Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení pohybové aktivity dětí s autismem pomocí interciálních senzorů - představení metody měření a její využitelnost v diagnostice
Nývltová, Lucie ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Autismus patří mezi vývojové pervazivní poruchy. Mezi jeho základní symptomy patří porucha v oblasti komunikace, sociální interakce a imaginace. Dalšími příznaky jsou abnormality v pohybové aktivitě projevující se opožděním v motorickém vývoji, stereotypními pohyby, posturální instabilitou, poruchou v napodobení pohybu a dyspraxii. Objevují se už v prvních letech života dítěte. K diagnostice autismu dochází nejdříve mezi 2. a 3. rokem života, nicméně pokud by byla možná diagnóza na základě pohybových projevů, bylo by možné stanovit diagnózu ještě dříve. Práce představuje metodu měření inerciálními senzory, která by mohla sloužit k posouzení pohybové aktivity autistických dětí.
Komplexní rehabilitace u pubescentních pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Buzková, Tereza ; Nývltová, Lucie (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Dětská mozková obrna (DMO) představuje neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé z důvodu porušení nezralého mozku. S touto diagnózou žije v České republice 16 000 - 20 000 jedinců. Na základě klinického obrazu jsou klasifikovány jednotlivé formy tohoto postižení. Vedle motorického postižení trpí často pacienti s dětskou mozkovou obrnou přítomností dalších komorbidit (epilepsie, orofaryngeální dysfagie, smyslové poruchy atd.). Důležitá je včasná diagnostika tohoto onemocnění. Tíže motorického deficitu je hodnocena na základě hrubé a jemné motoriky. Dětská mozková obrna je neprogresivní, nikoli neměnné onemocnění. Teoretická část práce popisuje sekundární problémy, které s sebou u takto postižených jedinců přináší pubescentní období. Dospívající s diagnózou DMO se potýkají s poruchami růstu, sníženou kostní hustotou a zvýšenou kostní lomivostí. Těmto problémům předchází celá řada rizikových faktorů. Vedle toho je pro tyto jedince v období pubescence problematická také otázka sexuality, priorit a budoucnosti. Existují možnosti, jak tyto problémy řešit z pohledu komplexní rehabilitační péče. Zejména v rámci fyzioterapie, ergoterapie a nutriční terapie. Praktická část práce je ukázkou intenzivní rehabilitační péče o pubescentní pacientku s DMO.
Komplexní rehabilitace u pubescentních pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Buzková, Tereza ; Nývltová, Lucie (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Dětská mozková obrna (DMO) představuje neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé z důvodu porušení nezralého mozku. S touto diagnózou žije v České republice 16 000 - 20 000 jedinců. Na základě klinického obrazu jsou klasifikovány jednotlivé formy tohoto postižení. Vedle motorického postižení trpí často pacienti s dětskou mozkovou obrnou přítomností dalších komorbidit (epilepsie, orofaryngeální dysfagie, smyslové poruchy atd.). Důležitá je včasná diagnostika tohoto onemocnění. Tíže motorického deficitu je hodnocena na základě hrubé a jemné motoriky. Dětská mozková obrna je neprogresivní, nikoli neměnné onemocnění. Teoretická část práce popisuje sekundární problémy, které s sebou u takto postižených jedinců přináší pubescentní období. Dospívající s diagnózou DMO se potýkají s poruchami růstu, sníženou kostní hustotou a zvýšenou kostní lomivostí. Těmto problémům předchází celá řada rizikových faktorů. Vedle toho je pro tyto jedince v období pubescence problematická také otázka sexuality, priorit a budoucnosti. Existují možnosti, jak tyto problémy řešit z pohledu komplexní rehabilitační péče. Zejména v rámci fyzioterapie, ergoterapie a nutriční terapie. Praktická část práce je ukázkou intenzivní rehabilitační péče o pubescentní pacientku s DMO.
Hodnocení motorických dovedností dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem pomocí MABC-2
Nývltová, Lucie ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Aspergerův syndrom a vysokofunkční autismus patří mezi pervazivní vývojové poruchy charakterizované poruchou v oblasti komunikace a sociální interakce a omezenými, stereotypními zájmy. Popisována je také neobratnost, motorická inkoordinace a horší výsledky v testech motorických funkcí. V této diplomové práci jsme využili standardizovaný test Movement Assessment Battery for Children 2 (MABC-2) k hodnocení motorických dovedností dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem ve věku 7-10 let v porovnání se skupinou dětí s typickým vývojem. Studie se zúčastnilo 9 dětí s Aspergerovým syndromem, 3 děti s vysokofunkčním autismem a 64 dětí s typickým vývojem. Evidentní motorická porucha (pod 5. percentilem) byla zjištěna u 2 dětí s Aspergerovým syndromem a u 3 dětí s vysokofunkčním autismem. 1 dítě s Aspergerovým syndromem je ohroženo motorickou poruchou (6. -16. percentil). V celkovém skóre dosahovaly děti s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem v porovnání s dětmi s typickým vývojem signifikantně horších výsledků. Signifikantní rozdíl byl zjištěn ve dvou komponentách testu MABC-2, v Míření a chytání (AC) a v Rovnováze (BAL). Lepších výsledků dosahovaly děti s typickým vývojem. Výsledky studie potvrzují, že se u dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem častěji vyskytuje...
Hodnocení pohybové aktivity dětí s autismem pomocí interciálních senzorů - představení metody měření a její využitelnost v diagnostice
Nývltová, Lucie ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Autismus patří mezi vývojové pervazivní poruchy. Mezi jeho základní symptomy patří porucha v oblasti komunikace, sociální interakce a imaginace. Dalšími příznaky jsou abnormality v pohybové aktivitě projevující se opožděním v motorickém vývoji, stereotypními pohyby, posturální instabilitou, poruchou v napodobení pohybu a dyspraxii. Objevují se už v prvních letech života dítěte. K diagnostice autismu dochází nejdříve mezi 2. a 3. rokem života, nicméně pokud by byla možná diagnóza na základě pohybových projevů, bylo by možné stanovit diagnózu ještě dříve. Práce představuje metodu měření inerciálními senzory, která by mohla sloužit k posouzení pohybové aktivity autistických dětí.

Viz též: podobná jména autorů
9 Nývltová, Ludmila
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.