|
|
Aktuální stav Evropské energetické unie
Stejskal, Tomáš ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálním stavem Evropské energetické unie. Hlavním cílem práce je vyhodnocení úspěchů a neúspěchů Evropské energetické unie v prvních dvou letech po jejím spuštění. Tato unie vznikla s cílem překonat úskalí, která se objevují při realizaci energetické politiky. Mezi těmito úskalími se dá zmínit vysoká závislost na dovozu primárních energetických surovin a malá síťová propojenost mezi členskými státy. Jedná se o dlouhodobý projekt, který je na samém začátku svého vývoje.
|
|
|
Dopad ukrajinské krize na německou ekonomiku a německo-ruské vztahy
Skalická, Veronika ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Tématem práce jsou dopady ukrajinské krize na německo ruské vztahy a německé hospodářství. Dle odborných zdrojů zhoršení obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Ruskou federací způsobené ukrajinskou krizí zasáhne také ekonomiky jednotlivých evropských zemí. Ke zhoršení obchodních vztahů přitom vedla sankční opatření vydaná v souvislosti s ukrajinskou krizí. Míra dopadů ukrajinské krize na vybranou zemi je přímo úměrná provázanosti této země s Ruskou federací. Před vznikem ukrajinské krize přitom bylo Němec-ko nejaktivnějším obchodním partnerem Ruské federace ze zemí Evropské unie. Německo také hraje vý-znamnou roli v ukrajinské krizi, neboť v období napjatých vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem vystupuje jako zprostředkovatel vyjednávání mezi oběma stranami. Vliv ukrajinské krize na německou ekonomiku je v práci definován prostřednictvím vývoje hospodářských vztahů Německa s Ruskou federací, jeho významným obchodním partnerem. Pro hodnocení těchto vztahů byly použity dva ekonomické ukazatele německoruský obchod se zbožím a přímé zahraniční investice Německa na ruském trhu. Vývoj obchodu mezi Německem a Ruskou federací byl analyzován také v rámci jednotlivých hospodářských odvětví, na která sankční omezení vydaná kvůli situaci na Ukrajině cílí. Dopady ukrajinské krize na německé hospodářství byly dále hodnoceny prostřednictvím vývoje vztahů Německa s Ukrajinou a Běloruskem. Na základě výsledků analýzy ekonomických ukazatelů, které jsou v souladu s informacemi uváděnými v odborných zdrojích, byl potvrzen negativní dopad ukrajinské krize na německoruské vztahy a německé hospodářství. Negativní dopady ukrajinské krize na německou ekonomiku vystupují ve formě finančních ztrát daných poklesem německého exportu do Ruska a špatnou hospodářskou situací německých investorů na ruském trhu. Vlivem sankcí totiž byly zrušeny některé plánované německoruské projekty, německým firmám působícím na ruském trhu poklesly tržby a byly nuceny propouštět.
|
|
|
Energetické vztahy EU a Ruska v kontextu nového bezpečnostního paradigmatu
Řeřicha, Jan ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Práce si klade za cíl vyhodnotit, jaký vliv mají zhoršené bezpečnostní vztahy společně s bezpečnostními hrozbami na energetické vztahy EU a Ruska. Metodou zkoumání je analýza bezpečnostních strategií, ruského exportu a poptávky EU po dovozu ropy a zemního plynu. Práce potvrdila hypotézu, která tvrdí, že v energetických vztazích EU a Ruska převládne pragmatický přístup před politickými cíli. Ekonomická racionalita spolupráce je silnější než politická konfrontace, která vychází z protichůdných zájmů v probíhajících konfliktech na Ukrajině a v Sýrii. Důvodem pokračování energetických vztahů je vysoký stupeň vzájemné závislosti, dlouhodobé smluvní závazky a vysoké náklady na hledání alternativních dodavatelů, respektive odběratelů.
|
|
|
Ochrana spotřebitele v EU
Vyleťalová, Tereza ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou ochrany spotřebitele v Evropské unii při nakupování na internetu. V první části se práce věnuje obecnému vymezení ochrany spotřebitele, je zde popsán vývoj, institucionální zajištění, nástroje a financování ochrany spotřebitele v EU. Následně se práce přesouvá na digitální trh Evropské unie, popisuje překážky bránící růstu online nakupování a strategie, které směřují k vytvoření jednotného digitálního trhu. Druhá část se zaměřuje na ochranu osobních dat, mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, stávající právní předpisy upravující práva spotřebitelů na internetu včetně nových návrhů Evropské komise. Právě nové legislativní návrhy představují stěžejní část této práce a jsou hlavním předmětem zrealizovaného rozhovoru s expertem. Součástí šetření je dále dotazníkový průzkum týkající se zkušeností českých spotřebitelů s řešením sporů a online nakupováním a vybrané rozsudky Soudního dvora Evropské unie, které přispěly k jednotnému výkladu evropského práva v oblasti ochrany spotřebitele.
|
|
|
The transformation of the European Union institutions
Bezek, Pavol ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Významnou roli v integračním procesu mají instituce EU. Předmětem práce je popis a analýza transformace evropských institucí, reforma zakládajících smluv a právního řádu Unie. V teoretické části jsou čtenáři poskytnuty informace o institucích EU - jejich struktuře, pravomocích a vývoji. Závěr teoretické části se zabývá problémy institucí, navrhuje řešení a uvádí možné trendy vývoje institucí EU. Empirická část se zaměřuje na zájem a názory české veřejnosti na chod EU. Bylo zjištěno, že veřejnost si je vědoma svých volebních práv, zná své zástupce a sleduje, jak hlasují. Navzdory tomu, že je veřejnost nespokojena s chodem EU, volí možnost setrvání v EU.
