fakticky nedokončeného vzdělání na základě potvrzeného osvědčení se v pracovním nasazení. Hlavní kapitoly práce se zabývají sledováním vývoje pracovního využívání žáků v...
|
|
|
Syntéza derivátů tetrazolu jako potenciálních antituberkulotik
Němeček, Jan ; Roh, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vávrová, Kateřina (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra anorganické a organické chemie Kandidát: Jan Němeček Školitel: PharmDr. Jaroslav Roh, PhD. Název diplomové práce: Syntéza derivátů tetrazolu jako potenciálních antituberkulotik Tuberkulóza je velice časté infekční onemocnění. V poslední době nebyly do klinické praxe zavedeny žádné nové antituberkuloticky aktivní látky. V diplomové práci jsme se pokusili rozšířit paletu antituberkuloticky aktivních látek odvozených od 1-substituovaných-5-alkyl/arylsulfanyl- 1H-tetrazolů. Nejprve jsme připravili dvě výchozí látky, 5-[(1-fenyl-1H-tetrazol-5-yl)sulfanylmethyl]-1H- tetrazol a 5-[(1-fenyl-1H-tetrazol-5-yl)sulfanyl]-1H-tetrazol, které jsme dále funkcionalizovali. 5-[(1-fenyl-1H-tetrazol-5-yl)sulfanyl]-1H-tetrazol jsme substituovali methylovou, propylovou a benzylovou skupinou. Stejnou substituci jsme provedli s 5-[(1-fenyl-1H-tetrazol-5-yl)oxymethyl]- 1H-tetrazolem, který byl již dříve v naší laboratoři připraven. Dále jsme připravili 5-[(2-methyl-1,3,4-oxadiazol-5-yl)methylsulfanyl]-1-fenyl-1H-tetrazol, 5-[(2- methyl-1,3,4-oxadiazol-5-yl)sulfanyl]-1-fenyl-1H-tetrazol a 5-[(2-methyl-1,3,4-oxadiazol-5- yl)methoxy]-1-fenyl-1H-tetrazol z odpovídajících výchozích látek pomocí reakce s acetanhydridem. Při reakci docházelo k eliminaci...
|
|
|
Československý exil a holocaust: Arnošt Frischer, člen československé Státní rady v Londýně a jeho činnost na pomoc Židům v okupované Evropě
Láníček, Jan ; Němeček, Jan (oponent)
Holocaust je právem považován za jednu z největších katastrof, které lidstvo ve dvacátém století zažilo. Během pouhých šesti let bylo systematicky vyvražděno téměř šest milionů civilních osob, jejichž jedinou vinou bylo, že z hlediska zvrácených rasových zákonů byly považovány za Židy, tedy za méněcenné. Během desetiletí následujících po válce se vžilo mylné klišé, že za války neexistoval židovský odboj. Židé se dle této teorie nebránili konečnému řešení a někteří autoři zašli až tak daleko, že chování Židů přirovnávali k "ovcím jdoucím na porážku." 1 Skutečnost byla jiná. Židovský odboj existoval a můžeme jej dle prostého klíče rozdělit na dvě skupiny, a to na vnitřní (domácí) a zahraniční. Prvním, mezi jehož vrcholy patřily heroická povstání varšavských či białystockých mučedníků, se zde zabývat nebudeme. Zaměříme se na druhou skupinu, a v ní převážně na činnost jediného židovského člena československé Státní rady v Londýně - exilového parlamentu - Ing. Arnošta Frischera. Zahraniční židovský odboj měl podobně jako nežidovský v podstatě dvě formy: vojenskou a politickou. Českoslovenští Židé tvořili velké procento v řadách československé zahraniční armády v Sovětském svazu, Velké Británii i na Blízkém východě.2 Z hlediska politického odboje můžeme taktéž zmínit více činovníků, hlásících se k židovským...
|
|
|
Slovensko-italské vztahy 1939-1945
Kubík, Petr ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Němeček, Jan (oponent) ; Ďurica, Milan (oponent)
Diplomatické vztahy mezi první Slovenskou republikou a Italským královstvím se začaly rozvijet po 1 L dubnu 1939, kdy italská vláda uznala slovenskou nezávislost. Od poloviny května 1939 fungovalo slovenské vyslanectví v Římě pod vedením J. M. Zvrškovce, který byl v létě 1940 vystřídán B. Galvánkem. Italský konzulát v Bratislavě řízený F. Lo Farem byl přetvořen na vyslanectví v září 1939. Jeho vedení se ujal hrabě G. Roncalli, vystřídaný v březnu 1942 P. Cortesem. V letech 1939-1943 se slovenskoitalské vztahy všestranně rozvíjely v oblastech diplomacie, obchodu, kultury, propagandy, médií i sportu a zaznamenávaly stále vzestupnou tendenci. Snad jen neuskutečněné návštěvy na nejvyšší úrovni a nedokončená kulturní dohoda vrhají několik stínu na toto jinak pozitiv11Í období rozvoje vzájemných styků. Zlom nastal po italském vojenském a politickém kolapsu v létě 1943. Slovenská republika sice udržovala diplomatické vztahy s nově vytvořenou mussoliniovskou Italskou sociální republikou v severní Itálii pod německou ochranou, ale tyto vztahy svou intenzitou zdaleka nedosahovaly předchozího období. Vydržely sice až do dubna 1945, omezené ovšem jen na základní diplomatické kontakty a skromnou obchodní výměnu. Všechny ostatní plány padly za oběť stále se zhoršující vojenské a politické situaci, k"1erá oba státy...
|
host ::
RSS.