|
|
|
Vliv ekonomických krizí na integraci Evropské unie
Bartušková, Hana ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent) ; Křelinová, Jana (oponent) ; Kučerová, Zuzana (oponent)
Tato disertační práce se zabývá aktuálním tématem proměn Evropské unie během ekonomické krize 2008/2009. Práce definuje integrační systém Evropské unie a na základě jeho proměn popisuje mechanismus změny v samotné ekonomické integraci. Hlavním výzkumnou otázkou je to, zda samotná ekonomická krize vede k prohlubování ekonomické integrace, nebo naopak k dezintegračním tendencím v integračním uskupením. Práce je postavena na analýze pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu na vnitřním trhu Evropské unie a také na analýze prohlubování institucionální integrace Evropské unie. A na základě analýzy těchto dat práce zkoumá, jak je propojena institucionální a reálná ekonomická integrace v Evropské unii se stavem ekonomiky v členských státech.
|
|
|
Strategický význam Srbska pro Evropskou unii
Janković, Vukica ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent) ; Němcová, Ingeborg (oponent) ; Kazanský, Rastislav (oponent)
Disertační práce podává analýzu srbské ekonomiky v rámci mezinárodních vztahů mezi Evropskou unií (EU) a zeměmi západního Balkánu. Výchozí základy výzkumu představují předpoklady, že EU a Srbsko, jako neoddělitelná součást balkánské oblasti, mají zájmy o partnerství a spolupráci. Pomocí metody pořadí, a to na základě dosažení největšího obratu v posledních šesti letech, byly vyčleněny následující aspekty: obchod, přímé zahraniční investice (PZI) a energetika. V disertační práci byl gravitační model používán pro analýzu směrů obchodních toků a energetiky. Byl vypracován model obchodního dovozu a vývozu mezi Srbskem a zeměmi EU 28 a zeměmi západního Balkánu, jakož i modely dovozu a vývozu energetických zdrojů mezi Srbskem a zeměmi EU 28 a zeměmi západního Balkánu, s cílem vyhodnotit potenciální obchodní výměny a výměny energetických zdrojů. V disertační práci byla použita metoda linie a extrapolace trendu PZI kvůli stanovování stupně přítomnosti PZI v Srbsku a jejich projekce, které mohou být ukazateli investičního klimatu v Srbsku. Lze konstatovat, že Srbsko má strategický význam jako kandidát na členství v EU z důvodu svého regionálního významu. Vstup zemí západního Balkánu do EU by se neměl odehrát bez přidružení Srbska, neboť Srbsko zaujímá v region poměrně významnou roli vyplývající z ekonomických, historických, kulturních, infrastrukturálních a geopolitických vztahů se zeměmi regionu, z nichž mnohé jsou již členy EU.
|
|
|
Analýza právních aspektů podnikání v ČR a SRN
Falcmanová, Barbora ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Práce analyzuje a zkoumá konkurenceschopnost a s tím související podnikatelské prostředí v České republice a v Německu, věnuje se také legislativnímu prostředí panujícím v obou státech. Práce je rozdělena do třech kapitol. První kapitola určuje postavení obou států v žebříčcích mezinárodní konkurenceschopnosti. V druhé kapitole jsou zkoumány vybrané oblasti podnikatelského prostředí, které jsou hodnoceny a porovnávány. Závěrečná kapitola se věnuje problematice zahájení podnikání v ČR a SRN, rovněž je rozebrána problematika přeshraničního vysílání zaměstnanců.Komparovány jsou společné rysy obou států, jejich odlišnosti s cílem možné inspirace právních řádů.
|
|
|
Vliv Evropské unie na konflikt v Kolumbii
Gregůrková, Lucie ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Kolumbie je postižena vnitřním ozbrojeným konfliktem od 60. let 20. století. Evropská unie se rozhodla, že se zapojí do řešení tohoto konfliktu na začátku milénia, a to pomocí několika nástrojů. Cílem předkládané práce je analyzovat vliv akcí Evropské unie na vývoj kolumbijského konfliktu, stejně jako zvážit, zda tak přispěla k míru v Kolumbii. Reálné akce Evropské unie vůči Kolumbii budou porovnány s teoretickými koncepty Johana Galtunga a Johna Paula Lederacha, dále i s legislativním rámcem Evropské unie. Přestože byly rozvojové snahy Evropské unie hodnoceny tak, že přispěly k míru v Kolumbii, rozdílné aktivity některých členských států Evropské unie, organizací a jednotlivců však měly efekt opačný. Evropské unii by se tedy dalo doporučit vyvinutí rámce pro zajištění konsistence a koherence vnitřních i vnějších aktivit Evropské unie.
|
|
|
The migration crisis in Europe and subsequent implications for Swedish welfare state
Lacková, Dominika ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Migrace obecně představuje jednu z nejvýznamnějších globálních výzev. Problematika regulace migračních toků se dostala do popředí v souvislosti migrační, respektive uprchlické krize, jejíž v současné době Evropa čelí. Ta je označována za vůbec nejmasivnější od dob 2. světové války. Bezrecedentný přítok migrantů v roce 2015 vyústil vyústil do stavu, že i ty nejlepší připravené evropské státy, jako například Švédské království, se dostali do bodu zlomu v otázce dodržování standardů EU v kontextu příjmu a zpracování žádostí o azyl. Diplomová práce se tak zabývá dvěma hlavními analýzami, a to relevancí uprchlické krize v EU v kontextu švédského státu blahobytu a následných implikací vyplývajících z uprchlické krize pro švédský stát blahobytu.
|
host ::
RSS.